Z románové předlohy abbé Prévosta vytvořil Nezval poetický příběh lásky a v postavě Manon symbol ženské proměnlivosti. Podává ho slovy básníka, opěvovatele francouzské poezie, jehož zpěvné verše bohatostí dodnes okouzlují každou mladou generaci. Je náhoda, že čtenář záhy po novém vydání Prévostovy Manon dostává do rukou Nezvalovo přebásnění. Výsledek srovnání obou textů mluví jednoznačně ve prospěch básníka.
One of the most prolific avant-garde Czech writers in the first half of the twentieth century and a co-founder of the Surrealist movement in Czechoslovakia.
Nejsem si jistá, jestli byla otravnější Manon, nebo des Grieux. Jsem si jistá, že jeden z nich v tomhle ohledu určitě vyhrál, ale obávám se, že bych je tak jako tak nejradši zaškrtila oba.
Basically, there is no character I could admire, like or look forward to his/her actions. I like the language form, but that's all. Baybe later, reading again, I'll find something in the drama, this time not.
Manon je rozhodně více včela než motýl .😉 Ale jinak se to četlo jedna radost. Moc ráda čtu dramata, a spojeno s touto krásnou poezií to bylo prostě boží. Vkládám své oblíbené verše. 4,5* Manon je motýl.Manon je včela. Manon je růže hozená do kostela. Manon je všecko co nikdy neztratí svůj pel. Manon je rozum, který mi uletěl!
Gay priest following his chosen young guy around and destroying his attempt on a relationship with a witty Manon, who knows her effect on men and is using that to get money.
Príjemná ľahká divadelná hra s krásnym slovníkom aj rytmom. Hravé, necakane aj dojímavé rozprávanie o láske bez kompromisov s tézou ‘ak niekoho lubite, lubite ho celého aj s jeho chybami.’ Určite odporúčam :) len škoda poslednej časti, to bola privelka romantika.
Manon Lescaut je šestnáctiletá vyčůraná dívka, která má ráda pindíky a penízky. Jelikož jsem před nedávnem dočetl knihu o Trumpově prezidentování, tak mi pokaždé když jsem přečetl Manon, naskakoval Bannon. To si pak zkuste v hlavě představovat sexy buchtičku..
Bannon má na háku jednoho mladíka, který za ní pořad leze a ona mu stále utíká za jinejma, který mají víc peněz. A to nechceš. Ten ji naivně pořad žere sliby a omluvy a tak se pořad k sobě vracejí jak spisy STB a Babiš.
Nakonec dojde k tragédii a buchtička pojde. Spoiler alert. Bylo to lehce podobný Valerii, ale ne zas tak dobrý. Za mne 6/10 a jednoho extra bludišťáka, za tuto poezii:
Asi budu dost opakovat Míšinu recenzi. Pokud bych si měla vybrat tak Nezvalovo zpracování je stoprocentně lákavější a svěžejší, Prevost je sice čtivý ale postavy jsou hrozně na nic, tady jsou sice taky hloupoučké ale poetično jim dodá onen romantický nádech, který u originálu chybí již po prvním milostném kotoulu. Plus zde chybí docela dost částí a spousta věcí je zjednodušených, což dílu slouží k dobru. Obecně mi celé dílo přijde o manipulaci všech všemi, ale zase, v tomto zpracování to není tak hrozné. Musím ještě dodat, že se mi hrozně ke konci líbila analogie s Mississippi, zahrané to musí být velmi působivé.
Zas úplně jiný zážitek než inscenace v Národním divadle (ta byla výborná), tady jsem dostala šanci všechny postavy více poznat, možná je lépe pochopit.
Manon je můj osud. Manon je můj osud. Manon je všecko, co neznal jsem dosud. Manon je první a poslední můj hřích, nepoznat Manon, nemiloval bych. Manon je motýl. Manon je včela. Manon je růže, hozená do kostela. Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel. Manon je rozum, který mi uletěl! Manon je dítě. Manon je plavovláska. Manon je první a poslední má láska. Manon, ach Manon, Manon z Arrasu! Manon je moje umřít pro krásu.
Manon a Des Grieux –> láska na první pohled, která se ale rychle mění v osudovou past. Manon je krásná, okouzlující, ale zároveň nestálá a přitahuje ji přepych. Nemůže (nebo nechce) být věrná jen jednomu muži, protože peníze a pohodlí jsou pro ni stejně důležité jako láska. Zatímco Des Grieux ji bezmezně miluje a odpouští jí všechny zrady, ona se neustále pohybuje mezi ním a bohatýma týpkama s prachama. Přestože ho znovu a znovu zrazuje, on ji nikdy nepřestane milovat. Jak sám říká: „Kdo miluje, je slepý, a kdo je slepý, je šťasten.” Nakonec ale Manon doběhne karma…
This entire review has been hidden because of spoilers.
Musím říci, že i když jsem původně toto dílo si vybrala k maturitě (ve své podstatě) z nouze na doporučení mé češtinářky, tak se mi kniha neskutečně moc líbila a překvapila mě. Mrzí mě, že se o ní tolik nemluví.
Nebudu lhát, jsem fanoušek Manon (díla, ne hříšnice)!
Hra se strašně dobře četla, rychle ubíhala a byla poměrně zábavná. Obsah knihy není nějaký literární poklad, ale kombinace literárního díla jako hry, zábava a rychlý spád děje a příjemný styl psaní z toho ve finále trochu poklad udělala.
začínám fakt nesnášet, když se ty postavy vidí poprvé a jsou hned "já vás tak strašně miluju, já bych pro vás umřel/a" mám pocit, že u těchto starších děl je to dost časté, a už mi to začíná lézt na nervy
Pokud by se někdo rozhodoval, jestli číst originální Manon a nebo tuto, tak bez váhání doporučím právě veršovanou verzi.
Sic zde, narozdíl od Prévostova originálu, chybí některé části děje a jisté postavy, ale i tak (či možná právě proto) jsem necítila takový odpor k Manon a jejímu rytíři...
Ale pokud člověk není na poezii a zajímá se víc o děj, tak musím podotknout že originál je také krásně čtivý ...
Beautiful! Full od love. Never ending love. Love of two friends, love of two lovers, love of beautiful woman. Love of jewelry and wealth. Frolic, frivolity, jocularity.
Konečně jsem se dostal ke knize MANON LESCAUT od Vítězslava Nezvala. O této knize jsem snad uvažoval několik let, a nakonec jsem se rozhodl, že se začtu. Jedná se o hru o 7 obrazech. Autor napsal knihu na motivy románu MANON LESCAUT, kterou napsal francouzský spisovatel A. F. PRÉVOST. Knihu jsem v minulosti četl a líbila se mi.
Manon Lescaut je zajímavá v tom, že se v ní vyskytují také verše. Nachází se v ní krásná čeština. Pojednává o lásce mezi rytířem des GRIEUX a šestnáctiletou dívkou MANON. Kniha se mi četla celkově dobře, občas se mi stalo, že jsem se musel k textu vrátit, ale celkově se mi kniha líbila.
Čtenáři určitě neprohloupí, pokud se do knihy začtou. Líbila se mi jak verze od Prévosta, tak také od Vítězslava Nezvala. Připomněl jsem si obsah, poněvadž román od Prévosta jsem četl před hodně dávnou dobou. Knihu hodnotím na 100 %.
Měl jsem vydání od Československého spisovatele z roku 1990. V tomto vydání se nachází také pěkné ilustrace.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Manon je můj osud. Manon je můj osud. Manon je všecko, co neznal jsem dosud. Manon je první a poslední můj hřích, Nepoznat Manon, nemiloval bych. Manon je motýl. Manon je včela. Manon je růže, hozená do kostela. Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel. Manon je rozum, který mi uletěl! Manon je dítě. Manon je plavovláska. Manon je první a poslední má láska. Manon, ach Manon, Manon z Arrasu! Manon je moje umřít pro krásu…
Básník si velmi dobře poradil i s dramatickou formou. Verše jsou svěží, čisté, nápadité, ale zároveň nenáročné i hluboké současně... Škoda, že občas zavání vyžilým patetismem; redundantní je občas jejich opakování a jednání hlavních hrdinů leckdy přežité až neuvěřitelné. Jak si s tím poradí dnešní divadelník? Obsah ani forma jistě netěsní, ale nějakou úpravu to jistě potřebuje... Prévostův námět je přitom jedinečný a určitě ve své době způsobil minimálně pozdvižení. Ale i díky němu se konvence dneška přesunuly již poněkud jinam. Téma ani námět dodnes sice zastaralé nejsou, ale že by byly veskrze aktuální, to se zrovna také říci nedá... Hru bych spíše řadil mezi nutnou českou klasiku (protože předpokládám, že spolehlivě přeložit se do jiného jazyka prostě nedá), cílenou zejména na školní publikum a velká, u nás spíše stále konvenční divadla. A přestože se v době vzniku této hry na její první inscenaci podílel studiový a v podstatě avantgardní E. F. Burian, usuzuji, že od té doby se cesty nejenom českého divadla vyvíjely už poněkud jiným směrem a hledáčkem současných alternativních scén asi už budou jiné tituly...
Upřímně to tak hrozné není - verše se mi líbily a ačkoliv zaslepená “tupost” obou postav vůči tomu faktu, že se k sobě pravděpodobně nehodí, byla frustrující, její téma je pravdivým pro mnohé i dodnes. Není to příběh, který mění životy - je to příběh, u kterého si člověk povzdechne (emoční původ povzdechu se bude pravděpodobně u každého velmi lišit). Mně osobně nejvíce vadil ten konec, do kterého příběh narazil jak auto do sloupu uprostřed cesty … tedy očekávaně. Nicméně to bude dost možná můj všeobecný problém s přechodem mezi peripetií a katastrofou.
Ve shrnutí: Manon je nezodpovědné povětrné děvče a Des Grieux je nezodpovědný a naivně ochotný (nechat si věšet bulíky na nos) muž.
Love this. This broke my soul on billion of peaces and nobody's gonna fix it again. Like I'm seriously broken.
Manon was kinda a bitch, not gonna lie, but she lovek knight des Grieux sooo much. Just on the psychical way, because she didn't really respect physical fidelity, but still, she loved him.
And loved her by his whole body, soul and heart. He was with her, even she became a slave and supposed to go to Mississippi and die there, he was with her until her complete end. I definitely want to find someone like him.
Takové bez většího významu pro mě,ale postupem času mi přirostla kniha k srdci nebo nevím jak to nazvat.Manon když promluvila nikdy z jejích úst nevyšlo nic smysluplného co by stálo za zmínku.De grieux,tak ten hrozně přehrává nebo jak to říct,přijde mi vtipné jak vše myslí vážně a upřímně nevím na co si hraje :D.Tiberge,tak ten jediný mi přijde jako vcelku v pohodě postava,která občas dokáže i přemýšlet.Celkově kniha není nic co bych si plánovala přečíst znova,chybí mi asi 30stranek do konce,tak zoufale doufám,že se stane něco co můj názor změní.
manon lescaut je tragické drama, které autor napsal v době, kdy český národ prožíval těžké chvíle. snažil se ho tedy povzbudit a dílem ukázat krásu českého jazyka, což se mu, myslím, povedlo. kniha je opravdu krásně napsaná a díky veršům se i rychle čte. co se ale příběhu týče, ten mi přišel takový neslaný nemastný. sice se mi líbil, ale nepřišel mi nijak výjimečný a za srdce mě taky moc nechytl. a co se maturity týče, tak si ještě nejsem úplně jistá, jestli si manon zvolím, trochu se totiž bojím rozboru těch veršů se všemi těmi jazykovými prostředky.
2021/19 Manon Lescaut jsem četla k maturitě, a byla to jedna z těch výborných klasik, které se dobře čtou a dobře pamatují. Bavily mě postavy i jejich osudy, přestože často přitažené za vlasy. Jo, Manon je totálně pitomá, rytíř des Grieux je simp, Tiberge je chudák příliš loajální pro své vlastní dobro, a celkově se to dá číst. Taky jsem si ji letos nakonec vytáhla. ;)