„O důležitosti knih mi toho nikdy žádný učitel neřekl tolik, jako student, který se mi je snažil prodat.“
Autor úspěšné facebookové stránky Deník pražského studenta vydává stejnojmennou knihu, která s humorem glosuje, co znamená být jedním ze skoro sto třiceti tisíc pražských studentů. Kromě přednášek je třeba chodit na brigády, vydělané peníze utrácet po hospodách a mít dlouhodobý vztah, jak vám s chutí připomíná vaše babička. Přečtěte si tuhle knihu, pokud jste na tom stejně jako pražský student. Nebo jste byli a teď si to rádi připomenete, protože studenti potřebují peníze a koupí téhle knihy jednomu z nich přispějete na kebab…
Tahle kniha je velmi průměrná podle mě. V knize se jedná hlavně se o krátké historky, které se týkají určitých témat jako je pračka, kolej, samotné studium apod. Se stylem psaní autora jsem neměla problém, věty jsou vystavěné dobře a čtenář se nezadrhává. Co už ale pokulhává je samotný příběh. Samotná kniha mě nikdy nechytla tak, že bych ji nemohla odložit a musela hned vědět, co bude dál. Navíc tím, že na sebe jednotlivé historky nenavazují, se celý příběh trhá a nepůsobí úplně sourodě. Postavy mi přišly velmi nesympatické, hlavní hrdina mi přišel velmi arogantní a namyšlený. To jak přistupoval ke škole lajdácky, celkové chování postavy, to všechno mě velmi iritovalo. A ostatní postavy k tomu moc nepřidaly. Žádná mi nebyla nijak moc sympatická a rozhodně mi žádná nepřirostla k srdci. Co musím ocenit je grafické zpracování knížky. To se mi velmi líbilo, hlavně barevná ořízka, kterou mnoho knih nemá. Co ale knize musím přiznat je to, že obsahuje několik zajímavých myšlenek, vět, které jsem si poznamenala a která mají dlouhodobý přesah. Bohužel jich je poskromnu. Tuhle knihu jsem si vybrala, jelikož byla útlá a myslela jsem si, že bude fajn, že alespoň poznám trochu jinou perspektivu studentského života, ale tahle knížka mě opravdu zklamala. Největší problém prostě byl, že samotná postava hlavního hrdiny/autora mi byla jednoduše nesympatická a k tomu jeho vyjadřování, které provázelo celou knihu mi také jednoduše nevyhovovalo. Za mě nemá kniha žádnou přidanou hodnotu. Závěrem musím říct, že tuhle knihu moc nedoporučuji, je to až ztráta času a existují mnohem lepší a kvalitnější knížky.
Deník pražského studenta sleduju na Facebooku už roky. Pavel mi nikdy nepřišel, jako vzorný student, ale brala jsem jeho příspěvky s nadhledem a nejednou jsem se zasmála. Přeci jen, kolejí i vysokou školou jsem si prošla sama a občas jsem se v jeho statusech našla. No a proto jsem si vlastně i knížku pořídila. S nadějí, že se v ní zase najdu a zasměju se. Kniha mě bavila tak první dvě kapitoly… pak můj zájem exponenciálně klesal a nakonec jsem knihu z donucení musela dočíst (což není úplně těžké, vzhledem k tomu že má kolem sta stran a je protkaná hromadou ilustrací). Popravdě nevím čím to je, jestli všechna témata autor vyčerpal na začátku a pak vařil z vody? Nebo že by mě nebavilo neustále číst o tom jak nechodí do školy, vyspává, na zkoušku dojde s tím, že zkoušející nikdy neviděl a nakonec to dá? Řekla bych že tak nějak všechno dohromady. Asi se ani nedivím, že Pavel musel VŠE (na které studoval v době, kdy začal psát Deník pražského studenta) opustit a začít studovat podřadnější školu v oboru… Každá kniha, zvlášť taková, která se zabývá semestrem na vysoké škole, by podle mě měla mít pointu a já našla možná takovou, že pokud se budete chovat jako Pavel v knize, pravděpodobně se diplomu nedočkáte.
Nie všetci vysokoškolskí študenti v Prahe si píšu denníky. Ale tento áno, a to rovno na Facebooku, aby svojím životom mohol baviť iných. A tomuto študentovi teraz vyšla aj kniha. Presne tak, reč je o študentovi menom Pavel Kos, ktorý prevádzkuje stránku Deník pražského studenta. Kto ju nepozná, šup na ňu, aby ste sa mohli zoznámiť so strasťami a radosťami študentského života, ktoré ste možno zažili, zažívate alebo budete zažívať aj vy. Moja nálepka „študent“ sa odlepila od môjho čela tento rok, ale pretože som si svoje bakalárske roky krátila prokrastinovaním aj na tejto facebookovej stránke, prečo by som nepodporila iný študentský hladný krk. Tak teda, dúfam že kebab chutil!
Do knihy som sa púšťala bez väčších očakávaní, hádam jediným bolo sa pobaviť a nájsť v situáciách klasického pražského študenta. Tak sa aj stalo, avšak škoda že len prvé kapitoly. Zvyšok sa už tiahol v (pre mňa) zvláštnom duchu, neviem úplne posúdiť ako dôveryhodné príbehy boli, humor sa z nich celkom vytratil a niektoré odseky som cielene preskakovala, pretože ma to jednoducho nezaujímalo. Keby bola knižka dlhšia než 100 strán, možno ju ani nedočítam. Aj napriek všetkému som našla niekoľko pekných myšlienok a hlavne ilustrácie boli perfektné! A aby toho nebolo málo, prispela som študentovi na kebab - takže to nakoniec za to stálo.
Účel této knihy je pobavit. A svůj účel plní dobře. Není nijak složitá, člověk nad ní nemusí nijak přemýšlet ani se vlastně na obsah příliš soustředit, ideální do veřejné dopravy na krátké cesty, kdy musím zároveň u čtení dávat pozor na to, abych neodjela někam do depa, což by se mi u leckteré knihy mohlo stát. Knihu tvoří krátké a stručné legrační příběhy a příhody (o jejichž věrohodnosti občas silně pochybuji). Ač název i přebal knihy vypadá, že cílovka jsou třináctiletí teenageři, po přečtení jsem si svůj původní záměr knihu darovat čtrnáctiletému bratrovi musela rozmyslet.
Tak já vám nevím. Podle recenzí jsem čekala vtipnou oddechovku, ale tohle… název bych přepsala na Deník arogantního studenta, protože tak se autor celou dobu prezentoval. Příběhy na sebe moc nenavazovaly, takže vás ani mic nenutilo číst dál. Nebýt to 100 stran dlouhá kniha, tak ji odkládám. Autor studentský život prezentuje jako strašně náročný, ale pak ukazuje, že do školy skoro nechodí, co může, to opíše, peníze utratí za chlast a doufá, že tu vysokou nějak dá. Tohle byl strašný omyl.
Myslela jsem, že mě kniha pobaví, a že se v ní uvidím. Ale kniha je hlavně o tom, jak moc studenti pijí alkohol, půjčují si peníze a střídají partnery. Škola není absolutně brána vážně, na přednášky se nechodí, na zkoušky se neučí a flákají se, kde můžou. Nic pro mě. Vyprávění je o ničem, nudné, příběh to nemá a vtipné to také není. Dočítat nebudu. DNF na 47%
Fajn oddechová knížka, která každému přiblíží život studenta v rámci celého semestru. Sama jsem se v mnoha věcech viděla, i když některé studentské aktivity mi naopak nebyly vůbec blízké. Zasmála jsem se a knížku jsem si užila, ale není to něco, k čemu bych plánovala se časem vrátit.
Ze začátku knihy jsem se hodně smála, postupně to bylo čím dál slabší. Takové čtení do metra, vtipné, ale nevím, jestli si budu ještě za měsíc pamatovat, o čem to bylo.
Vtipná kniha, díky které si každý vybaví svá studentská léta, na něž není možné vzpomínak jinak než s úsměvem. Humorné příběhy pražského studenta jsou příjemnou četbou na oddech u šálku kávy.
Tak já nevím... Tohle mě vůbec nechytlo. Přišlo mi to naprosto o ničem. Takovou knížku "vtipných příhod" by bez větších příprav napsal snad každý vysokoškolský student.
Humorné úryvky realistického vyprávění ze života studentského shrnují průběh celého školního roku s nadhledem a nadsázkou, a to i přes strasti, kterých není zrovna málo.