What do you think?
Rate this book
Mujeres y libros. Una pasión con consecuencias
Todo comienza hace 300 años. La fiebre de la lectura alcanza a las mujeres. Los hombres se burlan, después barruntan el desastre. ¿Desencadenarán revoluciones los libros? Jane Austen considera que leer novelas hace a la mujer independiente. Madame Bovary devora literatura banal y comete adulterio. Virginia Woolf imprime sus propios libros. Marilyn Monroe lee a Joyce y se deja fotografiar así. Y hoy en día la lectora toma por asalto el centro de poder de la literatura: el fenómeno de la fanficción da la vuelta al mundo.
Como afirma la librera Lola Larumbe Doral en el prólogo: «Las lectoras que aparecen en Mujeres y libros leen para vivir de otra manera, o viven de otra manera y por eso leen. Y porque leen, escriben. Y ésta es la primera transformación, la primera consecuencia de la lectura. Virginia Woolf dice que "para leer bien un libro hay que leerlo como si uno lo estuviera escribiendo"».
Temperamental y con una sensibilidad extrema para vidas poco comunes, Stefan Bollmann narra en estas páginas la historia de la lectura femenina, su poder y su magia. Mujeres y libros muestra como la lectura ha cambiado la vida de las mujeres y con ello toda la sociedad.
448 pages, Paperback
First published October 8, 2013
About the author
Stefan Bollmann
32 books47 followersStefan Bollmann (born March 21, 1958 in Dusseldorf) is a German editor and author.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 68 reviews
March 8, 2021
4,5 Sterne.
Gefiel mir inhaltlich und sprachlich ausgesprochen gut, aber leider werden ausschließlich weiße, westliche Frauen portraitiert.
Gefiel mir inhaltlich und sprachlich ausgesprochen gut, aber leider werden ausschließlich weiße, westliche Frauen portraitiert.
June 25, 2017
Un recuento muy ameno sobre el papel de las mujeres y su relación con la literatura. El autor no sólo se basa en personajes famosos escritos por hombres, ya sea Tolstoi o Flaubert, sino que va más atrás preguntándose en qué momento se ha convertido el libro en una pieza especial de las mujeres.
¿Leemos para vivir otra vida o vivimos de otra manera y por eso elegimos leer?
Escritoras, editoras, lectoras y bibliotecarias. Cada uno de las mujeres mencionadas en este libro tienen un papel especial, desde Jane Austen, pasando por Virginia Woolf hasta la mujeres que hicieron a James Joyce, ya sea su editora y distribuidora en Francia: Sylvia Beach así como Marylin Monroe y su famosa foto con el Ulises. Recordamos a Susan Sontag, Mary Wollstonecraft y, por qué no, aquellas que por primera vez se animaron a hacer un fanfic de Star Trek.
Se los super recomiendo, aquí conocerán más sobre aquellas que no conforme con su vida, decidieron leer como protesta, como forma de libertad.
¿Leemos para vivir otra vida o vivimos de otra manera y por eso elegimos leer?
Escritoras, editoras, lectoras y bibliotecarias. Cada uno de las mujeres mencionadas en este libro tienen un papel especial, desde Jane Austen, pasando por Virginia Woolf hasta la mujeres que hicieron a James Joyce, ya sea su editora y distribuidora en Francia: Sylvia Beach así como Marylin Monroe y su famosa foto con el Ulises. Recordamos a Susan Sontag, Mary Wollstonecraft y, por qué no, aquellas que por primera vez se animaron a hacer un fanfic de Star Trek.
Se los super recomiendo, aquí conocerán más sobre aquellas que no conforme con su vida, decidieron leer como protesta, como forma de libertad.
July 9, 2018
No soy una gran lectora de ensayos, pero con solo el título, este capto mi atención. El ejercicio que hace el autor, Stefan Bollmann, es inmenso y lo hace ver como si fuera sencillo. Bollmann, hace un recorrido cronológico de la literatura de las mujeres y para mujeres, por lo que no se limita a analizar el trabajo de autoras, sino que hábilmente empieza por autores que escribieron para las mujeres y empezaron a cambiar los paradigmas sociales de la época, con lo que se empezó a construir la presente realidad.
De las cosas más deliciosas en este ensayo, es que el autor no es “tacaño” con los detalles, no se contenta con escoger títulos, autores y autoras, ubica un periodo de tiempo y describe el estilo de vida, los acontecimientos del momento y como la escritura encaja en el gran panorama, invita a que pensemos en un tiempo en que no se imprimía un libro, sino que este se difundía en entregas y la interacción con el público era a través de cartas que podían demorar en llegar a sus destinatarios o lecturas grupales. También invita a conocer a las personas detrás de las plumas o de las máquinas de escribir, cada historia personal de autores y autoras, que dibujan su personalidad y ayuda a entender porque escribieron lo que escribieron, porque han dejado un legado indeleble en nuestra historia.
Nuevamente, vemos como hemos bebido constantemente de la literatura y cultura inglesa, por eso, debo decir que me gustó y emocionó muchísimo, cuando empieza a hablar de Jane Austen, las hermanas Brontë o de Shelley. A pesar de que me gusta Jane Austen, me preguntaba ¿Por qué sus novelas tienen un final feliz? Y este ensayo me lo respondió.
Y es así, a través de novelas, autoras, autores y también, del papel destacado de editores e imprentas que se avanza hasta llegar a la época actual, pero sería injusta, si no destacará un episodio particular para París en la Segunda Guerra mundial, no quiero describirlo, porque creo que, con solo la frase anterior, se pueden atar cabos.
Volviendo a la época actual, el autor me introduce el fan – fiction, no es que no conozca la definición de este, nunca he leído uno, y es interesante descubrir este mundo, con sus reglas y su jerga.
Debo resaltar, que lo valioso de este ensayo, también radica en lo mucho que enseña y en lo mucho que uno se da cuenta que no sabe y que hace falta aprender.
De las cosas más deliciosas en este ensayo, es que el autor no es “tacaño” con los detalles, no se contenta con escoger títulos, autores y autoras, ubica un periodo de tiempo y describe el estilo de vida, los acontecimientos del momento y como la escritura encaja en el gran panorama, invita a que pensemos en un tiempo en que no se imprimía un libro, sino que este se difundía en entregas y la interacción con el público era a través de cartas que podían demorar en llegar a sus destinatarios o lecturas grupales. También invita a conocer a las personas detrás de las plumas o de las máquinas de escribir, cada historia personal de autores y autoras, que dibujan su personalidad y ayuda a entender porque escribieron lo que escribieron, porque han dejado un legado indeleble en nuestra historia.
Nuevamente, vemos como hemos bebido constantemente de la literatura y cultura inglesa, por eso, debo decir que me gustó y emocionó muchísimo, cuando empieza a hablar de Jane Austen, las hermanas Brontë o de Shelley. A pesar de que me gusta Jane Austen, me preguntaba ¿Por qué sus novelas tienen un final feliz? Y este ensayo me lo respondió.
Y es así, a través de novelas, autoras, autores y también, del papel destacado de editores e imprentas que se avanza hasta llegar a la época actual, pero sería injusta, si no destacará un episodio particular para París en la Segunda Guerra mundial, no quiero describirlo, porque creo que, con solo la frase anterior, se pueden atar cabos.
Volviendo a la época actual, el autor me introduce el fan – fiction, no es que no conozca la definición de este, nunca he leído uno, y es interesante descubrir este mundo, con sus reglas y su jerga.
Debo resaltar, que lo valioso de este ensayo, también radica en lo mucho que enseña y en lo mucho que uno se da cuenta que no sabe y que hace falta aprender.
February 13, 2021
Knižka Ženy a knihy oslavuje čítanie a čitateľky naprieč stáročiami a prináša kopec zaujímavostí zo životov známych i menej známych knihomoliek. Napr. aj to prečo Madame Bovary alebo Odysseus spôsobili v danej dobe toľko rozruchu. Za mňa nesmierne pútavé ponorenie sa do sveta kníh, ktoré vystihuje tento úryvok:
Ethel Smythová, přítelkyni, milence a spolubojovnici za emancipaci, v roce 1934 dokonce napsala: " Někdy si myslím, že ráj musí být možnost neustále si v klidu číst." Ráj, do kterého se člověk dostává už na zemi, jak prozrazuje její esej "Jak číst knihu?" V jeho závěru se jí téměř podaří vtip. Jen jedinkrát se v jejím díle chopí slova Všemohoucí, ovšem jen proto, aby vyjádřil svou neschopnost. Když milý Bůh spatří nově příchozí, jak stojí s knihami pod paží před nebeskou bránou, obrátí se, "nikoliv bez špetky závisti," jak píše Virginia Woolfová ke svatému Petrovi a prohlásí: "Podívej, ti žádnou odměnu nepotřebují. Nemáme nic, co bychom jim dali. Oni milovali čtení.
Ethel Smythová, přítelkyni, milence a spolubojovnici za emancipaci, v roce 1934 dokonce napsala: " Někdy si myslím, že ráj musí být možnost neustále si v klidu číst." Ráj, do kterého se člověk dostává už na zemi, jak prozrazuje její esej "Jak číst knihu?" V jeho závěru se jí téměř podaří vtip. Jen jedinkrát se v jejím díle chopí slova Všemohoucí, ovšem jen proto, aby vyjádřil svou neschopnost. Když milý Bůh spatří nově příchozí, jak stojí s knihami pod paží před nebeskou bránou, obrátí se, "nikoliv bez špetky závisti," jak píše Virginia Woolfová ke svatému Petrovi a prohlásí: "Podívej, ti žádnou odměnu nepotřebují. Nemáme nic, co bychom jim dali. Oni milovali čtení.
April 23, 2016
Ein Sachbuch, bei dem ich befürchtete, es könne schrecklich platt, langweilig oder pathetisch geschrieben sein.
Der Autor hat mich von seinen Schriften sehr überzeugt.
Eine Empfehlung für alle LeserInnen und Leser, die mehr über die Evolution des Lesens und im Speziellen der Leserin seit Goethes Werther lernen wollen.
Besonders erwähnenswert empfinde ich das Jane Austen Kapitel, ebenso das zu Virginia Woolf und ihre Kontakte in eine bi-/homosexuelle Künstlerszene. Der Autor beschreibt einen wundervoll lehrreichen Spaziergang durch das 18., 19. und 20. Jahrhundert und befasst sich am Ende mit dem Phänomen Fan Fiction und Selbstbestimmung des Lesers.
[Es geht natürlich hauptsächlich um europäische [deutsche, englische, französische] Literaturgeschichte.]
Der Autor hat mich von seinen Schriften sehr überzeugt.
Eine Empfehlung für alle LeserInnen und Leser, die mehr über die Evolution des Lesens und im Speziellen der Leserin seit Goethes Werther lernen wollen.
Besonders erwähnenswert empfinde ich das Jane Austen Kapitel, ebenso das zu Virginia Woolf und ihre Kontakte in eine bi-/homosexuelle Künstlerszene. Der Autor beschreibt einen wundervoll lehrreichen Spaziergang durch das 18., 19. und 20. Jahrhundert und befasst sich am Ende mit dem Phänomen Fan Fiction und Selbstbestimmung des Lesers.
[Es geht natürlich hauptsächlich um europäische [deutsche, englische, französische] Literaturgeschichte.]
July 12, 2015
Nemám slov — tohle je tak úchvatná kniha! Oslava čtení!
Bollmann je ve svých postřezích nesmírně trefný a poutavý, před očima proplétá příběhy velkých čtenářek, které sehrály v dějinách četby významnou roli z různých hledisek. Seznamujeme se kroužkem kolem F. G. Klopstocka, který přišel s konceptem autorských čtení (za které si nechával platit polibky, pochopitelně!), zjistíme, co stojí za oblibou knih Pamela a Clarrisa anglického romanopisce S. Richardsona, poučíme se, jak je to ve skutečnosti s Wertherovým efektem.
Strávíme čas ve společnosti okouzlujících žen, pro které nebyla četba pouhou kratochvílí, poučením nebo sebeobjevováním, ale také živobytím. Na jejich příkladech budeme svědky vývoje románu jako literárního stylu.
Na každý pád jde o četbu, kterou budu stejně posedlým čtenářkám podstrkávat!
Bollmann je ve svých postřezích nesmírně trefný a poutavý, před očima proplétá příběhy velkých čtenářek, které sehrály v dějinách četby významnou roli z různých hledisek. Seznamujeme se kroužkem kolem F. G. Klopstocka, který přišel s konceptem autorských čtení (za které si nechával platit polibky, pochopitelně!), zjistíme, co stojí za oblibou knih Pamela a Clarrisa anglického romanopisce S. Richardsona, poučíme se, jak je to ve skutečnosti s Wertherovým efektem.
Strávíme čas ve společnosti okouzlujících žen, pro které nebyla četba pouhou kratochvílí, poučením nebo sebeobjevováním, ale také živobytím. Na jejich příkladech budeme svědky vývoje románu jako literárního stylu.
Na každý pád jde o četbu, kterou budu stejně posedlým čtenářkám podstrkávat!
September 26, 2015
Čtivé, svěží a nabyté informacemi. Poslední dvě kapitoly jsem si opravdu užívala (autor nejdřív obhajuje fanfiction a následně naprosto dokonale zkritizuje Padesát odstínu šedi).
September 23, 2023
“Bollmann narra en estas páginas la historia de la lectura y escritura femeninas, su poder y su magia. Mujeres y libros muestra cómo la lectura ha cambiado la vida de las mujeres y con ello a toda sociedad.”
Este libro está repleto de referencias, autores de los que nunca había escuchado, historia y maravillas del mundo literario desde 1750 llegando hasta el 2012 (con la fanficción)
También esta lleno de spoilers‼️, cuenta de forma resumida, incluyendo giros y finales de distintas novelas: Las desventuras del joven Werther de Goethe, Sentido y Sensibilidad de Jane Austen, Frankenstein de Mary Shelley, Madame Bovary de Flaubert, Jane Eyre de Charlotte Brontë, Ulises de James Joyce por mencionar algunas, hay que leerlo con precaución.⚠️
Me agradó leer sobre grandes mujeres como Mary Wollstonecraft, Caroline Schlegel-Schelling, Jane Austen, Mary Shelley, E. Marlitt, Virginia Woolf, Sylvia Beach, Susan Sontag y muchas otras.
Es un libro que culturiza.
La última parte me aburrió miles, una extensa explicación sobre el fenómeno de la fanficción y la saga 50 sombras de Grey 😖 (de verdad que no soporto esos libros)
3.5 🌟
Este libro está repleto de referencias, autores de los que nunca había escuchado, historia y maravillas del mundo literario desde 1750 llegando hasta el 2012 (con la fanficción)
También esta lleno de spoilers‼️, cuenta de forma resumida, incluyendo giros y finales de distintas novelas: Las desventuras del joven Werther de Goethe, Sentido y Sensibilidad de Jane Austen, Frankenstein de Mary Shelley, Madame Bovary de Flaubert, Jane Eyre de Charlotte Brontë, Ulises de James Joyce por mencionar algunas, hay que leerlo con precaución.⚠️
Me agradó leer sobre grandes mujeres como Mary Wollstonecraft, Caroline Schlegel-Schelling, Jane Austen, Mary Shelley, E. Marlitt, Virginia Woolf, Sylvia Beach, Susan Sontag y muchas otras.
Es un libro que culturiza.
La última parte me aburrió miles, una extensa explicación sobre el fenómeno de la fanficción y la saga 50 sombras de Grey 😖 (de verdad que no soporto esos libros)
3.5 🌟
June 18, 2016
Ein wunderbarer Einblick in die Welt der lesenden Frauen und wie sich diese Welt im Laufe der Zeit verändert hat!
March 23, 2020
Muy atractivos los capítulos dedicados a Jane Austen, Virginia Woolf y Sylvia Beach.
June 28, 2024
Este ensayo nos explica el autor un compendio de la influencia lectora que ha tenido la mujer desde el siglo XVIII hasta nuestros días pasando desde las novelas rosa que solía ocuparse como un escape de la monótona vida a las novelas por entregas . Se mencionan a importantes mujeres de la ficción como pamela del autor alemán klopstock o madame Bovary de Flaubert
Sin olvidar a tantas autoras que han logrado posicionarse desde Mary wollnecraft, Mary Sherlley, Jane Austen, Virginia woolf a editoras o lectoras como lo fue Marilyn Monroe
Un trabajo excelente
Sin olvidar a tantas autoras que han logrado posicionarse desde Mary wollnecraft, Mary Sherlley, Jane Austen, Virginia woolf a editoras o lectoras como lo fue Marilyn Monroe
Un trabajo excelente
May 2, 2019
Una opción estupenda para acercarse al recorrido de la literatura desde la visión de las lectoras y de las autoras.
Lo que más me gustó: el capítulo dedicado a Virginia Woolf. La llave que da el libro para atender a la evolución de la novela desde el papel de las mujeres en la historia contemporánea (siempre fuera de todo, incluso de la memoria y el propio relato histórico).
Lo que menos me gustó: el estilo narrativo, que parece un artículo científico con poco cuerpo en muchos momentos.
Lo que más me gustó: el capítulo dedicado a Virginia Woolf. La llave que da el libro para atender a la evolución de la novela desde el papel de las mujeres en la historia contemporánea (siempre fuera de todo, incluso de la memoria y el propio relato histórico).
Lo que menos me gustó: el estilo narrativo, que parece un artículo científico con poco cuerpo en muchos momentos.
April 25, 2021
Tiché čtení je zdvorilým aktem izolace, spusobem, jak uniknout kontrole společnosti.
Kniha o knihách a o ženách, ktoré ich počas stáročí s láskou kupovali, čítali, písali, recenzovali, vydávali. A o mužoch, ktorí ich podporovali, zavrhovali, ovplyvňovali, pre ženy písali, ženami sa inšpirovali.
Veľa faktov, veľa mien, studnica zaujímavostí a knihomoľskych pikošiek od 18.storočia až do dnešnej doby.
Ejha, užila som si to, to veru áno, príjemná kniha! :)
Kniha o knihách a o ženách, ktoré ich počas stáročí s láskou kupovali, čítali, písali, recenzovali, vydávali. A o mužoch, ktorí ich podporovali, zavrhovali, ovplyvňovali, pre ženy písali, ženami sa inšpirovali.
Veľa faktov, veľa mien, studnica zaujímavostí a knihomoľskych pikošiek od 18.storočia až do dnešnej doby.
Ejha, užila som si to, to veru áno, príjemná kniha! :)
December 29, 2015
Ženy, knihy, spisovatelky, vydavatelky a v neposlední řadě čtenářky. Fascinující nahlédnutí do života žen napříč historií. Rozhodně nečekejte nudné životopisy, ale pikantnosti ze života např. Virginie Woolfové. Plus vhled do fanfiction.
November 26, 2022
Fue una lectura muy interesante que aborda la relación de la mujeres y la literatura, me gusta mucho que es desde una perspectiva que te habla de forma realista, mis capítulos preferidos son cuando hablan de Sylvia Beach, el fanfiction, y Fifty Shades of Grey. Me encanto la perspectiva que Bollaman analiza este ultimo libro, tambien el de Mary Shelley y Jane Austen.
August 4, 2022
Ein Sachbuch, das über die Geschichte des Lesens und Schreibens von Frauen berichtet. Ich hatte eigentlich erwartet, dass es weniger um Frauen IN Büchern geht und vielmehr um Frauen, die lesen und schreiben. Nichtsdestotrotz habe ich, wenn auch nicht unbedingt viel, einiges mitgenommen. Besonders das Kapitel zu Jane Austen hat mir gefallen.
October 20, 2015
Stefan Bollmann se rozhodl v jedné knize zmapovat vývoj vztahu žen a literatury - nejen tedy čtenářství, ale také autorství, vydavatelství, literární kritiku atd. Vzal to chronologicky a částečně z německého úhlu pohledu, takže některé postavy ze starších částí pro mě byly novinkou, což ale vůbec nebylo na škodu (vypomohla opět Wiki).
Některé kapitoly se četly sami, někdy pro mě bylo těžší se textem prokousat, ale kdyby v knize nebylo nic jiného než kapitola č. 8 věnovaná Paní Bovaryové, tak i potom by ta kniha stála za přečtení a koupi, protože tohle je vrchol celé knihy a vlastně recepce ženského čtení platná do dnešních dní (ostatně ona se v čase ve své podstatě zase až tak neměnila). Vůbec celá druhá část věnovaná devatenáctému století mi přišla nejzajímavější - věnuje se totiž převážně specifikům "ženského" čtení, ženského vnímání literatury a spolu s první částí tvoří jednolitý celek mapující postupný vývoj tohoto fenoménu. To naproti tomu třetí část zahrnující dvacáté a jednadvacáté století se odklání k celkové emancipaci žen, vydavatelství atd. a kompaktní celek se v ní rozpadá a některé kapitoly (především tak o Susan Sontag) mi přišly jako napsané mimo kontext této knihy a zde pouze použité, protože do celku příliš nezapadají. Až v samém závěru věnovaném fanfiction se autor vrací zpět ke vztahu kniha - čtenářka, kterému se věnuje v předchozích částech a který mě na knize zaujal nejvíce.
Řada Bollmanových postřehů je hodně zajímavá, z určitých úhlů by mě nenapadlo se na některé knihy dívat a už kvůli tomu stojí knížka za přečtení, i když se alespoň pro mě na konci ten koncept rozpadl a autor ho nedokázal dotáhnout.
A teď už jenom znovu přečíst Paní Bovaryová :-)
Kontext: Čteno střídavě s Co kdyby? Vážné vědecké odpovědi na absurdní otázky, chytla mě u toho menší čtenářská krize.
První věta: " "Četba je štěstím mého života," vyznává se v jednom rozhovoru Elke Heidenreichová."
Poslední věta: "Čtenářka na opačné straně knihy však zůstala v mnoha ohledech stejná: pohání ji touha dozvědět se více o skrytých, nebezpečných stránkách života."
Některé kapitoly se četly sami, někdy pro mě bylo těžší se textem prokousat, ale kdyby v knize nebylo nic jiného než kapitola č. 8 věnovaná Paní Bovaryové, tak i potom by ta kniha stála za přečtení a koupi, protože tohle je vrchol celé knihy a vlastně recepce ženského čtení platná do dnešních dní (ostatně ona se v čase ve své podstatě zase až tak neměnila). Vůbec celá druhá část věnovaná devatenáctému století mi přišla nejzajímavější - věnuje se totiž převážně specifikům "ženského" čtení, ženského vnímání literatury a spolu s první částí tvoří jednolitý celek mapující postupný vývoj tohoto fenoménu. To naproti tomu třetí část zahrnující dvacáté a jednadvacáté století se odklání k celkové emancipaci žen, vydavatelství atd. a kompaktní celek se v ní rozpadá a některé kapitoly (především tak o Susan Sontag) mi přišly jako napsané mimo kontext této knihy a zde pouze použité, protože do celku příliš nezapadají. Až v samém závěru věnovaném fanfiction se autor vrací zpět ke vztahu kniha - čtenářka, kterému se věnuje v předchozích částech a který mě na knize zaujal nejvíce.
Řada Bollmanových postřehů je hodně zajímavá, z určitých úhlů by mě nenapadlo se na některé knihy dívat a už kvůli tomu stojí knížka za přečtení, i když se alespoň pro mě na konci ten koncept rozpadl a autor ho nedokázal dotáhnout.
A teď už jenom znovu přečíst Paní Bovaryová :-)
Kontext: Čteno střídavě s Co kdyby? Vážné vědecké odpovědi na absurdní otázky, chytla mě u toho menší čtenářská krize.
První věta: " "Četba je štěstím mého života," vyznává se v jednom rozhovoru Elke Heidenreichová."
Poslední věta: "Čtenářka na opačné straně knihy však zůstala v mnoha ohledech stejná: pohání ji touha dozvědět se více o skrytých, nebezpečných stránkách života."
January 15, 2016
Väčšina z nás ma sklony k skeptickosti keď vidí knihu "o ženách" napísanú chlapom, ale Bollmann sa drží znamenite - nezvezie sa mu to ani do roviny povýšeneckých vtípkov o chúďatkách nechcených feministkách, ani do oduševnelých popisov aké to ženy mali kedysi ťažké a ako úžasne rovnoprávna je naša dnešná spoločnosť. Bollman je spravodlivý k Austinovej, Woolfovej aj k HP fanfic autorkám a knižka samotná je veľmi príjemné čítanie, šťavnatý text s kopou detailov a v navyše luxusnom českom preklade. Čo dodať, užila som si to.
October 15, 2017
Es fascinante recorrer un camino, sobre todo cuando este camino es totalmente literario, una retrospectiva de cómo la mujer se convirtió en lectora y parte activa en el mundo literario. Me encanta la referencia a libros que conozco y que de cierto modo son bellos y han resistido el paso del agotamiento o la sobre exposición.
Le doy una estrella menos por dos capítulos que me parecieron intrascendentes e inconexos con el resto, sobre todo el capítulo final.
Le doy una estrella menos por dos capítulos que me parecieron intrascendentes e inconexos con el resto, sobre todo el capítulo final.
August 19, 2018
Eigentlich 4 Sterne, aber einen büßt er ein für das Wiederkäuen. Wer hätte gedacht, dass man in diesem Buch so oft das Wort "Sexbombe" im Zusammenhang mit einer blonden Schauspielerin findet? Als sekundäre Quelle amüsant, aber es hinterlässt die Frage, für welchen Leser das Buch geschrieben wurde.
March 27, 2016
Es war toll! 4,5 Sterne. Ein paar Kleinigkeiten, die mich gestört haben, erläutere ich dann (irgendwann) in einer Rezension :)
September 10, 2022
Qué maravilla de ensayo. Nunca había leído nada de este autor pero me enganchó desde las primeras páginas. Ha sido muy interesante descubrir cómo la literatura se fue acercando a las mujeres, al principio, como novela rosa, después como poesía, atrayendo ese “galanteo” que nos cuenta el autor, para después pasar a concebirla como un manual para la vida y una forma de empatizar con los personajes de las novelas como si fueran sus propias amistades. Es un ensayo muy visual, con frases del estilo “lloraban sobre las novelas y el papel permanecía mojado hasta tres días después”. Lo recomiendo totalmente.
May 13, 2018
Ein locker geschriebenes Sachbuch zur Geschichte des Lesens und Schreibens der Frauen. Anfangs war ich etwas skeptisch, ob ich es zu Ende lesen würde, letztlich hat es sich aber doch gelohnt. Ich habe eine interessante Betrachtungsweise der Thematik vorgefunden und war wieder ein mal entsetzt, wie kurz die Geschichte weiblicher Bildung leider ist.
November 2, 2021
Nadchly mě ty historické kapitoly, které vysvětlovaly, co všechno čtení románů pro ženy znamenalo, jak jim rozšiřovalo obzory a osvobozovalo. Konec už byl slabší - fanfiction ani 50 odstínů šedi už mě nebavilo. Nicméně i tak to byl velký čtenářský zážitek a ke knize se velmi ráda vrátím.
November 20, 2013
Ich lese unheimlich gern Bücher, die eine Geschichte über Bücher, Buchliebhaber oder ähnliches zum Thema haben. Das ist dann wie doppeltes Lesevergnügen. Zweifacher Lesespaß sozusagen. Und genau, dass ist Stefan Bollmann gelungen. Das Abtauchen in verschiedene Lesezeiten, Lesegewohnheiten, Leser und Schriftsteller. Er schafft es den Leser auf eine interessante Zeitreise durch das Leseverhalten der letzen Jahrhunderte mitzunehmen. Wie entstand die Sucht "Lesen"? Und ab wann war es erlaubt öffentlich zu seiner Sucht zu stehen? Vorallem Frauen hatten es anfangs nicht leicht sich dem Lesestoff zu nähern, denn lesende Frauen waren nicht beliebt und nicht erwünscht. Doch schon bald sprengten die Frauen die Lesefesseln und gaben sich dem Vergnügen hin. Bis heute sind Frauen, die wichtigste Lesergruppe für den Buchmarkt und so ist es nicht überraschend, dass sich Stefan Bollmann mit dem Phänomen lesende Frauen beschäftigt hat.
Das Buch ist in insgesamt vier Teile aufgebaut, welche die verschiedenen Jahrhunderte näher betrachten. Bollmann startet mit den 18. Jahrhundert und taucht dann in das 19. Jahrhundert zu Jan Austen und Madame Bovary ein. Spaziert zur E. Marlitt und schlendert dann nach kleinen Abstechern ins 20. Jahrhundert. Dort angekommen, begegnet er Virginia Woolf und landet danach in Paris 1922. Auch Marilyn Monroe wird näher betrachtet und danach kommt Susan Sonntag zu Wort. Es geht weiter ins hier und heute und natürlich zu Shades of Grey.
Mit viel Vergnügen und Spaß erzählt Bollmann Geschichten rund um die Frau, das Lesen, die Schriftstellerinnen und deren Entwicklung. Es liest sich nicht wie ein Sachbuch, sondern eher wie ein Roman. Die Kapitel werden immer von einem Bild eingeleitet. Zudem kann man auch zwischen durch Bilder finden, die in einem engen Zusammenhang mit der Geschichte stehen. Leider sind die Details der Bilder nicht so gut zu erkennen, denn Bollmann geht öfter auf diese ein. So manches Bild, was man schon kannte, erscheint nach der Erklärung in einem anderen Licht.
Die Mischung aus Anekdoten, geschichtlichen Fakten und literarischen Bonbons ist hier gut gelungen. Viele neue Anregungen bezüglich Autoren, Bücher und Epochen habe ich bekommen und werde mir jetzt und später einige davon zum Lesen bereithalten.
Das Buch ist in insgesamt vier Teile aufgebaut, welche die verschiedenen Jahrhunderte näher betrachten. Bollmann startet mit den 18. Jahrhundert und taucht dann in das 19. Jahrhundert zu Jan Austen und Madame Bovary ein. Spaziert zur E. Marlitt und schlendert dann nach kleinen Abstechern ins 20. Jahrhundert. Dort angekommen, begegnet er Virginia Woolf und landet danach in Paris 1922. Auch Marilyn Monroe wird näher betrachtet und danach kommt Susan Sonntag zu Wort. Es geht weiter ins hier und heute und natürlich zu Shades of Grey.
Mit viel Vergnügen und Spaß erzählt Bollmann Geschichten rund um die Frau, das Lesen, die Schriftstellerinnen und deren Entwicklung. Es liest sich nicht wie ein Sachbuch, sondern eher wie ein Roman. Die Kapitel werden immer von einem Bild eingeleitet. Zudem kann man auch zwischen durch Bilder finden, die in einem engen Zusammenhang mit der Geschichte stehen. Leider sind die Details der Bilder nicht so gut zu erkennen, denn Bollmann geht öfter auf diese ein. So manches Bild, was man schon kannte, erscheint nach der Erklärung in einem anderen Licht.
Die Mischung aus Anekdoten, geschichtlichen Fakten und literarischen Bonbons ist hier gut gelungen. Viele neue Anregungen bezüglich Autoren, Bücher und Epochen habe ich bekommen und werde mir jetzt und später einige davon zum Lesen bereithalten.
February 3, 2022
LO AMÉ.
Hace mucho tiempo lo recomendó sputnik, lo anoté en mis listas de pendientes y hasta este año me animé a leerlo-leerlo. Me daba un poco de miedo que fuera una mirada muy patriarcal sobre el papel de las mujeres y los libros, pero para nada, salvo los sesgos del género que son inevitables.
Es un libro cargado de datos y no por eso aburrido, cada uno de los capítulos son contados como un chismecito literario y te envuelven a querer saber más y más, me encantaron particularmente el capítulo de James Joyce y todo las mujeres que participaron para su indecente publicación especialmente Sylvia Beach, una genia y el de Virginia Woolf que me hizo preguntarme qué tanto nos hubieras perdido de la obra de Virginia sin Hogarth Press.
La mirada es muy europea, teniendo en cuenta que el vato es Alemán, me pregunto: ¿qué otro libro hay así desde una mirada más latinoamericana, además del de _Mujer que sabe latín_ de Rosario Castellanos? <3
Hace mucho tiempo lo recomendó sputnik, lo anoté en mis listas de pendientes y hasta este año me animé a leerlo-leerlo. Me daba un poco de miedo que fuera una mirada muy patriarcal sobre el papel de las mujeres y los libros, pero para nada, salvo los sesgos del género que son inevitables.
Es un libro cargado de datos y no por eso aburrido, cada uno de los capítulos son contados como un chismecito literario y te envuelven a querer saber más y más, me encantaron particularmente el capítulo de James Joyce y todo las mujeres que participaron para su indecente publicación especialmente Sylvia Beach, una genia y el de Virginia Woolf que me hizo preguntarme qué tanto nos hubieras perdido de la obra de Virginia sin Hogarth Press.
La mirada es muy europea, teniendo en cuenta que el vato es Alemán, me pregunto: ¿qué otro libro hay así desde una mirada más latinoamericana, además del de _Mujer que sabe latín_ de Rosario Castellanos? <3
June 2, 2016
Marcel Proust vzpomínal, že když jako dítě dočetl nějakou knihu, "vzrušením z jejího dokončení" se ho zmocnilo silné nutkání k pohybu. Nebyla to jen reakce na nedostatek fyzické aktivity při čtení. Neklid, který ho přepadl, měl i svou intelektuální stránku: touhy, které se v něm během čtení zrodily, zůstaly po dočtení bez odezvy a zanechaly čtenáře neuspokojeného, ba dokonce frustrovaného. Říkal si v duchu: "Cože, a to je všechno?" Tito lidé, kteří zaplnili stránky knihy, kterým věnoval více pozornosti než lidem ze skutečného života, pro které se mu tajil dech a pro které plakal - o těch už se neměl nic dalšího dozvědět? Četl o každé hodině jejich života. To už zítra zůstanou opravdu jen jménem na zaklapnuté stránce, v knize, která nesouvisí se životem a jejímž posláním je upadnout v zapomnění někde na polici? Proti tomuto vystřízlivění se v dětském čtenáři všechno bouřilo.
str. 291
str. 291
August 22, 2015
Seznamte se se slavnými čtenářkami – těmi, které hltaly romány v dámských salóncích v osmnáctém století, i těmi, které dnes píší fanfiction a čtou Padesát odstínů šedi. Čtěte celou recenzi: http://bit.ly/recenze-zeny-a-knihy
May 18, 2025
Besser als erwartet, aber doch nicht was ich erhofft hatte.
Das Buch hat mich besser unterhalten, als ich es mir vorstellen konnte. Der Text ist sehr flüssig und an der einen oder anderen Stelle mit Ironie geschrieben, was mir meistens durchaus gefallen hat. Dennoch habe ich ein paar Kritikpunkte. Das eine ist, dass in einigen Kapiteln für meinen Geschmack von der Thematik doch sehr stark abgewichen wird und man sich auf einmal ganz wo anders wieder findet. Zum anderen hatte ich gehofft, dass es um das weibliche Lesen geht und zwar sowohl was Protagonistinnen als auch Leserinnen oder kulturelle Entwicklung betrifft. Das ist aber für mich nicht der Fall. Stattdessen haben wir einen männlichen Blick auf die Kombination Frau und Buch, die immer wieder (mir teilweise zu stark) auf den männlichen Autor, Protagonisten oder Leser zurückgeführt wird. Er wird als Maßstab und Leitfigur für alles was Sie betrifft genommen. Das finde ich sehr schade. Ich hatte mir mehr den Fokus auf die Frau gewünscht und nicht so sehr die Frau in Abhängigkeit vom Blick des Mannes. Daher leider 2 Sterne Abzug.
Das Buch hat mich besser unterhalten, als ich es mir vorstellen konnte. Der Text ist sehr flüssig und an der einen oder anderen Stelle mit Ironie geschrieben, was mir meistens durchaus gefallen hat. Dennoch habe ich ein paar Kritikpunkte. Das eine ist, dass in einigen Kapiteln für meinen Geschmack von der Thematik doch sehr stark abgewichen wird und man sich auf einmal ganz wo anders wieder findet. Zum anderen hatte ich gehofft, dass es um das weibliche Lesen geht und zwar sowohl was Protagonistinnen als auch Leserinnen oder kulturelle Entwicklung betrifft. Das ist aber für mich nicht der Fall. Stattdessen haben wir einen männlichen Blick auf die Kombination Frau und Buch, die immer wieder (mir teilweise zu stark) auf den männlichen Autor, Protagonisten oder Leser zurückgeführt wird. Er wird als Maßstab und Leitfigur für alles was Sie betrifft genommen. Das finde ich sehr schade. Ich hatte mir mehr den Fokus auf die Frau gewünscht und nicht so sehr die Frau in Abhängigkeit vom Blick des Mannes. Daher leider 2 Sterne Abzug.
March 17, 2019
Este ensayo es una lectura ágil, entretenida y muy instructiva.
📘
A partir de historias de mujeres que han sido lectoras antes que nada, el autor nos plantea que leer fue la primera forma de independencia de la mujer, fue la primera conquista de privacidad, de intimidad, en un mundo machista, donde ellas no tenían derecho a nada que no fuera de dominio de su padre, esposo, hermanos...
📖
Un libro delicioso de leer, con anécdotas que han pasado a la historia por su trascendencia, que van desde la novela que debía leerse por entregas, hasta lo más actual que son los fanfic. Y en este proceso, se vale de lectoras, escritoras, editoras, libreras, cuyo denominador común ha sido una pasión inmensa por los libros y la lectura. Sin pensarlo, estas mujeres allanaron un camino para las que veníamos después.
📘
A partir de historias de mujeres que han sido lectoras antes que nada, el autor nos plantea que leer fue la primera forma de independencia de la mujer, fue la primera conquista de privacidad, de intimidad, en un mundo machista, donde ellas no tenían derecho a nada que no fuera de dominio de su padre, esposo, hermanos...
📖
Un libro delicioso de leer, con anécdotas que han pasado a la historia por su trascendencia, que van desde la novela que debía leerse por entregas, hasta lo más actual que son los fanfic. Y en este proceso, se vale de lectoras, escritoras, editoras, libreras, cuyo denominador común ha sido una pasión inmensa por los libros y la lectura. Sin pensarlo, estas mujeres allanaron un camino para las que veníamos después.
Displaying 1 - 30 of 68 reviews