Ještě, že to má jen sto stran a nezabila jsem tím víc času. Dvěma slovy: totální blbost.
Brian Tracy, usměvavý prošedivělý muž smějící se z obálky, chce změnit váš život k lepšímu. A řekne vám, jak to přesně máte udělat. Nebo vlastně vůbec neřekne. Jen vaří z vody. Opakuje bezobsažné fráze, opisuje pětkrát dokola to samé, zůstává v obecnostech a nepředá jediný nástroj, který by mohl čtenář uchopit a použít. K čemu taková knížka je? To si můžu přečíst chytrolíny na Twitteru.
Na začátku si máte vybrat svůj cíl, s kterým vám všemocný a veleúspěšný Brian pomůže. Nemusí to být pracovní. Tak si říkáte, že ok, chci si třeba najít nový koníček a v něm se zlepšit. No tak ne. Od 10 strany do konce je to o byznysu, šplhání po pracovním žebříčku (a šplhání do zadků), penězích, pravidlu 80/20 (to je panečku mantra), zisku, výdělku a říkala jsem vám už o pravidlu 80/20?
Nechybí tu příběhy úspěšných lidí, kterým samozřejmě pomohl autor knihy. Většinou tím, že se s někým potkal náhodou v supermarketu a tam zjistili, že si navzájem můžou pomoci. A to není skrytá sexuální narážka ani výměna receptů, ale opět jen zisk víc peněz. Chápeme, Brian nebude úplně chudej kluk a je na to náležitě pyšnej.
Co mě ale úplně vystřelilo ze sedačky, takže jsem z toho musela doma nahlas předčítat, byla kapitola "Síla lidí". To není o posilování, jak by se třeba mohlo zdát. Ani o humanitární pomoci.
"Situace, kdy se s někým na něčem neshodnete, jsou velmi časté. Ve většině případů ale nejde o nic důležitého. Zeptejte se sami sebe: Co je teď důležité?
A pokud daná věc, kvůli které se hádat, důležitá není, nechte to být. Buďte veselí, otevření a přátelští. Buďte pozitivním člověkem, jehož společnost mají ostatní rádi."
Hajlujte. Ne, kecám, to tam není, ale mohlo by být. Celá kapitola o osmi tipech, jak využít "lidské zdroje" (panebože) pro svůj prospěch je jak domácí násilí. Navenek je všechno v pohodě. Přikyvujte, chvalte, obdivujte a i když si budete myslet o druhém, že je pytel s***ek, nechte si to pro sebe a usmívejte se. Za ty nepříjemnosti vám to nestojí.
Mám doma půjčené ještě dvě Brianovy knížky a možná je radši spálím, než dopustit, aby si je z knihovny někdo odnesl a třeba se podle nich řídil.