Jump to ratings and reviews
Rate this book

Olav den helliges saga

Rate this book
Med Olav den helliges saga står man med en forunderlig interessant tekst i hendene, en av de viktigste tekstene fra nordisk middelalder. Sagaen er fortellingen om helgenkongen Olav som ble en nøkkelfigur i utviklingen av norsk middelalderhistorie. Men teksten handler ikke bare om en helgenkonge, men også om vikingkongen Olav Haraldsson som ble misjonskonge og rikssamlingskonge og etter sin død endte som hellig konge i skrin på høyalteret i Nidaros. Middelalderen ga Olav æren for å ha fullført kristningen av nordmennene og ledet den politiske utviklingen frem mot riks- og statsdannelse. Man kan si at Olav representerer selve omdreiningspunktet i norsk middelalderhistorie, fra vikingtid til middelalder, fra hedendom til kristendom.

KONGEN SOM KRISTNET NORGE
Snorre ser dypt i menneskenes indre og ytre konflikter og har sinn for enkeltmenneskers skjebne. Det er samme innsikten han viser når han fremstiller Olavs livsløp som en modningsprosess fra en uvøren ungdom i viking til en moden konge som går til sitt siste slag med vissheten om at tapet er en nødvendighet som er pålagt ham av krefter som er større enn ham selv. I sin psykologiske menneskeskildring er Snorre nesten moderne.

Leseren inviteres hermed til en spennende jakt på spor etter middelalderens tro og verdensbilde, veven av fakta og fiksjon, opplevelsen av Snorres psykologiske innsikt, alt knyttet sammen med kunstnerisk mesterskap i en nær 800 år gammel tekst.

292 pages, Hardcover

First published January 1, 1230

20 people want to read

About the author

Snorri Sturluson

421 books305 followers
Snorri Sturluson (also spelled Snorre Sturlason) was an Icelandic historian, poet and politician. He was twice elected lawspeaker at the Icelandic parliament, the Althing. He was the author of the Prose Edda or Younger Edda, which consists of Gylfaginning ("the fooling of Gylfi"), a narrative of Norse mythology, the Skáldskaparmál, a book of poetic language, and the Háttatal, a list of verse forms. He was also the author of the Heimskringla, a history of the Norwegian kings that begins with legendary material in Ynglinga saga and moves through to early medieval Scandinavian history. For stylistic and methodological reasons, Snorri is often taken to be the author of Egils saga.

.

Ratings & Reviews

What do you think?
Rate this book

Friends & Following

Create a free account to discover what your friends think of this book!

Community Reviews

5 stars
6 (31%)
4 stars
7 (36%)
3 stars
4 (21%)
2 stars
2 (10%)
1 star
0 (0%)
Displaying 1 - 2 of 2 reviews
33 reviews1 follower
May 1, 2025
Sága o Svatém Óláfovi líčí příběh Óláfa Tlustého Haraldssona, který se stal hlavním patronem norského národa. Nejedná se však o hagiografii. Óláf zde nevystupuje primárně jako světec, ale jako muž z masa a kostí – nájezdník, válečník a vládce. Sága je záznamem o povaze skandinávské společnosti na pomezí vrcholného středověku, o střetu mezi křesťanstvím a pohanstvím a o snahách severských králů upevnit svou moc a vybudovat základy státního zřízení.

Sága o Svatém Óláfovi se odehrává na sklonku doby vikingů, kdy skandinávští plavci brázdili ve svých dračích lodích evropská moře. V 11. století se Norsko, Dánsko a Švédsko začleňovaly mezi ostatní feudální království. Křesťanství přitom sloužilo vládcům jako ideologický nástroj centralizace – množství bohů a množství drobných králů měl nahradit jediný Bůh, jediný král a jediný národ. I když ponecháme stranou spekulace o tom, zda byla Óláfova křesťanská víra upřímná, nebo zda vyvěrala z pragmatických pohnutek, je nepopiratelné, že v průběhu jeho vlády kráčela snaha o christianizaci a konsolidaci světské moci ruku v ruce.

Ze Sturlusonovy ságy vyplývá, že Ólafóvo posmrtné svatořečení bylo především pokračováním snahy upevnit norskou suverenitu a legitimitu královské dynastie. Pasáže týkající se zázraků, které Óláf údajně vykonal, působí, jako kdyby byly na text zpětně naroubované. Králův přerod z veskrze světského vládce na světce v závěru ságy je náhlý a nepramení z dlouhodobější charakterové proměny. Tento fakt by se dal odepsat jen jako důkaz Sturlusonovy nedostatečné vypravěčské zručnosti, ve skutečnosti však svědčí o čemsi hlubším. Ve Skandinávii 11. století byl vztah mezi světskou a sakrální mocí stále nejasný; Óláf tak není dvojjediným králem-světcem, který by propojoval obě složky, ale spíše dvěma svébytnými osobami, z nichž každá vykazuje rozdílné charakterové rysy.

Náboženský rozměr Ságy o Svatém Óláfovi je až druhotný. Většina textu se zaobírá jeho snahou vnutit Norsku jednotnou vládu a zákon. Norsko 11. století nebylo feudální společností v tradičním slova smyslu. Hlavní moc v zemi držely rody bohatých sedláků, které řešily vzájemné spory podle zásad krevní msty a zvykového práva. Králova autorita závisela do velké míry na podpoře sedláků, kteří mu v případě své nespokojenosti neváhali vypovědět poslušnost a buď se ho pokusit svrhnout, nebo hledat pomoc u některého z dalších skandinávských vládců. Óláfovu vládu tedy definovala snaha dosáhnout rovnováhy mezi mocenskou konsolidací a zachováním vnitřní stability.

Sturluson odhaluje spletitou síť rodových vazeb a starých křivd, která utvářela politickou mapu středověké Skandinávie. Královská vláda se v jeho líčení opírá v prvé řadě o osobní vztahy. Nevyřčeným důvodem Óláfova konečného pádu – sága končí královou smrtí v bitvě u Stiklestadu, kde byl Óláf v roce 1030 poražen vojskem selských povstalců – je právě jeho neschopnost vyvážit často protichůdné zájmy poddaných a vybudovat si dostatečnou základnu věrných.

Óláfova krvavá porážka je pozoruhodným závěrem ságy. V předvečer osudné bitvy u Stiklestadu král dovršuje svůj přerod ve světce, když trvá na tom, aby všichni muži na jeho straně buď přijali víru v Krista, nebo opustili vojsko. Na bitevní pole pak vstupuje Óláf jako válečník Boží, s Kristovým jménem na rtech a bílým křížem na štítu. Óláfova následná smrt nepůsobí jako smrt mučednická – jednoduše se stává obětí větší vojenské moci nepřítele. Jeho neochvějná víra v Boha jako by byla zklamána a narazila na realitu.

Óláfův život působí nejen jako počátek zrodu nové Skandinávie, ale také jako poslední záblesk té staré, v níž vládli pohanští bohové a králové se museli sklánět přes svobodomyslnými statkáři. V díle se mísí prvky náboženského textu s písněmi skaldů a příběhy o strašných příšerách a slavných hrdinech. Sága o Svatém Óláfovi je nejen mohutnou historickou freskou, ale zejména svědectvím o pomalé smrti světa vikingů.
Displaying 1 - 2 of 2 reviews

Can't find what you're looking for?

Get help and learn more about the design.