Osm

by Radka Třeštíková, Marcela Šedivá (Cover)

Jednu březnovou sobotu je nalezena postřelená mladá dívka. Michaela zůstává v bezvědomí a policie je při vyšetřování bezradná. Kdo čin spáchal a proč? Snoubenec, nejlepší kamarádka, někdo z rodiny, kde hlídala děti? Vysvětlení nepřichází ani po probuzení z kómatu. Michaela si totiž osudný den nepamatuje. A co víc, nepamatuje si ani poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně, ale všem zamíchal životy a skončil pokusem o vraždu.

Genres: Czech Literature, Contemporary, Adult, Fiction, Mystery, Thriller, Romance

380 pages, Hardcover

First published June 15, 2017

Reviews

[Janina · Rating 1 out of 5]

Radka Třeštíková se pustila do detektivního žánru. To je v pořádku, těšila jsem se, jak se s tím popere. Jen mi přišlo, že se s tím právě moc nepoprala. Vlastně to ani nebyla detektivka, ale popis různých psychóz a traumat různých lidí, jejichž životy se proplétají. Vyšetřování probíhá jen tak mimochodem a vlastně vůbec není podstatné, úplně zapadá. Celá kniha na mě působí jako podivně roztažená povídka, kterou se už nikomu nechtělo upravovat. Ke konci možná mírná vlna napětí, chtěla jsem vědět kdo z těch bláznů a lidí s podivně narušenou psychikou to teda udělal. Ale jinak nic. Jedna z těch knih, které si člověk přečte, zavře a vlastně ani neví, proč to sakra četl(a jde si spravit chuť jinam). Bohužel, tentokrát fakt jen jedna. A to jsem se snažila.

[TheVampireBookworm · Rating 4 out of 5]

Já teda nevim, proč se této knize dělala reklama ve smyslu, že je to detektivka, když se o detektivku nejedná. Jasně, někdo tam málem přijde o život, ale nevyšetřuje se to tak, jak to v detektivkách bývá zvykem, ale děj si prostě tak nějak plyne a je jedno, jestli se to vyřeší nebo ne.
Když pomineme tohle všechno, je ta kniha hlavně o vztazích. A tam to už nemá chybu. Propletenec milenců a milenek, náhradních matek a otců, dětí a všeho možného je tak nádherně vykreslen, že člověk stránky akorát hltá a chce vědět, jak se jednotlivé postavy zachovají, až přijdou na nějakou lež. Mě osobně bavil styl, jakým osoby mluvily - polopřímou řeč v takovémhle množství jsem dlouho nečetla a přijde mi, že to totálně textu dodalo na dynamičnosti.
Konec mi přišel strašně nudný, tedy to rozluštění toho, kdo to udělal, protože celkově ta záležitost dávala málo smyslu a byla taková bez gradace, prostě jeden z podezřelých to byl a přeber si to, čtenáři! Po rozluštění ještě následovaly malé epizody hlavních postav, takže se celkový dojem trochu napravil.
Celkově byla kniha velice čtivá, jen ten detektivní prvek to trochu zkazil, protože se na něho uprostřed knihy prakticky zapomnělo a dohánělo se to na konci, kde už to nemělo moc smysl.

[Hlav Nik · Rating 2 out of 5]

Takže čtu, čtu a jde to rychle a líbí se mi to, je to fajn, taková oddechovka a tak to asi budu mít přečtený za dva dny nebo nebudu? Jak se k tomu mám postavit, chci to přečíst za dva dny nebo nechci, chci vědět kdo je vrah nebo vlastně nevrah, když ona není mrtvá, nebudu smutná až ta knížka skončí, možná, nevím, jak to mám vědět, jsem z toho nesvá, no, snad to nějak dopadne, ono vždycky všechno nějak dopadne. Nebo nedopadne? Čtu dál a zjišťuju, že to vůbec žádná oddechovka není, panebože, co je tohle za tempo, proč se cítím, jakože běžím a ne že čtu, proč jsem z toho čtení jak na trní, jo vlastně, protože, panebože, ono je to tak napsaný, tak že mám pocit, že musím valit, spěchat, číst jak o život a tak dvě hvězdy za to, že to bylo rychlý a vcelku bezbolestný, ale proč byla naprosto každá postava supertupá a supernepříjemná, to nevim. Nebo vim?
/
Takže tak. Tenhle způsob psaní možná někomu nevadí a přijde lidem i zajímavej, ale já, přestože si myslím, že jsem rychlý čtenář, jsem zase po takové rychlosti teda netoužila. Šup šup, šup sem, jeden den lesba, druhej den ne, jeden den miluju tu, druhej den si beru tu, dítě, jeden den je ten fízl debil, druhej s ním spím. No tak ne, já to nepochopím. Ale čtivý, to je fakt, i když je ten příběh naprosto nepochopitelnej a jestli nějací lidé takhle žijí, tak jim vyjadřuju tu nejupřímnější soustrast.

[RoseB612 · Rating 2 out of 5]

Velké zklamání - jak se mi loni líbili Bábovky a bylo z nich skvělé odpočinkové čtivo na dovolenou, tak téhle knížce se to ani zdaleka nepodařilo. Přeházená chronologie je v detektivkách běžná věc a tady navíc ta detektivní linie nějak pokulhává - jakoby se autorka nemohla rozhodnout, zda píše ženský román nebo detektivku a ten mix se nakonec moc nepovedl.

Prakticky všechny postavy jsou více méně nesympatické, a to včetně hlavní hrdinky. Velký dějový zvrat ke konci knížky mi tak nějak protekl mezi stránkami a nechal mě chladnou. Jednoduše další z knih, se kterou jsem se minula a která mi vůbec nesedla, což mě docela mrzí, opravdu jsem se na ni těšila.

Možná i díky tomu očekávání u mě nakonec pouze dvě hvězdičky a lítost nad ztraceným časem - letos se mi to dovolenkové čtení moc nepodařilo :-(

Kontext: Přečteno o dovolené - stejně jako loni Bábovky.

První věta: " „Musíme ji přesunout,“ řekne vrchní sestra."

Poslední věta: " „Mina damer och herrar, det här är kaptenen som talar, vi kommer att landa om tio minuter på flygplatsen i Stockholm, lufttemperaturen är två grader, det är mulet och det snöar kraftigt, tack för att ni valt att flyga med oss.“ " (tady jsem si musela vypomoct překladačem od Googlu, ale s tím autorka asi počítá).

[Aellirenn Czyta · Rating 4 out of 5]

Misza została postrzelona. Misza leży w śpiączce. Miszę odwiedzają jej... właściwie nie do końca wiem jak nazwać odwiedzających.

Zaczęłam czytać kryminał, a skończyłam kompletnie pokręconą powieść obyczajową. I to mnie zaskoczyło bardzo pozytywnie :)

Akcja powieści posuwa się bardzo powoli, ale akurat w tej książce ma to sens. Trzeba mocno wejść we wszystkie relacje bohaterów, żeby - mówiąc kolokwialnie - ogarnąć całość. A wierzcie mi, jest co ogarniać. „Osiem” to książka o hipokryzji, zakłamaniu, głupich decyzjach, które z kolei biorą się z braku miłości. I mam tu na myśli każdy rodzaj miłości, tę rodzicielską również. Właściwie gdyby każdego z bohaterów skierować na terapię, to kilku psychologów miałoby co robić przez miesiące, jeśli nie lata. I mnie się to podobało. Bo to powieść, której nie można przeczytać bezmyślnie. Autorka zmusza wręcz czytelnika do zastanowienia się nad historią Miszy i wszystkich osób z nią związanych. Och nie ma co gadać po próżnicy, to po prostu trzeba przeczytać :)

Ps. Ale do Miszy to mi trudno poczuć sympatię. Nawet jeśli ją rozumiem, to trudno mi ją polubić.

[Zuzana · Rating 3 out of 5]

Tři, ale bavilo. Teda ta podstatná část, která se udála před začátkem policejního vyšetřování.
Policejním vyšetřováním to začínalo a já si říkala, že to bude velká bída, protože to znělo jako další díl Kriminálky Anděl a to mi na literaturu přijde sakra málo.
Stejně jako u Bábovek, nedá se tomu upřít promyšlenost příběhu. Se skoky v čase tam i zpět, s drobnými odkazy do budoucnosti (ty mě bavily). Třeštíková píše hodně lehce, umí být vtipná, aniž by z toho dělala komedii. Každá postava mi byla něčím protivná, ale krom matky jednoho z hlavních hrdinů mě žádná vysloveně nesrala. Žádná nadpřirozeně kladná či záporná postava.

Přiznejme si, je to jen slušně maskovaná holčičí limonáda :) Ale proč ne.

V recenzích si čtenáři stěžují, že se špatně orientovali v postavách, případně i v čase. Nevím, podle mě průměrný čtenář to u této knížky muse zvládnout s prstem v nose. Závěr ve švédštině některé "čtenáře" také vyfiltroval docela spolehlivě :D

[Adriena Hovězáková · Rating 4 out of 5]

Skvěle napsáno. Nemohla jsem se odtrhnout!

[kristyna · Rating 3 out of 5]

Jak to celé zabít koncem...

[Cieńka_zapałka · Rating 4 out of 5]

To nie jest typowy kryminał. Bo moim zdaniem to po prostu nie jest kryminał. Książkę czytało się całkiem dobrze, ale według mnie była dość nijaka, a żaden z bohaterów nie wzbudzał sympatii.

[Jona Novak · Rating 2 out of 5]

Asi to mela byt detektivka, ale nefunguje to. Nebavilo me to tak moc, ze jsem se tim proste neprokousala. To je uplne poprvy, kdy je mi fuk, kdo je pachatel.

[Mateusz Woliński · Rating 3 out of 5]

Kryminał dla fanów powieści obyczajowych, powieść obyczajowa dla fanów kryminałów. „Osiem” Radki Trestikovej to dowód na to, że można upiec dwie pieczenie na jednym ogniu i napisać spójną, ciekawą i zajmującą powieść rozrywką przekraczającą ramy gatunku.

Fabuła jest przyjemnie zakręcona i poszatkowana. Osiem postaci, osiem życiorysów, osiem historii, które łączy Misza, postrzelona opiekunka do dzieci, narzeczona, kochanka. Więcej zdradzać nie można, bo zabije to przyjemność rozplątywania tej historii. Natomiast Trestikova sprawie i płynnie przechodzi między wątkami, zgrabnie je miesza i umiejętnie zapętla.

Nie jest to typowy kryminał, choć padają strzały. Zagadkę rozwiązujemy razem z policjantami, ale to my zaglądamy pod powierzchnię, poznajemy relacje i konfiguracje życia bohaterów. Jest w tej książce coś bardzo filmowego – narracja przekazująca sobie bohaterów i czas. Swobodnie podglądamy ich w kolejnych scenach, próbując rozsupłać węzeł łączących ich relacji.

W końcu również, Trestikova daje nam bardzo ciekawy zestaw bohaterów. Mieszając stereotypowe postacie i ich role przewrotnie krytykuje seksizm i szowinizm. Dużo pisze o relacjach damsko-męskich. Fascynacjach, relacjach międzyludzkich, związkach emocjonalnych. Jedno kłamstewko prowadzi do kolejnego. Niewinne zmyślenie, drobna manipulacja, aż nagle nie można się wyplątać z sieci kłamstw.

„Osiem” to świetna rozrywka. Trestikova umiejętnie łączy humor, groteskę i uderza w poważne tony. Pisze o samotności i zagubieniu, ale w nieprzytłaczający sposób. Pozwoli się rozerwać, ale później przyjdzie moment na refleksję.

[Lucie Pelcakova · Rating 5 out of 5]

Třeštíková mě opravdu překvapila. Nečekala jsem, že mne kniha zaujme natolik, abych jí dala plné hodnocení, ale opravdu nemůžu udělat jinak. Příběh je na začátku tak zamotaný, ale nakonec je naprosto perfektně rozmotán. Hlavní hrdinka, Míša, je střelena do hlavy a upadla do kómatu, čtenář pak sleduje to, jak se vlastně všechno stalo - nalezení nové práce, zamilování do ženy, pak do muže, odloučení od dávného partnera, pak probuzení z kómatu se ztrátou paměti, a nakonec rozpomenutí se. Dávám také 5/5 za krásnou charakteristiku - tohle na knížkách fakt miluju a tady jsem byla v sedmém nebi! Všechny postavy jsou rozepsány tak, jako by je autorka sama znala ve svém osobním životě anebo byla dokonce sama taková, jako ony. Rozdělení knihy je taky úžasné - začátek není začátek, ale skoro konec, pak se teprve přeneseme do začátku, prostředku a nakonec opravdový konec. A ještě to, co musím zvýraznit je název, který je, dle mého názoru, jedním z klíčových slov a prostředků k rozpomenutí se hlavní hrdinky a přitom skoro vůbec nebudí dojem něčeho důležitého.

[Ella · Rating 4 out of 5]

4.5/5*
Psychologický román s detektivní minizápletkou. Rozhodně bych tomu neříkala detektivka, protože tahle linie tam byla velice minimální, přesto jsem velice spokojená. Styl Radky Třeštíkové se velmi dobře čte, kniha byla opravdu napínavá a bylo těžké ji odložit. Stejně jako v Bábovkách, i tady se setkáváme s problémy obyčejných lidí, a že jich teda mají. Hlavní hrdinka Michaela sice nepatří mezi nejsympatičtější hlavní hrdinky, ale člověk jí to ani nemůže mít moc za zlé. Každá postava je velice dobře napsaná, všechno to do sebe nádherně zapadá, i to retrospektivní vyprávění mi nevadilo tak, jako v některých jiných knihách.

[Tereeeza · Rating 4 out of 5]

Knizky Radky Trestikove jsou hrozne ctive, Osm jsem si uzila na dovolene a nelituju, knizka me tahla na lehatko, chtela jsem otocit dalsi stranku, ... Radka ty vztahy proste umi. Prolinanim jsem si casto vzpomnela na Babovky. Libilo se mi usporadani jednotlivych casti, svizne dialogy. S rozuzlenim jsem byla hodne blizko, nakonec ma Osm daleko elegantnejsi reseni. A opet trochu otevreny konec, ale ten mi tady sedi, vazne parada.

[Veru Březinová · Rating 4 out of 5]

Třeštíková mi trochu připomíná Hartla, který taky píše o naprosto běžných osudech lidí. Musím ocenit, že kniha má spád a čtenáře lehce chytne tak, že musí číst stále dál. Někdy mi trochu nevyhovovaly přílišné stereotypy, jen s málem postav jsem se dokázala ztotožnit a některé jejich jednání mi přišlo nedovysvětlené nebo naprosto nelogické. Jestli mě něco vyloženě zklamalo, tak to byl odfláknutý konec, který se podle mě dal rozpracovat daleko více a lépe. I přesto dávám 4 hvězdy a super oddechové čtení na léto.

[Marcel · Rating 2 out of 5]

“Prečítaj si to, je to dobrá detektívka...” Rád by som vedel, čo na tom bola detektívka. Túto knihu som mal v mobile pre prípad, že by som si na cestu zabudol vziať inú knihu. V tomto prípade svoj účel splnila, no ako detektívka to bolo dosť slabé. Vôbec ma to nedržalo v napätí a čítal som to asi od februára. Veľmi sa to ťahalo a ten záver? Neznášam otvorené konce!

[Zuzana Lazárková · Rating 4 out of 5]

Tak trochu jiná detektivka. Osobně bych ji ani do detektivního žánru nezařadila, ale nic to nemění na tom, že byla knížka skvělá. Mám ráda styl "přeskakování" mezi minulostí a přítomností a (ač jsem to úplně nečekala), i třetí knížka Třeštíkové mě ohromně bavila.

[Tereza Jahodová · Rating 3 out of 5]

Bavilo mě to číst, ale nemá to žádnej přesah a vlastně celej ten příběh je uplně mimo.

[Alžbětina · Rating 3 out of 5]

Radka Třeštíková psát umí. Už Bábovky jsem zvládla za jedno odpoledne. Její styl vás přímo nutí pokračovat ve čtení, protože během jediného souvětí vám podsune hromadu informací a změní vypravěče. Kupříkladu hned věta z první strany:
"Jí je to přece jedno, kde bude ležet, jestli to tady potřebují vymalovat, tak ať si to vymalují, ona ty zažloutlé stěny stejně nevidí, oči má zavřené a působí klidně, jako by jen spala, aspoň Julie má ten pocit, když ji přijde s dětmi odpoledne naštívit."
Nevýhodou je, že občas se dostaneme i k pohledu kocoura, což za mě třeba není úplně nutné.

Osm navíc začíná jako "whodunnit", což je jeden z nejlepších způsobů, jak si mě jako čtenáře zaháčkovat. Detektivky to je moje. Jenže... ono to kdo vlastně není důležité (hlavně jsem se trefila hned od začátku, tam není moc na výběr), důležité je proč. A tak se vydáváme o rok zpátky, abychom zjistili proč se Michaela rozešla s přítelem, proč si onen přítel vzal její nejlepší kamarádku, co s tím má společného rodina, jíž hlídala děti, a kdo je vlastně Michaela?
A zde se nachází ten největší kámen úrazu. Naprosto tu (pro mě) selhává psychologie postav. Třeštíková většinu z nich nechá na ploše jednoho roku udělat osobnostní veletoče, aniž by nám k tomu poskytla jakékoli indicie, že tohle už bublalo roky. Nejvíc je to znát u Míši, která jako by vypadla z nějaké Freudovy učebnice. Více zde: Michaela, která je poloviční Romka, má problém najít si stálou práci (a sama je po nějaké době střídá), je z dětského domova, a trpí tím, že neměla stabilní rodinu, a má sklony ke kompulzivnímu uklízení. Míša, která má nejlepší kamarádku, která je jí roky sestrou a oporou, a přítele stejně milujícího, to všechno zahodí, aby se z ní stala obratná emoční manipulátorka. Odkud se to v ní vzalo? Nejprve Julii obdivuje a bere ji jako mámu, pak sklouzne do fyzického vztahu, nakonec se snaží ze sebe Julii udělat a zbavit se jí? Doslova ukrást její identitu a manžela (který musí mít na Míšu tak dobrých 30 let)? Zároveň je oba vnímá jako rodiče? Cože?
Její přítel Honza, se kterým je léta, má mizerný učitelský plat, takže si půjčuje od rodičů. Jeho matka je rasistka a Míšu nemůže vystát. Jejich vztah ale vypadá v pohodě, žádné výrazné problémy. Během roku Honza začne strašlivě žárlit na to, že Míša vydělává víc než on a že tráví veškerý svůj čas u Millerových jako chůva. Začne se z něj rýsovat žárlivec a agresor. Vrhne se na Alici, kterou nemá rád, aby se Míši pomstil. Čeká s ní dítě, vezme si ji, nikdy s ní prakticky nežije. A snaží se Míšu získat zpátky všemi možnými prostředky. Proč?
A z Alice, která je závislá na sociálních sítích, kde se vytváří falešný dokonalý život, aby se s lajky cítila méně osamělá, se stane někdo, kdo nejlepší kamarádku podrazí tím nejhorším možným způsobem. Protože touží po dítěti a vztahu. Protože mít Míšu jako kamarádku a mladší sestru už není dost (na druhou stranu, Míša ji v tomhle odkopne docela rázně).
Nejhůř je na tom ale Julie, kterou Míša začne přitahovat. Objevování bisexuality? Byla Míša ta jediná? Zcela upřímně, kdyby si ji Julie oblíbila jen jako mladší kamarádku, ta dynamika by se moc nezměnila a nedočkali bychom se fakt mizerného manželského trojúhelníku, který je fakt bizár.
Buď si Třeštíková mohla dopřát ještě dobrých padesát stran navíc, aby postavy trochu lépe prokreslila, nebo se mohla některých linek nadobro zbavit (Alice si nutně Honzu nemusela brát, Julie zase nemusela s Míšou spát) a možná by to pak nevypadalo jako argentinská telenovela. Obzvlášť, když ze začátku autorka navolila archetypy postav velmi vhodně a všechny působily povědomě a věrohodně (nebo stereotypně, záleží na vašem vkusu).

Buď jak buď, čte se to prakticky samo. Dokonce pak Třeštíkové hodně věcí odpustíte, jako když kapku překombinuje metafory.

"Akorát ty šaty, co měla Alice na sobě, ty byly dokonalé. BCBG z výprodeje. Jenže aby to mohla pouhá čtyři písmena zachránit, to by se musela všechna vyměnit a jedno k nim přidat. Když chybí LÁSKA, nezachrání vás nic."

Ugh.

Ve zkratce, nečekejte detektivku. Čekejte vztahové melodrama. Nějaké ty začínající psychopaty. Neberte to vážně.

P.S. Ohledně té poslední věty jedná se o hlášení pilota letadla k přistání na letiští ve Stockholmu. Potěšilo mě, že jsem na to nepotřebovala překladač, očividně se za ty roky na severu něco chytlo samo.)

[Rudolfina (czytacz.pl) · Rating 3 out of 5]

NIETYPOWA TYPOWOŚĆ WYDAWNICZA
Po tę książkę sięgnęłam z dwóch powodów. Po pierwsze znalazłam ją w dziale „kryminały z różnych stron świata”, a właśnie zapragnęłam jakiejś odmiany, po drugie, ta powieść w Czechach była podobno wielkim bestsellerem. Sprzedała się w stu tysiącach egzemplarzy, a biorąc pod uwagę, że w kraju tym żyje ponad trzy razy mniej ludzi, niż w Polsce jest to wynik naprawdę imponujący. Bardzo mnie więc zaciekawiło, co się tak spodobało braciom Czechom, że hurmem ruszyli do księgarń.

Sprawdziłam również, czy czescy wydawcy ściemniają tak samo bezczelnie, jak polscy, określając gatunek powieści, którą chcą sprzedać. Bo jak się zapewne już domyślacie, „Osiem” nie jest kryminałem. To całkiem dobra powieść obyczajowa, w której niedoszłe zabójstwo jest tylko pretekstem do wiwisekcji zachowań międzyludzkich, zasadniczo w kontekstach damsko-męskich.

Otóż czeski wydawca ten właśnie walor podkreślił w opisie. Nie informował, jak nasi, że książka „nie jest typową powieścią kryminalną” (jak nie jest typowa, to coś akurat dla mnie, bo przeczytawszy setki kryminałów cenię sobie oryginalność, więc oczywiście dałam się nabrać), a już tym bardziej nie twierdził, że to „gwarancja świetnej rozrywki”! Z rozrywką „Osiem” naprawdę nie ma nic wspólnego. Opisywane wydarzenia są tragiczne, bohaterom można współczuć i do głowy by mi nie przyszło, że ich smętne losy mogą być rozrywkowe. Relacje między postaciami są mocno pokręcone, choć z drugiej strony bardzo typowe: on ją kocha, ona kocha innego, ale inny nie może z nią być, no bo przecież jest żona, dzieci, i jeszcze jest ta trzecia, co kocha się w tym pierwszym. No i wszyscy się miotają w tych niespełnionych miłościach i niedoszłych relacjach. Klasyka westernu.

Całość opowiedziana bardzo sprawnie, ciekawie, rozwiązanie zagadki, wcale nie kto zabił, tylko kto tak naprawdę jest z kim w związku i dlaczego, może przynieść jakąś satysfakcję. Jeśli ktoś lubi takie klimaty, nie powinien czuć się rozczarowany, jeśli jednak nastawi się na kryminał, może wpisać sobie ściemniającego wydawcę (tym razem Stara Szkoła) na kolejną czarną listę.

[Mermaidka · Rating 3 out of 5]

Pro mě to byl docela čtivý a zajímavě zpracovaný román s detektivní zápletkou.
Když se chýlil ke konci, pořád jsem čekala, kdy se dozvím, kdo to udělal - měla jsem své dva tipy. Ale podle toho, jak kniha byla zakončená a kam směřovala myšlenka podplukovníka Šeredové mě přesvědčilo opět tom, že nic není takové jak se může zdát! :)
Jen ten otevřený konec a věty, kterým jsem nerozuměla (myslím ty francozské, španělské a švédské), mi na knize lehce vadily.

[Daramegan · Rating 5 out of 5]

Do poslední chvíle byla má nejoblibenější kniha To prší moře. Po přečtení této je nejoblíbenější Osm! :-) Perfektní román smíchaný s detektivkou, všechno vzhůru nohama, lehce otevřený konec... paráda :-)

[Zuzana Schedová · Rating 3 out of 5]

Radka Třeštíková je oblíbená česká autorka, které se povedlo v průběhu posledních čtyř let vydat čtyři knihy. Už u předchozích knih nám dokázala, že psát umí. Mně samotné se poprvé do rukou dostala až minulý rok v podobě Bábovek a z těch jsem byla nadšená. Mozaika příběhů různých žen dohromady vytvářela celek, který měl smysl a šel i do hloubky. Pro mě to bylo ideální letní čtení. Po náročnějších titulech, které jsem poslední dobou četla, jsem měla zas jednou chuť přečíst si něco lehčího a vysloveně letního a oddechového. Rozhodla jsem se, že dám šanci jej�� nejnovější knize s názvem Osm, která slibovala i detektivní zápletku, a ty já mám v oblibě.

Víc se dočtete v recenzi:

http://bit.ly/trestikovaosm

[barca.rihova · Rating 3 out of 5]

Kniha je opravdu dobře napsaná. Je to detektivka, která často připomíná spíše jen román, ale o to autorce šlo. Do poslední chvíle opravdu nevíte, kdo so udělal nebo vlastně neudělal. Co já opravdu nenávidím, jsou otevřené konce. Bohužel, tato kniha ho má. Je mi líto, že právě konec mě odrazuje od přečtení dalších knih autorky.

[Marcela · Rating 4 out of 5]

Detektivní zápletka v knize od Radky Třeštíkové? To jsem si nemohla nechat ujít! Autorka píše svým osobitým stylem, a ten mi prostě sedí. Opět mě o tom přesvědčila i kniha Osm, která čekala pár let na přečtení. Autorka knihu rozdělila na několik částí – začátek se překvapivě věnuje skoro konci, kde se dozvíme, co se stalo, a poté až zpětně se vracíme na začátek, abychom se dozvěděli, jak k tomu došlo. Setkáme se zde se zajímavými postavami, které působí reálně, pomalu odhalujeme jejich touhy a přání, jednotlivé osobní příběhy se proplétají, až zjistíme, že prakticky každý měl motiv Míšu zabít. Zápletka je dobře promyšlená i vystavěná, přesně tak, aby udržela vaši pozornost a vy jste se chtěli dozvědět konečné rozuzlení. Úplný závěr je snad jediné, co mě malinko zklamalo, konec byl spíše otevřený, i když o důležité odpovědi jste ochuzeni nebyli. Dozvíte se tedy, kdo, proč a jak, ale jestli s tímto nakonec budete spokojeni, je jen na vás.

[Petya · Rating 3 out of 5]

3.5*

[Luckaaa · Rating 4 out of 5]

3.5

[Monika · Rating 4 out of 5]

Czeski kryminał, wartka akcja, zaplątane wątki, pełnokrwisci bohaterowie i czarny humor, świetna pozycja!!

[Katya · Rating 4 out of 5]

Taková fajn Česká detektivka.

[Marcela Kleinbitch · Rating 3 out of 5]

Škoda té překombinovanosti, detektivní zápletka byla dost divoká, ale jinak mě to dost bavilo.