Mohou desperáty z Divokého západu napravit lekce klasické četby? Je možné pochopit svůj vlastní život při četbě Bílé velryby, Hraběte Monte Christa, Romea a Julie, Vinnetoua nebo Máje? Česká knihovnice Boženka se ve svých čtenářských dílnách v cukrárně U Šilhavého Jima snaží ze všech sil, dokud do městečka nepřiputuje literární zločinec Dante Skunk Shakespeare... Kdo zvítězí v lítém intelektuálním boji, není jasné, stejně jako není jasné, na čí stranu se postaví drsní kovbojové a vězni. Lehká parodická žánrovka spisovatele Marka Tomana v lecčems navazuje na slavného Limonádového Joea a je roztomilým příspěvkem pro všechny vášnivé čtenáře i pro dospělé, kteří k literatuře vedou nebo chtějí dovést své ratolesti, žáky či studenty...
Básník a prozaik Marek Toman se narodil 24. června 1967 v Praze. Po studiu filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze pracoval v letech 1992–1997 v literární redakci Českého rozhlasu a od roku 1998 působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Od roku 2000 je pracovníkem velvyslanectví v estonském Tallinu. Verše, překlady, eseje a recenze publikoval časopisecky i ve formě rozhlasových pořadů. Z irštiny přeložil básně Richarda Kearneyho, které knižně vyšly ve svazcích Hra s vodou (1996) a Samův pád (1999). Přeložil rovněž prózu Adolfa Hermanna Mých prvních pět životů (2000). Edičně připravil pro nakladatelství Torst výbor z díla Jiřího Daniela Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu (1998). Pod pseudonymem Pavel Torch vydal prózu Zvláštní význam palačinek (2004).
Ou jé! To je, když někomu chcete číst nahlas a ono to sakramentsky drhne, anžto se musíte neustále pochechtávat, hihňat, chichotat, šklebit, vykřikovat "Jo!", nebo "sakramentsky!", chechtat se na plné...naplno, a váš přednes tak pozvolna ztrácí na kvalitě. Tak nějak to je.
Zábavné. I když konec mě trochu zklamal. Ale nepřišla mi jako knížka pro děti. Nelíbí se mi ilustrace.
s. 124 „Proč pořád bereme jenom evropské autory?“ Třeba Hermana Melvilla a jeho Bílou velrybu?
Tady jsem se ztratila. s. 138 „Třeba ten, který řekl ,Mor na ty vaše knihy’. Já ho dobře slyšela. A navíc, to přece do Romea Julie vůbec nepatří.“ (…) „Samozřejmě, že patří,“ nafoukl se Dante Skunk. „Jste palice dubové, chlapi.“ „Nepatří,“ utnula ho Boženka s. 114 „Mor na kamarády, co nás zradili!“ „Mor na policii, co nás zatkla!“ „Mor na soudce, který nás odsoudil!“ volali vězňové, a Boženka se usmála. Moc pěkně totiž dokázali použít kletbu z Romea a Julie.
s. 138 „Máj Karla Hynka Máchy, slavného českého básníka, zná přece každý,“ odtušil sebevědomě Skunk. „TO TEDY NEZNÁ. Anglicky dosud nevyšel. Ty ukázky jsem přeložila já. A jméno našeho pěvce jsem zapomněla při sedánku zmínit.“ Nezmínila. Ale v tom případě je matoucí věta na s. 129 Představoval si Hynka navlas jako nebožáka z Máje Karla Hynka Máchy.
Inu... dostat se mi tohle dílko do rukou když jsem byla mladší (a měla míň načteného), rozhodně bych z toho byla na větvi. Přesto, třeba přiznat, že chvílemi jsem se uhihňávala i nahlas. "Teto, tohle si musíš přečíst," bylo mi řečeno, a já nelituji, že jsem tomu ty tři hodinky věnovala.
Srovnání s Limonádovým Joem se přímo nabízí - leč z případné přestřelky by Šilhavý Jim a jeho cukrárna rozhodně nevyšli vítězní. Naopak by Jimovi bylo zapotřebí přímo kolalokovou lázeň... Holt, pár zábavných nápadů celou zápletku neunese. A ač byl literární bandita Dante Skunk Shakespeare za mě jednou z nejlepších postav, s jeho příchodem se dosud příjemná plynulost příběhu poněkud zadrhla.
Jste-li cílová skupina, přidejte si k hodnocení jednu hvězdičku. A možná ještě jednu navíc, za tu lásku ke knihám, na které to stojí.
Nápad výborný, takový Limonádový Joe 2nd edition. Kovbojové chodí do cukrárny, oheň lze zapálit ostrým pohledem, zrychlit chůzi jde házením váčku zlata dopředu (protože člověk za zlatem běží neasi!). Potud dobré. Problém je, že to nestačí na celou knížku (a že není dlouhá). Kdyby to bylo tak na polovinu, pak by to bylo setrakramentsky dobré. Taková rychlovka, nápad na pokračování Limonádového Joeho... Ale bohužel je to delší a místy se to už trochu vleče. Takže - abych to vzal zkrátka - dobrý, ale mělo to být kratší. A nebo lepší:)
Parodický western, kde drsní kovbojové pravidelně navštěvují cukrárnu a literární sedánky krásné knihovnice Boženky. I když jde o knížku spíš pro dospělé, autor děj vypráví pomalu jako pohádku pro děti. Humor je dokonale absurdní a několikrát jsem se uchechtnul, jenže jak se v druhé půlce začne víc řešit zápletka (sedánky sabotuje hater Dante Skunk Shakespeare), začíná to celé trochu skřípat. Ilustrace se mi nelíbí.