Kniha pojednává o problematice tělesně handicapovaných a je primárně určena pro teenagery. Je psána vtipným jazykem, bez jakéhokoli moralizování a zbytečného sentimentu. Střízlivě a úderně. Vtáhne proto do děje velmi lehce i dospělé, neboť i jich se příběh hlavního hrdiny týká – je nadčasový. Rukopis knihy byl konzultován s handicapovanými sportovci, s mnoha odborníky na danou problematiku. Knihu vydává nakladatelství Cattacan ve spolupráci s Nadačním fondem Emil, který od roku 2009 podporuje mladé sportovce se zdravotním postižením. Důležitou součástí aktivit nadačního fondu je i tato připravovaná kniha, a to především kvůli svému tematickému (osvětovému) zaměření. Nadačnímu fondu Emil bude věnována část výnosu z prodeje této knihy.
„Benův příběh prožívám, jako bych mu nahlížela přes rameno,“ píše autorka Ivona Březinová. „Sleduji jeho počínání, jako bych sledovala jeho blog. Ale Ben není bloger. Zpočátku jím ani nemůže být; je jen plný bolesti a strachu člověka, z kterého se v několika vteřinách stal „ležák“. Prostřednictvím příběhu ale skenujeme jeho myšlenky, vidíme jeho tápání a boj s nepřízní osudu jakoby v přímém přenosu. I když je to příběh velmi osobní, je vzkazem pro spoustu lidí. Internet je veřejný prostor. Proto i název příběhu má podobu webových stránek.“ Všechno začíná jako děsivé snové drama vážně zraněného mladého lyžaře Bena Brauna. Svět je najednou cizí, k realitě nelze dohlédnout, ze všeho vnímá jen náznaky. Probuzení je ale ještě horší – Ben se musí vyrovnat s faktem, že přišel o obě nohy. Končí tím jeho život? Co bude dál? Ne, nejde to lehce. I když mu pomáhá jak nemocniční personál, tak rodiče, sestra a kamarádi z lyžařského oddílu – rozpačitý Oskar a sympaticky jedovatá Mikina. Vždyť ani oni to nemají snadné – nevědí, jak se chovat. O čem mohou mluvit a o čem raději ne? Ben navíc začíná tušit, že cosi zůstalo zamlčeno. Má to něco společného s Dankou, dívkou na niž myslí? Záhada téměř detektivní… Vzpruhou pro něj je jeho spolupacient Emil, který je na tom snad ještě hůře, ale nevzdal se. Toto přátelství pomáhá oběma. Své bolesti dokážou oba kluci léčit humorem – vtipem někdy infantilním, jindy cynicky drsným, ale vždy obrozujícím. No ano, nakonec to dobře dopadne. Ale… pohádka to není.
Píše knihy pro děti a mládež všech věkových kategorií a nejrůznějších žánrů. Za součást své profese považuje i povídání si se čtenáři na besedách a veřejných čteních. Často a ráda jezdí do knihoven a škol po celé České republice a na Slovensko, kde jsou její knihy překládány nejčastěji.
Kniha byla fajn. Přečetla jsem si to pro čtenářský klub. Asi nikdy jsem nečetla knihu o handicapovaných lidech a jejich potížích, tak mi ta kniha ukázala veškeré překážky, které čelil jeden kluk s dvěma pahýly. Potřeboval se smířit se skutečností, zahojit se, naučit se jak šlapat novými nohama, atd. Bylo to také zajímavé, že jeho pýcha způsobila jeho nehoda, a jak postupně spisovatelka odhalovala důvod, proč se jeho nehoda stála.
Přijít o nohy je tragédie, s níž je často takřka nemožné se úplně vyrovnat. Patnáctiletý Ben Braun ztratí obě nohy při nehodě na lyžích, ale i přes počáteční hlubokou beznaděj, apatii, vztek a strach v sobě dokáže najít natolik pevnou vůli, aby začal znovu. S humorem, vervou, bezvýhradným přijetím a v neposlední řadě báječným podpůrným týmem se pouští do cvičení a zvyká si na novou realitu. Ben Braun je silná, sympatická postava a svým nezdolným, místy osvěžujícím šibeničním smyslem pro humor a odhodláním motivuje všechny, kdo se ocitnou v podobné situaci, ať už na straně "ampuťáka", tak jeho blízkých. Ivona Březinová odvedla při zpracování tématu pro Nadační fond Emil skvělou práci. Kniha představuje přesně to, co by měla, je čtivá, jazykem blízká cílové skupině dospívajících, čiší z ní empatie a naděje, a jako bonus je zábavnou přehlídkou češtiny a jejích rozličných slovních obratů opírajících se o nohy nebo chůzi. A konečně - sdělení knihy je univerzální. Motivaci a odvahu v ní najde kdokoli, koho kdy život přivedl do bezútěšné situace, kdo přišel zdánlivě o všechno, komu se zhroutil svět. Ukazuje, že i přes neštěstí se dá žít dál, že ve všem je možné najít světlo. Slovy Gandalfa: "Vše, o čem musíme rozhodnout, je, co uděláme s časem, jenž nám byl dán." Ptát se proč, nemá smysl.
Koupeno Kryštofovi (15) a první jsem si to přečet sám :-) Příběh je to jednoduchý, ale o to čtivější. Jak snadno se stane, že kluk skončí bez noh. Jak nesnadno se pak staví na “nové” nohy. Hodil by se druhý díl, který by byl o spolubydlícím Emilovi. O lidech, které to semlelo více než Benna. Ten náznak tam je.