Eine Kleinstadt irgendwo in Böhmen, kurz vor dem Ersten Weltkrieg. Die Moderne hat auch in der Provinz schon Einzug gehalten mit Filmvorführungen, den ersten Automobilen und sogar Flugzeugen. Der junge, geckenhafte Kaufmannssohn Kamil, der schon mal die Luft der Großstadt geschnuppert hat, kann sich gar nicht genug tun, die Moderne gegen diese altmodische Provinz auszuspielen. Denn hier geht noch alles seinen gewohnten Gang: Da waschen die Wäscherinnen noch am Fluss, da sitzen die Männer im Kaffeehaus, da promenieren die Honoratioren und die Töchter der Handwerker und dazwischen die Juden, da kommen mal Komödianten und mal Soldaten, mal feiert man den Abgeordneten, mal brennt das Freudenhaus ab – viel mehr passiert nicht. "Sie schläft, die Bezirksstadt" – bis die Nachricht von der Ermordung des Thronfolgers in Sarajewo eintrifft: Dann konnte man hören, "wie jemand in der Stadt ein Fenster zuschlug". Ein liebevoll-satirischer Roman aus dem Böhmen der K.-u.-k.-Zeit, humorvoll und sprachlich elegant erzählt, mit einem Schuss Absurdität. Antonín Brousek, der Übersetzer des "Švejk", hat diesen Roman aus dem Jahr 1936, dessen Autor in Tschechien so bekannt ist wie Hašek, Hrabal oder Kundera, kongenial neu übersetzt. Eine Entdeckung für deutsche Leser.
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista. Dílo K. Poláčka představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy. Ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života. Poláčkovy prózy lze rozdělit na humoristické a společensko-kritické. Snad nejúspěšnějším dílem je posmrtně vydaný příběh Petra Bajzy Bylo nás pět.
,,Je prokázáno, že záliba ve frázích vzniká z neznalosti fakt, z nepřítomnosti myšlenky a nedostatku vlastního úsudku.’’ (Karel Poláček, Žurnalistický slovník, 1993) První díl Okresního města poukazuje na rozpad maloměsta, na lhostejnost postav, které provádějí dokola ty samé aktivity, nezajímá je hloubka, mluví ve frázích. Strnulá gesta postav působí komicky, místy až děsivě. Tato fráze a nezájem může připravit podmínky pro vznik totalitních režimů.
Nejsem si jistá, o čem přesně příběh byl, pořád jsem se nebyla schopná do děje dostat a to jsem některé pasáže poslouchala pořád dokola. Nicméně kniha obsahuje poměrně mnoho momentů, které v člověku ulpí nebo mu nějak lehce posunou pohled na svět. Autor se snaží zobrazit ošklivost lidské povahy a velmi se mu to daří. Kniha má asi 15 hlavních protagonistů a po dočtení knihy si je sice ani všechny nepamatujete, ale stejně ve vás zanechají negativní dojem. I když vám jejich vady byly na začátku sympatické, stejně časem udělají něco, co z nich udělá až pitoreskně špatné kombinace negativních vlastností.
Karel Poláček zkrátka umí vykreslit atmosféru maloměstského/vesnického života tak, že vám místní obyvatelé brzy přirostou k srdci. Příběh nemá děj, není to klasická kniha s pointou, jež má zanechat následek na čtenáři. Je to spíše líčení vezdejšího života v celé své nádherné prostotě. Opakující se prvky, ba i navlas stejné momenty, mi připadaly jako hravé poukázání na cykličnost žití. Z praktického hlediska určitě neuškodilo si připomenout návyky postav, jelikož se jich v těchto 59 kapitolách (podotýkám, že krátkých) vyskytlo opravdu mnoho. Jsem zvědavá na zbývající díly tetralogie.
boring ale libily se mi crazy antisemitisticke vylevy ne kvuli obsahu ale forme ofc. mrzelo me ze nikdo na akademicke pude necancellnul lekarenskou spolecnost za scenu kdy si vsichni pratele prohlizi nude kastelanovy dcery ve spolecnosti kastelana a jejiho exhusbanda (ktery jsou btw podobneho veku - vcelku twisted) a smutni nad tim ze neni v obraze dost jasne videt cuchi. ahh sracky tyto knihy me nuti pochybovat co je kanon ceske klasiky a jestli je nektera dila stale nutne cist