DNF.
Nemám v úmyslu autorku soudit, to fakt ne. Ale trochu mi vadí její přístup – věděla jsem, co dělám, ale když se to zvrtlo, tak za to může vždycky někdo jiný.
Taky je zvláštní, že si dost odporuje.
s. 18 píše: Přísné morální zásady mi dobře posloužily, když přišlo na můj další hřích – sex.
Aby pokračovala: Poprvé jsem si kluky jako zvláštní živočišný druh začala uvědomovat asi ve svých osmi letech. (...) polibek (...) a už jsem to zkoušela znovu. Seznámila jsem se s dalším klukem, desetiletým Garym (...) a začala jsem s ním chodit.
Pak pustila Garyho k vodě, protože se objevil dvanáctiletý Stacey. S ním bylo líbání najednou vzrušující. Přeskočila jsem tři roky a přidala se k sexuálním hrátkám dvanáctiletých.
V jedenácti se „chopila velení“ (s. 28) a zaučila dalšího chlapce.
Ale jako slušná dívka se držela pouze techtlí.
Což jí nebránilo udržovat najednou čtyři vztahy.
Neodvažuju se domyslet, co by vyváděla, kdyby neměla ty „přísné morální zásady“.
Ve třinácti konečně potkala celebritu. Teda dvě, ale jedna se jí neozvala, takže jí zbyl skoro padesátiletý chlapík.
Tohle mě pobavilo.
s. 43 O Rollings Stones jsem už slyšela, věděla jsem ale, že je to skupina vysloužilých starců.
Matka, která nechá odjet své dcery (13,15 let) na venkov se starším chlápkem, kterého viděla jednou v životě a o kterém nic neví... ta by se potom neměla divit.
Od jedenácti byla jejím prokletím její krása.
s. 30 prohlížely výlohy ve Wood Green. Couraly jsme se ulicemi, nahlížely do obchodů a nejednou jsem ucítila, že nás někdo pozoruje. Rozhlédla jsem se a skutečně se na nás upíraly oči – množství očí. Z každého obchodu na druhé straně ulice se na nás dívali muži. Někteří se doslova přimáčkli ke sklu, aby nás lépe viděli.
Až tak? Ale určitě to nemělo nic společného s tím, že jedenáctiletá Mandy se líčila tak, že vypadala o deset let starší a měla na sobě minisukni a „doufala, že nevypadá lacině“.
No, mise splněna.
s. 15 Jedna z hlavních starostí byly také peníze. Máma dostávala 47 liber dávek týdně. Po zaplacení nájmu nám zbývalo jen 30 liber na účty, jídlo a oblečení pro nás všechny. (...)
K Vánocům jsme pokaždé dostávaly hezké dárky. Když mi bylo deset, dostala jsem kolo. V jedenácti kolečkové brusle.
Na s. 34 její matka rozhodla, že Ze školy mě vezme. I když to bude dražší, najde mi nějakou soukromou, liberálnější, kde chápu, že děti mohou mít svou osobnost a nechovají se k nim jako ke stádu ovcí.
s. 36,37 Nejdřív došlo ke vzpouře, kdy jsem trvala na tom, že buď přejdu na jinou školu, nebo umřu. Máma trpělivě vyslechla mé nářky a naštěstí se stoprocentně postavila na mou stranu. (...) takže udělala vše pro to, aby mě dostala do soukromé školy (...) Provedla pár kouzel s již tak vypjatými rodinnými financemi a usoudila, že když se uskrovníme a budeme šetřit, mohly bychom to s odřenými zády zvládnout.
Potom se stal zázrak a na pomoc nám přispěchal David. Matčin přítel, kterému sice zlomila srdce a on se už nikdy neoženil, ale stále ji nešťastně miloval. Takže slíbil, že doplatí zbytek školného.
s. 51 zavolala řezníkovi a objednala steaky.
Kuřecí? Nebo co na té slavnostní večeři jedly její dcery?
s. 68 [hospodyně uvařila kuře] I když ji Bill nevaroval,že s Nic nejíme červené maso
s. 72 Byl tak štíhlý a drobně stavěný. Byl mou první láskou, mým prvním mužem i po něm mě vždycky přitahovali štíhlí, pružní muži. Neurvalci s pulzujícím vypracovaným tělem a provazci svalů mě do dneška vzrušují.
Dává to smysl?
Nad názvy kapitol musela fakt dlouho přemýšlet: Děvka!, V zajetí ďábla