Blues

by Václav Hrabě, Pavel Banka (Photographer)

Nové vydání všech básní legendárního českého beatnika Václava Hraběte (1940-1965). Vychází v nové grafické úpravě s fotografiemi Pavla Baňky, který v roce 1964 společně s V. Hrabětem, I. Zemánkovou a V. Čerepkovou vystupoval v text-apellové skupině v pražské Viole.

Genres: Poetry, Czech Literature

172 pages, Hardcover

First published January 1, 1999

About the author

Czech poet and writer, and the most important member of the Beat Generation in former Czechoslovakia. Hrabě was born in Příbram to Jan Hrabě and Magdalena Kalinová. He spent his childhood and youth in Lochovice and attended a high school in nearby Hořovice. He graduated in 1957 and moved to Prague, where he continued his education at the Faculty of Pedagogy, studying Czech language and History. After graduation from the university in 1961 he served two years in the army. Upon his discharge he worked in a variety of jobs - as laborer, librarian, writer for the literary magazine Tvář (Face), and finally as teacher. Hrabě's untimely death at the age of twenty-five (he died in his sleep, accidentally poisoned by carbon monoxide), robbed Czech literature of the most important poet of his generation. Hrabě is buried in Lochovovice. He was briefly married (1962-64), and his son is Jan Mikšovský. In 1965 Hrabě met and interviewed American poet Allen Ginsberg during his visit to Prague. Hrabě's poetry, like the writings of other Beat Generation writers, was greatly influenced by jazz and blues music. He taught himself to play on clarinet and saxophone, and played with student bands.
-----------------------------------
Český básník a částečně prozaik, jediný významný představitel tzv. Beat generation v Česku.
Tvorba Václava Hraběte úzce souvisela s jazzovou a bluesovou hudbou. Sám se učil hrát na několik hudebních nástrojů, mezi nimi klarinet a saxofon, a koncertoval se studentskými kapelami.
Osobně se setkal s americkým básníkem Allenem Ginsbergem a napsal s ním rozhovor (v roce 1965 u příležitosti jeho vystoupení v Praze).
Hrabětovy básně se za jeho života nedočkaly ani jednoho knižního vydání, všechny soubory vycházely až posmrtně, protože autor tragicky zemřel v necelých pětadvaceti letech, když se otrávil oxidem uhelnatým. Pohřben je v Lochovicích.

Reviews

[Dominika Erhart Braná · Rating 5 out of 5]

Sú básne, po ktorých je nič, potom také, ktoré sú pekné a potom tie, po ktorých chvíľu civíte do steny. Toto sú tie stenové, ktoré často dostanú i tých, ktorí si o sebe mysleli, že vlastne poéziu ani veľmi nemusia (na vlastné oči videné a počuté).
Prečítajte to všetko sami, užite si katarziu a posuňte to tým nerozhodnutým. Možno budú skôr civieť na vás, že prečo ste im to urobili, ale skôr nie.

Všetko od Hráběte mi teda často lezie nielen do hlavy, ale aj pod sveter, tričko či kožu. Som holt trochu zaujatá. A po prečítaní čohosi takého už asi navždy budem, lebo latka je vysoko. Ale tak to chodí.

Takže: vý-bor-né to bolo.

[Veronika Sebechlebská · Rating 5 out of 5]

básne čo párajú ticho nedieľ

[ellis]

shoutout klarce

[Linda Kasha · Rating 5 out of 5]

Srdeční záležitost...

Déšť
Na horkých střechách zasyčel déšť
jako když hoří suchá tráva
Promoklá tramvaj odbíjí šest
Na město tiše poprchává

Jdu sama v dešti Za řekou hřmí
Ne nevadí mi zmoklá hlava
Jen se mi zdají bláznivé sny
že prší na město voňavá tráva

Potichu si zpívám
do rytmu deště
náhodná slova
o zmoklém městě
Jdu Nevím vůbec kam
a s každou kapkou
zas znovu začínám

Pod polštář dám si až půjdu spát
blues o dešti v němž voní tráva
Snad se mi bude celou noc zdát
že venku tiše poprchává

A úžasnou báseň Jednou si pusťte od Mišíka... za mě se z ní stala nejlepší píseň loňského roku:
https://www.youtube.com/watch?v=Q89Ur...

[Jan Martinek · Rating 5 out of 5]

Dokonalost.

Máš oči jako tabák
Bojím se abych to všechno nezkazil
nějakým překrásným gestem

[Baru · Rating 4 out of 5]

“A ty spíš
a možná se ti zdá něco tak krásného
že na to do smrti nebudu mít”

[Žaneta · Rating 5 out of 5]

Třaslavý topol
holý, jak věta
zavřete okna
je konec léta...

[Slávek Rydval · Rating 5 out of 5]

Nechávám si pro sebe.

[Alina Prysiazhniuk · Rating 5 out of 5]

«Цього листа допишу вже вранці Зараз не час
Зараз виманю з темряви сум
який підкрадається за мною з ножем у зубах і вбʼю його»

Саме сум підкрадається разом із розумінням, яким коротким було життя цього талановитого автора. Жонглюючи дуже яскравими образами та згадками, Граб'є описує простір навколо себе через взаємодію зі звуками, запахами, кольорами. Присутність у поствоєнних містах відчувається фізично:

«Але іноді людина
краде на очах
в контролерів
вулицю зволожену дощем
вдома сховає її під ліжком або простягає руки
аж до хмар
щоб зробити з них червону квітку і дати її кожному хто сумно дивиться з берега на річку»

«Думаю про те, як чоловік відчув любов і вперше намалював портрет жінки» — каже людина, залюблена в життя, в музику, в жінку:

«володарко всіх моїх бажань цвіте хризантеми
вітре який щовечора вертається на землю
сне пізньої ночі казко про красуню
будьте до мене добрі не смійтеся з любові»

Але найбільше тепла відчувається у поезії, яка стосується повоєнної відбудови. З кожним наступним текстом нам усе легше розділити з автором його світлу надію та віру в те, що кожному з нас покращає, всупереч пережитим страхам:

«Феєрверки над містом і поїзди, що повертаються, жінки знову мають чоловіків, а чоловіки
мають роботу.
Кожен з них знає, який кривавий шлях до свободи»

[Kateřina Konečná · Rating 5 out of 5]

ospalé něžnosti

Neony
Zvoní klekání
v tvých očích vycházejí
hvězdy a květiny
padají na zem
mezi stíny
na břeh jezera kde roste rákosí a kmín
kde dřevaři po skončení práce pijí
kořalku z jeřabin

A mně se chce tak spát
Spát
ve stínu tvých vlasů
Spát na nic nemyslet
při zvuku tvého hlasu se probouzet
jak kuchař
v pohádkách kde se spí stovky let
a znovu usínat
s hrstí tvých vlasů na čele
a trochu žárlit
na slunce
které ti po těle kreslí
malé nepochopitelné obrázky

[Ema · Rating 5 out of 5]

Václav hrabě je moje spřízněná duše

[Diana Děkanová · Rating 5 out of 5]

Ostatně
"život vás naučí Hošánci!"
-
poézia, akej často na československej scéne niet

[Šárka]

Neumím objektivně hodnotit poezii (jde to vůbec?!), tudíž mimořádně nechám hodnocení volné.
Pro mě to byla taková atmosférická četba. Básně pana Hraběte vytváří totiž takovou zvláštní atmosféru a přijde mi, že na tu musí mít člověk náladu. :)
Tedy občas líbilo, občas ne. :)

[Mara Pol · Rating 5 out of 5]

Byly dny kdy jsem se vyloženě těšil až si pustím jazz a k tomu budu číst tuhle sbírku. Ke spoustě básní se neustále vracím. Je to o pocitu, o blues, jazzu, nočním meste o lásce, svobodě. Všem milovníkům beat generation vřele doporučuji

[Pixie · Rating 5 out of 5]

Připomenout si Hraběte je vždycky dobrý nápad.

[Brongi · Rating 4 out of 5]

3,5 ✨
Musím Hraběmu nechat jeho kreativitu se slovy. Někdy jsem se nad slovními spojeními musela zamyslet, protože jsem je nikdy dřív neviděla. Bohužel ale spousta básní jen tak "proplula" kolem mě a asi si je nebudu pamatovat. Nečte se to jednoduše, obzvlášť, když text létá po celé stránce bez jakékoli struktury či interpunkce, ale rozumím, že to byl znak té doby. Určitě to byl (i po Krylovi) zajímavý počin. Hrabě byl tak mladý :'D

[Filip ☕️ · Rating 5 out of 5]

docteni blues jsem neskutecne dlouho odkladal, nejspis protoze vim ze jakmile veskerou tvorbu hrabete budu mit za sebou uz nikdy nenajdu nic co by se ji alespon trochu podobalo a tak jsem chtel ten slovy snad nepopsatelny pocit ktery dokaze vyvolat prave jen jeho tvorba prodlouzit jak to jen slo. moje srdce a duse a cela existence plane pro vic. jdu zkonzumovat vsechno co se hrabete i jen trochu tyka, projit se po praze, v polovine srpna se uz ladit do podzimniho, vyuzit kreativity kterou ve mne jeho tvorba vzbuzuje a pak zpet do meho basnicko-umeleckeho limba.

[Lauri_jel14 · Rating 5 out of 5]

Zážitek z četby: sedět za mlhavého rána v Praze s cigaretou, po noci strávené v jazzových klubech a blouděním nocí a pozorovat Vltavu

Favoriti:
Prolog
Variace na renesanční téma
Ospalé něžnosti
Ty
Bourée (Sol-minore)
(Bylo už k ránu)
Déšť
Květen
(Luxorská sfinga)
Noční obraz
Odpočinek v Camarillu
Pár tónů
Stoptime
Vojenská suita

[asmo · Rating 3 out of 5]

couldn't relate much to the romantic poems, but the verses were really beautiful and made me think

my personal favorite:

červená, lidská
krev vsakuje do hlíny
zkus poznat, kdo je vrah
a kdo je
nevinný

[julie · Rating 5 out of 5]

Jsi soumrak cigaret upálených
k větší slávě tvojí
Pojď a zatemni nahýma očima
tohle nestydatě kruté ráno
Někde přes cestu mé nedospělé mysli
leží tvůj ztracený vlas
Jsi dar krutosti který mi byl odepřen
Přijď ať se konečně naučím
zabíjet tvým stínem
vtíravý ranní ptačí křik

[Eliška ** · Rating 4 out of 5]

Blues pro bláznivou holku: 5⭐️
A jiné básně: 3,8 ⭐️

[Alica Ďurišová · Rating 5 out of 5]

Krása

[Michaela Lincová · Rating 5 out of 5]

máš oči jako tabák

also doporučuji recitál od Jana Potměšila:
https://youtu.be/h-LIygJkE2E?si=-y7-c...

[Jan Boanerges · Rating 5 out of 5]

“Můžu tě ztratit
a zase budou rána
plná cigaret
a bude to svádět
ke krásnému a pompéznímu smutku”


Přesně to, co se dá očekávat do mladého jazzmana, který se tragicky otráví plynem, když mu je zima

[Jozef Melichár · Rating 5 out of 5]

Vrátil som sa k tejto knihe po dlhšom čase a stále ma to baví.

[V · Rating 4 out of 5]

Jednou jsem na jakémsi blogu narazila na úryvek z básně. Básně opravdu moc pěkné. Napsal ji Václav Hrabě. A tehdy jsem se rozhodla, že si jeho sbírku musím přečíst, určitě bude tak úžasná jako tahle báseň. Tak jsem si to půjčila v knihovně (s ročním zpožděním, ale přece) a začetla se. Byl to fakt zážitek.. Skvělý doušek poezie, který jsem si dopřála během hektického týdne plného písemek a stresu. Některé básně, dobře, skoro všechny, byly smutné, melancholické. Jako blues, řekla bych. Přesto jsem si je zamilovala, jen málokdo umí napsat několik veršů o Měsíci, kde ho osočuje a vyzdvihuje zároveň. Tuhle knížku mám na svém seznamu přání. Snad ji jednou dostanu a budu se k básním moct neustále vracet...

[Tomáš Obůrka · Rating 5 out of 5]

Za tohle by mě všichni učitelé literatury zabili, ale kam se hrabe Máj nebo Kytice. Poezie tohoto typu k lidem mluví, protože není plná patetických a vzdálených ideálů jako Máj, nesnaží se čtenáře poučit jako Kytice, je to prostě sbírka pocitů jednoho člověka.

[Melori · Rating 4 out of 5]

láska mého dospívání, nikdy nezapomenu na recitování jeho veršů na hřbitově na Šrámkově Sobotce, to byla dekadence... :)

[simona · Rating 5 out of 5]

VH především a vždycky.

[Veronika · Rating 5 out of 5]

Opravdu nádherná všeříkající poezie…