Hlavná idea:
“Ne, nepotřebuju přizpůsobení kvůli mojí dyslexii. Vypořádám se s tím sám.“ Usmála se. „Máš pravdu,“ řekla. „Ty nepotřebuješ uzpůsobené podmínky kvůli dyslexii, ty potřebuješ uzpůsobené podmínky kvůli jejich dys-učení.”
Hlavné body:
1. Väčšina ľudí chce aby sme boli normálny ako oni ale to nefunguje. Každý sme iný a každý máme iné charakteristické vlastnosti (fyzické, mentálne, rasové, sexuálne a podobne). Ľudia sú iní a je to dobre. Nerobme ich normálnych keď my nie sme normálny.
2. Ľudia ktorí majú silno pravú hemisféru mozgu (kreativita) nie sú “odsúdený” na menejcennosti.
3. Potrebujeme iných ľudí, ktorí sa starajú o nás aj my sa môžeme starať o iných ľudí.
4. Nesprávne súdiť iných ľudí kvôli “postihnutiu” ale prijať a milovať bezokolnosti.
5. Ľudia, ktorí majú nervovú poruchu väčšinou majú hyper-pozornosť. “Seděl jsem před Williamovou školou a přemýšlel o něm, ale i o sobě. Dejte mi něco, na čem mi záleží, a neuvidíte nedostatek pozornosti, ale hyper-pozornost. Neumím pravopis, ale umím mluvit lépe než kdokoliv jiný na Brownu. Vidím schémata hry na fotbalovém hřišti, která ostatní nikdy nezahlédnou. Jsem stavitel, řečník, průzkumník. Lidé strávili tolik času tím, že se zaměřovali na to, co je se mnou špatně, že jsem neviděl, co je správně.”
Citáty:
“vám našeptává do ucha, že to, co je normální, je také správné”
„Můžeme tedy používat slovo normální, abychom řekli, jaké věci jsou, ale také k tomu, abychom sdělili, jaké být mají.”
“Být abnormální znamená, že vám říkají, že byste měli být jiní, než jste. Normovat znamená změnit něco tak, aby to bylo obvyklé. A my to stále děláme s každým, kdo nesplňuje smluvený standard normálu: násilím děláme z lidí něco nebo někoho, čím nejsou.”
“No, synu, myslím, že budeš muset tomu bastardovi ukázat, že se mýlí.”
“Každý z nás potřebuje mít ve svém životě lidi, kteří nás dotlačí přes hranici mezi tím, co víme, že nejsme, a tím, co si myslíme, že bychom mohli být”
“Bylo to místo, kde nikdo nepředstíral normálnost, protože být nenormální bylo normou.”
“Negativní nálepky teď stranou, když jsem s Davem seděl v suterénu na kolejích, tak jsem věděl, že mít dyslexii a poruchu pozornosti je zatraceně lepší než být hloupý, blázen a líný”
“Nepřekonal jsem dyslexii, ale dys-učení. Protože škola je na hovno, pokud jste odlišní, a to není váš problém. To je jejich problém.”
“Jak napsal Kinsey: „Výrazy normální a abnormální nemají ve vědeckém myšlení místo.“ Nemají místo v našich životech, ve vašich životech. Odlišnost není normální, což vždy byla a vždy bude statistická fikce. Skutečností jsou odlišnosti. Odlišnost je nezbytná. Odlišnost je všeobecně platný fakt. Ve skutečnosti toto je svět”
Vlastné hodnotenie:
5*/5
Som normálny? Nie, nie som. Tiež mám dyslexiu, dysgrafiu, dysortografiu, som farboslepý, teraz sa pridalo mozgová mŕtvica, to ktorá spôsobila, že som nevedel rozprávať, písať, počítať. Keď som čítal, tak som, ako on podobne, mal stres nahlas čítať na základnej škole. To zažívam aj dnes. Dokonca neviem písať z vlastnej hlavy lebo neviem aké písmena pokračujú. Treba to robiť inak a to pomôže. Napríklad som začal počúvať audioknihy a zároveň čítam. Je to o dosť lepšie ako iba čítať, preto som prečítal viac kníh ako predtým. Je to ťažké žiť s postihnutím ale nie je to koniec sveta. Netreba sa vzdávať a bojovať sám so sebou.