Publikace Průvodce labyrintem algoritmů vypráví o tom, jak algoritmy navrhovat a jak jejich chování zkoumat. Mimo to obsahuje mnoho příkladů algoritmů a datových struktur s aplikacemi a cvičeními. Je určena každému, kdo už umí trochu programovat v jakémkoliv jazyce a chtěl by se naučit algoritmicky myslet.
Jsou to kvalitní skripta, ale pořád jen skripta. Zdarma k dispozici v edici CZ.NIC, kde právě vyšlo Hradla, volty, jednočipy: Úvod do bastlení, takže jsem měl asi očekávání něčeho více populárně naučného. Kniha je vyčerpávající jak obsahem, tak pro čtenáře. Zopakoval jsem si věci ze školy a dozvěděl se i to, o čem jsem neměl ani tušení. Jak referenční kniha, ke které se může člověk vracet, se hodí.
Upřímně, mám ohledně této knihy (učebnice?) trochu rozporuplné pocity. Napsal ji jistě velmi schopný a chytrý člověk, nicméně nejsem si jistá, pro koho je to vlastně určené. Neustále mě rozčilovalo to věčné "samozřejmě", "očividně", "čtenář si domyslel" atd. Proč si autor nemůže tyto poznámky odpustit? Proč nezachová věcný tón? Pokud je to tak zřejmé, nemusí tu zřejmost přece komentovat. Strašně mi tento styl nevyhovoval, protože ve mně evokuje jistou nadřazenost, kterou tenhle typ lidí dost často chová vůči někomu, kdo není na "jeho úrovni". Většinu konceptů jsem už znala, matematické důkazy pro mě byly zajímavé, byt nekdy ty mentalní skoky byly jakože proč o tom vůbec píšeme, když posledních pár kroků nakonec přeskočíme, protože čtenář si jistě domyslí. Téma časové složitosti, které je u algoritmů naprostým základem, bylo dle mého vhledu (tím tématem se zabývám už čtyři roky) zpracováno dost nepřehledně a kdybych nevěděla, o co jde, nejspíš bych to z této knihy nepochopila. Takže mám možná odpověd na otázku - tohle rozhodně není průvodce, v němž se s algoritmy chcete seznámit. Potkat je jako staré známé a dozvědět se o nich něco víc ale docela funguje. Na státnice to bude dobrý materiál.