What do you think?
Rate this book
銀魂 / Gin Tama #23
銀魂 23
萬事通一行人造訪了深山的隱密溫泉。但是出來迎接他們的不是極樂溫泉，而是無法前往極樂世界的死亡怨靈。困在因為大雪造成山路被阻斷的陸上孤島，面臨的是極為殘酷的慘劇！其他故事還有逃獄的續集跟之前萬事通的成員。(2008年6月13日上市)
Paperback
First published April 4, 2008
3 people are currently reading
92 people want to read
About the author
Hideaki Sorachi
223 books278 followersHideaki Sorachi (AKA 空知英秋 or Sorachi Hideaki) is a Japanese manga artist best known for his work Gintama.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 15 of 15 reviews
April 24, 2022
hijikata literally salvaged this volume from that godawful arc
July 17, 2020
(stejná recenze u všech dílů)
Po devíti dlouhých měsících se mi tuto celou sérii konečně podařilo dočíst. Ani nevím, jak je možné, že mi to trvalo tak dlouho. Nemyslím si, že je tato manga špatná, to vůbec ne, ale sešlo se více faktorů, jenž mě od pokračování ve čtení odrazovaly. Zaprvé mě některé pasáže nudily, a tak jsem se mnohokrát musela nutit do dalšího čtení. Druhým důvodem je má "čtenářská krize." Od té doby, co jsem na střední, nečtu skoro vůbec. No, není to tím, že bych nečetla, pouze mám rozečtenou spoustu mang, které stále ještě vychází. Pevnou knihu mého výběru jsem nepřečetla pekelně dlouho.
Kresba již od začátku vypadala velice pěkně. Postavy měly poměrně reálné proporce a jejich celkový vzhled na mě působil dobře. Pozadí také mělo krásné detaily. Mým jediným problémem byl přebytek bílého volného místa. Občasné bílé pozadí mi nevadí, ale tady to zpočátku bylo opravdu často. Na konci byla kresba impozantní a byl na ní vidět krásný posun.
Příběh mě zpočátku chytnul a čtení jsem si užívala. Především jsem se těšila pokaždé na odhalení střípku z Gintokiho minulosti. Humor mnohokrát nebyl pro mě zrovna šálek mého čaje, na druhou stranu mě spousta scének vykouzlila úsměv na tváři. Během mého proplouvání dějem jsem se musela do čtení někdy nutit, neboť mě některé i velké pasáže nebavily. Když jsem měla za sebou už poměrně velkou část celé této série, vyrušoval mě často rychlý přechod mezi humornými a seriozními arci. Sice se v obou občas objevil náznak toho druhého, avšak vždy pouze na chvíli. Proto jsem ty arci, které nebyly vážné, někdy ani nepovažovala za součást příběhu a trvalo mi, než mi došlo, že to nejsou žádné fillery. Od nějakého bodu se mi to čtení vleklo, a přestože mě i to, co se zrovna odehrávalo zajímalo, nemohla jsem se začíst.
Tato manga měla rozhodně zajímavý nápad na svět. Období Edo je sice hojně používané, ale ještě jsem snad nečetla žádnou mangu s mimozemšťany. Ke všemu zde měli v jistém smyslu pozitivní influenci, protože přivezli na Zemi všechna možná vylepšení a technologie. Na druhou stranu se jich většina nad lidmi povyšovala a pozemšťany považovali za podřadnou rasu. Člověk musel litovat samuraje, neboť najednou ztratili svoji pozici a svůj styl života. V širším pohledu na svět to avšak smysl dává. V našem světe totiž taky ve velkém množství zemí nesmí být civilisté ozbrojeni.
Na této sérii se mi líbily různé narážky na jiné populární série. Avšak byly poměrně časté, a tak po nějaké době už na mě neměly takový dopad. Některé parodie byly ale opravdu dobré a rozesmály mne. Komické také bylo bourání čtvrté stěny, kde postavy různě reagovaly na to, jak se vysílá anime adaptace a jak se daří manze v Shonen Jumpu, který Gintoki a jiné charaktery pravidelně četly.
Jak jsem již zmiňovala, spoustu pasáží mě nudilo. Dokonce mě nebavily i celé arci. Nesedlo mě třeba téma či něco, okolo se celý děj točil a já se pak nemohla začíst, protože mě to nudilo. Dokonce mě někdy nezajímaly ani seriózní arci, na které jsem byla natěšená. Hádám, že mě asi už začínají nudit klasické myšlenky, i když byly třeba dobře zpracované. Nebo nevím no, z nějakého důvodu tohle není prostě šálek mé kávy.
Často mi nesedl humor. Což je zrovna u této série velký špatný, neboť to má být jeden z taháků této série. Hodně vtipů mi nesedla, protože mě opravdu nerozesmějí (pouze někdy :D) narážky na přirození, zadek, nahotu a podobně. Občas to ale bylo uděláno dobře. :D Na druhou stranu musím obdivovat autora, že vymyslel úplně dokonalý název, který je slovní hříčkou a skvěle shrnuje celou sérii. Třeba mě vážně nepobavil vtípek, kdy autor Kina a Tamu posadil do ovládání stroje, jenž vypadal přesně jako ten kanón, jež připomíná svým tvarem mužské přirození. Fakt chudák Tama.
Některé okamžiky a události byly tak absurdní, že jsem si nemohla pomoci a byla jsem naprosto pobavena. Například když Gintoki snowboardoval na skoro nahém šógunovi společně s Hijikatou, který jezdil na svém pouze ve spodním prádle veliteli Kondovi. Jako u tohohle nejde dělat nic jiného, než se nesmát. :D
Mnohokrát jsem uronila i slzu a spoustu věcí mě dojalo či rozesmutnilo. Přestože jsem někdy nebyla do příběhu zažraná, dokázal mě rozplakat. Možná jsem ale jen přecitlivělá. :D Dost mě naštvalo, že jsem byla někdy smutná úplně zbytečně. Po události, jež mám uvedenou ve spoileru, se mnou smrti postav už tolik nehnuly, neboť jsem měla neustále podezření.
Postavy byly dobře napsané a u pár si dokonce pamatuji jména. :D U některých si vzpomínám i na jejich příběhy, ale vzhledem k tomu, jaký počet postav se zde objevil, moje znalosti nejsou zrovna světoborné. Avšak to může být i tím, jak dlouho jsem celou sérii četla, protože jsem si nepamatovala i u nějakých důležitějších charakterů jejich backstory. Na druhou stranu příčinou tohoto může býti to, že mě daná postava ničím nezaujala.
Gintokiho jsem měla ráda již od začátku. Jeho charakter mi přijde sympatický a jeho povahu jsem si oblíbila. Mám na něj i takovou mini crush. :D Moje nejoblíbenější kapitoly ze začátku byly ty, které odhalovaly střípky z Gintokiho minulosti, protože mě zajímalo, jak je možné, že je tak silný a podobně. Nechápala jsem, co mají lidé proti vlnitým vlasům. Vždyť Gin vypadá hezky a s rovnými mu to už tolik nesluší. Stačí se podívat na Kina a je hned jasné, že Gin má lepší účes. :D
Mojí další oblíbenou postavu byla Kagura. Líbil se mi vývoj jejího charakteru a to samé mohu říci o Shinpachim. Kaguru jsem měla avšak raději. :D Nejprve mi přišla dosti podivná ta celé věc s Shinpachim a jeho idolem, ale nakonec za jeho posedlostí stál poměrně dojemný příběh. Mimochodem její písničky (Google mi pošeptal, že její jméno je Otsu :P) stály za nic. Jejich text mi nepřišel vtipný. Někdy jsem se musela pousmát nad jeho absurditou.
Hodně jsem měla ráda taky Kamuie. Zaprvé mi přijde super cool bojovat s deštníkem, i když zrovna on tohoto zabijáckého prostředku moc nevyužíval, za druhé jsem na něj měla crush. :D Nevím, asi mi přišlo roztomilé, jak se neustále usmívá, i přestože právě někoho usmrcuje... Někdy si vážně říkám, že se mnou není něco v pořádku... :D Avšak se mi líbilo, jakou starost měl o svou sestřičku Kaguru. Sice to ze začátku na sobě nedával moc znát, ale bylo jasné, že mu na ní záleží. <3
Okita Sougo byl dalším člověkem, na kterého jsem měla crush. :D Nevím, asi mě opravdu přitahují vrahouni. :D Jeho bych se klidně vzdala, neboť je nad nebe jasné, že on a Kagura patří spolu. Oni jsou asi jediný pár, jenž jsem shipovala. Asi proto, že patří mezi mé oblíbené postavy a tyhle dva chtějí k sobě úplně všichni, takže nejsem zrovna originální. Mrzelo mě to s jeho sestrou. Bylo to smutné, ale to každá smrt. Rozhodně mi nepřirostla k srdci, jelikož jsme ji znali opravdu jen chviličku. Na druhou stranu jsem ráda za to, že se v příběhu objevila. Dodalo nám to totiž zajímavé info o Hijikatovi, což je mimochodem další z mých oblíbených postav.
Dost mě překvapilo, že se v průběhu celého příběhu utvářel Ginův harém. S nikým jsem ho ale neshipovala, neboť se mi k němu žádná nehodila. Nebylo to tím, že jsem je neměla ráda. Vlastně jsem si snad každou členku oblíbila. Jsem ráda za to, že se na romantiku nedával žádný důraz, neboť by mi to dle mého zkazilo zážitek. Na tomto harému mě trochu štval způsob, jakým se ženy připojovaly. Naštěstí to nebylo jen proto, že je Gintoki hlavní hrdina. Stejně ve všech probudilo jejich city to, jak je nějakým způsobem od něčeho zachránil. Když o tom teď přemýšlím, on některé vlastně podporoval i emočně a různě jim přednášel motivační proslovy, takže dává i smysl, proč by k němu začaly něco pociťovat. 🤔
Tama byla jedna z mých nejoblíbenějších postav. Oceňovala jsem její osobnost a líbil se mi vztah mezi ní a Gintokim. Její oddanost a obětavost byla úctyhodná. Dávalo smysl, že si jako jediná společne se Sadaharuem pamatovala Gina, když se děla celá ta věc s Kinem (jméno rovnovlasého robota téměř totožného s Ginem). Byla jsem opravdu smutná, když se zdálo, že už se nikdy neprobudí. Avšak jsem tušila, že se to stoprocentně jednou stane.
Závěrečná bitva pro mě byla zklamáním. Sice se v ní odehrávalo několik epických momentů a vyskytlo se zde mnoho dobrých myšlenek a výroků, ale mě to prostě v tomto bodě už přestalo zajímat a bylo mi to úplně u zadku. Navíc se mi zdálo, že to bylo celé zbytečně natažené a některé věci jsem prostě nemohla pochopit.
Na závěr bych snad jen chtěla podotknou, že tato manga nebyla rozhodně nic pro mě. Ale jsem šťastna, že jsem vydržela až do konce, neboť teď aspoň vím, jak to s každým dopadlo. Taky mi dodala jednu vážnou radu; pro příště si recenze u větších sériích musím rozhodně rozdělit na arci, protože hodnotit přes 700 kapitol stejně se prostě nedá. :D
Obálky jsou v celku jednoduché. Vždy nějaké krásné vesmírné pozadí a na něm vyobrazena většinou jedna postava, jež je v daném volumku relevantní. Jediná moje výtka je, že občas mi nesedly barevné kombinace, ale to je jen maličkost.
Dávám 55% Jazyk: Aj
Po devíti dlouhých měsících se mi tuto celou sérii konečně podařilo dočíst. Ani nevím, jak je možné, že mi to trvalo tak dlouho. Nemyslím si, že je tato manga špatná, to vůbec ne, ale sešlo se více faktorů, jenž mě od pokračování ve čtení odrazovaly. Zaprvé mě některé pasáže nudily, a tak jsem se mnohokrát musela nutit do dalšího čtení. Druhým důvodem je má "čtenářská krize." Od té doby, co jsem na střední, nečtu skoro vůbec. No, není to tím, že bych nečetla, pouze mám rozečtenou spoustu mang, které stále ještě vychází. Pevnou knihu mého výběru jsem nepřečetla pekelně dlouho.
Kresba již od začátku vypadala velice pěkně. Postavy měly poměrně reálné proporce a jejich celkový vzhled na mě působil dobře. Pozadí také mělo krásné detaily. Mým jediným problémem byl přebytek bílého volného místa. Občasné bílé pozadí mi nevadí, ale tady to zpočátku bylo opravdu často. Na konci byla kresba impozantní a byl na ní vidět krásný posun.
Příběh mě zpočátku chytnul a čtení jsem si užívala. Především jsem se těšila pokaždé na odhalení střípku z Gintokiho minulosti. Humor mnohokrát nebyl pro mě zrovna šálek mého čaje, na druhou stranu mě spousta scének vykouzlila úsměv na tváři. Během mého proplouvání dějem jsem se musela do čtení někdy nutit, neboť mě některé i velké pasáže nebavily. Když jsem měla za sebou už poměrně velkou část celé této série, vyrušoval mě často rychlý přechod mezi humornými a seriozními arci. Sice se v obou občas objevil náznak toho druhého, avšak vždy pouze na chvíli. Proto jsem ty arci, které nebyly vážné, někdy ani nepovažovala za součást příběhu a trvalo mi, než mi došlo, že to nejsou žádné fillery. Od nějakého bodu se mi to čtení vleklo, a přestože mě i to, co se zrovna odehrávalo zajímalo, nemohla jsem se začíst.
Tato manga měla rozhodně zajímavý nápad na svět. Období Edo je sice hojně používané, ale ještě jsem snad nečetla žádnou mangu s mimozemšťany. Ke všemu zde měli v jistém smyslu pozitivní influenci, protože přivezli na Zemi všechna možná vylepšení a technologie. Na druhou stranu se jich většina nad lidmi povyšovala a pozemšťany považovali za podřadnou rasu. Člověk musel litovat samuraje, neboť najednou ztratili svoji pozici a svůj styl života. V širším pohledu na svět to avšak smysl dává. V našem světe totiž taky ve velkém množství zemí nesmí být civilisté ozbrojeni.
Na této sérii se mi líbily různé narážky na jiné populární série. Avšak byly poměrně časté, a tak po nějaké době už na mě neměly takový dopad. Některé parodie byly ale opravdu dobré a rozesmály mne. Komické také bylo bourání čtvrté stěny, kde postavy různě reagovaly na to, jak se vysílá anime adaptace a jak se daří manze v Shonen Jumpu, který Gintoki a jiné charaktery pravidelně četly.
Jak jsem již zmiňovala, spoustu pasáží mě nudilo. Dokonce mě nebavily i celé arci. Nesedlo mě třeba téma či něco, okolo se celý děj točil a já se pak nemohla začíst, protože mě to nudilo. Dokonce mě někdy nezajímaly ani seriózní arci, na které jsem byla natěšená. Hádám, že mě asi už začínají nudit klasické myšlenky, i když byly třeba dobře zpracované. Nebo nevím no, z nějakého důvodu tohle není prostě šálek mé kávy.
Často mi nesedl humor. Což je zrovna u této série velký špatný, neboť to má být jeden z taháků této série. Hodně vtipů mi nesedla, protože mě opravdu nerozesmějí (pouze někdy :D) narážky na přirození, zadek, nahotu a podobně. Občas to ale bylo uděláno dobře. :D Na druhou stranu musím obdivovat autora, že vymyslel úplně dokonalý název, který je slovní hříčkou a skvěle shrnuje celou sérii. Třeba mě vážně nepobavil vtípek, kdy autor Kina a Tamu posadil do ovládání stroje, jenž vypadal přesně jako ten kanón, jež připomíná svým tvarem mužské přirození. Fakt chudák Tama.
Některé okamžiky a události byly tak absurdní, že jsem si nemohla pomoci a byla jsem naprosto pobavena. Například když Gintoki snowboardoval na skoro nahém šógunovi společně s Hijikatou, který jezdil na svém pouze ve spodním prádle veliteli Kondovi. Jako u tohohle nejde dělat nic jiného, než se nesmát. :D
Mnohokrát jsem uronila i slzu a spoustu věcí mě dojalo či rozesmutnilo. Přestože jsem někdy nebyla do příběhu zažraná, dokázal mě rozplakat. Možná jsem ale jen přecitlivělá. :D Dost mě naštvalo, že jsem byla někdy smutná úplně zbytečně. Po události, jež mám uvedenou ve spoileru, se mnou smrti postav už tolik nehnuly, neboť jsem měla neustále podezření.
Postavy byly dobře napsané a u pár si dokonce pamatuji jména. :D U některých si vzpomínám i na jejich příběhy, ale vzhledem k tomu, jaký počet postav se zde objevil, moje znalosti nejsou zrovna světoborné. Avšak to může být i tím, jak dlouho jsem celou sérii četla, protože jsem si nepamatovala i u nějakých důležitějších charakterů jejich backstory. Na druhou stranu příčinou tohoto může býti to, že mě daná postava ničím nezaujala.
Gintokiho jsem měla ráda již od začátku. Jeho charakter mi přijde sympatický a jeho povahu jsem si oblíbila. Mám na něj i takovou mini crush. :D Moje nejoblíbenější kapitoly ze začátku byly ty, které odhalovaly střípky z Gintokiho minulosti, protože mě zajímalo, jak je možné, že je tak silný a podobně. Nechápala jsem, co mají lidé proti vlnitým vlasům. Vždyť Gin vypadá hezky a s rovnými mu to už tolik nesluší. Stačí se podívat na Kina a je hned jasné, že Gin má lepší účes. :D
Mojí další oblíbenou postavu byla Kagura. Líbil se mi vývoj jejího charakteru a to samé mohu říci o Shinpachim. Kaguru jsem měla avšak raději. :D Nejprve mi přišla dosti podivná ta celé věc s Shinpachim a jeho idolem, ale nakonec za jeho posedlostí stál poměrně dojemný příběh. Mimochodem její písničky (Google mi pošeptal, že její jméno je Otsu :P) stály za nic. Jejich text mi nepřišel vtipný. Někdy jsem se musela pousmát nad jeho absurditou.
Hodně jsem měla ráda taky Kamuie. Zaprvé mi přijde super cool bojovat s deštníkem, i když zrovna on tohoto zabijáckého prostředku moc nevyužíval, za druhé jsem na něj měla crush. :D Nevím, asi mi přišlo roztomilé, jak se neustále usmívá, i přestože právě někoho usmrcuje... Někdy si vážně říkám, že se mnou není něco v pořádku... :D Avšak se mi líbilo, jakou starost měl o svou sestřičku Kaguru. Sice to ze začátku na sobě nedával moc znát, ale bylo jasné, že mu na ní záleží. <3
Okita Sougo byl dalším člověkem, na kterého jsem měla crush. :D Nevím, asi mě opravdu přitahují vrahouni. :D Jeho bych se klidně vzdala, neboť je nad nebe jasné, že on a Kagura patří spolu. Oni jsou asi jediný pár, jenž jsem shipovala. Asi proto, že patří mezi mé oblíbené postavy a tyhle dva chtějí k sobě úplně všichni, takže nejsem zrovna originální. Mrzelo mě to s jeho sestrou. Bylo to smutné, ale to každá smrt. Rozhodně mi nepřirostla k srdci, jelikož jsme ji znali opravdu jen chviličku. Na druhou stranu jsem ráda za to, že se v příběhu objevila. Dodalo nám to totiž zajímavé info o Hijikatovi, což je mimochodem další z mých oblíbených postav.
Dost mě překvapilo, že se v průběhu celého příběhu utvářel Ginův harém. S nikým jsem ho ale neshipovala, neboť se mi k němu žádná nehodila. Nebylo to tím, že jsem je neměla ráda. Vlastně jsem si snad každou členku oblíbila. Jsem ráda za to, že se na romantiku nedával žádný důraz, neboť by mi to dle mého zkazilo zážitek. Na tomto harému mě trochu štval způsob, jakým se ženy připojovaly. Naštěstí to nebylo jen proto, že je Gintoki hlavní hrdina. Stejně ve všech probudilo jejich city to, jak je nějakým způsobem od něčeho zachránil. Když o tom teď přemýšlím, on některé vlastně podporoval i emočně a různě jim přednášel motivační proslovy, takže dává i smysl, proč by k němu začaly něco pociťovat. 🤔
Tama byla jedna z mých nejoblíbenějších postav. Oceňovala jsem její osobnost a líbil se mi vztah mezi ní a Gintokim. Její oddanost a obětavost byla úctyhodná. Dávalo smysl, že si jako jediná společne se Sadaharuem pamatovala Gina, když se děla celá ta věc s Kinem (jméno rovnovlasého robota téměř totožného s Ginem). Byla jsem opravdu smutná, když se zdálo, že už se nikdy neprobudí. Avšak jsem tušila, že se to stoprocentně jednou stane.
Závěrečná bitva pro mě byla zklamáním. Sice se v ní odehrávalo několik epických momentů a vyskytlo se zde mnoho dobrých myšlenek a výroků, ale mě to prostě v tomto bodě už přestalo zajímat a bylo mi to úplně u zadku. Navíc se mi zdálo, že to bylo celé zbytečně natažené a některé věci jsem prostě nemohla pochopit.
Na závěr bych snad jen chtěla podotknou, že tato manga nebyla rozhodně nic pro mě. Ale jsem šťastna, že jsem vydržela až do konce, neboť teď aspoň vím, jak to s každým dopadlo. Taky mi dodala jednu vážnou radu; pro příště si recenze u větších sériích musím rozhodně rozdělit na arci, protože hodnotit přes 700 kapitol stejně se prostě nedá. :D
Obálky jsou v celku jednoduché. Vždy nějaké krásné vesmírné pozadí a na něm vyobrazena většinou jedna postava, jež je v daném volumku relevantní. Jediná moje výtka je, že občas mi nesedly barevné kombinace, ale to je jen maličkost.
Dávám 55% Jazyk: Aj
September 10, 2020
Talented, Brilliant, Incredible, Amazing, Showstopping, Spectacular, Never The Same, Totally Unique, Completely Not Ever Been Done Before, Unafraid To Reference Or Not Reference, Put It In A Blender, Shit On It, Vomit On It, Eat It, Give Birth To It.
Read gintama
Read gintama
June 18, 2025
I don’t know why viz decided to stop translating Gintama, but it is really a shame they ended with this volume. Sure it has some funny bits, but it is not by far the best of Gintama. A shame really, hope somewhere along the line it gets picked up again.
As for the volume itself it really wasn't that great.
As for the volume itself it really wasn't that great.
May 10, 2017
jajajaja
May 22, 2017
still not satisfied with the story,,i need old gintama back
November 9, 2017
Hijikata's quest for a cigarette was the best part of this volume (the haunted osen was good too). 5/5.
May 23, 2022
just top ,
April 16, 2023
I love the ghost ryokan arc, many dislike it, but it's one of my favorites
October 20, 2011
Bwah-ha-ha-ha...as a reader of other Jump Comics, I wholly appreciated the "Stand" jokes. I was reading this volume over at my mom's one weekend and she had no clue why I was laughing while reading the haunted hot springs story, but I enjoyed this volume a lot and found most of it engaging and funny. (Sometimes I do tune out when there's too many inane and childish jokes, though I know it's what the series is known for...but I can only handle so much toilet humour.)
November 5, 2011
Another fairly average installment, though the sheer number of perfectly deadpan expressions was pretty impressive, even for this series ;-). The story about the ghost-filled onsen which comprised the major part of the volume was fairly funny, and the silliness and sheer inventiveness of some of the "possessions" was enjoyable. However, the more puerile humour in this volume just didn't do it for me, I'm afraid.
April 3, 2012
I was disappointed that Viz Media stopped translating after this volume. But I found the rest of the series on Kinokuniya for much cheaper than what they were charging at the Asian market. Note that the rest of the series is in Japanese, but all the furigana are there so even those of us with poor kanji knowledge can read them easily.
January 6, 2013
It wasn't the best Gintama volume, and the story about stands has never particularly tickled me :(
Oh well, the first and the last chapters were amusing. I loved the stuff about dragonball.
Not a great end for the last volume to be published in the west but not terribly bad either.
Oh well, the first and the last chapters were amusing. I loved the stuff about dragonball.
Not a great end for the last volume to be published in the west but not terribly bad either.
January 5, 2018
This is still quite good, enjoyed the funny moments, but it's quite wordy.
June 13, 2018
Overall Rating: 15/ 10 - No joke, I recommend it unless you have absolutely no sense of humour!
There is so much I can say about Gintama. And yet not enough. I read a few chapters in the past, not much but enough to enjoy it. I just never got to continue it. Coming from the same era as Naruto, Bleach, Fairy Tail and other series, there is just so much i could read in my spare time. But now, I found time to read the series and watch the tv show and it is far from disappointing.
Gintama is a one of a kind manga set in Edo after the invasion of aliens called Amantos. In a era where samurais are a thing of the past, Gintoki along side Shinpachi and Kagura perform odd jobs in an episodic way in order to pay their monthly rent. The series focuses on running gags, old and current, drawing references from the screens, currents news, Japanese culture and even other manga series. I would describe it as the South Park of mangas with nothing but gags and no morals for you to learn from (Even though Sayonara Zetsubou Sensei had the same use of reference but from literally works, it still had morals and more of a dramatic tone to it).
The running gags are infinite but as the story progressed, the addition of main arcs became apparent. Well written, the arcs added a more serious tone to the episodic genre of Gintama but also slowly presented us with past events and how certain characters were today. The arcs aren't too long, lasting no more than 5 chapters (last arcs have been longer than usual), removing the dragging effect that most series have. Breaking the 4th wall, Gintama makes fun of itself and apologizes for any offence it could give to it readers with recurrent Jump gags.
Each character having their own personality, going as far as giving them "outrageous" faults, such as eating everything with mayonnaise/ spicy food, or being sadistic to a point of no return. Every component in this series is flawless and makes Gintama truly one of a kind.
Unfortunately, I have yet to compete the series as it is in its final arc (Been two years man!!!) but hopefully it will end on a good and comical note. After all, most plots are pretty closed off as the author leaves no stone unturned.
Do I recommend it?
There is so much I can say about Gintama. And yet not enough. I read a few chapters in the past, not much but enough to enjoy it. I just never got to continue it. Coming from the same era as Naruto, Bleach, Fairy Tail and other series, there is just so much i could read in my spare time. But now, I found time to read the series and watch the tv show and it is far from disappointing.
Gintama is a one of a kind manga set in Edo after the invasion of aliens called Amantos. In a era where samurais are a thing of the past, Gintoki along side Shinpachi and Kagura perform odd jobs in an episodic way in order to pay their monthly rent. The series focuses on running gags, old and current, drawing references from the screens, currents news, Japanese culture and even other manga series. I would describe it as the South Park of mangas with nothing but gags and no morals for you to learn from (Even though Sayonara Zetsubou Sensei had the same use of reference but from literally works, it still had morals and more of a dramatic tone to it).
The running gags are infinite but as the story progressed, the addition of main arcs became apparent. Well written, the arcs added a more serious tone to the episodic genre of Gintama but also slowly presented us with past events and how certain characters were today. The arcs aren't too long, lasting no more than 5 chapters (last arcs have been longer than usual), removing the dragging effect that most series have. Breaking the 4th wall, Gintama makes fun of itself and apologizes for any offence it could give to it readers with recurrent Jump gags.
Each character having their own personality, going as far as giving them "outrageous" faults, such as eating everything with mayonnaise/ spicy food, or being sadistic to a point of no return. Every component in this series is flawless and makes Gintama truly one of a kind.
Unfortunately, I have yet to compete the series as it is in its final arc (Been two years man!!!) but hopefully it will end on a good and comical note. After all, most plots are pretty closed off as the author leaves no stone unturned.
Do I recommend it?
Displaying 1 - 15 of 15 reviews