Dcera hvězd

by Michaela Burdová

Samota je jako červ, který vás zevnitř pomalu užírá. Dcera hvězd Arinala, kdysi mocná válečnice bohů, zůstala sama mezi obyčejnými smrtelníky. Odolá instinktům vražedkyně?

Dcery hvězd se staly po válce bohů štvanou zvěří. Zbídačenému světu vládne krutou rukou zrůdný národ gronů, kvůli kterému všechna království zanikla. Lidé nepředstavují nic jiného než otrockou sílu a potravu pro stvůry.

V lese za osadou hnije tajemství deroucí se ze záhrobí. Arinala se stala součástí plánu čehosi, co mělo zůstat dávno pohřbené. Co když ale sama sebe připravila o jedinou možnost, jak z téhle noční můry uniknout? Může se znovu stát Dcerou hvězd, nebo už je pozdě?

Genres: Fantasy

388 pages, Paperback

First published April 10, 2018

Reviews

[Nelly · Rating 4 out of 5]

Popravdě jsem nečekala, že se mi kniha bude až tolik líbit. Ze Syna pekel, který vyšl před pár lety u Fragmentu, jsem nebyla moc nadšená a řekla jsem si, že nejsem autorčina věková skupina a tím to pro mě hasne.... no, možná nejsem, ale to ani tahle kniha. Určitě věřím, že dokáže zaujmout dospělé čtenáře a to i ty náročnější.

Jistě, válka bohů, apokalypsa, mocná hrdinka... všecho už tu bylo, dnes moc originální není nikdo, ale tahle kniha se o to dost snaží. Možná proto je prvních... padesát?... stran spíš matoucích, člověk se ocitne v neznámé zemi s několika "hlavními" postavami, z nichž vlastně žádná ani není člověk (tak si poraď čtenáři a zapni fantazii), všude je moc divných názvů a zdá se, že se v knize vlastně nic neděje a postavy nemají společného ale vůbec nic...

A pak se všechno začně spojovat a spojuje se to až do konce (který mě teda ale fakt nasral :D kdy bude pokračování?)... nespojí se vše najednou, takže je to zmatek nad zmatek, ale předvídat taky není až tak jednoduché. Všeho je tu tak akorát. A já jsem vážně spokojená.

K nadšení už mi chybí dvě maličkosti: za prvé překlepy, což je u české knihy docela škoda (nějak jsem zvyklá, možná omyl, že spíš v překladech bývá dost chyb) a změny jména Sameta na Sametha a zpět.... a pak přímá řeč, která je sem tam nespisovná a sem tam ano (proti spisovnosti u přímé řeči nic nemám, když má důvod.... a tady postrádá, protože tak spisovno-nespisovně mluví vlastně všechny postavy, ne třeba jen určitá rasa nebo osoba). Hnidopich, já vím, ale vadilo mi to.

Každopádně vřele doporučuju. Já se bavila, knihu jsem čelta si dva týdny, což je dost, ale zase po částech vždycky cestou někam a teď mi bude docela chybět, že nemůžu prostě pokračovat...

[Lory H. · Rating 3 out of 5]

3,5 ★
Celá recenze: https://tichyodpor.blogspot.com/2018/...

[Tereza S. · Rating 4 out of 5]

Od autorky jsem kdysi čítávala její povídky na motivy Harryho Pottera. Když začala psát i knihy, sem tam jsem něco taky popadla. Mám za sebou tu Křišťálovou sérii a asi jeden díl Jednorožců. To konkrétně mě moc nenadchlo, Křišťály byly už lepší, ale pořád jsem se nemohla ubránit pocitu, že to bylo všechno moc dětské. Přestože tam bylo plno mrtvol a postavy umíraly jak na běžícím páse, stejně mi to připadalo pro děti. To samo o sobě není nic špatného, jen já mám prostě radši něco dospělejšího a méně naivního.

Dcera hvězd už mi v tomhle ohledu přišla mnohem zajímavější. Nebyla tu žádná přiblblá romance se spoustou velkých gest a milostných proslovů, což už mi leze pěkně na nervy. Snad všechny fantasy knihy, co jsem za poslední dobu četla, byly takové. Nuda, nuda, plky o lásce, nuda a střípek akce. Tady to tak naštěstí není, proto mě tahle kniha překvapila tím, jak dobře se mi četla. A hlavně mě to bavilo. To nemůžu říct ani o jedné knize podobného ražení, co jsem teď četla. Poslední byly snad audioknihy Eragona a to už je sakra nějaký pátek.

Zpočátku jsem se ale dost ztrácela. Ocitáme se totiž ve světě, kde se prohánějí různé potvory, démoni, netvoři, polobozi a mýtická stvoření, kteří mají všichni svoje děsně originální pojmenování, až vám z toho jde hlava kolem. Na každé straně se dozvíte o existenci dalších bytostí a na mě to bylo prostě moc. Všechny ty klany a tajná bratrství, spolky bájných čarodějů a bůhvíčeho ještě... Prostě to na mě bylo dost překombinované. Sice tu je snaha o originalitu, ale osobně bych teda ubrala, protože to působilo přeplácaně.

Hlavní hrdinka je přesně podle typického schématu. Holka s neuvěřitelnou mocí, která jediná může spasit svět a udělat všelijaké věci, co jiní nedokáží. Je prakticky neporazitelná a sama pobije desítky vojáků jako ve filmu Kill Bill. Taky se mi na ní nelíbilo to, že si celou dobu hrála na necitelnou a pak najednou bum... začala blábolit o NĚM a myslet na to, jaké to kdysi bylo s NÍM. Přičemž je vám naprosto jasné, kdo tím ONÍM je. Spousta lidí psalo, že je kniha nepředvídatelná. Pro mě ale byla předvídatelná dost. Autorčin styl znám od svých 16-ti let, takže jsem spoustu věcí odhadla. Taky to, jak se zbavuje postav, to je pro ni typické. Takže ani to mě nešokovalo. Možná to bylo taky tím, že jsem tak nějak k nikomu nepřirostla. Všichni mi byli fuk. Zajímal mě hlavně ten svět a jeho tajemství, čehož jsem dostala hodně. Na konci to zkazil jen ten podivný trojúhelník. Normálně nějakou realisticky napsanou romanci uvítávám, ale tady by mi nevadilo, kdyby se na ni autorka vyprdla.

Taky by se mohl omezit počet úhlů pohledu. Bohatě by mi stačila Arinala a možná ještě Thargos, aby to bylo i z jiného soudku. Nechápu, proč bych měla být v hlavě jiných postav, když jsou stejně všichni spolu.
Ale na pokračování jsem zvědavá, už jenom proto, že mě po dlouhé době zase něco dokázalo zaujmout. Jen doufám, že už nebudou v druhém díle ty do očí bijící hrubky. Shoda podmětu s přísudkem nebo ji-jí. To by měl být základ minimálně pro korektora, který tady ale asi moc nefungoval.