What do you think?
Rate this book
Magor a jeho doba
Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století. Přibližuje detailně Jirousův život od dětství v Humpolci, přes studia v Praze, jeho vztahy s českými výtvarníky v šedesátých letech a soužití s rockovou skupinou The Plastic People of the Universe. Především ale popisuje Jirouse jako strůjce unikátní, na státu nezávislé undergroundové kultury i pozdější mnohaleté věznění a následky, jež mu způsobilo. Životopis navíc v širokém záběru zachycuje dobu, v níž I. M. Jirous žil, a jeho vztahy s řadou významných osobností českého veřejného a kulturního života. Vzniklo tak jedinečné historické panorama doby zobrazené skrze Jirousův život. Kniha zaujme nejen zájemce o moderní české výtvarné umění, rockovou hudbu, literaturu a politickou perzekuci u nás v letech sedmdesátých a osmdesátých, ale každého, kdo chce hlouběji pochopit novodobé dějiny a kulturu naší země. Je doprovázena desítkami unikátních fotografií ze života I. M. Jirouse i dalších osobností a jmenným rejstříkem.
574 pages, Hardcover
First published January 1, 2017
19 people are currently reading
165 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 16 of 16 reviews
December 23, 2017
Já jsem z té knihy celá dojatá. Jinak to snad ani říct nelze. Nečekala jsem, že mi Jirouse přiblíží jako v podstatě nádherného člověka. Součástí kladných ohlasů na Magorův životopis je často i pochvala za to, že se Švehla nebojí o Jirousovi psát zcela otevřeně, nevynechává jeho chyby ani vyložené průsery. A že jich nebylo málo. Takže jsem v zásadě čekala, že se dozvím řadu nepříjemných věcí o životě básníka, jehož verše mám nesmírně ráda, ale jako člověk mě děsil, či spíše historky o jeho výstřelcích a názorech mě děsily. Teprve Švehlova kniha mi ukázala, jak málo toho o Jirousovi vím. Ukázala mi ho v úplně jiném světle, jako člověka nesmírně inteligentního, přátelského a statečného. Zajisté by to se sebou neměl jednoduché ani za normálních okolností, ale roky pronásledování, kriminálů, dohledu i zrady byly prostě příliš. Cokoliv děsivého Magor udělal či řekl v devadesátých letech, je vlastně důsledkem „válečného zranění“. Já mám teď díky Švehlově výborném životopisu v hlavě obraz nadšené, nadané a morálně silné máničky, která dělá hochům z jatek přednášky z dějin umění. Velmi výstižná je citace Františky Jirousové: „Všem lidem, kteří s tátou byli, uměl dát pocit naprosté jedinečnosti. On si jich totiž osobně všímal, vnímal je jako osoby, konkrétní a odlišné. Dával lidem pocit jakési síly, příležitost nějak se osobně pozvednout.“
March 1, 2018
Měsíc strávený v undergroundu doby normalizační. Natolik intenzivní je Švehlova kniha. O to smutnější je pohled na současnou politickou scénu. Magor, jeden z největších básníků druhé poloviny 20.století v Československu, byl pro naši současnou svobodu stejně důležitý jako Václav Havel.
Dlouho jsem neměl z knihy, po jejím dočtení, pocit, že bych jí mohl hned začít číst znovu. Bůhví jestli jsem tento pocit někdy měl, ale vím, že ho teď bezesporu mám.
Dlouho jsem neměl z knihy, po jejím dočtení, pocit, že bych jí mohl hned začít číst znovu. Bůhví jestli jsem tento pocit někdy měl, ale vím, že ho teď bezesporu mám.
September 29, 2018
Když mi tahle kniha přišla, tak jsem se trochu lekl, protože je to opravdu pořádná bichle. A i zběžné prolistování moc nepomohlo, protože v knize jsou hodně dlouhé řádky a font je celkem malý, takže za své čtyři až pět stovek dostanete opravdu obrovskou porci informací.
— Ale když jsem se začetl do této pořádně tlusté knížky, tak jsem zjistil, že se kniha čte velice dobře – téměř jako kdybyste četli hodně dobrou detektivku. Ono vlastně není divu, Magor měl opravdu velmi pestrý život a setkal se s obrovskou spoustou zajímavých, inspirativních lidí. Jen je třeba nevzdat se při čtení první kapitoly, která se věnuje posledním dnům Martina Jirouse a nečte se tak dobře jako další kapitoly. Ani moc optimistické čtení to není (mluvím o té první kapitole). Ale většina knihy je výtečná.
— I když jsem část magorovy doby zažil, tak se samotným Jirousem jsem se setkal až na stránkách již legálního Vokna po roce 1989. Ale osobně jsem se s nim nikdy nesetkal. Nicméně musím konstatovat, že i když se s životem v demokracii moc dobře nevypořádal (k čemuž jistě přispěl jeho poslední pobyt ve vězení), tak byl velice zajímavou osobností a nebál bych se konstatovat, že zařadit jej k největším Čechům minulého století nebude úplně od věci.
— Zejména zajímavý je jeho první období života od jeho studentských let po setkání s Plastiky. Tehdy byl mnohem příjemnější společník než ve svých pozdějších letech. Musím konstatovat, že je jedno, zda čtenář něco o Magorovi a době normalizace ví a nebo je touto problematikou netknutý, dobře se to čte oběma. Výborné je to, že jakmile se v knize dočteme o nějakém zajímavém člověku, pak se autor většinou dost rozepíše i o jeho životě a stejně tak poctivě popisuje i různé fenomény z minulosti.
— Pokud čtete non fiction literaturu, pak vám ji mohu doporučit. Autor si dokáže od svého objektu zájmu udržet zdravý odstup a ač je vidět, že Jirouse má rád a obdivuje ho, tak dokáže psát i o negativních stránkách jeho osobnosti, které se začaly projevovat zejména v pozdějším období života.
— Ale když jsem se začetl do této pořádně tlusté knížky, tak jsem zjistil, že se kniha čte velice dobře – téměř jako kdybyste četli hodně dobrou detektivku. Ono vlastně není divu, Magor měl opravdu velmi pestrý život a setkal se s obrovskou spoustou zajímavých, inspirativních lidí. Jen je třeba nevzdat se při čtení první kapitoly, která se věnuje posledním dnům Martina Jirouse a nečte se tak dobře jako další kapitoly. Ani moc optimistické čtení to není (mluvím o té první kapitole). Ale většina knihy je výtečná.
— I když jsem část magorovy doby zažil, tak se samotným Jirousem jsem se setkal až na stránkách již legálního Vokna po roce 1989. Ale osobně jsem se s nim nikdy nesetkal. Nicméně musím konstatovat, že i když se s životem v demokracii moc dobře nevypořádal (k čemuž jistě přispěl jeho poslední pobyt ve vězení), tak byl velice zajímavou osobností a nebál bych se konstatovat, že zařadit jej k největším Čechům minulého století nebude úplně od věci.
— Zejména zajímavý je jeho první období života od jeho studentských let po setkání s Plastiky. Tehdy byl mnohem příjemnější společník než ve svých pozdějších letech. Musím konstatovat, že je jedno, zda čtenář něco o Magorovi a době normalizace ví a nebo je touto problematikou netknutý, dobře se to čte oběma. Výborné je to, že jakmile se v knize dočteme o nějakém zajímavém člověku, pak se autor většinou dost rozepíše i o jeho životě a stejně tak poctivě popisuje i různé fenomény z minulosti.
— Pokud čtete non fiction literaturu, pak vám ji mohu doporučit. Autor si dokáže od svého objektu zájmu udržet zdravý odstup a ač je vidět, že Jirouse má rád a obdivuje ho, tak dokáže psát i o negativních stránkách jeho osobnosti, které se začaly projevovat zejména v pozdějším období života.
January 17, 2018
Těšil jsem se na tu knihu, underground v 18-ti na pomezí 88 a 89 byl zásah - knihy, hudba, ale i výtvarno. Postupně jsme okouzlenost ztrácel... Což vlastně kniha velmi dobré ilustruje. Vanda v recenzi píše o devadesátých letech jako o průšvizích z válečného zranění, což je vlastně přesný výraz i když je otázkou jestli byl způsoben bolševikem nebo chlastem nebo bipolární chorobou... Ale ono je to vlastně jedno.
V první polovině knihy je zřejmě kolik zajímavých lidi a skupin toho bolševika nějak prečkávalo v ústraní oficiálního světa - Křížovníci, Padrta, Němcovi... A jak tohle společenství rozvíjelo přemýšlení, rozhled... A jak jsou dodnes inspirativní jejich díla.
Stejné je to s tématem propojování mladých lidi, kteří v té době rezignovali na vysoké či střední školství a jejich začlenění do kulturních aktivit - to je prostě unikátní magorův projekt.
Přesto je hrozně smutné pročítat si osudy těch lidi v závěrečné poznámce - Zajíček, Karásek, Hlavsa - těch válečných zranění bylo hrozně moc....
Výtečné zpracováno pravě pro ty přesahy, každodennost, neuhýbání rozporům. Ojedinělá kniha svého žánru v českém kontextu.
V první polovině knihy je zřejmě kolik zajímavých lidi a skupin toho bolševika nějak prečkávalo v ústraní oficiálního světa - Křížovníci, Padrta, Němcovi... A jak tohle společenství rozvíjelo přemýšlení, rozhled... A jak jsou dodnes inspirativní jejich díla.
Stejné je to s tématem propojování mladých lidi, kteří v té době rezignovali na vysoké či střední školství a jejich začlenění do kulturních aktivit - to je prostě unikátní magorův projekt.
Přesto je hrozně smutné pročítat si osudy těch lidi v závěrečné poznámce - Zajíček, Karásek, Hlavsa - těch válečných zranění bylo hrozně moc....
Výtečné zpracováno pravě pro ty přesahy, každodennost, neuhýbání rozporům. Ojedinělá kniha svého žánru v českém kontextu.
January 22, 2018
"Což nutně když se básník dusí
exodus následovat musí?
Labuť divný pták zpívá umírajíc
přece stejně krásně z naší strany hranic"
Možná ještě víc než pro jeho fanoušky, je to kniha pro všechny z nás, které Magor dosud (vlastně i hodně vědomě) míjel. Což z mé generace, která v době převratu začínala školní docházku, je myslím i docela dost čtenářů. Disent nás už nezajímal a Jirouse jsme poznávali jen jako neustále opilou, často nepříjemnou postavičku.
Po přečtení tohoto životopisu se na dálku omlouvám... A všechno si pečlivě doplním, slibuju.
exodus následovat musí?
Labuť divný pták zpívá umírajíc
přece stejně krásně z naší strany hranic"
Možná ještě víc než pro jeho fanoušky, je to kniha pro všechny z nás, které Magor dosud (vlastně i hodně vědomě) míjel. Což z mé generace, která v době převratu začínala školní docházku, je myslím i docela dost čtenářů. Disent nás už nezajímal a Jirouse jsme poznávali jen jako neustále opilou, často nepříjemnou postavičku.
Po přečtení tohoto životopisu se na dálku omlouvám... A všechno si pečlivě doplním, slibuju.
May 1, 2018
Velmi důležitá kniha!
January 25, 2021
Rozměrově monumentální bichle odlehčená paperbackem. Čtivá a mrazivá sonda do 70. let 20. století v Československu. Ústřední postavou je pochopitelně IMJ zachycený v proměně od stydlivého studenta z Humpolce, přes schopného a vytrvalého organizátora Druhé kultury v 70. letech, až po chlapíka, který se v posledních 20 letech života nemusel a ani nechtěl v ničem omezovat. Vedle toho se laskavý čtenář ponoří do přehledně zpracované pavučiny vztahů lidí zapojených do nonkonformního kulturního dění za socialismu a ne úplně povrchního popisu jejich osudů.
Když se člověk, který tuto dobu nezažil, ponoří do jejich dějinných okolností a atmosféry, kdy nebyl problém člověka zavřít do vězení za sebemenší banalitu, klidně i nespáchanou, pochopí třeba v mém případě dvě věci. Za prvé o něco více chápu propast mezi mojí generací a generacemi mých rodičů a obzvlášt prarodičů. Ti lidé jsou prostě tou dobou, ve které vyrůstali a žili, dost poznamenaní, ať už to přiznají nebo ne. Za druhé se ještě víc bojím současné světově připosrané situace, která může vyústit v něco podobného.
Když se člověk, který tuto dobu nezažil, ponoří do jejich dějinných okolností a atmosféry, kdy nebyl problém člověka zavřít do vězení za sebemenší banalitu, klidně i nespáchanou, pochopí třeba v mém případě dvě věci. Za prvé o něco více chápu propast mezi mojí generací a generacemi mých rodičů a obzvlášt prarodičů. Ti lidé jsou prostě tou dobou, ve které vyrůstali a žili, dost poznamenaní, ať už to přiznají nebo ne. Za druhé se ještě víc bojím současné světově připosrané situace, která může vyústit v něco podobného.
March 18, 2018
Fascinující kniha. Přiznávám se, že mám z podobně tlustých knížek respekt a o Jirousovi jsem dlouho soudil především to, že je výstřední opilec - o jeho předrevolučním životě jsem toho moc netušil, jen jsem povrchně věděl (asi jako kdekdo, komu bylo při sametové revoluci 12 let), že byl vězněn za své aktivity v undergroundu. A tak jsem se do knihy opatrně pustil, motivován pochvalnými recenzemi, oceněními (Kniha roku Lidových novin 2017) i doporučením přátel. No, v podstatně okamžitě mě uhranula. Tak, že teď ani nevím, kde začít.
Hodně už tu bylo řečeno v předchozích recenzích. Mě Švehlovo vyprávění nadchlo civilností, zdánlivou obyčejností a také ambiciózním záběrem. Magor je nepochybně středobodem děje o období strašlivé nesvobody a fascinujícím undergroundu. Po úchvatném kontrastu dvou prvních kapitol se tu rozjíždí pozoruhodný příběh sečtělého a inteligentního člověka, který byl nesmírně statečný. Vzhledem k jeho sociálním schopnostem se stal pro komunistický režim vedle Plastic People nebezpečným symbolem a hnacím motorem undergroundu, za což byl následně vězněn.
To, co je zpočátku obyčejným příběhem jednoho inspirativního člověka, se tak záhy stává děsivou zpovědí boje za svobodu, která se bytostně týkala mých předků a v důsledku i mě samotného. O to je celý příběh intenzivnější a mrazivější. Vedle Magora totiž "bojujeme" po boku celého undergroundu proti bolševickému režimu, dozvídáme se o pozadí vzniku kultovních Plastic People of the Universe, o Chartě 77, celé řadě důležitých (známých i méně známých) postav té doby. A taky o tom, jak StB postupně utahovala pomyslný obojek osobní svobody.
Tohle všechno už bylo mnohokrát řečeno, tak se nebudu opakovat. Jen ještě přidám, že by si to měl přečíst každý mladý člověk. Nejen proto, že by to prostě měl vědět (to vám asi řekne i učitelka dějepisu ve škole), ale i proto, že je to opravdu fascinující příběh. Příběh nejen Jirouse, ale celého undergroundu a boje proti totalitě. V tomhle ohledu těch 530 stránek není vůbec moc a Švehlovo podání je opravdu čtivé a poutavé, takže si pak sami od sebe budete chtít doplnit další znalosti, pustíte si Plastiky a třeba si přečtete i Magorův zápisník (nebo alespoň Zprávu).
Mimochodem, říkám si, že by vůbec nebylo od věci nějaké dramatické filmové zpracování. TAK dobrý ten příběh je. Jen škoda toho konce.
Hodně už tu bylo řečeno v předchozích recenzích. Mě Švehlovo vyprávění nadchlo civilností, zdánlivou obyčejností a také ambiciózním záběrem. Magor je nepochybně středobodem děje o období strašlivé nesvobody a fascinujícím undergroundu. Po úchvatném kontrastu dvou prvních kapitol se tu rozjíždí pozoruhodný příběh sečtělého a inteligentního člověka, který byl nesmírně statečný. Vzhledem k jeho sociálním schopnostem se stal pro komunistický režim vedle Plastic People nebezpečným symbolem a hnacím motorem undergroundu, za což byl následně vězněn.
To, co je zpočátku obyčejným příběhem jednoho inspirativního člověka, se tak záhy stává děsivou zpovědí boje za svobodu, která se bytostně týkala mých předků a v důsledku i mě samotného. O to je celý příběh intenzivnější a mrazivější. Vedle Magora totiž "bojujeme" po boku celého undergroundu proti bolševickému režimu, dozvídáme se o pozadí vzniku kultovních Plastic People of the Universe, o Chartě 77, celé řadě důležitých (známých i méně známých) postav té doby. A taky o tom, jak StB postupně utahovala pomyslný obojek osobní svobody.
Tohle všechno už bylo mnohokrát řečeno, tak se nebudu opakovat. Jen ještě přidám, že by si to měl přečíst každý mladý člověk. Nejen proto, že by to prostě měl vědět (to vám asi řekne i učitelka dějepisu ve škole), ale i proto, že je to opravdu fascinující příběh. Příběh nejen Jirouse, ale celého undergroundu a boje proti totalitě. V tomhle ohledu těch 530 stránek není vůbec moc a Švehlovo podání je opravdu čtivé a poutavé, takže si pak sami od sebe budete chtít doplnit další znalosti, pustíte si Plastiky a třeba si přečtete i Magorův zápisník (nebo alespoň Zprávu).
Mimochodem, říkám si, že by vůbec nebylo od věci nějaké dramatické filmové zpracování. TAK dobrý ten příběh je. Jen škoda toho konce.
January 29, 2018
Na tuhle knížku jsem se moc těšila. A předčila moje očekávání.
Je dostatečně podrobná, abychom si při čtení mohli představit, jak se v těch letech žilo, zejména lidem, kteří nechtěli sehnout hlavu. Zároveň je psaná lidsky, s pochopením, přitom novinářsky přesně, jak to jen jde vzhledem k dostupným informacím. Nepopisuje jen život Magora, ale i mnoha lidí z jeho blízkého i vzdálenějšího okolí, poměrně detailně -takže se opravdu dozvídáme hodně o "Magorově době", nejen o něm. A jsou to věci, které, řekla bych, málo kdo zná, což je hrozná škoda. Ve škole se o té době neučilo a moc neučí. Málokdo z našich rodičů mohl mít k undergroundu 70. / 80. let blízko, aby nám o tom mohl vyprávět. Překvapilo mě, jak tvrdá byla ještě 80. léta, i jen pár let / měsíců před revolucí. Přála bych si, aby aspoň úryvky z ní slyšely děti ve škole.
Nejdojemnější je asi kontrast mezi první kapitolou a hned tou následující - Magorovy poslední měsíce a týdny versus Ivan Jirous jako student, dychtivý po vzdělání.
Je dostatečně podrobná, abychom si při čtení mohli představit, jak se v těch letech žilo, zejména lidem, kteří nechtěli sehnout hlavu. Zároveň je psaná lidsky, s pochopením, přitom novinářsky přesně, jak to jen jde vzhledem k dostupným informacím. Nepopisuje jen život Magora, ale i mnoha lidí z jeho blízkého i vzdálenějšího okolí, poměrně detailně -takže se opravdu dozvídáme hodně o "Magorově době", nejen o něm. A jsou to věci, které, řekla bych, málo kdo zná, což je hrozná škoda. Ve škole se o té době neučilo a moc neučí. Málokdo z našich rodičů mohl mít k undergroundu 70. / 80. let blízko, aby nám o tom mohl vyprávět. Překvapilo mě, jak tvrdá byla ještě 80. léta, i jen pár let / měsíců před revolucí. Přála bych si, aby aspoň úryvky z ní slyšely děti ve škole.
Nejdojemnější je asi kontrast mezi první kapitolou a hned tou následující - Magorovy poslední měsíce a týdny versus Ivan Jirous jako student, dychtivý po vzdělání.
March 30, 2020
"Napsal jsem nevím kolik - patnáct set, dva tisíce básní, to je jedno, ale jednu považuju za svou nejlepší. Taky když mě oslovili z toho klubu poezie, co vyvěšuje básně do pražského metra, s tím, kterou báseň bych jim doporučil, byla to ta, o které chci mluvit - Jestli mě necháš umřít dřív. Byl bych šťastnej, aby třeba za dvě stě let po tom, co umřu, se tahle báseň někde zachovala v čítankách nebo tak. Nic lepšího už nikdy nenapíšu."...
Jestli mě necháš umřít dřív,
polož mne k tomu dovnitř osení,
nad kterým slunce stojí v zenitu.
A komín staré cihelny
prosímtě vedle postav mi,
aby stín v horku na mně pad.
A čápi na tom komínu
aby klapali zobáky.
A někdo kdo by kolem šel
letmým pohlazením se dotk
okraje toho osení.
"Ivan Jirous, opilec, výtržník, uznávaný básník, hlavně ale vedle Václava Havla nejdůležitější česká osobnost sedmdesátých let dvacátého století, zemřel chudý. Kdo znal jeho život, ví proč."...
Víc nebudu psát, hodnocení je vypovídající. Přečtěte si to!
Jestli mě necháš umřít dřív,
polož mne k tomu dovnitř osení,
nad kterým slunce stojí v zenitu.
A komín staré cihelny
prosímtě vedle postav mi,
aby stín v horku na mně pad.
A čápi na tom komínu
aby klapali zobáky.
A někdo kdo by kolem šel
letmým pohlazením se dotk
okraje toho osení.
"Ivan Jirous, opilec, výtržník, uznávaný básník, hlavně ale vedle Václava Havla nejdůležitější česká osobnost sedmdesátých let dvacátého století, zemřel chudý. Kdo znal jeho život, ví proč."...
Víc nebudu psát, hodnocení je vypovídající. Přečtěte si to!
December 17, 2018
Kdyby se kolem vás náhodou někdy ozývalo, jak to za těch komunistů nebylo tak špatné, že byla i hodná StB, doporučuju tuto velmi čtivou, na lidském příběhu postavenou, nenásilnou učebnici dějin Československa ve druhé polovině 20. století. Ta kniha je i dost objemná, třeba se po zásahu ní někomu rozsvítí.
Fascinující příběh Ivana Jirouse zvaného Magor, o kterém toho lidi vlastně moc nevědí, přitom to byl jeden z nejvýznamnějších Čechů zmiňovaného období.
Fascinující příběh Ivana Jirouse zvaného Magor, o kterém toho lidi vlastně moc nevědí, přitom to byl jeden z nejvýznamnějších Čechů zmiňovaného období.
December 8, 2021
Bezvadná kniha. Chvílema trochu moc popisná, ale chápu, že nás, kteří jsme Magora zažili osobně, zas tam moc není, a za těch deset let, co tu jsme bez něj, nás taky dost ubylo.
Ale je to čtivě napsané, v mnoha kapitolách překvapivé… jen mi tam teda chybí ten úplný závěr života.
Ale je to ta z knih, které mít a číst za to vážně stojí.
Ale je to čtivě napsané, v mnoha kapitolách překvapivé… jen mi tam teda chybí ten úplný závěr života.
Ale je to ta z knih, které mít a číst za to vážně stojí.
December 13, 2019
Asi najlepšia biografia, akú som kedy čítal. Som fanúšikom českého undergroundu a Jirousa špeciálne, ale myslím, že je napísaná tak dobre a pútavo, že zaujme aj osoby, ktoré o Magorovi a Plastikoch nevedia takmer nič.
January 8, 2019
Pro člověka, který vyrostl v dosti antiundergroundovém prostředí, je to hodně velké rozšíření obzorů. Velmi citlivě a čtivě psáno!
May 29, 2019
"Autobus nás vyložil na rozlehlém dlážděném náměstí před železničním nádražím ve Znojmě. Ženy zmizely do noci, autobus odjel a náměstí zůstalo pod matným světlem pouličních lamp prázdné. Připadalo mi, jako bych se ocitl na konci světa," cituje Marek Svehla budoucího zpěváka Plastic People Paula Wilsona. Knihu Magor a jeho doba si dejte. Kromě popisu šedivého Znojma v polovině 60. let v ní najdete spousty příběhů, které dohromady vykreslují normalizované Československo a osudy lidí, kteří chtěli žít jinak než si režim představoval. Stojí za pozornost nejen kvůli Jirousovi.
January 29, 2021
Dobrá kniha do nedobrých časů.
---
"Tak ty seš ta katolická svině?" zeptal se Jirous.
"Jo, sem," odpověděl Heryán, který něco podobného čekal.
"Já jsem taky katolík, tak si na to dáme panáka."
---
Jestli mne necháš umřít dřív
polož mne k tomu dovnitř osení
nad kterým slunce svítí v zenitu
A komín staré cihelny
prosímtě vedle postav mi
aby stín v horku na mne pad
A čápi na tom komínu
aby klapali zobáky
A někdo kdo by kolem šel
letmým pohlazením se dotk
okraje toho osení
---
"Tak ty seš ta katolická svině?" zeptal se Jirous.
"Jo, sem," odpověděl Heryán, který něco podobného čekal.
"Já jsem taky katolík, tak si na to dáme panáka."
---
Jestli mne necháš umřít dřív
polož mne k tomu dovnitř osení
nad kterým slunce svítí v zenitu
A komín staré cihelny
prosímtě vedle postav mi
aby stín v horku na mne pad
A čápi na tom komínu
aby klapali zobáky
A někdo kdo by kolem šel
letmým pohlazením se dotk
okraje toho osení
Displaying 1 - 16 of 16 reviews