Když si Martina přála psa, netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Z malého bílého štěněte vyrostl pes, kterého skoro nikdo ve vesnici nemá rád. Dokonce i její máma se ho bojí. A tak když Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, hned ji napadne, že nezemřel náhodou.
Opravdu Snížka někdo zabil?
Martina se spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování Snížkovy smrti a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení.
Po knížce Bertík a čmuchadlo přichází úspěšná autorka knih pro dospělé Petra Soukupová s dalším neobyčejným příběhem pro děti, tentokrát s detektivní zápletkou.
Petra Soukupová je česká spisovatelka a scenáristka, laureátka literárních cen Magnesia Litera 2010 v kategorii Kniha roku za prózu Zmizet a Ceny Jiřího Ortena 2008 pro mladé literáty za knihu K moři. Absolvovala obory scenáristika a dramaturgie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.
K povídce Na krátko vytvořila scénář, za nějž v roce 2009 obdržela 3. místo v soutěži Cena Sazky za nerealizovaný scénář. Kniha K moři se stala předlohou pro napsání scénáře, za který obdržela nejvyšší ocenění ve 2. ročníku soutěže scenáristů Nadace Barrandov & RWE. Za triptych Zmizet byla vedle zisku Magnesie Litery také nominována na Cenu Josefa Škvoreckého. V letech 2008–2010 působila v televizi jako scenáristka seriálu Comeback, s Tomášem Baldýnským psala i seriál Kosmo. Od roku 2011 pracuje jako dramaturgyně seriálu Ulice.
Moje první setkání s autorkou. Je pravda, že její práce s textem je opravdu kvalitní. Dětskou detektivku jsem si užil, dokonce jsem občas cítil napětí. Na obalu je uvedeno, že je pro děti starší 9 let, ale podle mě si ji klidně užije i dospělý. Přestože v knize zemře pes, můžou si ji přečíst i milovníci psů – nejde o žádné krveprolití a týrání.
Podle mě se Petře v téhle knížce perfektně podařilo zachytit myšlení a mluvu vesnických dětí, byť se to některým z Vás třeba může zdát trochu nekorektní, taková ta vesnická realita prostě je. Dost si cením, že na rozdíl od Zmizet je celkové vyznění knihy vlastně vesměs docela pozitivní, i když mi teda Snížka bylo samozřejmě líto. Kniha je nádherně graficky zpracovaná a byť dle mého pro děti až tak vhodná není, mně se líbila a jsem zvědavá na Nejlepší pro všechny.
První dětská knížka od Soukupové, Bertíka a čmuchadlo ještě musím dohnat. Každopádně se ukázalo, že Soukupová umí psát pro děti stejně dobře jako pro dospělé a styl téhle prózy je prostě libovka, přesně takhle podle mě dětská mysl funguje. A ilustrace Terezy Ščerbové jsou úplně pecka, Krtník taky čeká. Už se těším na dospělácké pokračování <3
Je to taký skrytý vianočný príbeh. Začína a končí sa v čase Vianoc, keď v odľahlej českej dedine poriadne nasneží. Žiačka Martina chce od svojich rodičov psa, ktorého nakoniec dostane a pomenuje ho ako inak Sneh. Ten však nie je tým chutným a milým psíkom, s ktorým sa chcú hrať všetky deti z okolia, ale naopak, je neposlušný a agresívny. Martina preto musí za neho žehliť viacero prúserov, s čím jej pomáhajú jej kamoši. Až jedného dňa nájdu Snížka pri ceste mŕtveho. Martina potom so svojim zápisníkom sliedi u susedov a zvláštnych obyvateľov dediny, ktorí za dverami svojich domov ukrývajú tajomstvá a vlastné príbehy.
"Najednou už mi není tak smutno, protože vím, co udělám – teď budu pátrat a zjistím, kdo ho zabil, i když mi táta nevěří, že ho někdo zabil, ale to je mi jedno, já to vím a vypátrám to i tak."
Je to výborne napísaná detektívka pre deti aj vďaka postavám, ktoré sú živelné a veľmi uveriteľné. Známa česká autorka popísala ich detské uvažovanie a dostala sa deťom skutočne do hlavy. Nielen pre ich slovník, ale hlavne neposlušnosť. Niekto by mohol tvrdiť, že sú zlomyseľné, no podľa mňa sú len nešťastné pre nepozornosť vlastných rodičov. Soukupová sa v knihe venuje aj sociálnej téme, keďže rodina Martiny nemá veľa peňazí a Martina v škole vyčnieva - viac sa hrá s chlapcami, pričom jeden z nich je mentálne zaostalý.
Soukupová patrí medzi najlepších českých autorov súčastnosti. A dokázala to aj detskou knihou. Naozaj je skvelá.
Na Petru Soukupovou se chystám už dlouho, netradičně jsem od ní začala dětskou knížkou a nemůžu se dočkat, až otevřu s ní související Nejlepší pro všechny. Je úžasné, že někdo, kdo je tolik vychvalovaný v beletrii pro dospělé, dokáže napsat tak kvalitní text i pro mnohem menší. V Kdo zabil Snížka Soukupová odkrývá řadu témat také ze života dospělých, které se nevyhýbají ani tomu dětskému světu, ale zároveň je jazykově i stylisticky pořád tam, kde má být. A já jsem si to moc užila, bylo to takové pohlazení, i když ve středu dění nejsou vždy jen pozitivní věci.
"A pak mě pošle do hospody pro pivo, dostanu bandasku a jdu, obvykle když musím jít pro pivo, tak je to opruz, protože k hospodě je to skoro dva kilometry, to mi nevadí, ale cestou zpátky musím jít opatrně, aby mi to pivo nevyšplouchlo ven, a vůbec mě nebaví tu bandasku nést, takže to trvá, ale dneska vyskočím a jdu ráda."
Určitě jedna z knížek, která mě velmi mile překvapila. Jelikož se netajím tím, že styl dlouhých souvětí připomínajících STREAM OF CONSCIOUSNESS patří k mým nejoblíbenějším, tak se mi četla neskutečně dobře. Příběh byl místy surově smutný, ale dětským narativem to bylo hrozně dobře vyjádřené. Dějově to místy trochu drhlo, ale nijak moc mi to asi nevadilo. Takže u mě velká spokojenost !!! ^^
Moc fajn jednohubka, kterou jsem slupla za jediný den. Skvěle napsané. Pro cílový věk myslím dobré myšlenky (pejsci by se jako dárek pro stě dávat neměli a život nikdy není tak plytký, jak si ho vymyslíme :-)).
Jediná věc mě trošku zamrzela: že hlavní hrdinka opakuje omílané a nudné nejsem jako ostatní holky, nemám ráda sukně a volánky. Už je to taková tradice... Ale vždyť tyhle příběhy by měly být pro každého, pro kluky i pro holčičky, co si hrajou s panenkama. Taky mají duši! Nelíbí se mi, že je v tak pěkné knize teda použito holčičí holky = nány.
Perfektní, ale spis jako kniha pro dospělé. Nedokážu si představit, jak by se citlivější dětské duše popasovaly s tématem. Doporučuji zacit az po přečtení Soukupové Nejlepsi pro všechny.
Vlastne jsem znovu prekvapena, cteni me bavilo tak stredne ale ve vysledku je to fakt dobra knizka, libi se mi jak se uplne v pozadi trepotaji hlavni myslenky ktere ale na konci nejsou vubec v pozadi. Taky se mi libilo jak je vsecko popsano hrozne realisticky, bez nejmensich iluzi a pribarvenosti.
Kdo zabil Snížka? byl výborný čtenářský zážitek. Pokud čtete od Soukupové tvorbu pro dospělé, rozhodně vám doporučuji dát šanci i Snížkovi, přestože je primárně určen dětem. Doporučuji to i starším dětem, opravdu si myslím, že by knihu mohly zvládnout a mohla by se jim líbit. Pokud četly autorčin první počin pro děti - Bertík a čmuchadlo a líbilo se jim to, mohl by u nich uspět i Snížek. No a mám-li srovnat obě autorčiny knihy pro děti, tak pro mě osobně z toho Kdo zabil Snížka? vyjde dokonce o něco lépe.
Protože na Nejlepší pro všechny je v rezervacích v knihovně absurdní fronta, zkusil jsem si odkliknout i Snížka - o toho je zjevně výrazně menší zájem, takže byl za chvíli doma. Byla to taková fajn jednohubka, jednoduchá detektivka pro děti, které se dá i věřit (naopak od třeba naprosto absurdního Emila), klidně si to užije i dospělý. Myslím, že i pro děti je to v pohodě. Třeba v Narnii zvířata umírají ve velkým a nikdo ani nehne brvou, tak moc nechápu zděšení pár komentátorů tady.
Knížka veselá rozhodně není. Ilustrace jsou napůl úžasné a napůl takové dětské. Příběh mi přišel zajímavý a napínavý, ale vážně dost ponurý. Uvidím, co na to řekne 11letá neteř.
Knihu jsem četla jen proto, abych měla celkový obrázek před Nejlepší pro všechny.
V dnešní době plné sociálních sítí byla tahle kraťoučká knížka instantním návratem do minulosti. Hodila mě do vlastního dětství na vesnici hned po prvních pár větách.
Vybrala jsem úplně namátkově, aniž bych si cokoliv o knize přečetla. Starý pes Ťapka, tvrdohlavá malá holka, nový pejsek, klučičí kamarádi, chléb s máslem a marmeládou, patálie a vyšetřování.. je toho víc, co mi trochu nostalgicky vehnalo slzu do očí. Měla jsem chvilku pocit, že je mi zas 10 let. :)
Řekla bych, že povedené dílko, bavilo mě to. Těším se na další kousky od autorky.
Nejlepší pro všechny jsem četla a líbilo se mi to hodně. Tenhle sequel jsem v plánu číst ani neměla. Ale k dětem (7) se to nějak dostalo v audioverzi a byly nadšený. Po Klubu divných dětí se tak P. Soukupová stala i jejich oblíbenou autorkou. Mě se to líbilo taky moc a v audioverzi ještě vynikne, jak skvěle autorka zvládá dialogy. Je to trošku drsný, ale ne drastický. A hodně ze života. Akorát se teda děti díky této knize dozvěděly, jak je to s Ježíškem... :-)
Má první dětská knížka za tento rok. Musím se přiznat, že jako dítě bych asi tuto knihu nevyhledala, ale nyní jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Příběh a především propojení s knihou Nejlepší pro všechny bylo velmi zdařile provedené. Ovšem dětští hrdinové mi k srdci nepřirostli.
Od paní autorky jsem četla zatím jen jednu knihu, která se mi ale líbila, tak jsem chtěla vyzkoušet něco dalšího. Volba padla na její dětskou knihu Kdo zabil Snížka? - v audio podobě. A byla to dobrá volba, protože tohle mne bavilo. Tato kniha mne bavila z více důvodů. Jednak tím, jak je to napsané - hodně vyzrálým, vypsaným jazykem, kdy je poznat, že autorka svému řemeslu rozumí. Umí vystavět příběh s pointou, zapojit do něho vážnější témata a napsat to tak, aby to bylo stravitelné pro dětské čtenáře, ale přitom to není nijak povrchní, podbízivé či přespříliš zjednodušené a přikrášlené, aby to odradilo dospělé. V tom je to skvělé, že i dospělého čtenáře umí tato kniha zaujmout. Místy je to docela úzkostné čtení, ale přitom se člověk nemůže odtrhnout. Najdeme tu i napětí, které čtenáře umí připoutat. Není to úplně veselé čtení, ale je dobře, že se v literatuře zobrazují i vážnější, neveselá témata, zahalená do trochu ponuřejšího hávu. Ne proto, aby to čtenář snad záměrně uvrhlo do nějakého splínu, ale aby to ukázalo realitu, že ne vždy je život úplně snadný. Ale že může i v těchto chvílích nakonec existovat naděje, že se s tím člověk nějak vypořádá. Za mne super. Poslouchala jsem jako audioknihu, bavilo mne to moc. V rámci žánru mi to přišlo nadprůměrné - dávám plný počet hvězd a to je co říct, poslední dobou takto vysokým hodnocením docela dost šetřím. Asi tu hraje roli i to, jak moc mne to překvapilo, že mne to chytlo...
Hlavní hrdinkou (a zároveň vypravěčkou) příběhu je malá slečna vyprávějící o jejím pejskovi a my s ní prožíváme jejich nelehký příběh, který bohužel skončí pro pejska špatně. Následuje pátrání po tom, co se s pejskem stalo. Upozorňuji, že příběh je docela smutný až do konce a pokud vám nedělá dobře téma smrti domácího mazlíčka, raději se knize vyhněte.
Od autorky jsem už četla knihu, která k této patří - Nejlepší pro všechny. Moc se mi líbí nápad napsat takto dvě knížky odehrávající se ve stejné době, ale z pohledu jiných postav. Knihy na sebe nenavazují, ale tvoří volnější celek. A i tady autorka ukazuje, že v tomto žánru je opravdu výborná a uvěřitelná. Autorka dokáže dospělé vrátit do dětství a jistě zaujme i dětské čtenáře.
Krátká knížka na nelehké téma, do které se dokážete snadno vžít a najít si v ní to své. Já jsem poslouchala audioknihu a zvládla jsem ji za jeden večer. Audioknihu namluvila Martha Issová a na její projev jsem si musela trochu zvykat, snažila se totiž napodobit dětskou mluvu. Raději bych víc civilní projev, než takto hraný.
Moc se těším na "dospělou" verzi příběhu, čili "Nejlepší pro všechny ", ale bylo mi doporučeni přečíst si nejdřív Snížka. A po pravdě výsledným pocitem je lehké rozčarování. Ano, pořád je to Soukupová. Pořád to umí. Úžasné vcítění do dětského světa - dětské starosti, dětský způsob řešení problémů a jen zprostředkovaný náhled do světa dospělých. To všechno je parádní. Ale třeba i oproti "Bertíkovi a čmuchadlu" mi to celé připadalo ponuré až depresivní. Chápu, že to je celé o smrti psa, ale chyběla mi tam aspoň trocha radosti. Konečné vyznění JE pozitivní, ale je to otázka asi tak tří posledních řádků. A upřímně řečeno úplně nevím, jestli bych tuhle knížku doporučila svým dětem (což třeba právě u "čmuchadla" bylo bez pochyb). Aspoň zatím ne. Ještě doufám, že se celý příběh nějak propojí s "Nejlepším pro všechny", tak třeba se mi názor ještě usadí, ale zatím to fakt víc než na tři není.
Už ani nevím, kde a jak jsem se k doporučení této knížky dostal, ale když se objevila audioknižní verze, vrhl jsem se do poslechu. A i když nejsem její cílovou skupinou, řekl jsem si, proč ne. Třeba ji jednou budu číst synovi, tak ať vím, do čeho jdu.
První ponaučení je, že je knížka už pro opravdu větší děti, protože se hned na začátku propálí Ježíšek a dál jde samozřejmě o zabití Snížka (největším spoilerem je ostatně už samotný název knihy :) a přidají se i nějaké ty rodinné krize a podobně.
Na druhou stranu, i když jsem si během prvních minut říkal, že interpretace mi nesedne a kdo ví, zda to doposlouchám, každá další kapitola mi naopak zvedala náladu a nakonec to byla velmi příjemná literární jednohubka. Je to samozřejmě určené pro jinou věkovou kategorii a téma má na první pohled spíš vyvolávat úplně jiné pocity, ale pro mě se z toho vyklubalo feel good čtení. O kamarádství, dobrodružství, zvídavosti, pátrání i poznávání, spravedlnosti nebo seznamování…
Kdo zabil Snížka je klasická detektivka pro děti, která se obejde bez moderních technologických vychytávek, či kouzel z kategorie fantasy. Hlavní hrdinka je malá paličatá a umanutá holka, která si vystačí se sešitem, do kterého si píše poznámky o podezřelých. Píše o tom, co cítí, o vztazích v rodině, o svých kamarádech, o sousedech ve vesnici. V něčem tenhle příběh připomíná knížky Astrid Lingrenové nebo Arthura Ransome, případně "dospělácké" Podivný případ se psem či Glennkill - ovce vyšetřují.
Za necelé tři hodiny přečtená napínavá knížka o dětském detektivním dobrodružství. Ovšem nejen to, ale také nahlížení života a událostí dětskou perspektivou a pouto složitě budované se psem, který není ideální. Knížka je napínavá, smutná, drsná a trochu taky poetická. Mě samotné dala svým obsahem zabrat, ale rozhodně promlouvá k dětem a obsahuje témata, která děti mohou chtě nechtě registrovat a neumět je uchopit. Petra Soukupová jako již tradičně opět nezklamala a skvělé je, že knihu věnovala své psici Pule.
Zjavne som zvolila opačný postup, ako všetci ostatní. Chcela som niečo krátke a rýchle, tak som začala touto detskou verziou. Pripomínalo mi to knihu Podivný případ se psem od Marka Haddona. Snížek je psík, ktorého si dievča vydupalo. Nie je to však potešenie, lebo psík je hluchý a nedá sa vytrénovať. Na pozadí toho, čo riešia decká, máme tiež možnosť nahliadnuť aj na životy rôznych rodín. Musím povedať, že ma to bavilo aj bez znalosti dospeláckej knižnej dvojičky.
Po všech těch populárních severských detektivkách výjimečně osvěžující detektivní zážitek! Skvěle vystihnutá dětská jednoduchá a upřímná logika, kterou rodiče často nedomýšlejí. V jednoduchosti je krása. A ty ilustrace!
Soukupová umí perfektně vykreslit dětský svět, myšlení, chování a motivace. Super nápad, propojit knihu pro dospělé a pro děti. Plus v Snížkovi ty nádherné ilustrace. Fakt zážitek.