Jedna z těch zapadlých knih, ke kterým se dostanete spíše náhodou (dokonce dosud neexistovala na goodreads a musel jsem ji sem vložit). Tak nějak jsem se zrovna zajímal o předválečné židovské komunity v česku a nakonec jsem jaksi nechtěně přečetl celou jeho knihu. Tedy: upoutala mě, ale měl jsem z ní nakonec jakousi drobnou pachuť na patře.
Nepříliš známý dramatik Max Zweig se narodil v Prostějově (známém také jako "Hanácký Jeruzalém") roku 1892. Tehdy tam žilo 30 000 obyvatel, z toho 1000 Němců a něco přes 1500 německy mluvících Židů - a právě mezi ně patřil Zweig. Vlastně to byla taková ta bohatší smetánka, která tehdy byla vzdělanější, kulturnějí a vlastnila všechen tamější průmysl (obzvláště oděvní), v kterém pracovali prostí Češi.
Jak se Max Zweig dostal k dramatu? To je docela podivný příběh. Vlastně spíš divně znepokojující... a ani ne tak moc zajímavý... Zajímavější pro mě bylo dějiné pozadí toho všeho. Obzvláště: Velká válka; vznik Československa, který Zweig vnímá spíš za nešťastný; nástup NSDAP k moci a Druhá světová válka, kdy se Zweig zrovna tak trochu nešťastně nacházel v Berlíně (sice už tehdy pronásledovali Židy, ale zatím jen ty německé, protože si ještě nechtěli rozházet vztahy s cizími zeměmi); cesta do Palestiny; vznik Izraele; první potyčky s Izraelem etc.
Obzvláště fascinující je, že Max Zweig začal tyto paměti psát až vě věku 93 let, a to na základě jakési prorocké noci a vidiny smrti.
FAQ: Má Max Zweig něco společného s mnohem slavnějším Stefanem Zweigem? - Ano, ale vzdáleně. Mají společné předky v Prostějově dvě či tři generace zpátky, ale Stefanova větev zbohatla a odstěhovala se do Vídně (což prý bylo tehdy u Židů zvykem).