Životní příběhy tří žen se odehrávají na konci minulého století. Od nezralého tápání na přelomu šedesátých a sedmdesátých let až po věk, který přináší – když ne moudrost – tak alespoň nadhled.
Hana Marie Körnerová vlastním jménem Hana Martinková je česká spisovatelka.
Patnáct let pracovala ve zdravotnictví, své zkušenosti v tomto oboru využila v knize Prosím vás, sestřičko. Toto dílo uspělo v literární soutěži Knižního klubu.
Je vdaná, má děti. Od 90. let 20. století žije v Podkrkonoší.
Hana Marie Körnerová píše neskutečně mile a po celou knihu máte opravdu pocit, jakoby vám svůj příběh vyprávěla kamarádka, kterou jste viděli naposledy ve škole. Čte se svižně, vede k zamyšlení, je veselý i smutný, s hrdinkami zažíváte radosti i strasti, ale i strach, nejistotu a bolest. Prostě vyprávění opravdu ze života. Doporučuji všem, které 60. a 70. léta zažily, užijí si ji ale určitě i mladší ročníky, které je znají třeba z vyprávění svých maminek či babiček. 4,5/5* Celý článek zde :)
Dvě knihy v jednom. Musím říct, že to byla zatím nejslabší kniha od autorky, kterou jsem četla. To však neznamená, že by byla špatná. Je skvělá, jen, když to mám srovnat s těmi dalšími, tak tahle se mi líbila nejméně. To přehazování postav. Příběh je to vlastně ze současnosti. Něco jako takové Vyprávěj. Hrdinky jsou tu tři ženy, i když, já bych jich tu viděla více. A takový typický život v dané době. Předsudky, které hnaly ženy do nešťastných a nedobrovolných sňatků a do nezasloužených odsouzení. Posun v generacích. A jak muži měli nad ženami moc díky jedné jisté věci. Té jsem si všimla, že existuje i dnes. Celkem mě ta věc zaráží, že je i dnes... překvapuje mě to, proč v této době, moderní, k tomu ještě dochází a jak je to vůbec možné. No je....nechci to vykecat, schválně, jestli odhadnete, co jsem měla na mysli?
Životní příběhy tří žen, které sledujeme od šedesátých let až po současnost. Každá je jiná a každá prožívá svůj život, lásky, manželství, ale i životní karamboly.
Kniha je složená ze dvou starších románů autorky – Stanice odložených lásek a Dokud se budeš smát. Oba příběhy na sebe navazují a potkáváme se stejnými hrdinkami.
Kniha se mi líbila, autorky styl psaní mi vyhovuje. Pro mě zajímavější byla druhá část, u které, jak je u mě zvykem, jsem si i občas pobrečela. Nečekejte však žádné velké akce, je to prostě o tom, co život přináší a co by se mohlo stát každému z nás. Určitě si tak v knize najdete spoustu situací, která Vám budou opravdu blízká.
Po Heřmánkovém údolí a Hlasu kukačky mi tato kniha zatím od autorky přišla nejslabší, ale i tak byla pěkná, čtivá a zajímavá.
Co neodvál ani čas spojuje dva starší kousky/knižní sérii paní Körnerové: Vesnice Stamice. Román se jako vždy točí o lásce a ženských trablech a také dobovému řešení těchto problémů. Najde se zde (musím poznamenat, jako VŽDY v autorčiných knihách🤷🏼♀️) nechtěné těhotenství, dále domácí násilí, stigma rozvodů a historické poznatky (a vnucený přepis turistického průvodce Paříže, na kterou, jak jsem naznala, je autorka vyloženě zaměřená). Zkrátka klasický dámský román z doby socialismu. Když čtete několik knih autorky za sebou, jako já, nemůžete nevidět tu šablonu. Jestli v některé knize ze "současnosti" hlavní hrdinka neotěhotní, bude to asi autorský průlom 👀. Průměrné čtení. Momentálně se mi Kamila a Janecký velmi plete se Sylvou a Oldou ze série Prosím vás, sestřičko.
Tohle mě moc bavilo. Autorka si většinou vybírá složitá historická období a v této knize by se mohlo zdát, že jde o pouhé kamarádství dvou sousedek. Ale není to tak. Za mě jde o skvělé svědectví 70., 80. a v další knize (je součástí) pak i 90. let plus přelomu milenia. Mě víc bavila první část, hlavně pak takové 'maličkosti' jako těhotenství hlavních hrdinek, kdy nebylo možné, aby měly dítě bez otce. Ten urputny strach, co tomu řeknou ostatní, nádherné ukazuje nechutnou normalizaci a naprosté odkloneni se od vlastního uvažování a žití.
Nádherná knížka! Plná úžasných, smutných, pravdivých příběhu! Čte se sama. Jak pravdivé a přesné je to, že musíme spolu komunikovat. Jak smutné a na zamyšlení je, jak hrozný život byl za komunistů. Děkuji a rozhodně doporučuji!
Velmi milé čtení o všedních strastech a slastech života tří rozdílných žen, které všechny spojuje ochota nenechat se semlít nepřízní osudu. Hana Marie Körnerová píše s lehkostí, smysluplným jazykem, její charaktery jsou velmi civilní a uvěřitelné. Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale nechám hodnocení vyšší, knížka mi svým poselstvím sedla do aktuálního rozpoložení.