Archeologická expedice Českého (dříve Československého) egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí v Egyptě od počátku 60. let minulého století. Pracovala a pracuje na více místech, hlavní výzkumná činnost se však soustřeďuje na Abúsír – pohřebiště s hrobkami králů 5. dynastie (ca 2435–2306 př. Kr.), ležící v samém srdci pyramidových polí starověké Memfidy. Poprvé sem přišla, aby zkoumala jedinou hrobku – Ptahšepsesovu mastabu. Od té doby se česká archeologická koncese podstatně rozšířila a dnes zaujímá plochu okolo dvou čtverečních kilometrů. Byly zde odkryty dříve neznámé pyramidy, chrámy, papyrové archivy, hrobky, šachtové komplexy a dokonce celé velké hřbitovy z různých období egyptských dějin a tyto objevy výrazně změnily pohled na dějiny starého Egypta zejména ve 3. a 1. tisíciletí př. Kr. Protože od vydání první české knihy o Abúsíru, která v Academii vyšla pod názvem Zapomenutí faraoni, ztracené pyramidy. Abúsír, uplynuly více než dvě desítky let, během nichž došlo k mnoha novým pozoruhodným objevům, snaží se předkládaná publikace přiblížit českým čtenářům současné výsledky výzkumu této významné lokality
Toto bolo absolútne úžasné a poučné čítanie! Každý už určite počul o pyramídach v Gízach a o stupňovitej pyramíde v Sakkáre, ALE... čo bežní človek vie o pyramídach, chrámoch a pohrebiskách v Abúsíre, ktoré je prakticky hneď vedľa? Veľmi málo! A je to pritom taká škoda! Abúsír je archeologicky taká bohatá lokalita, ktorá má stále čo ponúknuť. Autor sa do detailu venuje hrobkám a stavbám v Abúsíre, ich majiteľom, ich povolaniam a ich rodinným vzťahom. Bolo to naozaj veľmi zaujímavé! Páčila sa mi zmienka o istom Intym, ktorého otec Kar bol vezír. Na jednom vyobrazení je Inty, so svojou ženou a psom, ktorý sa v preklade naspäť do slovenčiny volal Ryško! To je také milé! Ľudstvo sa vôbec nezmenilo :) Rozhodne mi táto kniha dala veľmi veľa. Najmä sa teším z informácií o Chentkaus (všetkých troch), lebo si pamätám, keď som čítala článok oznamujúci nález jej hrobky spred niekoľkých rokov. Navyše som sa dozvedela, ako vzniklo meno Mennofer (z pyramídového komplexu faraóna Pepiho, ktorá sa volala Men-nefer-Pepi! A ja som doteraz žila v tom, že to bolo odvodené od zjednotiteľa Horného a Dolného Egypta Meniho! Celý môj život mi všetci klamali!) a ako vzniklo pomenovanie Egypt (chrám v Mennoferi sa volal Hut-ka-ptah -> Aigyptos -> Egypt). Autor sa venuje najmä 5. dynastií, pomenej 6. Zároveň tu nájdeme aj zmienky 26. dynastie a rímsko-gréckeho obdobia. Samozrejme, sú spomenutí aj veľkí stavitelia pyramíd Džoser, Chufu, Rachef, Menkaure a ich pyramídy, ale hlavný dôraz sa na nich v knihe nekladie. Preto každý, kto sa chce dozvedieť niečo o tej časti dejín, ktorej je laickou verejnosťou venovanej menej pozornosti, by mal rozhodne siahnuť po tejto knihe. Určite mu dá tak veľa, ako dala mne.