Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku. Kniha je rozdělena na tři části, které se věnují násilí kolektivnímu, individuálnímu a sexuálnímu. Kulturní dějiny násilí zde slouží jako prostředek porozumění proměňujícím se mentalitám širokých lidových vrstev, vývoji expertního vědění a mediálního diskursu proměnám lokálních komunit v důsledku ničivého válečného konfliktu. Kniha tak podává inovativní pohled na dějiny rozpadu a rekonstituce středoevropského regionu v důsledku první světové války
Dvě značně nevyrovnané části, první je úmorná a nudná neustálým opakováním. Druhá už je zajímavější a zjevně sepsaná vypsanější z obou autorů. Žádné třeskuté nové skutečnosti se z knihy nedozvíte, je tam pár zajímavých historek, velice zajímavé je myslím srovnání s Tiroly, to vidím asi jako největší přínos knihy.
Pět hvězdiček by si každopádně zasloužil autor obálky, titulek i obrázek jsou top clickbait. Zmíněná apokalypsa se za celou knihu v textu objeví pouze v závěru, kde je ale pro jistotu ale nasypaná asi 15 x, aby případný recenzent, který přečte samozřejmě jen závěr, mohl odpovídajícím způsobem referovat :)
Tři a půl. Zřejmě každý z autorů psal jednu část a je to znát. Zatímco první polovina týkající se vraždy je strašně rozvláčná a ani není příliš zajímavá, druhá je o poznání dynamičtější a obsahuje informace, které jsem od knihy podle názvu očekával. Stejně tak nebylo čtenářským požitkem číst shrnutí na konci každé kapitoly (a v závěru). Kniha nemá didaktický charakter, takže nerozumím tomu, proč by měla být tímto způsobem natahována. Pokud si chce člověk něco ujasnit, může přeci zalistovat o pár stránek zpět. Zájemcům o titul proto doporučuji číst pouze druhou část knihy.