Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české provinčnosti demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.
JUDr. Pavel Kosatík se narodil 13. června 1962 v Boskovicích.
Absolvoval pražskou právnickou fakultu (1984), pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakci Mladé fronty Dnes, Reflexu a Hospodářských novin.
Je autorem biografických a literárněhistorických knih, zabývajících se novodobou českou historií, mimo jiné Osm žen z Hradu (1993), „Člověk má dělat to, nač má sílu“ – Život Olgy Havlové (1997), Jan Masaryk – Pravdivý příběh (1998; spoluautor Michal Kolář), Ferdinand Peroutka – Pozdější život (2000), Fenomén Kohout (2001), Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), Ferdinand Peroutka – Život v novinách (2003), Gottwaldovi muži (2004; spoluautor Karel Kaplan), Sulek maluje (2005). Nakladatelství Host v roce 2006 vydalo jeho „kolektivní biografii“ Šestatřicátníci (Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další).
Ak by ste dostali záchvat dobiehania nevedomosti z vlastnej histórie, toto je krátka, príjemná a čítavá cesta. Plus veľa zábavných momentov, napríklad keď autor popisuje Masarykove pokusy o nadviazanie intelektuálnej spolupráce so slovenskými obroditeľmi - menovite Vajanským, ktoré dopadli presne tak, ako dopadnúť museli. Rovnako poučné sú pasáže o prístupe TGM ku demokracii, k vláde, k úlohe štátu a v neposlednom rade k ústavnosti. Tradíciu českých prezidentov existovať ďaleko za hranicou kompetencii a rovnako paralelný výkon zahraničnej politiky tiež založil Masaryk. Ako hovoria mladí: fakt sa opla.
V mladí si TGM hojně dopřával: “člověče, já nepil, já chlastal.” pal jednou tatíček. Později však dosáhl osvícení a držel se od chlastu daleko, aby mohl vést národ z Rakousko-Uherské tmy. A tady je jasná paralela s jiným velikánem českých dějin - mnou. Já taky lil jak zjednanej, ale pak jsem to uklidnil. Takže jsem víc TGM, než Miloš! Tak si to prosim vás všichni někam zapište a 2023 si ten papírek vytáhněte! #pecivonahrad
Tak. Ale než tam budu, tak vám tu budu chvíli vyprávět o pánovi z pětilitra. Nedávno jsem totiž četl Rudýho Zemana od Kmenty a potom mi bylo tak smutno, že jsem si koupil todle. A je mi líp. Protože jsem měl včera dobrou pizzu a dobře se vyspal. Sice je to už přes 100 let, ale Téčko Géčko byl frajer a byl by frajer i dneska.
Dověděl jsem se spoušť zajímavých věcí, ale právě nesedím na záchodě, ale ve vlaku a musím vystupovat. Takže 8/10 a nezapomeňte - #pecivonahrad
Děti, budu vám vyprávět jak jsem poznal vaší matičku zem. Bude to tak na sedmset epizod a na konci vám prozradím, že jste ve skutečnosti adoptovaní maďaři. Takže. TGM.
Ne, to nejsou ty francouzské vlaky, nýbrž pán, který dosáhl takové slávy, že ho Faith No More dali na obal alba. Popravdě byla moje znalost života a práce praděda České republiky poněkud ostudná, a tak jsem rád, že Pavel Kosatík vypustil do světa tak trochu zvláštní životopis. Ono "Jiný TGM" v názvu knihy není úplně pravdivé, Kosatíkův TGM je ten samý člověk, který se stal zaslouženou obětí životopisců již mnohokrát. Jiný je však Pavel Kosatík a tak je jiný jak úhel, kterým životopisec na Masaryka nahlíží, tak i kniha samotná.
Jiný TGM v první řadě ukazuje, že nový Masaryk, který by přišel a spasil ztracený Český národ, asi není zrovna to, co bychom dnes potřebovali. TGM byla postava z jiné doby, která byla možná na své poměry značně pokroková, v dnešních měřítkách by však připomínala spíš nebezpečného autokratického zpátečníka, nebo možná demokrata s několika "slepýma skvrnama", za nimiž se skrývají situace, v nichž demokratické principy tak úplně neplatí. Tak například Slováci, kteří se ve společném státě s Čechy ocitli vlastně hlavně proto, aby celkový počet "čechoslováků" v novém státě bezpečně převýšil počet němců na území, které si Masaryk pro Československo nárokoval, o svém osudu rozhodovat nemohli, neboť na to ještě nebyli připravení. Masaryk také mimo jiné zavedl tradici nesouladu zahraniční politiky prezidenta a vlády, jež se s velkým úspěchem po sametové revoluci navrátila.
Masarykovu roli na vzniku samotatného Československého státu však jednoduše nelze přecenit a urputnost, s jakou v Kosatíkově podání bojoval za něco, o co téměř nikdo další v té době nestál, je každopádně obdivuhodná, stejně jako skutečnost, že vzniku státu dosáhl vlastně odzadu: v zahraničí sestavil Československé legionářské oddíly a pak je použil jako důkaz, že národ, který má legie, by podle práva sebeurčení měl mít i vlastní stát. Jeho celý život byl, zdá se, plný podobných bojů o více či méně důležité cíle, pro které byl schopen obětovat vše, včetně své rodiny.
O TGM by se dala napsat bezpochyby mnohem delší kniha, Kosatík však (zdá se mi) dokázal Masaryka a jeho dobu vystihnout na relativně malé ploše. Nezachází do podrobností a díky tomu má Jiný TGM rychlý spád, přesto nabízí řadu zajímavých postřehů (tak třeba o tom, že kult tatíčka Masaryka vznikl částečně i díky tomu, že v roli vůdce národa nahradil rakouskouherského císaře, a obdiv tak od vycvičeného národa získal víceméně ze setrvačnosti.) Jiný TGM je zajímavý i vizuálně, a ač mě většina vtipů s přeškrtnutými nadpisy či část kreseb nijak zvlášť nenadchla, jde rozhodně o hezký přírůstek do knihovny.
„On chce být sám, tak ať je,“ stěžoval si Kaizl v dopise příteli. „S jeho mlhovinami nelze dělat politiku.“
Jak se nejznámější československý tvrdohlavec – a v předválečné době pro část Čechů i zrádce – stal manželem a feministou, akademikem, spisovatelem, poslancem, exulantem i zakladatelem státu, prezidentem a tatíčkem národa. Jaký byl T.G.M. neúnavný nekompromisní kritický bojovník za vlastní pravdu a politicko-společenské cíle, což ho opakovaně připravovalo o podporovatele i přátele. S důrazem na ono vlastní, i když se jeho pohledy ve většině případů překrývají s těmi dnes všeobecně přijímanými (což ale samozřejmě může být spojeno s cíleně budovaným obrazem prvního prezidenta samostatného státu). Jak T.G.M. nebyl jen prezidentem na koni, ale taky zákulisním politickým hráčem, mj. ve vztahu s Kramářem, Gajdou nebo při výběru svého korunního prince – Beneše. A k tomu zaměření i na to, co se člověk nedozví například z Hovorů s TGM – zajímavá je poslanecká část života T.G.M., kdy bojoval za Balkán/Srbsko. I rozšíření znalostí o jeho slovenských cestách a vztazích, nebo jeho spisovatelském a intelektuálním zaměření.
Mimochodem, kniha má nějakých 400+ stránek, přesto je dostatečně stručná na to, kolik "různých životů" T.G.M. žil. Pravda, já se úplně nedokázal začíst do rozboru Masarykových literárních děl, naopak se mi ale zdá, že autor v jiných částech knihy počítá s jistou znalostí čtenáře. Například ohledně ne/nápadného obcházení konspirační teorie o otcovství, nebo toho, co je vlastně realismus (a že se k němu Masaryk během svého života stavěl různě).
Ekonom Albín Bráf, donedávna jeden z nejbližších přátel, začal Masaryka obviňovat z hyperkritičnosti a autokratických sklonů. „Sotva kdo za celé století nadělal se tolika křivd jiným… Šířil také spíše ducha kritikaření než ducha kritického, pletl se do všech disciplín, byť v nich neměl sám jasného pojmu… Koloval vtip: Pán Bůh ví všechno, německý císař Vilém II. ví vše lépe. TGM ví všechno nejlépe.“
Ty kokso, jsem nevěděl, že TGM byl v mládí a dost dlouho poté takový rebel! Jiný TGM mě nejdříve zaujal svou parádní grafickou úpravou. Jde o práci Martina Peciny, který je velice uznávaný a já má jeho věci moc rád. Teď jsem si tu knihu i přečetl. — Kniha se čte dobře. Život našeho prvního prezidenta je celkem krátkých kapitol, které se věnují jednomu aspektu života TGM nebo jednomu úseku života pana prezidenta. Kapitoly jsou řazeny zhruba chronologicky a můžete zde najít kapitoly třeba o Rukopisech, hilsneriádě, jeho vztahu k Rusku, Balkánu nebo Slovensku. V nadpisech kapitol i obsahu Martin Pecina pracuje s motivem cenzury a tak sem tam je některé slovo přeškrtnuté ale tak aby to bylo jak trošku čitelné a druhak i vtipné. V knize jsou i vtipné a minimalistické ilustrace.Třeba kapitola o hilsneriádě se jmenuje Ta košer věc s Hilsnerem. : ) — Texty jsou dostatečně odborné a jdoucí do hloubky ale zároveň je to dostatečně čtivé a srozumitelné. Klidně si můžete z knihy přečíst jen ty kapitoly, které vás zajímají a ty ostatní buď úplně vypustit nebo je přejet rychločtením. Ale stravitelné jsou víceméně celkem stravitelné a pokud čtete non fiction, tak si knihu užijete. — Jiný TGM je jednou z knih, které je lepší mít v papírové podobě protože Martin Pecina si s knihou opravdu vyhrál. Zaujme zajímavé stránkování, potěší dvě všité látkové záložky v barvách trikolory, tak i přiznaný materiál na hřbetu knihy. Prostě pokud si chcete osvěžit informace o našem prvním prezidentovi a historii vzniku našeho státu, pak je toto vhodná kniha a je skvělé, že ukazuje všechny stránky osobnosti a života TGM. Po přečtení této knihy už nebudete vidět TGM jako klasického bělovlasého tatíčka se laskavým chováním a umírněnými názory.
Takmer 400 strán za šesť dní o živote Masaryka. Jeden by neveril, že ma tak bude baviť historická kniha, ktorá približuje politika. Môže za to čitateľnosť a perfektný štýl autora.
“Úkolem demokrata intelektuála není klást na národ své vlastní vysoké nároky a podle nich ho mustrovat, ale chovat se tak, aby se lidem, třeba méně vzdělaným, k demokracii otvírala cesta.”
Kniha približuje Masaryka nielen ako demokrata, ale aj ako idealistu, workoholika, chlapíka, ktorý spory skôr hrotil ako utlmoval. Predčasný optimista, ktorý sa často zamiešal do konfliktov, ktoré sa ho netýkali, aby potom všetko skomplikoval sebe a svojej rodine.
Kniha nie je žiadna prehnaná pocta čs. politikovi, ale ponúka tiež kritický pohľad na prezidenta, ktorý si za cenu obetí pretlačil Beneša ako svojho nástupcu.
Síce ma viac bavili kapitoly o Masarykovom osobnom živote ako o vzniku ČSR, celá kniha je výborná. Oplatí sa prečítať, keďže mnohé sme sa v škole neučili.
“Milovat nerovná se nekriticky zbožňovat. Právě ten, kdo své slabosti zná a kritizuje, může národ milovat víc nežli jeho nekritičtí zbožňovatelé.”
Vynikajúca kniha. A potrebná. A súčasná. Zadanie "životopis" vo všeobecnosti kladie niekoľko nástrah. Ja uvediem len dve. Tou prvou je zachovanie nadhľadu pri hierarchizácii zdrojov (a teda: čo ešte áno, čo už nie). Tou druhou je písať pútavo. Pavlovi Kosatíkovi sa uvedené - a ešte oveľa viac - podarilo. Text, ktorý môže zaujať nielen Čechov a Slovákov.
Skvela kniha a souhlasim s ostatnimi pozitivnimi recenzemi. Plasticky obraz, misty provokativni, zasazeny do kontextu historickych udalosti a tezke doby, behem niz se rodili a umirali hrdinove, na jejichz tezkostech a odhodlani vyrostl moderni svet jak ho zname dnes. Jeden z takovych hrdinu byl TGM.
Prekvapilo ma, s akým nadhľadom a pochopením pre kontext Kosatík napísal túto knihu. Ten človek snáď o TGM prečítal všetko. Už len zoznam použitej literatúry stojí za to - neni to len zoznam, ale odporúčaná literatúra je okomentovaná a tématicky zaradená.
Málo si toho Masaryka na Slovensku vážime. To, že dnes existuje Slovensko ako samostatný štát je priam zázrak a vôbec to tak nemuselo dopadnúť. Bol v správny čas na správnom mieste. Žiaľbohu, my Slováci v otázke Masaryka podliehame našej národnej malosti a vidíme v ňom "len" Čecha. Väčšina národa by bola oveľa radšej, keby si mohla stavať modly na rýdzom Slovákovi. Že mal Masaryk slovenského otca im nestačí.
Pritom Masaryk sa nie len zaslúžil o vlastný štát Čechov a Slovákov, ale bol aj prvotriednym intelektuálom - niečo, čo dnes myslím už my Slováci nemáme. Pri všetkom rešpekte k Šimečkovi alebo Havranovi, v zahraničí o nich nik nevie, tak ako sa vedelo o Masarykovi, ktorého knihy boli úspešne vydané v cudzích jazykoch. Česi majú ešte aj Kunderu, Havla a Peroutku. Na kultúrnej úrovni Čechov a Slovákov je tento rozdiel vidieť. Zároveň je Masaryk tým bájnym príslušníkom elity, ktorá si je vedomá svojho postavenia a vie, že musí slúžiť. Toto povedomie sa dnes vytráca. Elity čoraz častejšia volia svoj vlastný komfort.
Tak ako iné prvotriedne biografie, aj v tejto sa okrem dejinných udalostí píše o výchove hlavnej postavy a jeho vzťahoch s rodinou. Kosatík vynikajúco zachytil ako služba národu išla na úkor starostlivosti o deti. Úspešný politik, ktorý pochopil medzinárodnú situáciu v prvej svetovej vojne môže nepochopiť svoje vlatné deti. Je to vlastne vec, ktorá ma na ňom najviac šokovala - ako v mene veľkého projektu zanedbal svoju rodinu.
Výborná kniha, budem určite čítať aj ďalšie knihy od autora.
Pre bežného čitateľa je to celkom solídny Masarykov životopis, ktorý však trocha dopláca na to, že jeho život bol taký dlhý a činorodý, že mnohým udalostiam z jeho života venuje autor len zopár strán. To by ešte samo osebe nebolo také zlé, vďaka tomu to rýchlo "odsýpa", len mi v tom chýbala logická hierarchia, akoby sa viac venoval tomu, čo ho na TGM viac zaujalo, ako tomu, čo bolo v jeho živote kľúčové. V záverečných kapitolách sa navyše čoraz viac venuje interpretácii, čo je vždy chôdza po tenkom ľade. Veľkým plusom je prehľad literatúry od a o TGM (a aj ľuďoch, ktorí boli v jeho živote kľúčoví). Kto si chce naštudovať o Masarykovi viac, je to preňho cenný zdroj. Nie je to len suchý zoznam, ale každú knihu dopĺňa stručným opisom. Je to síce subjektívne, v tomto mi to však neprekáža. A ešte jedna puntičkárska záležitosť - v celom texte som našiel jeden faktografický nezmysel, a to, že v čase vzniku ČSR bolo Slovensko takmer na 100% katolícke, čo nebola pravda už zhruba od polovice 16. storočia...
Knihu jsem přečetl velmi rychle. Je psána velmi čtivým způsobem. Obsah knihy je rozdělen do tématických kapitol, které nejdou zcela chronoligky po sobě, ale překvapivě i tak dávají koneckonců vcelku ucelený obraz o životě T.G.M. Kromě Masaryka jak jej známe ze školy je zde popsána i druhá (rozmanitá) stránka jeho života. Autor nevynechal osobní život, lásky, rodinu, původ, jeho nešvary (milenku?), stáří, s ním spjaté nemoci a další střípky jeho geniální osobnosti. Kromě intimních věcí, které mě překvapily, mi obohacující přišly i jeho ne tak rozšířené názory na mnohá témata či plány a věci, které zamýšlel, ale vlivem věcí nedokonal (diktátor/regent válkou zničeného Německa, poválečné unie, ...). Autor se dle mého názoru pohyboval na pomezí výkladu a jemně kritického pohledu na život našeho prvního prezidenta republiky. Rozhodně si myslím, že kniha splnila, co slibovala. Je to dílo a zpracování pro aktuální dobu a jako životopis osloví i mladší generace. Součástí knihy jsou i malebné ilustrace s výňatky pasáží z knihy. Knihu jednoznačně doporučuji čtenářům všeho druhu.
Výborná kniha! Ukazuje Masaryka z mnoha úhlů pohledu. Všímá si i jeho problematických kroků - jeho vztahu k Rusům, Slovákům nebo Polákům, jeho chybách ve vztahu k rodině, politice, podcenění německého živlu v Československu, přecenění schopností Beneše. Dovíme i o jeho pozdních milostných vzplanutích, jeho celoživotním rebelanství, postoji k víře. A hlavně si člověk uvědomí, jak zásadní postavou nejen našich dějin Masaryk byl a je. Vždyť on v podstatě rozbil Rakousko-Uhersko a mohl porazit bolševické Rusko!
Vše co jste (ne)chtěli vědět o tatíčkovi. Knihu jsem si “označila” poté co jsem v jedné z diskusi na téma “překračování Ústavy prezidentem” přečetla o Masarykovi a právě doporučení na tuto knihu. Jde o zevrubný nepřikrášlený a velmi vyčerpávající popis Masarykova života. Poslouchala jsem jako audio a velmi jsem si to užila. Masaryka pořád beru jako jednoho z největších státníků, ale už vidím i ty “stíny” a jsem za to vděčná. Knihu velmi doporučuji! Rovněž případně doporučuji vynikající přednášku Fenomén Masaryk od Michala Stehlíka (dostupná jako Podcast “Večery na FF UK”).
Svižné, svým způsobem střídmé, nesentimentální a užitečné uvedení do "života a díla" prvního českéhoslovenského presidenta. Kostatík napsal život muže mnoha bojů a dlouhého úsilí, napsal jej přitom tak, že jeho služba státnická, jako zakladatele nového státu je spíše závěrem než vrcholem celého příběhu. Je to příběh odvyprávěný poutavě, nesentimentálně a s užitečným odstupmem. Rozhodně doporučené čtení.
Protože jsem nežil v žádném "tatíčkovském" modu, tak u mě nedošlo k ani k žádnému v promotextech slibovanému odmýtizování TGM. Je to ale solidní a čtivý text, který vás s lehkostí provede jeho životem i myšlenkami. Pokud se v historii trochu orientujete, tak se asi nic nového a objevného nedozvíte. Pokud o Masarykovi ale víte jen, že měl rád "Ach synku, synku" tak si knihu určitě přečtěte. Masarykova osobnost i Kosatíkův styl za to stojí.
Nelze pochybovat o velmi čtivém a zábavném projevu autora. Bohužel se při čtení nemohu zbavit pocitu, že autor tomuto čtivému a líbivému polidšťování “tatíčka” podmaňuje veškerý obsah knihy. Autor lpí na obrazu Masaryka, který sám sobě předem namluvil a události Masarykova života tomuto obrazu naprosto přizpůsobuje. Už pouhé nabízení alternativních pravd čtenáři je pro mne nepřípustné.
Tento fakt mi vadí zejména proto, že pojednává o člověku, který se proti domnělým (i když třeba ve společnosti velmi oblíbeným) a nekriticky založeným názorům velmi srdnatě zasazoval. Autor tuhle tezi sice reflektuje, sám se jí však neřídí.
Zároveň bych chtěl dodat, že se určitě nejedná o zatraceníhodnou knihu. Pouze se snažím poukázat na zaujatý a nevědecký pohled autora. Kniha tedy není použitelná jako zdroj vědomostí o Masarykovi, ale výborně může posloužit jako sborník zajímavostí, kterými váš mladistvý syn bude oslňovat holky.
Název Kosatíkovy knihy „Jiný TGM“ trochu klame — není to až tak jiný ústřední objekt zájmu knihy (též Tatíček, President osvoboditel etc.), ale spíše jiný úhel pohledu autora. Ten se na Masaryka dívá s hlubokou znalostí, ale oproti české historiografické obvyklosti i kriticky. Těžko se ubránit při čtení nostalgii, že bývaly doby, kdy jsme mívali důstojnou hlavu státu... Navíc je velká radost číst knihu výtečně typograficky upravenou!
Výborné zpracování klíčové kapitoly naší historie přelomu 19. a 20.století až do začátku 2.sv.války. TGM se všemi svými úspěchy, nezdary, přednostmi, nedostatky... napsáno velmi čtivě a v souvislostech. Paralela k dnešku ... Politika a politici, a možná i celá česká společnost, oné doby se moc neliší od té dnešní. Ale je to též osvobozující, osvěžující a asi i překvapující ... Víc takových knih.
Není to vědecká historická literatura, jako spíš čtivě psaný esej. Jistě to nemůže ani být jediný zdroj povědomí o TGM, zajímavé je třeba srovnávání s Kovtunovým pohledem. Ale to nic nemění na tom, že je to kniha poutavá, dobře napsaná a na ač historické, tak zároveň aktuální téma. Hvězdička navíc za typografické zpracování a pozoruhodné ilustrace.
Moderní a svěží pohled na legendu TGM. Kosatík se nevyhýbá ani ryze negativním epizodám z Masarykova působení (např. konflikt s Jiřím Stříbrným). Z zmínku stojí také nádherné grafické zpracování knihy.
Hodně zajímavě sepsané čtení o tatíčku Masarykovi. Na odbornou recenzi si netroufám, ale i já, která jsem si myslela, že díky studiu o něm nevím úplně málo, jsem se dozvěděla celou řadu zajímavostí.
Začnu tím, že jsem byl trochu zklamán, protože mnohé jsem věděl a kniha nijak neprohloubila tuto oblast. Ale pak mi došlo, že srovnávat popis Hilsneriády zde a u Kovtuna, který na to má celou knihu, je trochu nefér, za což se autorovi omlouvám. Takže čtivá radost - plastický svět střetů, zanícení, zatracování. Tak, jak je to v jedné knize jde o hutný pohled na toto období. Vynikne zejména při popisu cest, kterých Masaryk stihl bezpočet a jeho vědění z cest oproti nevědění Wilsona, kterého přesvědčoval o novém státu... Ke cti knihy slouží to, že se snaží plasticky vylíčit i lidi, se kterými Masaryk měl bouřlivý vztah - např. Stříbrný. Určitě jsem nevěděl a velmi mne překvapilo, že se Beneš ptal na zákaz sudetoněmecké strany v roce 1935, kdy byl Masaryk již cvelmi nemocen. A navzdory názoru Beneše stranu zakázat, Masaryk doporučil jinou variantu - demokratickou. Beneš poslechl... Takže povinná četba pro lidi, které zajímá současnost, protože: "státy se udržují těmi ideály, z kterých se zrodily"...