What do you think?
Rate this book
Anarchokapitalismus
Anarchokapitalismus – souhrnná kniha rozebírající různé aspekty našeho života ve svobodné bezstátní společnosti.
Snad všichni dnešní anarchokapitalisté byli původně přesvědčeni, že není možné, aby naše společnost fungovala bez státu. Čím usilovněji však o této problematice přemýšlíme a věnujeme se jí, tím jasněji přicházíme na to, že právě bezstátní společnost je pro mírové soužití civilizace nezbytná.
Urzovy texty, které píše již spoustu let, vynikají svou konzistencí a přísnou logikou. Stovky z nich pak položily základ pro vznik této knihy, jež je prvním původně českým uceleným dílem o anarchokapitalismu. Rozhodně aspiruje na to, aby jednou stála v knihovně po boku knih dalších skvělých myslitelů rakouské ekonomické školy, kteří byli Urzovi inspirací. V České republice máme až obdivuhodně silné libertariánské hnutí svobodomyslných lidí, o jehož rozvoj a propagaci se Urza velkou částí přičinil. Nyní se můžeme chlubit i autorem, jenž může být inspirací pro další generace.
S obsahem Urzových textů nemusíte souhlasit, přinejmenším rozhodně ne hned. Pokud vám však dá podnět ke kritickému zamyšlení nad tím, jak některé věci fungují dnes a jaké by mohly být bez státu, pak rozhodně splnily svůj účel.
Snad všichni dnešní anarchokapitalisté byli původně přesvědčeni, že není možné, aby naše společnost fungovala bez státu. Čím usilovněji však o této problematice přemýšlíme a věnujeme se jí, tím jasněji přicházíme na to, že právě bezstátní společnost je pro mírové soužití civilizace nezbytná.
Urzovy texty, které píše již spoustu let, vynikají svou konzistencí a přísnou logikou. Stovky z nich pak položily základ pro vznik této knihy, jež je prvním původně českým uceleným dílem o anarchokapitalismu. Rozhodně aspiruje na to, aby jednou stála v knihovně po boku knih dalších skvělých myslitelů rakouské ekonomické školy, kteří byli Urzovi inspirací. V České republice máme až obdivuhodně silné libertariánské hnutí svobodomyslných lidí, o jehož rozvoj a propagaci se Urza velkou částí přičinil. Nyní se můžeme chlubit i autorem, jenž může být inspirací pro další generace.
S obsahem Urzových textů nemusíte souhlasit, přinejmenším rozhodně ne hned. Pokud vám však dá podnět ke kritickému zamyšlení nad tím, jak některé věci fungují dnes a jaké by mohly být bez státu, pak rozhodně splnily svůj účel.
- GenresPhilosophyEconomics
242 pages, Paperback
Published March 1, 2018
14 people are currently reading
60 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 17 of 17 reviews
July 21, 2018
Tak trochu jsem čekala, že kniha bude napsána jiným způsobem, lehce, a to z toho důvodu, že by měla oslovit hlavně mladší publikum. Místy v ní však vládne dost těžký, akademický tón, jako kdyby Urzovi bylo šedesát. Škoda.
Knihu jsem četla ze zvědavosti, do té doby byl pro mě anarchokapitalizmus jen pojmem bez objemu, zároveň jsem se ale chtěla dozvědět, na čem je založená argumentace. Já ani nevím, jestli se mi líbila, když si ale otevřu noviny a začtu se do aktuálních zpráv, myšlenkové experimenty anerchokapitalizmu se mi zdají o hodně přijatelnější, až nezbytné.
Moje výhrada vůči publikaci je v mnohých směrech až přílišná generalizace, například když Urza píše, že plánování a centrální ekonomika nejsou vhodné pro rozvoj společnosti. Shodou okolností jsem před touto knihou četla Factfulness od Roslinga a ten naopak na datech ukazuje, že právě centrálně řízené ekonomiky v určité fázi vývoje dokázaly svým obyvatelům dopomoct k lepší životní úrovni mnohem rychleji než kapitalistické zřízení.
Knihu jsem četla ze zvědavosti, do té doby byl pro mě anarchokapitalizmus jen pojmem bez objemu, zároveň jsem se ale chtěla dozvědět, na čem je založená argumentace. Já ani nevím, jestli se mi líbila, když si ale otevřu noviny a začtu se do aktuálních zpráv, myšlenkové experimenty anerchokapitalizmu se mi zdají o hodně přijatelnější, až nezbytné.
Moje výhrada vůči publikaci je v mnohých směrech až přílišná generalizace, například když Urza píše, že plánování a centrální ekonomika nejsou vhodné pro rozvoj společnosti. Shodou okolností jsem před touto knihou četla Factfulness od Roslinga a ten naopak na datech ukazuje, že právě centrálně řízené ekonomiky v určité fázi vývoje dokázaly svým obyvatelům dopomoct k lepší životní úrovni mnohem rychleji než kapitalistické zřízení.
April 14, 2018
Hodně mne to zaujalo. Celá tato myšlenka přesně koresponduje s mým názorem (který jsem si po dlouhých letech jako státní zaměstnanec a spolupracovník podnikající manželky) na úlohu státu v našem životě utvořil. Dospěl jsem k tomu, že státní aparát, deklarovaný jako pomocník občanů v jejich nelehkém putování životními nástrahami, je přesným opakem jeho funkce. Stává se jakousi mocenskou silou, která pouze tvrdě vyžaduje dodržování regulí, které úzká skupina lidí vymyslí (mnohdy s vidinou vlastního prospěchu), a které je schopna změnit ještě před účinností původních znění. Občan se tak stává otrokem státu, který je schopen své zákony vyžadovat až do úplného zničení občana, který se podle státu nechová v intencích jimi vyhlášených zákonů.
Kniha jenom podpořila to, co normálně uvažující člověk už dávno poznal nebo tušil.
Kniha jenom podpořila to, co normálně uvažující člověk už dávno poznal nebo tušil.
July 10, 2018
Odpad. Dostal jsem se za první třetinu, ale dál už nemůžu. Tahle sbírka demagogie, argumentačních faulů a protimluvů mě fakt nebaví.
Knížka začíná třemi krátkými povídkami: loupežné přepadení dívky, scénka mafiánského výpalného a zásah exekutora. Má jít asi o kulisy jedné z opakujících se myšlenek, že odvádění daní státu je loupež a neliší se od mafiánských praktik. Přijde mi smutné, že autor nevidí mezi loupežným přepadením a vymáháním práva rozdíl. Zřejmě mu přijde správné, že dluhy se nemusí platit a že "vlastní" svoboda je nadřazená zodpovědnosti vůči ostatním.
Další úvodní kapitoly se snaží ukázat, že stát je zlo. Bohužel pro mě velmi nešikovným způsobem. Například vykresluje nefunkčnost centrálního plánování státu tím, že je nemožné znát všechny potřebné informace pro správné rozhodování. S tím souhlasím, ale kdo říká, že je tato "absolutní znalost" potřeba? Copak se nelze rozhodovat na základě neúplné informace? Či statistiky? Takhle přesně funguje umělá inteligence. Copak se ostatně jako jednotlivci chováme racionálně? Nikoliv (a vřele doporučuji knížky Dana Arieliho ;). Nejvíc mě na tom ale vadí protimluv s tím, že "nikdo nedokáže obecně za jiného rozhodovat tak dobře, jako by to udělal on sám" (citace str. 54). Nerozumím tomu. Nejsem bystrý, abych uměl rozhodovat o věcech, o kterých nic nevím či nemám žádnou zkušenost. Ve spoustě věcí je lepší, když rozhodují ti, kteří tomu věnují čas, jsou specializovaní anebo privilegovaní a v dílčích věcech zcela určitě překonávají každého jednotlivce. Nebo není dobře, že jako nepilot neřídím žádné letadlo či že mě policie svede z dálnice, na které se stala bouračka? Zavírání očí nad "externalitama" (vedlejší efekt, důsledek), jinými slovy sobeckost a namyšlenost, je moje největší výtka k anarchokapitalismu. Vypichování jednotlivostí a jejich pokroucení a následné "vyvrácení" (jak jsem ostatně předvedl i já teď ;-) je moje největší výtka k argumentacím autora.
Z dalších kapitol si vybavuji ještě téma hasičů, kde autor opět ignoruje externality a dopouští se argumentačních kotrmelců. Zajímalo by mě, jak by autor řešil případ, kdy od požáru mé věci vznikne jinému škoda. Je to problém souseda, že se nepojistil? Když si soukromé hasiče/pojištění nezaplatím sám (svoboda anarchokapitalisty), měla by být cena pro sousedy větší, protože se zvětšuje riziko katastrofy, není to tak? Na toto téma se autor "rozumně domnívá, že by byly pojištěné celé domy... čímž odpadají scénáře, kdy hasiči vytahují z hořícího domu platící zákazníky" (str 77). Proč by neměly být pojištěné celé ulice, města, země? Proč je špatně státem garantovaný standard (za cenu daní), ale je rozumné předpokládat, že v anarchokapitalsmu budou lidé "rozumně spolupracovat"?
Dál už asi nemá smysl pokračovat. Největší plus knížky, ale i celého anarchokapitalismus, spatřuji v tom zamyšlení, protože mi vychází, že se vlastně máme dobře. Dokonce tak dobře, že zbývá čas i energie na takovéto "myšlenkové pokusy". Až mi přijde, že zastáncům vlastně ani nejde o cílový stav "bez státu", ale říkat provokativní teze a do nekonečna se hádat... prostě trollovat. Mě to ale už stačilo a tak nedočtenou knížku vracím do knihovny a nechám se zas u příští výplaty spokojeně okrást státem.
Knížka začíná třemi krátkými povídkami: loupežné přepadení dívky, scénka mafiánského výpalného a zásah exekutora. Má jít asi o kulisy jedné z opakujících se myšlenek, že odvádění daní státu je loupež a neliší se od mafiánských praktik. Přijde mi smutné, že autor nevidí mezi loupežným přepadením a vymáháním práva rozdíl. Zřejmě mu přijde správné, že dluhy se nemusí platit a že "vlastní" svoboda je nadřazená zodpovědnosti vůči ostatním.
Další úvodní kapitoly se snaží ukázat, že stát je zlo. Bohužel pro mě velmi nešikovným způsobem. Například vykresluje nefunkčnost centrálního plánování státu tím, že je nemožné znát všechny potřebné informace pro správné rozhodování. S tím souhlasím, ale kdo říká, že je tato "absolutní znalost" potřeba? Copak se nelze rozhodovat na základě neúplné informace? Či statistiky? Takhle přesně funguje umělá inteligence. Copak se ostatně jako jednotlivci chováme racionálně? Nikoliv (a vřele doporučuji knížky Dana Arieliho ;). Nejvíc mě na tom ale vadí protimluv s tím, že "nikdo nedokáže obecně za jiného rozhodovat tak dobře, jako by to udělal on sám" (citace str. 54). Nerozumím tomu. Nejsem bystrý, abych uměl rozhodovat o věcech, o kterých nic nevím či nemám žádnou zkušenost. Ve spoustě věcí je lepší, když rozhodují ti, kteří tomu věnují čas, jsou specializovaní anebo privilegovaní a v dílčích věcech zcela určitě překonávají každého jednotlivce. Nebo není dobře, že jako nepilot neřídím žádné letadlo či že mě policie svede z dálnice, na které se stala bouračka? Zavírání očí nad "externalitama" (vedlejší efekt, důsledek), jinými slovy sobeckost a namyšlenost, je moje největší výtka k anarchokapitalismu. Vypichování jednotlivostí a jejich pokroucení a následné "vyvrácení" (jak jsem ostatně předvedl i já teď ;-) je moje největší výtka k argumentacím autora.
Z dalších kapitol si vybavuji ještě téma hasičů, kde autor opět ignoruje externality a dopouští se argumentačních kotrmelců. Zajímalo by mě, jak by autor řešil případ, kdy od požáru mé věci vznikne jinému škoda. Je to problém souseda, že se nepojistil? Když si soukromé hasiče/pojištění nezaplatím sám (svoboda anarchokapitalisty), měla by být cena pro sousedy větší, protože se zvětšuje riziko katastrofy, není to tak? Na toto téma se autor "rozumně domnívá, že by byly pojištěné celé domy... čímž odpadají scénáře, kdy hasiči vytahují z hořícího domu platící zákazníky" (str 77). Proč by neměly být pojištěné celé ulice, města, země? Proč je špatně státem garantovaný standard (za cenu daní), ale je rozumné předpokládat, že v anarchokapitalsmu budou lidé "rozumně spolupracovat"?
Dál už asi nemá smysl pokračovat. Největší plus knížky, ale i celého anarchokapitalismus, spatřuji v tom zamyšlení, protože mi vychází, že se vlastně máme dobře. Dokonce tak dobře, že zbývá čas i energie na takovéto "myšlenkové pokusy". Až mi přijde, že zastáncům vlastně ani nejde o cílový stav "bez státu", ale říkat provokativní teze a do nekonečna se hádat... prostě trollovat. Mě to ale už stačilo a tak nedočtenou knížku vracím do knihovny a nechám se zas u příští výplaty spokojeně okrást státem.
May 17, 2018
Chvílemi jsem to četl jako ebook a chvílemi jako audioknihu. Hvězdičku dolů dávám zejména kvůli horší kvalitě audioknihy. Z knih, které jsem naposlouchal za poslední tři roky, svým zpracováním tato působí mírně amatérsky. Interpretka se hodně snaží, nicméně výsledek není na takové kvalitě jaká je dnes běžně dostupná u jiných audioknih. Za uši taky trochu tahalo, že to je psáno v mužském rodě, ale četla to žena.
Co se týká obsahu knihy, s tím jsem byl již více spokojen. Urza přehledně a srozumitelně vysvětluje použítí anarchokapitalismu ve společnosti na mnoha různých příkladech. Od umění, přes školství, peníze, hasiče až po policii a soudy. Po přečtení jsem si vytvořil vlastní stručný pohled: Život v anarchokapitalismu nám oproti životě ve státě dává mnohem více svobody. Až by se dalo říct, že v takovém systému dosahuje svého maxima. Odvracenou stránkou je, že život se stáva více komplikovanější. Musíme se o hodně věcí sami postarat. I když i na to existují řešení jak si to zjednodušit. Naopak v systému zvaný stát máme život poměrně jednoduchý, za cenu ztráty části svobody. Když to přirovnám k extrému: Pokud jste zavřeni ve vězení nemusíte se skoro o nic starat. Máte velmi jednoduchý život. Bohužel, nemáte skoro žádnou svobodu. Anarchokapitalismus je opakem.
Můj závěr: pokud to bude jakkoliv možné, raději bych volil společnost která má blíže k větší svobodě, tedy k anarchokapitalismu, než společnost ve státě, kde za nás rozhodují cizí lidé.
Co se týká obsahu knihy, s tím jsem byl již více spokojen. Urza přehledně a srozumitelně vysvětluje použítí anarchokapitalismu ve společnosti na mnoha různých příkladech. Od umění, přes školství, peníze, hasiče až po policii a soudy. Po přečtení jsem si vytvořil vlastní stručný pohled: Život v anarchokapitalismu nám oproti životě ve státě dává mnohem více svobody. Až by se dalo říct, že v takovém systému dosahuje svého maxima. Odvracenou stránkou je, že život se stáva více komplikovanější. Musíme se o hodně věcí sami postarat. I když i na to existují řešení jak si to zjednodušit. Naopak v systému zvaný stát máme život poměrně jednoduchý, za cenu ztráty části svobody. Když to přirovnám k extrému: Pokud jste zavřeni ve vězení nemusíte se skoro o nic starat. Máte velmi jednoduchý život. Bohužel, nemáte skoro žádnou svobodu. Anarchokapitalismus je opakem.
Můj závěr: pokud to bude jakkoliv možné, raději bych volil společnost která má blíže k větší svobodě, tedy k anarchokapitalismu, než společnost ve státě, kde za nás rozhodují cizí lidé.
April 4, 2018
Srozumitelně podané téma, relativně unikátní kniha. Na začátku jsou takové povídky, které mi přišly zbytečně dlouhé pro koncept knihy (ale dobře, je to prvotina). O některých argumentech mám trochu pochybnost, nicméně kniha změnila radikálně můj názor na mnohá témata - dotace, drogy, povinné pojištění, školství...
June 18, 2018
Ohodnotit knihu, která je svým způsobem 1. komplexním dílem v češtině na téma anarchokapitalismu, nelze objektivně. Musím ale říct, že mne jako nováčka v tématu hodně zaujalo myšlení zcela mimo zaběhnutý systém (všude žijeme ve státních zřízeních, s určitými zákony, platíme daně, atd. - těžké představit si něco jiného) a nutnost přistupovat ke knize bez předsudků. Autor je podle stylu argumentace velmi inteligentní a tipla bych si ho na matematika :). Zakládá veškeré úvahy na logice a také přikládá jisté důkazy fungování podobných věcí v dávné minulosti (třeba Island, Irsko, Anglii atd.). Veškerý směr ubírání má určovat trh, co se má vyrobit, udělat, kudy, jakým způsobem je určováno poptávkou (vše dělají podnikatelé a soukromé firmy), rozebírá snad každou část včetně sociálních služeb či vzdělávání. Velká část našich peněz jde státu ve formě daní, které pak stát rozděluje podle svého uvážení. To nazývá regulérní kráděží a v anarchokapitalistické společnosti by lidé měli absolutní kontrolu nad tím, kam by všechny své peníze dávali (utopie dnes, kdy lidé nejsou finančně gramotní). Když se to tak vezme, komunismus taky fungoval v malých komunitách např. na našem bytě :) nebo v kibucích v Izraeli (díky PK za dovzdělání), ale ve velkých to už nebylo tak fajn. Lidé podobní Urzovi si myslím, že by něco podobného mohli založit v menším rozsahu. Představa, že se lidí rozhodnou, že veškeré peníze pujdou na natáčení dalších dílů Ulice místo na zaplacení hráčů symfonického orchestru nebo malých divadel, no, děsivé (jasně, nemáme všichni stejný vkus). Co kdyby si rodiče řekli, že děti očkovat nebudou? Samotnou by mne zajímalo, kdo by jim to poručil, kdyby tady nebyl stát.
Jo a díky JK za upozornění, že knížka vypadá jako bible. Hodně dobré :) Rozhodně doporučuji k přečtení.
Jo a díky JK za upozornění, že knížka vypadá jako bible. Hodně dobré :) Rozhodně doporučuji k přečtení.
May 11, 2018
Na tuto nejúspěšnější knihu v historii crowdfundingových stránek startovac.cz jsem se coby přispěvatel poměrně těšil.
Autor knihy inspirativně popisuje způsob morálního a efektivního uspořádání společnosti v různých oblastech. Urza dle mého názoru velmi slabě až amatérsky argumentoval v oblastech justice a práva. Pro mě poměrně překvapivě byl velmi nepřesvědčivý také v oblasti budování a oprav silnic. Kniha mě tak celkově utvrdila v mém minarchistickém přesvědčení.
Na začátku také autor mohl definovat a vypořádat se s jednotlivými pojmy typu anarchie, anarchokapitalismus apod.
Knihu jsem si však užil, byly tam další nové myšlenky a inspirace a kniha tak splnila přesně ten účel, který jsem od ní očekával.
Tuto knihu doporučuji přečíst každému. Donutí každého člověka se zamyslet.
Autor knihy inspirativně popisuje způsob morálního a efektivního uspořádání společnosti v různých oblastech. Urza dle mého názoru velmi slabě až amatérsky argumentoval v oblastech justice a práva. Pro mě poměrně překvapivě byl velmi nepřesvědčivý také v oblasti budování a oprav silnic. Kniha mě tak celkově utvrdila v mém minarchistickém přesvědčení.
Na začátku také autor mohl definovat a vypořádat se s jednotlivými pojmy typu anarchie, anarchokapitalismus apod.
Knihu jsem si však užil, byly tam další nové myšlenky a inspirace a kniha tak splnila přesně ten účel, který jsem od ní očekával.
Tuto knihu doporučuji přečíst každému. Donutí každého člověka se zamyslet.
May 6, 2018
V knihe bolo na moje ‘sklamanie’ veľmi malo miest, s ktorými by sa dalo nesúhlasiť: jasne, zrozumiteľne a logicky podané myšlienky, ktoré sú pre mna pomerne nové, a predsa stráviteľné. Za toto klobúk dole.
Škoda gýčovo romantického úvodu a par zbytočných vyjadrení ‘o samozrejmej pravde overenej rokmi’, ktorá podľa mna vôbec overená nie je.
Inak určite sa oplatí citat, je to veľmi svieži pokrm na premýšľanie.
Škoda gýčovo romantického úvodu a par zbytočných vyjadrení ‘o samozrejmej pravde overenej rokmi’, ktorá podľa mna vôbec overená nie je.
Inak určite sa oplatí citat, je to veľmi svieži pokrm na premýšľanie.
June 14, 2018
Tak to už konečne niekde vyskúšajme. Aj keď neviem, kto by potom staval cesty :D
Read
March 13, 2021Zase jednou jsem se vydal na výlet mimo mou sociální bublinu, a to tentokrát do svobodného přístavu anarchokapitalismu. Po přečtení Urzovy knihy Anarchokapitalismus však shledávám, jak neskutečně pracně anarchokapitalistická budoucnost vypadá.
Anarchokapitalismus říká, že každý se vždy nejlépe rozhodne sám za sebe. Tím ale pomíjí, že také kognitivní zdroje jsou vzácné. Svět je jednoduše "too big to know" a jedinec tak nemá šanci se vyznat ve všem. Existuje řada voleb, které experti rozhodnou lépe než jedinec, pro kterého je proto výhodné takové volby delegovat. V kapitole o kultuře se sice píše, že "snad nikdo už nemůže vážně věřit tomu, že by snad mohl existovat nějaký odborník na všechno" (s. 84), ale právě tato víra je v knize všudypřítomným nevyřčeným předpokladem.
Rozhodovat se o všem za sebe je sice svoboda, ale také práce. Svoboda přestává mít smysl, jsme-li zavaleni volbami, které běžně delegujeme. Nahradíme-li zákony smlouvami mezi jednotlivci, pak každá smlouva bude buď děravá, nebo utopená ve změti nepřehledných opatření, které by jinak zaručila legislativa. Absence sdílených pravidel by tak mohla vést k obrovskému nárůstu režijních nákladů spojených se zpracováním smluv. V tomto světle anarchokapitalismus vypadá jako nekonečná schůze SVJ.
A nakonec: jsme v tom spolu. Transakce na volném trhu neprobíhají ve vakuu. Mohou mít dopad mimo kupce a prodejce, kteří provádějí cenovou kalkulaci. Ohledy na druhé však účastníci transakce do ceny sotva promítnou. Náklady důsledného finančního vyčíslení negativních externalit si stěží dovedu představit. Sdílená pravidla jsou prostě levnější.
Pro kritického čtenáře je Anarchokapitalismus nepřesvědčivý. Jeho argumenty visí ve vzduchoprázdnu a odkazy na fakta by jeden pohledal. Objevuje se například oblíbený argument vyvrácenou teorií "tragedy of commons", alternativní výklady dějin ("historie jasně ukazuje") nebo dezinformace o tom, že nevíme, co způsobuje globální oteplování. Když Urza píše “Nikdy se nepřestávejme snažit vidět věci takové, jaké skutečně jsou. Nezavírejme oči před fakty (zrovna v oblasti zbraní hovoří statistiky velmi jasně)” (s. 183), tak ano, hovoří velmi jasně, a to proti svobodě ozbrojování. Stylizaci do formy hospodských šplechtů snad lze prominout s ohledem na lepší přístupnost, ale tristní a mnohdy manipulativní práci s informacemi už ne.
Anarchokapitalismus říká, že každý se vždy nejlépe rozhodne sám za sebe. Tím ale pomíjí, že také kognitivní zdroje jsou vzácné. Svět je jednoduše "too big to know" a jedinec tak nemá šanci se vyznat ve všem. Existuje řada voleb, které experti rozhodnou lépe než jedinec, pro kterého je proto výhodné takové volby delegovat. V kapitole o kultuře se sice píše, že "snad nikdo už nemůže vážně věřit tomu, že by snad mohl existovat nějaký odborník na všechno" (s. 84), ale právě tato víra je v knize všudypřítomným nevyřčeným předpokladem.
Rozhodovat se o všem za sebe je sice svoboda, ale také práce. Svoboda přestává mít smysl, jsme-li zavaleni volbami, které běžně delegujeme. Nahradíme-li zákony smlouvami mezi jednotlivci, pak každá smlouva bude buď děravá, nebo utopená ve změti nepřehledných opatření, které by jinak zaručila legislativa. Absence sdílených pravidel by tak mohla vést k obrovskému nárůstu režijních nákladů spojených se zpracováním smluv. V tomto světle anarchokapitalismus vypadá jako nekonečná schůze SVJ.
A nakonec: jsme v tom spolu. Transakce na volném trhu neprobíhají ve vakuu. Mohou mít dopad mimo kupce a prodejce, kteří provádějí cenovou kalkulaci. Ohledy na druhé však účastníci transakce do ceny sotva promítnou. Náklady důsledného finančního vyčíslení negativních externalit si stěží dovedu představit. Sdílená pravidla jsou prostě levnější.
Pro kritického čtenáře je Anarchokapitalismus nepřesvědčivý. Jeho argumenty visí ve vzduchoprázdnu a odkazy na fakta by jeden pohledal. Objevuje se například oblíbený argument vyvrácenou teorií "tragedy of commons", alternativní výklady dějin ("historie jasně ukazuje") nebo dezinformace o tom, že nevíme, co způsobuje globální oteplování. Když Urza píše “Nikdy se nepřestávejme snažit vidět věci takové, jaké skutečně jsou. Nezavírejme oči před fakty (zrovna v oblasti zbraní hovoří statistiky velmi jasně)” (s. 183), tak ano, hovoří velmi jasně, a to proti svobodě ozbrojování. Stylizaci do formy hospodských šplechtů snad lze prominout s ohledem na lepší přístupnost, ale tristní a mnohdy manipulativní práci s informacemi už ne.
May 11, 2020
Moc důležitá kniha. Jedná se vlastně o knižní vydání již dříve napsaných textů, které postupně vznikaly na urzově webu. Tím pádem jsem prakticky vše v knize obsažené již četl. Ani za mák mi nevadilo si vše přečíst znovu v ucelené formě. Hlavním poselstvím knihy podle mě mimo jasného "Stát je zlo" je především to, že není nutné aby se čtenář sral anarchokapitalistou. Klidně ať si každý říká, že je to blbost, která nemůže fungovat. Jenom ať to řekne na základě hlubšího zamyšlení se nad problematikou. No a ideální výstup je potom takový, že čtenář alespoň začne připouštět, že ne všechno musí být striktně regulované a že svoboda je opravdu jedna z nejdůležitějších hodnot.
August 28, 2018
Obsahovo spoko. S nazormi sa stotoznujem, som za menej statu. Sloboda je pre mna velmi dolezita.
Formalne nic moc. Cakala som, ze kniha bude napisana inym sposobom. Rozumiem, ze Urza sa snazi svoje myslienky sprostredkovat co najzrozumitelnejsie, ale na moj vkus je to az prilis polopatisticke, repetitivne a jednoduche. Myslim, ze kto nechce prezentovane nazory prijat, nepomoze mu to. Kto je aspon trochu otvoreny a rad uvazuje nad roznymi alternativami, ten by zniesol aj odbornejsi vyklad. Ak je niekto odbornik, tak duplom.
Formalne nic moc. Cakala som, ze kniha bude napisana inym sposobom. Rozumiem, ze Urza sa snazi svoje myslienky sprostredkovat co najzrozumitelnejsie, ale na moj vkus je to az prilis polopatisticke, repetitivne a jednoduche. Myslim, ze kto nechce prezentovane nazory prijat, nepomoze mu to. Kto je aspon trochu otvoreny a rad uvazuje nad roznymi alternativami, ten by zniesol aj odbornejsi vyklad. Ak je niekto odbornik, tak duplom.
January 12, 2019
Urzové názory som už dávnejšie spoznal cez D-FENSov server. Anarchokapitalizmus mi otvoril cestu iným smerom a pomohol mi vymaniť sa zo socialistikej doktríny, ktorá sa udomácnila v našej spoločnosti.
July 30, 2021
Bible svobodně smýšlejícího člověka. Argumentace pro etatisty v plné palbě. Mám z téhle knížky radost po všech směrech i když bych očekával doporučené konkrétní kroky jak k zmenšování státu pomoct. Díky za tohle veledílo Urzo!
March 6, 2023
Čte se svižně, pár zdůvodnění by bylo lepší přeformulovat a dostat z hranice argumentačních faulů. Celkově asi hezky přístupný úvod do problematiky pro neznalé, pro lepší argumentace jsou lepší jiné zdroje (ACBT nebo samotný kanál Urzy na YouTube).
Read
October 28, 2024Celá tato kniha otevíra jiný pohled snad na všechno.. což není vůbec špatně
July 5, 2023
Dobře napsané, argumenty jsou vystavěné axiomaticky, takže když si člověk přečte jednu kapitolu tak pochopí argument I každé další. Kapitoly slouží spíš jako nástin. Historická okénka fajn. Chybí mi tam rozbor sociálního kontraktu a dalších argumentů proti, ale nikde se nepíše že má jít o nezkreslené dílo.
Displaying 1 - 17 of 17 reviews