Doležal by tuze moc chtěl jít ve šlépějích Hrdého Budžese či Po strništi bos; tedy kombinace dětského bezelstného pohledu na svět během dospívání s dětskými dobrodružstvími s přesahem, jelikož se to odehrává na maloměstě s plejádou roztodivných svérázných postaviček, kterým válka, okupace i normalizace vstoupila do života.
To vše s vymazleným přístupem k možnostem hravosti jazyka českého. Poláček by měl radost... Kdyby to však nepůsobilo, že si Doležal napsal sto stránkový syžet, aby měl formu "odkud-kam, s kým a s jakými historkami", který pak zapomněl rozpracovat v regulérní novelu/román a zůstalo u jednohubkové črty.
Čili potenciál to má nesporný, ale k čemu to když je to letem světem, nic není vystavěno, budováno a žádný charakter nemá charakter. Koho by zajímaly osudy Mikuláše či Bajzy, kdyby o nich, jejich rodičích, kámoších a okolí čtenář ale lautr nic nevěděl? Nikoho, protože pak ty alotria nemají žádný náboj. Dále je pak na škodu, že na těch několika desítkách stran to prolítne celé dospívání čili jsou to sotva útržky vzpomínek/historek mnohdy ani ne na pár vět. Co hůře, jakkoli by čtenář očekával nějaký vývoj aspoň hlavní postavy, tak ta zůstává také nepoznána a vůbec nepůsobí, že to jsou historky napříč několika lety, jelikož je to napsáno stále stejně.
Mohlo to být opravdu dobré a aspirovat na zařazení k nejslovutnějším představitelům tolik oblíbeného žánru. Jenže je to, nevím jak to napsat jinak, prostě odfláknuté. A je to škoda, protože Doležal obvykle psát i vyprávět umí a ty historky i hlášky potenciál mají, ne že ne.
Slyšeno jako rozhlasová četba na pokračování, takže nevím, zda byla načtena kompletní kniha. Chvílemi mi to připomnělo Hrdého Budžese, několikrát mi hlavou blýskla i vzdálená podobnost s Bylo nás pět.
Takové příjemné vyprávění, trochu vytržené z tehdy a vržené k nám, všem nám "tehdejším dětem" povědomé. Neobyčejně živě, úplně hmatatelně napsané. Posloucháno v pořadu Četba na pokračování na Českém rozhlase
Ze vzpomínek z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice čte David Novotný. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal se v knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině. V cyklu fragmentů, miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálný socialismus v jeho podivných disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace pokročila, starý svět dožívá, příležitostí se chopili kariéristé. Výklad dějin je ve škole lživě překrucován a nad městečkem se vznáší hvězda, srp a kladivo. Dětské oči jsou ovšem vnímavé a autor si vybavuje řadu cenných detailů.