Čepel entropie

by Vilém Koubek

Tonda Vořezálek otevře oči do světa, v němž zemřel. Znovu potká svou milující ženu i přátele z útulného domova důchodců — a vzápětí je všechny pozabíjí. Démon, kterého si přinesl z podsvětí, má totiž hlad a chce si užívat. Záhy však démon zjistí, že svět lidí není tak idylické místo, jak ho líčí legendy a cestovní kanceláře v pekle. Na paty se mu nalepí lovci, smůla a možná i prastaré mocnosti. Ne přede všemi se mu podaří utéct, a jeho bezstarostné vraždění pro radost se změní v boj o přežití. Změří tak síly se Satanem, zjistí, že z earl greye se dá vylouhovat pořádně silný odvar, a na vrcholu šílenství se projede po zcela průjezdné dálnici D1. Nakonec se kolem něj rozpoutá celoplanetární apokalypsa.

Čepel entropie se hrdě hlásí ke splatterpunku, ale místy si tyká i s H. P. Lovecraftem, a nebojí se dokonce využít prvků hororového žánru bizarro.

238 pages, Paperback

Published September 3, 2018

About the author

Narodil se v roce 1988 a momentálně pracuje jako redaktor časopisu 100+1 zahraniční zajímavost. Miluje hudbu, rád vaří a má úchylku na mechanické klávesnice. Do literatury pronikl po boku Jany Kilianové prostřednictvím cynického stripového komiksu Korektor. Prozaický debut si odbyl roku 2018, kdy mu nakladatelství Host pomohlo na světlo světa vyvrhnout intelektuální splatterpunkovou řež Čepel entropie. Na podzim následujícího roku mu u téhož nakladatelství vyšel postapokalyptický western Organická oprátka. Následovala dvojice noirových antidetektivek s Vincentem Krhavým – jmenovitě Posmrtná predace a Smějící se bestie. Jeho nejnovější knihou je znepokojivý atmosférický horor Zatloukání hřebů.

Reviews

[Jiří Pavlovský · Rating 2 out of 5]

Romány českých autorů většinou nečtu. Hlavně proto, že se s nimi častokrát znám osobně a vím, že jsou silnější než já. Autorky taky. Viléma Koubka neznám, nevydal ho žádný známý můj vydavatel (kteří jsou už opravdu silnější než já) a navíc napsal humoristické stripy Korektor, které jsem četl a přišly mi legrační. Navíc kniha od redaktora a bývalého recenzenta, který nenávidí ostatní spisovatele? To je recept na úspěšný a všemi oblíbený titul.
Tak jsem to přečetl. A je to ten šťastný titul, který můžu zkritizovat s klidným vědomím. Jednak podle fotky vypadá autor slabší než já, a navíc, když napíšu, že mi to nesedlo, bude jasné, že chyba je spíš na mojí straně – neb už jsem starý, vyměklý a kniha prostě není pro každého a já jsem každý.
Autor psát umí a do Kladiva bych ho klidně oslovil. Má navíc správný vkus na autory a citáty z Kena Bruena a Warrena Ellise člověk nikdy nic nezkazí. Boduje i v hláškách (i když by nemusel mít hlášku v každé větě), suchých komentářích, nápadech (pobavil okamžik, kdy hrdinové naplánují akci… a pak je jen napsáno, že tak nějak se to v podstatě stalo, jen při tom umřelo o dost víc lidí a bylo zničeno víc baráků) a v krvavých efektech (zvláště úvodní vylézání z ledové jámy bylo pěkné). Neboduje v prudkých dějových skocích a v nedodržování nějaké kontinuity postav či příběhu. A pak – ale tady je ta má vyměklost – já v knize potřebuju, aby byli hrdinové, když už ne sympatičtí, tak aby mě aspoň zajímali. A když ne oni, tak aby mě aspoň zajímal příběh. Prostě aby mě v tom něco emočně zainteresovalo, abych měl důvod číst dál. Čepel entropie je, slovy filmu Vyhoď máti z vlaku, příběh o tom, jak jeden chlap v klobouku zastřelí jinýho chlapa v klobouku. Jen si místo „zastřelí“ dosaďte globální apokalypsu a tisíce mrtvých. Všichni jsou buď psychopati nebo hloupé oběti. Všechno je jen záminka k epickým masakrům. A děj se odvíjí tak, jak zrovna autora napadne, bez ohledu na to, co se stalo předtím. (Takže tam máte s velkou pompou představované postavy, které pak najednou zmizí ze scény, mluví se tom, co se bude dělat, aby se pak na to zapomnělo atd.)
Přitom je na začátku dobrý nápad, že démon posedne mrtvého důchodce. Bylo by vážně originální mít hrdinu démona, který se pohybuje jen pomocí berlí a v tramvajích se dožaduje místa k sezení. Jenže i když má démon staré tělo, stejně je to pořád kulhánkovský supeborec, který zlikviduje cokoliv. A tak to dělá a spolu se stejně cool kolegou kráčí knihou a zabíjejí to, co zrovna autora napadne. Hlavně tedy křesťany, na ty má autor největší pifku.
V podstatě jsou tu hlavním hrdinou vtipy, destrukce a vnitřnosti, vše ostatní je bráno rychloposuvem. Prostě, Korektor mě bavil víc, tohle už bylo jen dvě stě stran celkem zábavně psané negace, bez něčeho, co by to drželo pohromadě, co by tomu dávalo smysl.
P.S. Ale obálka je pěkná. Má nápad a styl.

[Jana Kilianová · Rating 5 out of 5]

Jsem trochu předpojatá? Ano! Je ta knížka ale super? Každopádně! Je pro každýho? No... to jakoby fakt ne.:)

[Sublimacia · Rating 2 out of 5]

Na to, že sa jedná o autorov prozaický debut, to nieje také zlé. Dvaja démoni, s talónom plným drsných hlášok, nadľudkej sily a chuti zabíjať, sú na deštruktívnej ceste ... ale kam? Prvých 140 strán je jeden veľký masaker. Bez hlavy a päty. Vzduchom lietajú náboje, krv, končatiny, hlavy, čepele, až aj zarytí fanúšikovia Františka Kotletu gúľajú očami a čakajú nejakú schodnú myšlienku. Cca okolo strany 140 (z 237) sa začína objavovať také malé čudo, čo sa nedá úplne nazvať dejom, ani zápletkou, ale minimálne udáva aspoň aký-taký smer. Kruto predvídateľná pointa ukáže, že to ale nebol ten správny smer.

Plusy: Autor, podľa mňa, vie písať a keď sa povznesie nad masakrálnosť a zavedie do diel aj nejakú zmysluplnejšiu zápletku, tak ho s radosťou privítam v radoch Pavlovského, Kotletu, Kulhánka či Kopřivu (ale bude sa musieť veeeeeľa snažiť lebo laťka je vysoko).

Mínusy: Absencia deja. Postavy sú ... nasilu? ... človek si ich nejako nevie ani oblúbiť, ani znechutiť, a potom je mu tak nejak jedno čo sa deje.

[Lucie Huková · Rating 5 out of 5]

Našlapaná apokalyptická řežba plná skvělých hlášek, metafor a (nekorektního) humoru. Při téhle pekelné jízdě jsem se vážně bavila, nejlepší jsou dialogy mezi ústředními postavami a plot-twist s papežem. Autor si nebere servítky a nebojí se rýpnout do kdečeho. Parádní záležitost.

[Woko · Rating 3 out of 5]

Jakoze cist se to da, ale Mistr to neni. Coz uz teda neni ani Mistr :(
Na Brno dobry.

[x Dragunov · Rating 3 out of 5]

Čepel entropie zaujme na první dobrou názvem, na druhou obálkou a na třetí i úryvkem na zadní straně. Korektorské komiksy jsem svého času žrala, a tady se slibuje nejen zachování cynismu, ale taky "tykání s H. P. Lovecraftem" (a pár dalších věcí).

Knížka samotná sice své sliby nezrazuje, ale ani neplní svůj potenciál tak, jak by mohla. Po výborném úvodu do děje a chutí pana Vořezálka v knize nastupuje tyranie akce. A píšu tyranie z dobrého důvodu. Čepel entropie je narvaná akcí k prasknutí. Jedna bitka stíhá druhou, masakry a vyhřezlé vnitřnosti po pár stránkách nestíháte ani pojmenovávat, ani počítat. Jenže kromě akce tu není nic moc jiného a jako celek to drží pohromadě jen obtížně. Scény jsou extrémně střihové a ucelenější podobu získá knížka až v poslední části, názvem mile odkazující k bratrům Strugackým.

Odkazy se to tu obecně jen hemží a nejste-li seznámeni s širokým záběrem popkultury posledních cca 35 let, budete se asi místy hodně škrábat na hlavě. To je nicméně problém spíš váš. Co už není problém čtenáře jsou verbální veletoče, které, ač často zajímavé, vtipné a/nebo originální, jsou stejně často dotažené daleko za hranici snesitelnosti. Rozhodně ani nepomáhají se zorientovat v už tak místy dost chaotickém ději.

Pod obsedantně grafickými nánosy násilí a humusu tu ale leží zajímavé myšlenky ukazující na to, že ačkoliv se autor vyžívá v obscénnostech, tak má co říct. Jako záblesky příčetnosti v moři šílenství se v Čepeli rafinovaně vraždí nejen lidé a démoni, ale i nespočet literárních klišé a společenských dogmat. Až nakonec probleskne pointa, která sice nevykoupí všechny hříchy, ale v součtu posouvá hodnocení na solidní tři hvězdy.

[Marek]

Chybela mi pritomnost neceho hlubsiho. Sice asi tusim, o co autorovi plusminus slo, ale nic to nemeni na tom, ze novelka jako celek je bohuzel takova natahovana sra*ka. Vlastne jediny co to melo je demonicky absurdno. Jenom.. tak trochu... bezucelne vyplacany. Nekde ve tretine knizky jsem vazne uvazoval, jestli doufat, ze se neco zmeni a dostane to smysl, nebo proste odlozit a prejit k necemu jinymu. To se mi stalo poprvy... Neodlozil jsem.. a nezmenilo se to. Porad stejne o nicem.
Na zabiti nudy asi zajimavy, a cist to pred dvaceti lety, mozna bych to videl lip... ale od knizek chci dneska o neco vic, nez absurdni ulet (navrhl bych vyrazne ubrat, jini jsou v tom lepsi), a vecpani nekolika autorovych frustraci (doporucil bych rozvest a pridat, mohlo by to byt zajimave), a je mi o tech dvacet let vic.
Takze jak sracka fajn, ale na cteni jsem se mel minimalne vozrat. Idealne asi jeste i zhulit nebo sjet..
Hvezdy vynecham, kdybych petku vyhradil jen top napasanym vecem, ctyrku tem fajn, trojku prumeru atd., tak bych musel dat jednu... ale to by nebylo fer jen proto, ze tam chybi neco jinyho nez vlastni vule a hrdost, co by me tlacilo knizkou kupredu.

Na druhou stranu me to primelo vubec komentovat...

[Kleio Stronghold · Rating 3 out of 5]

Well... v rámci žánru, proč ne, většinou jsem se bavila celkem uspokojivě. Ale jedna hláška tak moc stírá druhou, že nakonec rezignovaně dojdete k závěru, že autor je sice vtipný, ale jeho vtipy už neznají míru. Každý frk jednotlivě ok, řazeno metaforicky jeden za druhým zastírají obsah rychleji, než byste řekli famfrpál. A vlastně si žádnou kromě "špatná reklama na čaj" nejsem schopná zapamatovat.
K tomu hodně velké dějové skoky, trochu nesoudržná struktura a podle mého naprosto zbytečné opakované sadistické týrání vedlejší ženské postavy, která se ve výsledku ještě vypaří do ztracena - to vše pro mě činí čtenářský zážitek úsměvným a podvratně cynicky krvavým, ale ne ničím, z čeho bych si sedla na p*del.

[Jan Pokorný · Rating 5 out of 5]

Na tuto knížku jsem narazil při náhodném, unylém brouzdání knihkupectvím. Když jsem namátkou prolistoval prvních pár stránek, popis důchodkyně Františky jako “chraplák zarámovaný špatně oholeným knírem a dvojicí dioptrických popelníků, slintající nadšením” mě naplno rozesmál a napověděl, že zde půjde o poměrně nevšední záležitost. Čepel je příjemná oddychovka s dobrým fantasy příběhem v opravdu nevšedním provedení. Je vidět, že autor dal hodně energie do toho, aby byl text čistý, strukturovaný a pobavil neobvyklými kreativními frázemi a výrazy. Nikdy jsem se třeba nezamýšlel nad tím, že je vlastně fakt problém někomu prokousnout krk, pokud máte zubní protézu. Krev stříká na všechny strany, představivosti se meze nekladou a příběh hezky odsýpá. Doušek čerstvého vzduchu v českém fantasy.

[bittersweet tea]

Knížku jsem si vybrala víceméně náhodně, a to na základě ukázky ze zadní strany. Moc mě bavil styl psaní, dost mi to připomíná moji vlastní tvorbu jako teen.

Jenže, do knížky jsem skočila bez toho, abych věděla, co je to vlastně ten splatterpunk. :D Bohužel to moji četbu dost brzy přerušilo. Knížku nebudu hodnotit, vybrala jsem si pro sebe zcela nevhodný žánr. Mám trochu moc barvitou představivost na to, abych byla schopná unést popisy o vnitřnostech... :'D

[Aneta · Rating 1 out of 5]

Strana 70 a dej stále nikde. Absencia deja je tak vysoká, že ma proste nedokáže nabudiť aby som pokračovala ďalej. nesedí mi ani opisné písanie v tretej osobe Toník sem, Toník tam. Neviem, či sa donútim túto knihu niekedy dočítať. Po takom počte strán by sa predsa už mal človek niekam dostať a nie len čítať hlášku na hláške a kopu prasárností.

[Dmitry Lovermann · Rating 2 out of 5]

Super čeština a styl, ale koncovka - děs a hrůza, mám takový dojem, že autor se nějak ztratil v tom, co vlastně píše: nějasná směs masa, zvěrstv, postav.. Děj v knize neexistuje, ale četl jsem tenhle literární výtvor s potěšením a vlastně kvůli tomu, JAK je napsán.

[Jakub Zahumensky · Rating 4 out of 5]

In the beginning I had mixed feelings, some parts felt a bit forced. Some bits would do well as a comic book. Well, most of it. In the end, it was fun, but it could do without the constant flow of author's opinions about politics, religion, etc.

[Štěpánka Levá · Rating 3 out of 5]

Tohle nesedné každému, ale mě to bavilo. Celou dobu super, až na konec. Ten je totálně zazděný, takže místo čtyř hvězdiček dávám tři :/

[Markéta Gajdošová]

Na jednu stranu je to hrozně dobrý. Miluju styl, hlášky, zábavu. Na druhou mě to nepohltilo tím stylem, že bych se od toho nemohla odtrhnout a musela jsem se k tomu vracet trošku ztěžka. Možná je to tím, co už je zmíněné v jiné recenzi - hlavní postavy na jednu stranu fajn, ale na tu druhou mi na jejich osudu asi extra nezáleželo.
Ale fakt se těším na Organickou oprátku, u které doufám, že ty nešvary prvotiny zmizí a bude to zběsilá jízda, od který se už fakt neotrhnu. :)

[Veronika Sebechlebská · Rating 3 out of 5]

Bromanca z pekla, plná zahnívajúcich metafor a mokvajúcich prirovnaní, ktoré síce majú šťavu (väčšinou krv a iné telesné tekutiny) ale chýba im říz (také to, keď vás nejaká hláška rozseká)