Vzpomínky na smutné i humorné zážitky ze života význačného japanologa se vztahují k místům ve třech zemích na třech kontinentech – k Čechám, Japonsku a Kanadě. Časově se rozpínají od autorova prvorepublikového dětství ve Staré Boleslavi přes odchod do kanadského Toronta v roce 1967, několik pobytů v Japonsku až k současnému životu ve Vancouveru. Autor se mj. zamýšlí nad literaturou i filmem, náboženstvím, vztahy vzájemně odlišných kultur a předkládá i zajímavé cestopisné postřehy. Soubor čtrnácti esejů a třech rozhovorů vychází k autorovým 85. narozeninám.
Z esejů a rozhovorů se dá o někom dovědět víc, než z životopisných knih. Na druhou stranu takto osobním textům chybí odstup a v tomto případě dle mého soudu i trochu lepší redaktorská práce. Klobouk dolů před panem profesorem a jeho překladatelským dílem. Ale tenhle divný mix literárněvědných a sociologických studií, glos k dobovému dění, rozhovorů a dalších textů byl pro mě zklamáním. Nelíbila se mi roztříštěnost jednotlivých částí knihy, nelíbily se mi některé postoje autora a jejich prezentace a dráždil mě pociťovaný rozpor mezi snahou o hlubší ponor do některých témat a dojmem mělkosti, který ve mně výsledek této snahy zanechával. Možná jindy, v jiném rozpoložení, dřív, kdy jsem sama sebe považovala za intelektuálku, by se mi to líbilo, pochvalovala bych si vysvětlení americké posedlosti zbraněmi, srovnání představ pekla v různých kulturách, nebo vzpomínky na cestu po kanadské transkontinentální železnici. Teď a tady se mi to nedaří. Mrzí mě to. Pan profesor promine. (Dočteno přesně pět měsíců poté, co odešel do svého posledního, věčného domova.)
Velice příjemné čtení, které mě nejen potěšilo, ale i přimělo se zamyslet nad spoustou věcí. Nevím, jak se to panu profesorovi povedlo, ale tyto eseje mě přímo pohladily na duši a naplnily touhou po dalším vzdělání.