Jsou města nudná a šedivá, obyčejná, jako lidé v nich. A potom jsou města, ve kterých sněží papír, krysy se mění v stíny a tramvajové koleje tvoří horské dráhy… Když čtveřice přátel objeví mezi domy uličku, která tam nikdy předtím nebyla, ze zvědavosti do ní nahlédnou. Naskočí do přijíždějící tramvaje číslo 0, která je zaveze do Nikam. Na křižovatce ulic Podivné, Podivnější a Nejpodivnější brzy pochopí, že se ocitli jinde. Zjišťují, že ve městě, ve kterém dosud žili a studovali, existují domy, ulice a dokonce celé čtvrti, o kterých většina lidí nemá nejmenší tušení. Zlákáni plejádou divů a zázraků se rozhodnou do Podivné ulice nastěhovat. Jejich okouzlení však netrvá dlouho. Ukazuje se, že město je nakaženo nemocí, která se šíří jako rakovina. Město umírá, ulice zarůstají do země a i čtveřice přátel se začíná měnit. Stejně jako mnozí lidé před nimi, kteří se v Nikde rozhodli žít. Květiny ve vousech a ňadra porostlá šupinami jsou jen zlomkem toho, co je čeká. Podaří se Lazarovi a jeho přátelům zachránit město a tím i sebe samotné, nebo se všichni doslova utopí ve svých vlastních starostech?
Martin Bečan (*1992) napsal Hvězdopravce, Kaziměsty, několik povídek prapodivných žánrů a nepřeberné množství reportáží, rozhovorů a novinových článků. Vystudoval žurnalistiku a sémiotiku a v tuhle chvíli dokončuje doktorát z literární teorie. Jako novinář má zkušenosti s prací v časopisech, novinách, rozhlase, televizi i velké PR agentuře. Cizí mu ale nejsou ani řemesla literárního redaktora nebo korektora. Na živobytí si vydělává jako novinář na volné noze. Pochází z Mohelnice, žil a studoval v Olomouci a Praze, v současnosti přebývá v Plzni. Ve volném čase natáčí podcastový seriál Díra.
Už je to, panečku, nějaký ten pátek, co jsem četla urban fantasy. Přijdou mi často až příliš vážné a špinavé, tak se do nich v rámci relax čtení moc nepouštím. Kaziměsti od Martina Bečana patří ale spíše do šuplíku „tak akorát absurdní, tak akorát hravé“. Největší pochvalu si autor rozhodně zaslouží za bujnou fantazii. Příběh se odehrává ve městě, která má v sobě však zákoutí, ulice a domy, které neznáte. Jezdí tam tramvaje 0 nebo -12, dovezou vás Nikam, na ulici Podivnou, Podivnější a Nejpodivnější, pojedete po kolejích, které tvoří horskou dráhu, pořídíte si krysu narozenou ze stínu, aby vám doma vyhubila trilobity… Perfektní román hlavně pro ty, kteří rádi objevují nové světy, tady je toho zkoumání spousta a neskutečně baví. Pokud ale hledáte akcí nabitou jízdu, tak Kaziměsti nebudou váš šálek čaje, pořádná zápletka se začne rozvíjet až kus za půlkou. Její nepřítomnosti jsem si ale začala všímat těsně předtím, než přišla, takže mi to nakonec vlastně ani nevadilo… A ještě jeden detail, moc se mi líbí jména, to, že hlavní hrdinové nejsou Karel a Vlasta, ale Lazar, Cesmín, Zima a Parma. Je to zvláštní, ale jak se někdo jmenuje moc běžně česky, vybavují se mi při čtení obličeje sousedů, bývalých učitelů a neoblíbených spolužaček.
I při druhým čtení za mě pořád stejně solidní. Všímala jsem si teď jiných věcí, ale pořád se mi to líbilo. Víc pocitů dodám, jakmile bude venku video, ale jen tak povrchově: jo, tenhle bizár já můžu.
Tak tohle byla kniha podle mého gusta! Za sebe bych to označila za takovou kombinaci Terryho Pratchetta a Neila Gaimana, kdybyste chtěli nějaké srovnání pro lepší představu. S Pratchettem to má společnou úžasnou představivost, s Gaimanem pak celou tu atmosféru podivnosti. Vezmu-li v potaz, že je to autorova první kniha, tak fakt klobouk dolů a rozhodně se těším, až přijde s něčím novým!
Skvělý styl psaní a úžasná fantazie, to vážně obdivuju! I zápletka se mi docela líbila, jen ten rozjezd byl trochu pomalejší... 4,5/5* ____ Můj mininázor najdete na blogu
Tak tohle byla paráda. Vůbec jsem nečekala, že to bude tak dobré. Až mě překvapuje, že tohle vydal Fragment, spíš se to hodí na Host. No tak či onak, takhle podivné příběhy já prostě miluju. Nemohla jsem to dát z ruky. Doufám, že od autora si časem přečtu něco dalšího. Kaziměsti jsou naprostá dokonalost.
Rozhodně velmi netradiční fantasy od českého autora, která se navíc odehrává v Olomouci! Většinu knížky jsem zírala s otevřenou pusou nad Martinovou fantazií a tím, co dokázal vymyslet. Ale vlastně se mi to dost líbilo - četlo se to samo a i když jsem některé postavy fakt nemusela (hlavní hrdina, Parma, místy i Cesmín), stojí to za to!
Konečně dotčeno! Chvíli mi to trvalo, protože mi můj stav nedovoloval si to užít úplně na plno a četla jsem teď tak 2 strany denně, ale i tak musím říct, že to bylo fakt pošušňáníčko a Martin má fakt zajímavou fantazii.
Na toto som sa veľmi tešila. Značne ma navnadila anotácia, recenzie i nádherná obálka. Lenže napriek výbornému štýlu ma to zo začiatku nechytilo. Celé dni som sa stránok ani nedotkla, pretože prvá polka bol úvod do mesta a postáv. Hoci nemôžem uprieť veľkú fantáziu autora a opisy pri ktorých mi padala sánka. No už mi chýbal posun. A POTOM PRIŠLA STRANA 119 A BOLO TO TAM! Akcia, zvrat, konečne niečo nad čím som mohla rozmýšľať. Druhú polku som zhltla za deň ( čo u mňa znamená pár hodín rozložených do celého dňa po pár minút, plus necelé dve hodiny večer, keď malá pozerá piesne a rozprávky).
Vlastne netuším ako túto knihu opísať. Nie je to bežná fantasy. Je snovo-halucinigénne magická. Originálna a blízka. Síce nemám načítaných veľa o tajomných mestách, alebo mestách v paralelných svetoch, takže neviem, či sa nemýlim, no Kaziměsti nespadali do žiadnej takej kategórie, hlavne po tom záverečnom odhalení. A ten koniec, najmä posledná veta, bola ("čo ti ****?") mrazivá. Navyše, samotné rozprávanie je jednoduché - o vysokoškolákoch, ktorý si radi užívajú a pritom odhalili pravú stránku seba samých, celého mesta a zmenili sa na tele i na duši. Najlepšie to opíšem slovami autora:
" V to, co jsme se změnili v Nikde, bychom se normálně změnili mnohem pomaleji a až mnohem později v živote, a protože by to na nás nebylo znát, třeba bychom to nikdy nezjistili."
Žiadna záchrana sveta, vyvolení bla bla... Iba normálny ľudia v dave, ktorý reagovali na udalosti, prežívali, žili a trápili sa. Možno by som uvítala o hlbšie spracovanie postáv, nie len právd, ktorým v knihe slúžili (Ema a Zima, o nich by som strašne rada vedela viac),ale nevadí. Bola to originálna, nadčasová fantasy oddychovka o aktuálnych témach, v českom prostredí. Ten koniec bol top. 👏👏👏 A rovnako tlieskam autorovej fantázii. Nádherné vykreslenie opisov a atmosféry. 💘
Nebudeme si nic nalhávat, tuhle knihu jsem koupila kvůli obalu, aniž bych si vzadu na obálce přečetla, o čem vlastně je. Ale to nevadí, protože záhy mne příjemně překvapil fantaskní příběh, ve kterém vybraní jedinci mohou zajít do uliček města, které jsou jiným skryty. Samozřejmě v těchto tajných částech neplatí normální pravidla a naši protagonisti brzy zjišťují, že tento pohádkový svět má i své stinné stránky. Celkově se mi líbilo vybarvení toho alternativního města a jeho uliček, tvorů a lidí, kteří v něm žijí. Neznalost zvyků a fauny zavedla čtveřici protagonistů do svízelných situací a to samozřejmě přidalo příběhu na dynamičnosti. S čím ale úplně spokojená nejsem, byly interakce a vztahy mezi lidmi. Občas se totiž zdálo, že to uteklo z deníčku jedenáctileté holky a ne dospělého autora. Za prvé se snažil autor všechny spárovat, protože to je strašně vyzrálé, že (i když kladné body za LGTB+ postavy přidávám) a pak když už teda ty páry nějak fungovaly dohromady, tak se na tu jejich naivní interakci nedalo koukat. Navíc mi úplně nepřišla OK normalizace požívání látek ovlivňující vnímání reality. Hlavní postavy v jednom kuse chlastaly a braly do systému věci, o kterých ani pořádně netušily, co jim udělají. Dost by mě zajímalo, na jaké vysoké škole tento mylný portrét studentů autor vzal. No nic, kniha měla své krásné pasáže (převážně v popisu fantaskního světa a jeho obyvatel) a slabé stránky (chování postav), takže bych to viděla na takový průměr.
Tak tohle jsem nečekala. Pár drobností tam bylo, ale na to, že je to autorova první kniha a co si budem nalhávat, je to mladý kluk, tak klobouk dolů :-) https://darameganknihy.blogspot.cz/20...
Hodně netradiční, ale zároveň neskutečně úžasná fantasy, která mě nejdřív nijak zvlášť nezaujala. Po první kapitole jsem se ale nemohla odtrhnout a knížku přečetla během odpoledne a nesmírně si ji užila. Na autorovu první knihu teda klobouk dolů a těším se na další dílo.
Nejdřív by se mělo chválit, takže body za fantazii, i když mi spoust věcí přišla spíš jako variace na prvky z dobře známých děl. Když jsem si po pár stránkách zvykla na styl, jakým je to psáno, docela mě to bavilo číst. Stejně mě na tom ale rozčilovala spousta věcí, nemůžu si pomoct. Tak za prvé pravopisné chyby, i když to je nejspíš chyba korektora a ne autora. Autor minimálně třikrát zmínil zbytečnost humanitních oborů, což je vzhledem k tomu, že má sám vystudovanou žurnu přinejmenším podivné. Musela jsem protáčet oči při každém popisu ženského těla a vlastně i popisování pocitů hlavního hrdiny. Neřekla bych, že antické sochy žen se vyznačují zrovna obříma prsiskama a útlým pasem, ale nijak zvlášť se v tom nevyznám. Opakování nejrůznějších klišé, ať už v podobě slovních spojení nebo celých vět. Líbil se mi kluk na kárce tažené divočákem, though. A pro města pohřbená pod vodní hladinou mám soft spot od sledování Les Revenants.
Taková Olomoucká Alenka v Říši divů. Ale jo. Líbilo se mi to. Pro mě největší plus byla právě jména hlavních hrdinů. Přijde mi úžasné, jak jména vlastně prozrazují osudy hrdinů a jedno dokonce i celou knihu. A z postav jsem si nejvíc oblíbila Lazara. Jo, má nějaké ty mouchy, ale u mě v srdíčku si našel své místo a sledovat z jeho pohledy jak se všechno a všichni hroutí byl úžasný zážitek. Co měl ale štvalo byla velikost knihy a délka kapitol. Já mám prostě radši kratší kapitoly a menší knihy, a ještě s tím že se děj nepohybuje zrovna bleskovou rychlostí, bylo prostě někdy náročné udržet pozornost. Ale jinak skvělá originální kniha a budu se moc těšit až autor vydá něco nového.
Správná dávka podivna, napětí, akce, humoru i hlubších myšlenek. Postavy, které nesednou každému, ale já je žeru. V hlavě mi ožívaly obrázky a přála bych si, aby je někdo šikovný zhotovil, protože v mém podání by nebyly takové, jaké si kniha zaslouží.
Líbilo se mi to:-) Prim hraje autorova fantazie, která snad nezná hranic. Ze začátku jsem sice měla takové Déjà vu stavy - to když najednou objevili hrdinové knihy podivnou ulici, kterou projela podivná tramvaj, a která tam jistojistě nikdy předtím nebyla - hned jsem si vzpomněla na scénu z Harryho Pottera, když poprvé našel nástupiště 9 a 3/4. Pak se mi to stalo ještě jednou, a to když poprvé vstupovali do Almary skrze hromadu zavěšených kožichů a kabátů. Přes jednu podobnou se vstupovalo do Narnie :-D Možná to byl autorův záměr, možná ne, to ví jenom on sám. Kniha se dobře četla, je vidět, že autor umí vyprávět. Docela by se mi líbilo vidět více do hlavních postav. Přijde mi, že autor mohl jít více do hloubky, ukázat nám detailněji jací jsou a proč. Jejich transformace probíhala spíš jen na pozadí Lazarova příběhu, jako by vlastně o nic nešlo, a přitom se nakonec jednalo o věc poměrně definitivní. Přišli mi hodně zajímaví a zasloužili by si jistě více prostoru. Konec se povedl hodně. Zbývá jen držet palce Lazarovi, aby se mu vedlo lépe než Emě.
Dávám 3,5*. Knížku jsem původně číst ani nechtěla, ale na jednom srazu jsem si poslechla menší besedu Martina Bečana a slyšela názory řady čtenářů a věděla jsem, že chci sama zjistit, jaké to vlastně je. Autor píše čtivě a jeho fantazie je až neuvěřitelná. Asi už jsem ale mimo cílovku a úplně mě nechytly hlavní postavy, na kterých to poměrně dost stojí. To je ale můj problém, věřím, že lidem, kteří k nim budou mít věkově blíž, se to bude daleko víc líbit. Mně zaujaly hlavně některé detaily, co se samotného města týkaly, to bylo totiž perfektní a asi bych se do něj někdy i ráda vrátila.
Autor ukazuje, že má bohatou fantazii a dokáže to krásně a bravurně popsat. Nechybí tu ani zajímavý nápad. Tím však výčet toho, co se mi líbí, končí. Nudné hlavní postavy, které jsou šedší než nejzašedlejší šeď. Žádná postava mi neutkvěla v hlavě. Celkově mi to přišlo, jako když čtu nějaké povídky, a tudíž jako celek nemá příběh žádný prostředek. Něco tam prostě chybí. Od autora nemám v plánu číst cokoliv dalšího.
Táto kniha bola naprosto úžasne nezvyčajná a originálna.
Dobre sa čítala, objavovanie tajného mesta ma veľmi bavilo, až som si želala aby sa niečo takéto prosím prosím prihodilo aj mne. Občas bol dej trošku pomalší, ale autor nám to krásne vynahradil svojou obrovskou fantáziou a genialitou pri popise mesta. Záverečný zvrat ma zastihol absolútne nečakane, poslednú štvrtinu knihu som prečítala na jeden dych a pri záverečných stranách som mala zimomriavky.
Pěkné, vypravěčsky zvládnuté, plné zajímavých postav a zápletky, od které jsem však čekal o něco víc. Martin Bečan vystavěl atmosféru neskutečně šikovně, hltal jsem každé slovo a užíval si, že můžu společně s hlavními hrdiny poznávat nové části města, takřka nový svět. A věřím, že kdyby to bylo víc akční, víc podivnější, víc záhadnější, tak mě to dostane jako celá tvorba Gaimana, z kterého si Martin Bečan rozhodně bere kus inspirace.
Tato knížka je napsaná neskutečně lehce, i příběh je skvělý. Jenže v jednu chvíli mě to prostě nebavilo, zhruba přes padesát stran nudy, která mohla mít rychlejší tempo. Konec jsem nečekala a úplně poslední věta je přesně ta věc, kterou nenávidím a miluju. Je to zkrátka geniální. HODNOCENÍ: 85-90%
Koncept skvelej, Lazar me ale celou dobu strasne vytáčel. Konec mind fuck, rozhodne to znova číst nebudu. Ženské charaktery hrozne povrchně napsane, stereotypní a neúplné. Je vidět, ze to napsal typek. Jinak husty I guess.
Toto bolo tak originálne! Minimálne pre mňa, keďže som nič podobné ešte nečítala. Obdivujem fantáziu autora, ktorá mi miestami prišla až nekonečná. Vo svete, ktorý vytvoril sa môže stať všetko, podobne ako v Ríši divov. A ten koniec ma dostal. Na celú recenziu si to však ešte musím nechať chvíľku odležať v hlave :)
Z téhle knihy jsem neuvěřitelně zmatená a vlastně nevím, co si o ní myslet. Rozhodně se autorovi nedá upřít, že má hodně bujnou fantazii, ale nějak si nejsem jistá, jestli jsem tento román pochopila správně. :-D Z knihy cítím hodně silnou inspiraci Druhým městem od Michala Ajvaze. Nevím sice, zda Martin Bečan něco od M. Ajvaze někdy četl, ale při čtení Kaziměstů jsem na Druhé město myslela dost často. Ta podobnost je tu v některých ohledech hodně silná. Nějak nevím, co přesně si z Kaziměstů odnést. Na můj vkus to bylo v určitých pasážích poněkud zmatené, těžko jsem se ve městě a jeho fungování orientovala. V řadě míst to bylo pro mne dost neuchopitelné. Nevím, jestli to byl autorův záměr, ale každopádně jsem to vnímala trochu jako překážku. Celkově mi přijde škoda, že autor nenapsal tuto knihu trochu objemnější a nešel v některých věcech více do hloubky. Hlavně při popisu místě, kde se to odehrávalo. Trochu mne mrzelo, že ten závěr byl takový skoro zbrklý. Poslední třetina knihy se udála moc rychle a hodně povrchně. Pro mne to bylo až moc chaotické. Nakonec hodnotím průměrně. Námět zajímavý, autorova fantazie úžasná, zpracování ale pro mne trochu slabší. Zůstalo to pro mne na půl cesty.
Znáte ten pocit, kdy si vás vybere kniha? Tak mě si vybrala tahle v jednom knihkupectví. Aniž bych četla o čem je nebo si zjišťovala nějaké podrobnosti jsem si ji prostě chtěla zkusit. Hned prvních pár stránek mě uchvátilo, což možná bylo i tím, že se kniha (ne)odehrává v Olomouci, což autor nikdy neřekne na přímo, ale dovednými kličkami odhalí těm, kteří Olomouc znají, že je to právě ona! Ale nenechte se zmást, autor možná vzdá menší úctu Olomouci, ale dále už si hraje na svém vlastním písečku ve svém vlastním světě. V něm potom můžete obdivovat jeho nezměrnou fantasii, doslova na každé stránce čekáte, jakou další blbost vymyslí. Ale kupodivu všechno má svoje pravidla a řád, nezapomíná na věci, se kterými pracoval, a děj se díky tomu posouvá rychle vpřed. (Jen tak letmo - kanály, které požírají všechno živé, hospoda ve skříni, zlí kozí jednorožci). Za zápor bych brala to, že některé postavy byly až příliš plytké a ačkoliv chápu, že Podivno funguje podle jiných pravidel, některé věci byly předhozeny stylem: takhle to je, smiř se s tím, jdeme dál. To mi nestačí. Celkově mi přišli obyvatelé Podivna až příliš smíření se všemi katastrofami, kterým museli čelit. Ale chápu, žádné scény navíc. Hlavně musíme umět jít dál.
Podivnost nad podivnost a chce to tu správnou náladu a rozpoložení, ale když ji máte, je to naprosto boží. Navíc příjemně český a vůbec ne hloupý, naopak.
Tahle kniha byla naprosto úžasná a jela od začátku až do konce Nápad se mi hrozně líbil a bylo by super kdyby vyšla další kniha od tohoto autora Moc doporučuju
Hodnocení: 3* Uff. Z této knihy mám opravdu smíšené pocity. Na jednu stranu netradiční a velmi originální děj se zajímavými postavami (a jmény!), na druhou stranu hrozně pomalý děj, který vás místy začne nudit. V půlce četby jsem měla chuť knihu odložit a nevracet se k ní, ale chválabohu jsem tuto "nutnost" překousla a dočkala se velmi pěkného konce.
Rozjazd knihy je o niečo pomalší, než by som si za normálnych okolností priala. No napriek tomu mi chvíľu trvalo, aby som si to uvedomila. Prečo? Pretože autorov štýl ma dokonale pohltil. Nejde len o to, akým spôsobom skladá slová do viet, a tie jeho vety sú naozaj zaujímavé, no ide aj o celkový nápad a jeho spracovanie.
Už samotná anotácia sľubuje, že tento svet bude plný fantázie a čohosi, čo sme ešte nikdy nevideli. Nuž, anotácia ani v najmenšom neklamala. Dokonca by som si dovolila tvrdiť, že ešte samotnú knihu podcenila. Fantázia vložená do všetkého, čo sa v príbehu deje, mi miestami až vyrážala dych. Najskôr to boli električky, ktoré nikam nesmerujú, všakovaké nové časti mesta, ktoré každý len tak nevidí, nuž a potom tu bolo podivné počasie, ako keď pršalo nahor k nebu, alebo sa na uliciach po prudkom snežení začali utvárať záveje plné skla. A to ani nehovorím o všežravých kanáloch, ktoré hrozili svojim rozmáhaním roztrhať mesto.
Toto je len slabý odvar všetkého šialeného a totálne nepredstaviteľného, čo sa v knihe stihlo odohrať. Nemenej zaujímavé bolo aj prostredie a hlavne postavy. Vo viacerých recenziách som si všimla, ako ľudia oceňujú naozaj netradičné nemá, ktoré nosia hlavné postavy. Áno, ja pravda, že ja osobne som ešte na Lazara, Cesmína, Parmu alebo Zimu v knihe nenarazila. A ak áno, určite neboli na jednom mieste. No viac ako ich mená ma fascinovalo ich vykreslenie.
To, akí boli zaujímaví. Ako sa vyrovnávali so svojimi problémami, každodennými starosťami a ako dúfali v čosi lepšie, no niekedy sa báli po to načiahnuť. Aby toho však nebolo málo, zrazu sa dostali do úplne úžasného sveta, v ktorom nič nie je tak, ako sa na prvý pohľad zdá. Spoločne s nimi som objavovala zázračné kúty Nikde. Vozila som sa električkou, plávala v záhadnom jazere, prechádzala po lávke medzi dvomi vysokými panelákmi.
Žasla som nad všetkým, čo sa v deji dialo, takže mi naozaj chvíľu trvalo uvedomiť si, že dej ako taký na začiatku nemal jasné smerovanie. Netušila som, aká je zápletka a kam to všetko smeruje. Prečítala som polovicu knihy a nebola som si istá, či viem, o čom príbeh v skutočnosti je. Videla som epizódky zo života všakovakých postáv a zdalo sa, že okrem mien hlavných postáv toho nemajú veľa spoločného.
Som rada, že sa nakoniec ukázal pravý opak. Kniha mala hlavnú myšlienku, zápletku i dianie. Všetko do seba perfektne zapadalo. Ale až kým som neotočila poslednú stranu, neuvedomila som si silu tohto príbehu. Mal nápad, fantáziu, spracovanie. Boli tam hlboké myšlienky, emócie a možno aj morálne problémy. To všetko sa však skrývalo pod povrchom sveta, ktorý mi svojou podivnosťou doslova vyrazil dych. Podobne to doteraz dokázala len Krajina zázrakov a jej retellingové variácie.
Kaziměsti je trošku zvláštnou urban fantasy. Na jednej strane je kniha poznačená naozaj pomalým rozjazdom, pri ktorom netušíte ani len to, čo je vlastne hlavnou zápletkou príbehu. No hoci je prvá polovica knihy naozaj ulepená a pomalá, uvedomovala som si to len okrajovo. Autorova fantázia ma totiž dokonale pohltila.
Užívala som si opisy jeho sveta, hltala som každú podivnosť a čakala som na ďalšiu. Takisto som bola zaujatá osudom hlavných hrdinov. Všetci boli perfektne opísaní a dotkli sa čohosi v mojom vnútri. Prežívala som ich problémy, žila som ich životy. Smiala som sa im vtipom a plakala som nad ich bolesťou. To všetko som stíhala popri tom, ako som spoločne s nimi objavovala nové zákutia ich sveta, dozvedala sa o blížiacej sa skaze a riešila som s nimi možné únikové cesty.
Páčilo sa mi, akým spôsobom sa dej stupňoval a ako nakoniec vybuchol v úžasnej akcii. Posledná tretina knihy bola naozaj brilantná, doslova som hltala každé slovo, prežívala každú emóciu a vnímala každučkú myšlienku a jej hĺbku. Autor svoj príbeh vyriešil naozaj zaujímavým spôsobom. Dej uzatvoril, no na druhej strane aj otvoril. Prípadné pokračovanie by som uvítala s veľkým nadšením.