Hoř pomalu

by Veronika Jelínková

Genres: Self Help, Health, Nonfiction

232 pages, Paperback

Published July 24, 2017

Reviews

[Robert Richter]

Měl jsem pocit, že čtu kombinaci výpisků ze self help knih a fekál porno literatury. Styl a příměry byly pro mě téměř k nepřežití. Nicméně, kdo v této oblasti moc nečetl, inspiraci možná najde. Ale musí počítat s tím, že chybí kontext a vše je velice mělké, prostě výpisky.

[Lukáš Horák]

Moje nálady při čtení knihy byli jak na sinusoidě. Některé pasáže knihy se mi opravdu líbily, přišly mi podnětné a četl jsem se zaujetím. Některé (třeba ty bobkoidní) me zase připadaly trochu natáhované. Nevim jestli si knihu přečtu ještě znovu, ale nelituju, že jsem si ji přečetl alespoň jednou, určitě jsou věci, které si z ní vemu. Velmi oceňuju osobitý styl s českou přirozeností, který autorka k vyjádření myšlenek použila a který přispěl k tomu, že jsem se dokázal do problému lépe vžít a pochopit.

[Marie Kučerová]

Veroniky prvotina. Kniha obsahuje celou řadu technik, jak přežít uspěchanou dobu a hořet pomalu. Některé techniky jsem neznala, některé ano. Za mě musím říct,že je fajn si o tom přečíst, ale pak to praktikovat pravidelně? Kolik z nás to zvládne? To už je na každém z nás, jak moc o sebe chce pečovat. Nemůžu říct,že by se kniha četla snadno, ale doporučím ráda. Už jenom to,že se nad svým životem zamyslíte a nebo změníte jednu věc, tak to stálo za to.

[Tomáš Konečný]

Tahle kniha ke mně přišla v době, kdy už jsem většinu technik znal (i když ne přímo praktikoval, a to se v některých případech nezmění ani po jejím přečtení). Takže možná nebyla tak přínosná, jak jsem si zprvu myslel, ale to jí těžkou přičítat k horšímu, naopak. Některé techniky jsem si tak osvěžil (opakování matka moudrosti) nebo doplnil o autorčin pohled.

Text se také vcelku dobře čte a působí "relaxačním" dojmem. Je to asi dáno jeho povahou. Autorčino všudypřítomné "nesuď", "nehodnoť" (ups), "zpomal","dýchej" je potřeba si občas (v dnešní době) připomenout.

Vytkl bych ale docela nemalý počet chyb, který v textu je a docela se tomu divím, vzhledem k tomu, jak je kniha krátká.

Biohackingu (s rozumem) zdar

[PETR MEIDL]

A quiet but important reminder that burnout rarely arrives suddenly.
It grows slowly through ignored stress, constant pressure and the inability to pause.
This book feels honest, human and very real.
Not motivational in the loud sense — more like someone finally saying what many people secretly feel.
Especially relevant in a world addicted to constant performance.

[Filip Skácel]

Druhé vydání z roku 2019 se zdá být praktičtější a z designérského hlediska i hezčí na pohled. Až na tenké malé písmo v citátech, které je až někdy nečitelné, a samozřejmě často zapomenuté mezery mezi slovy. Na korektuře dělali „jen“ dva lidi. Ale kniha se čte rychle a i když jsou techniky známé, obzvlášť, když se o tomto fenoménu zajímáte už dýl, je fajn je mít na papíře, otevřené k vlastním poznámkám, snadno k vracení se k nim. Ale taky by se tyhle knížky neměly brát jako bible.