Goodyho práce nabízí stručné, ale široce pojaté dějiny evropské rodiny od antiky po současnost. Autor zkoumá vliv klíčových společenských, politických a ekonomických změn v evropské historii na rodinný život, včetně nástupu křesťanství, feudalismu, renesance, reformace a především průmyslové revoluce.
Svou analýzu zasazuje autor do široké srovnávací perspektivy a uvádí příklady z celého světadílu. Ukazuje nejen to, jak se zkušenosti různých oblastí a národů v rámci Evropy v jednotlivých obdobích lišily, ale osvětluje i to, v čem se evropská zkušenost podobala vývoji v jiných částech světa nebo v čem se od něj naopak odlišovala. Klade si otázku, zda měla tato rodina nějaké specifické rysy, a zkoumá, jak se takové rysy mohly v průběhu času vyvinout.
V této studii jsem se pokusil upozornit na některé významné faktory, které se objevovaly v dějinách evropské rodiny od nejstarší doby. Snažil jsem se příliš neprodlévat na otázce výlučnosti tohoto světadílu, pokud jde o rozvoj kapitalismu, industrializaci či modernizaci. Mluvíme-li o rodině, manželství a příbuzenství, Evropa byla v některých ohledech výjimečná, jako je však každá země, každá jednotka. Zcela jinou otázkou je, zda mají tyto „jedinečné“ rysy něco společného s předpokládaným socioekonomickým vývojem, z něhož se zrodil „evropský zázrak“ kapitalismu, ačkoli ve své ranější merkantilní fázi byl tento „zázrak“ méně výjimečný, než se soudí.
Sir John (Jack) Rankine Goody (born 27 July 1919) is a British social anthropologist. He has been a prominent teacher at Cambridge University, he was elected Fellow of the British Academy in 1976,[1] and he is an associate of the US National Academy of Sciences. Among his main publications are Death, property and the ancestors (1962), The myth of the Bagre (1972) and The domestication of the savage mind.
Jack Goody explained social structure and social change primarily in terms of three major factors. The first was the development of intensive forms of agriculture that allowed for the accumulation of surplus – surplus explained many aspects of cultural practice from marriage to funerals as well as the great divide between African and Eurasian societies. Second, he explained social change in terms of urbanization and growth of bureaucratic institutions that modified or overrode traditional forms of social organization, such as family or tribe, identifying civilization as “the culture of cities”. And third, he attached great weight to the technologies of communication as instruments of psychological and social change. He associated the beginnings of writing with the task of managing surplus and, in an important paper with Ian Watt (Goody and Watt, 1963), he advanced the argument that the rise of science and philosophy in classical Greece depended importantly on their invention of an efficient writing system, the alphabet. Because these factors could be applied to either to any contemporary social system or to systematic changes over time, his work is equally relevant to many disciplines.
zelo informativna in razumljivo napisana knjiga, ki evropsko družino predstavi kot sklenjeno celico z vsemi pomanjkljivostmi in težavami. izsek iz mojega komentarja za šolsko nalogo; 'Odgovora na to, kakšna je idealna družina, ni in ga tudi ne more biti, saj je vsaka skupina ljudi družba s svojimi vrednotami, občutji in cilji, ki se dolgoročno, upoštevajoč kulturni in socialni 'napredek' družbe, močno spreminjajo. Jasno pa je, da vse evropske družine še vedno vsaj delno sledijo evropski družini, ki jo je izoblikovala raznolika, bogata, a tudi težka zgodovina, ki je temeljila predvsem na povezanosti, utopični vrednoti zahodne družbe.'
Na to, že se jednalo o odbornou knihu, tak to nebylo tak špatné, ale myslela jsem si, že to bude víc ve stylu populárně-naučné literatury. Neříkám, že v knize nejsou zajímavé informace, ale nezaujala mě tak, jak bych očekávala.