Mathias s Marií jsou úspěšní němečtí lékaři, šťastní manželé. K tělu si pouštějí pouze to, co chtějí. Z Evropy bez hranic těží pouze výhody; pokud si usmyslí, dokáží mezi sebou a okolím postavit nepropustné bariéry, mají na to prostředky. Pro oba se vše mění ve chvíli, kdy Maria odjíždí na misi Lékařů bez hranic do afrického Čadu. Nad životy manželské dvojice přebírají vládu hluboce skryté a zdánlivě překonané principy… Román o současné Evropě a o uprchlické krizi, která do Evropy jen zdánlivě přichází odkudsi z vnějšku. Román o barvě kůže, o mládnutí a stárnutí lidí i kultur. Jsme coby kontinent na cestě k vrcholku, na vrcholku, nebo již za vrcholem?
Fantastická kniha. Precizně odpozorovaná německost, Letná, Západ, generace a jejich démoni. Nakopnutí k sebereflexi. Potměšile se těším na okamžik, kdy knihu přeloží do němčiny.
Zábranský se v románu Za Alpami nestydí být ambiciózní a díky mu za to. Na ploše tří desetiletí sledujeme osudy české emigrantky a jejího syna Matthiase. První kroky české pipky po německé půdě, její emancipace, dospívání a start kariéry progresivního němce a nakonec i jeho pád do pekla povýšené dekadence jsou docela zábavné samy o sobě ale hlavně slouží jako prostředek pro komentáře a rejpání do všech forem pokrytectví, intimních i společenských. (Načež se z českého levicového tisku ozvalo zakýhaní potrefených.) Zábranského ochota vrtat se šroubovákem do věcí o kterých "se nemluví" a raději ani nepřemýšlí je fascinující a výborně akcentována plynulými přechody mezi regulérním pornem a celospolečenskou freskou. Tam a zpět, tam a zpět, jako penis ve vagíně, až je nakonec sex, mezilidské vztahy, rozpory mezi východní a západní Evropou i uprchlická krize zredukována na prostou otázku: "Kdo tu koho ojel?" Mezi kritiky je móda přirovnávat Zábranského ke Kunderovi, ale Za Alpami má mnohem blíž k Palahniukově Klubu rváčů. Jděte a přečtěte si knihu o těch, kteří "nic neuměli a tak šli konat dobro."
Problém této knihy není v tom, že by byla rasistická (to není), provokativní (to možná pro intelektuály z Respektu) nebo alt-right (to také není). Problém je v tom, že ta kniha je prostě špatná. Většinu zabírá líčení příběhu Kathariny - hloupé české husičky, která emigruje do Německa za svobodou a za svojí představou toho, jaké Německo je. Po zbytek života a po zbytek knihy se pak nedokáže smířit s tím, že realita je jiná než jak s jí kdysi v Československu vysnila. S nastalou situací bojuje dvěma prostředky - napřed uzavřením se sama do sebe a nenáviděním všeho a všech kolem sebe, později psaním laciných knih, kterými se zřejmě snaží Němcům otevřít oči. V polovině líčení tohoto jednoho zbytečného života, prokládaného nekonečnými povrchními úvahami o životě a o Evropě, se naštěstí Katharině narodí syn Mathias, postava o moho sympatičtější už jen tím, že poslouchá techno a po pádu zdi ve velkém vyjebává s českými děvčaty, která se ve světě nedokáži zorientovat podobně jako to kdysi nedokázala jeho matka. Vlastně ta metafora vzájemného vyjebávání všech se všemi je celkem dobrá. Kdyby se jí autor držel, mohli jsme si ušetřit zbylých 300 stránek prázdných řeči.
Zaprvé bych ráda řekla, že popis knihy absolutně nevypovídá o jejím obsahu. Marie a Mathias tvoří jen zhruba třetinu příběhu. Stejně tak (současná) uprchlická krize je tam napasovaná až ke konci a rozhodně to není nosné téma.
Jinak je to pro mě hodně rozporuplné. Občas to (až moc) připomíná Kunderu, velmi často mi to přišlo moc roztahané, postavy jsou nesnesitelné až běda a celou dobu přemýšlím, co tím chtěl autor sakra říct.
Zároveň to má ale dílčí zajímavé myšlenky a do značné míry to asi dobře popisuje realitu. Nepochybuju o tom, že zdi už sice oficiálně nestojí, ale mentálně mezi západem a východem existují dál. Stejně jako přes všechny snahy o humanismus (kterej je momentálně hlavně cool) existují zdi mezi východem a ještě větším východem, a hlavně mezi Evropou a jihem.
Zajímavá směs porna, filozofie a politiky. Originální perverzně-intelektuální čtení. Intelektuální analýzy mě většinu času bavily, i když občas působily poněkud zdlouhavě kvůli častému vysvětlování pomocí opakování stejné myšlenky jinými slovy. Bylo sice zajímavé dívat se na svět očima někoho, kdo přikládá sexu v životě podstatně klíčovější roli, ale jaksi nepatřím ke čtenářům, kteří by to dokázali ocenit, prostě to jde mimo mě. Často jsem taky měla pocit, že autor ve snaze o hlubokou analýzu úplně míjí podstatu problému.
Jiný příspěvek k současnym globálně středoevropským problémům... Hledání kořenů vnímání utecenecke krize. Berou Němci migranty jako sobě rovné, nejspíš ano, ale daleko spíše zakládají další nový "světový řád" podle vlastní optiky. Ne se vším se zde dá souhlasit, ale jinak pěkně napsané a velmi podnětné.
Celkem výstižný popis proměny západního Německa od zlatých let bezstarostného prosperujícího kapitalismu osmdesátých let k dnešnímu levicovému úpadku. Postavy často nesympatické, ale kolik sympaťáků a spřízněných duší potkáme v reálném životě? Za mě dobrý.