No, jsem starý (dobu jsem zažil) a Atarista (jsem zapšklý pitomec).
Promarněná, odfláknutá šance, podaná v záplavě pampresorovských pojmů (brikoláž my ass). Prakticky se nejedná o historii osmibitů či hraní v ČR, ale o popis výseku prakticky pouze Sinclair kompatibilní kultury a jejich organizací a členů. Ostatní platformy jsou zmiňované okrajově, zástupci jejich komunit prakticky zcela ignorováni, spoustu tvrzení vytaženo "jen tak z luftu", aniž by autor projevil byť jen minimum snahy (Nevím, dál). Celkově pak místní osmibitovou a počítačovou scénu nepopsal dobře, když poskytl nekompletní a proto nedostatečný a zkreslený popis. Na druhou stranu, celou dobu se takto chovaly komunity jednotlivých platforem vůči sobě (např. vzájemné nelibosti 602. a 437. ZO Svazarmu) a ještě proti tomu ostentativní ignorace z oficiálních míst prosazujících především školní počítače (v lepším případě).
Zkreslení se dá dobře ilustrovat například při srovnávání se scénami v Británii/Španělsku, které však dává smysl pouze v kontextu hraní na 8bit Spectru. Prakticky ani slovo o kultuře počítačových fanů v USA, historii her arkádových, konzolových apod., kde Británie a její lokální scéna neměla co říct - i když pro historii osmibitových her (i těch hraných u nás) jsou konverze z arkád a raných konzolí stěžejní - až později se zaměření her začalo rozšiřovat směrem k žánrům, které přesahovaly pouhé arkády - např. simulátory, strategie (které většinou vyžadovaly disketové systémy), velké textové hry (Infocom), obecně hry, kterým nestačil jen joystick a 5 minut na jeden žeton.
Ostatně celé to poměřování pokulhává, protože Spectrum je "budget" britská a pak hodně východoevropsky-klonovaná platforma, takže její dlouhodobé dopady a důležitost jsou spíše lokální než globální.
Zcela pomíjím prakticky nesmyslné povinné roubování dohadů o genderu či v mladší generaci historiků populární blouznění o "smlouvě s režimem" - což bylo to státem organizované vydírání - chceš klub? Budeš svazák/svazarmovec. Bez naprosto jakéhokoli přesahu k původnímu účelu oněch organizací (což Švelch zmiňuje, abych nebyl nespravedlivý).
No zklamání veliké.