Šrámek napsal lyrický, vitalistický román, který se zabývá tělesností, a ta mimo jiné souvisí s láskou. Hlavní hrdinka Máňa je mladá a chce lásku. A ona ji svým způsobem najde, ale možná také ne (nechme to na výkladu čtenáře). Kniha je psána krásným a vznešeným jazykem, až je to místy dost patetické (ale tak jedná se o literaturu z počátku 20. století, takže chápeme). Velmi často mi připadalo, že jazyková vyšperkovanost jde na úkor psychologie postav. Moc nevidíme, co se komu děje v hlavě, což je podle mě trochu škola. Postav je tam dost, ale všechny jsou jen jakoby načrtnuté.