Malý Záviš se z Prahy, od rodičů a tří mladších bratrů, stěhuje do Poděbrad. Nastupuje totiž na nově otevřenou Kolej Jiřího z Poděbrad, elitní internátní školu, která v duchu skautských zásad chce z chlapců vychovávat vzdělané, čestné a odolné muže. Záviš je v koleji sice nejmladší, ale zato velice zvídavý. Postupně se spřátelí s ostatními a společně pátrají například po tom, co skrývá tajemná dutina za stěnou v umývárně.
Závišův příběh má oporu v reálných událostech a životních osudech mnoha významných osobností, které se podílely na rozvoji a zviditelnění české kultury. Za všechny jmenujme především Václava Havla (ano, právě on je Závišův kamarád Batík). Kolej Jiřího z Poděbrad navštěvovali také Miloš Forman, Ivan Passer či Mario Klemens.
Co se týká Cílovníků, nejsem si úplně jistý, co mi měla kniha dát. Knížka je o 10letém Závišovi, který těsně po druhé světové válce odjíždí do Poděbrad studovat elitní školu. Tam se setkává se svými spolužáky. Zvídavý Záviš je takový neposeda, všechno řeší a zkoumá. Příběh je hezky napsaný, bavil mě — přiblížil dobu po válce, naděje po ní a komunistický převrat (najednou ve třídách visely Stalinovy portréty...) z pohledu chlapce, který nechápe (a ani nemůže chápat) všechny souvislosti. I s poslední částí o tom, že ze všech jeho spolužáků se časem staly české osobnosti (Havel, Passer, Forman atd.), je to jen milá povídka o dětech, které v historických momentech chodí do školy. Cílovníci jsou pro mě proto příjemnou sobotní četbou obohacenou o ilustrace mé oblíbené Galiny Miklínové.
Skvělé ilustrace, určitě stojí za to si knihu alespoň prolistovat v obchodě nebo knihovně. Příhody kluků na Koleji jsou lidské, lehce mi připomněly Malého Mikuláše a vycházejí ze skutečných událostí. Internátní školu navštěvovaly známé osobnosti našich nedávných dějin (a současnosti). Nevím, jestli dnešní mladé čtenáře kolem deseti let zaujme, ale učitelům se může hodit jako doplněk k výuce historie moderního Československa.
Pěkná dětská knížka, která vám bude zdobit knihovnu. Navíc s nádhernými ilustracemi Galiny Miklínové, které knihu posouvají trochu dál. Příběh však sám o sobě není natolik zajímavý. Respektive dětskému čtenáři, kterému je kniha primárně určena, asi zůstanou zakryté některé narážky a skutečnosti, jež jsou v knize zmíněny. Ale jako příjemná večerní četba jsou Cílovníci ideální.
Milá knížka pro děti (asi prvostupňové) z internátního prostředí (to chceš) s nádhernými ilustracemi. No, ale tak nějak useknutá, zdá se mi. Pár krátkých epizodek a najednou šlus a Závišův příběh je u konce. Nešlo by z toho vykřesat přeci jen trochu více?
Kniha je velmi krátká, spousta postav a zajímavé prostředí zde bohužel nedostane mnoho prostoru a kniha je blíže nepředstaví. Cílovníci popisují události války očima malého kluka, což je bezpochyby velmi zajímavý styl vyprávění. Jen se veškerá publicita točí kolem toho, že zpracovává známé české osobnosti. Žel to z knihy není de facto nijak patrné.
Hodně zajímavý nápad a oceňuji zpracování tohoto příběhu pro děti. Škoda, že je tak krátký, vlastně mi připadalo, že je knížka utnutá moc brzy a velice překotně. I tak mi ke konci bylo smutno spolu se Závišem a ostatními. Smutek tedy trochu napravil doslov a vědomí, že vím, jak to s kluky a vším tím ostatním nakonec dopadlo. Ale v rámci dětské knížky jsem asi čekala jsem víc klukovin a příběhů ze školy. Za mě tak 3 a půl. Plus jednu hvězdičku za skvělé výtvarné zpracování, které knížku povyšují ještě o stupínek výš.
Výborné grafické zpracování, škoda příběhu a textu, z dobrého námětu šlo vytěžit více. Myslím, že průměrné 10leté dítě nemá šanci pochopit souvislosti a příliš ukvapený závěr, a to je určitě škoda. Takhle zůstává vlastně milý příběh kluka, který strávil 2 roky v internátní škole, kde vyvedl pár neškodných rošťáren.