Rekonstrukce

by Viktorie Hanišová

Přežít ještě neznamená žít.

„Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech okolo.

Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Do té doby přitom vedli průměrný život, v němž nic nenasvědčovalo nadcházející tragické události. Nenašel se ani žádný dopis na rozloučenou, svědkové posledního dne zamlklé matky s dítětem si pořádně ničeho nevšimli. Eliška proto vyrůstá s desetiletou prázdnotou místo dětství, kterou se v dospělosti rozhodne objasnit. Proč to matka udělala? A proč ji nevzala s sebou…

V pořadí třetí román úspěšné prozaičky Viktorie Hanišové je o přitažlivosti prázdných míst, o podmanivosti pádu do temnoty. Občas stačí málo, třeba snaha najít životní rovnováhu — a člověk se znenadání kýve nad propastí.

Genres: Czech Literature, Fiction, Contemporary, Audiobook, Drama, Family

311 pages, Hardcover

First published April 30, 2019

About the author

Viktorie Hanišová (born 1980) debuted in 2015 with the well-received novel Anežka /Anežka, about the dysfunctional relationship of a mother and her adoptive daughter, concealed racism and stereotyping. Hanišová is a graduate in English and German from Charles University, Prague. She works as a translator and language teacher.

Viktorie Hanišová pochází z Prahy, na Univerzitě Karlově vystudovala anglistiku a germanistiku. Věnuje se překladatelství a je lektorkou cizích jazyků.
Spisovatelsky debutovala v roce 2015 příznivě přijatým románem Anežka o nefunkčním vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. V roce 2018 následoval román Houbařka o dětském traumatu a domácím násilí. Román Rekonstrukce završuje volnou trilogii románů, jež propojuje téma mateřství.

Reviews

[Heba · Rating 4 out of 5]

لقد تلقت الصغيرة " إليس " صدمة عنيفة بإكتشافها للجثتين ، والدتها قتلت أخيها ومن ثم انتحرت ، تولت خالتها رعايتها، وعندما أصبحت شابة بدأت تتقصى وراء كل الخيوط الممكنة التي قد توصلها إلى حل غموض اليوم الأخير في حياة أمها....
الكاتبة التشيكية " فيكتوريا هانيشوفا " تمكنت من تصوير تلك المعاناة الرهيبة في سرد يتصف بشفافية تخترق كل شيء ، الصور المبعثرة في الذاكرة ، الكلمات التي سقطت في الهاوية، الأسماء الغريبة وتلك القريبة ، النظرات الشاردة، الابتسامات الشاحبة ، والأحلام التي تجسد الحقيقة الغائبة..
هل يمكن أن تثبت قصاصات الذكريات على لوحة تستند على الحائط ..يتم تعريفها بشرائط مطاطية توصل فيما بينها ؟
مطاطية..!!
لابد وأن تلك الذكريات سترتد على ذواتها في متاهة مغلقة...أليس كذلك ...
هل يفضي ذلك إلى القصاصة المفقودة تلك التي بها تتعرف لما أقدمت والدتها على هذه الجريمة المروعة ؟
كانت تؤمن بأنها ستصل إلى اكتشاف حقيقة الجريمة المنسية لكنها دمرت حياتها بمطاردة ماضٍ لم يكن ليسلم لها بأسراره الدفينة...
كل يوم من التقصي كان يعلن عن فواتها لعيش اللحظة الحاضرة ، وعندما حاولت الفكاك من قبضة الذكريات وتلتقط أنفاسها لحياة جديدة ، أصغيت السمع لعل شهقتها تصلني ، تلك الشهقة التي تأذن بالنجاة....ولكن كيف وهى قد انتهت حياتها في لحظة كشفها لجثتي والدتها وأخيها...
عن جرائم القتل التي ترتكبها الأمهات اللاتي يقتلن أطفالهن ، وقد ذكرت الكاتبة عدد منها يستند لأحداث حقيقية ، قد يُدعى بأن الأم كانت تعاني الفصام ، الذهان ، أو أي مرض عقلي لكي يبرأها من الجريمة ، او إنها أرادت قتل طفلها لإرضاء شريكها أو لكسب المال أو جذب الانتباه ، وترى بالنهاية يصدر لها حكم بالسجن المؤبد ...
تساءلت كيف يمكن لاقتناص حياة أن يقابل بسجن ولو مدى الحياة ؟!!!
لابد أن يكون هناك تفسير لذلك ، كل شيء له ما يبرره ، ربما تظهر الحقيقة يوماً ما...




.

[Linda · Rating 3 out of 5]

Neticēju, ka kādreiz ko tādu rakstīšu par Hanišovas darbu, tomēr te tas ir - šīs grāmatas beigu daļa nesa līdzi zināmu vilšanos un sasteigtības sajūtu. Nojaušu, kāds bija autores nodoms, tomēr mans racionālais prāts vēlējās ko vairāk par to, ko noslēgumā saņēmu.

Sākums stāstam bija patiesi daudzsološs, aizrāva sev līdzi nemanot. Nenožēloju, ka izlasīju, bet “Sēņotāja” šķita galvastiesu pārāka.

[Jana Černá · Rating 3 out of 5]

„Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly…“
Tak nějak by se daly charakterizovat chudinky opuštěné výhonky děje, které ale nikam nevedou, na konci se nespojí do jednoho celku a čtenář se jenom ptá, proč tam byly, kam šly a kam zmizely.
Chtěla jsem původně dát jen dvě hvězdy, ale nebylo by fér být přísná kvůli tomu, že jsem po Houbařce Rekonstrukcí zklamaná. Nemít srovnání, asi bych se spokojila s oddechovkou o těžkém tématu, ale napsanou lehkou rukou. Takhle se musím ptát, proč mě autorka po Houbařce, ve které jako by vážila každé slovo, týrá banalitami jako „něco však ve mně zemřelo“ nebo „v tu chvíli jsme věděla, že je to ten pravý“? Proč v Houbařce dokázala příběh dávkovat s naprostou přesností, kdy a kolik hnusu, překvapení, naděje, smutku použít, ale v Rekonstrukci se to všechno míchá do jednoho jídelnového UHA? Měla moc málo času na to, aby si s nosným tématem vyhrála jako v Houbařce?
Škoda, že jí to nejde vrátit s tím, že „tak znovu a lépe“.

[Zuzulivres · Rating 4 out of 5]

Hanisova ma stale bavi. Od isteho momentu som sa nevedela odtrhnut az pokym som neobratila poslednu stranu a zostala pozerat do blba. Tazko sa mi po takejto nakladacke rozcitava dalsia kniha, uz som skusala dve a asi chviku pockam...

[Ieva Strazdiņa [mrs.lasitaja] · Rating 5 out of 5]

Kad izlasīju autores “Sēņotāju”, cerēju, ka šis nebūs pēdējais, ko no autores būs iespēja lasīt latviski. Tas ir piepildījis, izlasīju “Smilšu kastes detektīvs. Rekonstrukcija” un nu jau atkal ceru, ka varēšu lasīt vēl arī citus autores darbus. Tik jaudīga! Tik laba! 🔥Vispār čehu literatūra ir kaut kas pilnīgi priekš manis. Bet par visu pēc kārtas.

Šī grāmata noteikti ierindojas kategorijā “emotional damage” - līdz ar to, šī nav grāmata visiem. Jārēķinās ar skaudru stāstu, tumšām varoņu domām, kas sevišķi var satraukt jaunās māmiņas, kas šobrīd pasauli uztver jutīgi. 💔Taču, ja smagās tēmas ir Tavas - negaidi ne mirkli un ķeries klāt šai grāmatai.

Stāsts sākas ar traģēdiju. Un traģēdijas apēnota ir Eliškas dzīve. Brīdī, kad Eliška pati kļūst par savas dzīves lēmumu pieņēmēju, viņa nolemj noskaidrot, kas īsti notika desmit gadus atpakaļ? Vai viss ir tieši tā, kā Eliška atceras? Vai viņa vispār atceras visu?

Lai nelaupītu stāsta jaunatklāšanas prieku, es nestāstīšu neko vairāk par sižetu. Taču grāmata mani ļoti aizrāva un es nespēju to nolikt. Šī noteikti ir viena no šī gada spēcīgākajām izlasītajām grāmatām.

Autore neticami labi notur intrigu visas grāmatas garumā, līdz pat stāsta beigām nav skaidrs, kādas būs atbildes uz jautājumiem. 👀 Šī ir grāmata, ko iesaku lasīt kopā, proti, ir labi, ja pēc tās izlasīšanas varat ar kādu parunāt. Es priecājos, ka mēs ar @piedzivot.lappuses to izlasījām faktiski vienlaikus un varējām pārrunāt, jo pēc izlasīšanas šo stāstu gribas izrunāt no sevis.

Kas interesanti, ka stāsts ir izdomāts, tomēr autore iedvesmojusies no reāliem stāstiem, kā arī daļa no tiem iekļauti grāmatā. Biedējoši, bet vienlaikus tik svarīgas tēmas, par ko runā autore - mentālā veselība un pēcdzemdību depresija. ⚫️

Spēsi izlasīt? 👀

Tulkojis Jānis Krastiņš.

[Tereza Eliášová · Rating 5 out of 5]

Z Rekonstrukce mám depresi, ale musím říct, že mě ten příběh dost pohltil. Je hodně strašidelnej, když se na něj díváte pohledem mámy. A nutí vás přemýšlet o spoustě věcí a o tom, co všechno je člověk schopný vydržet a přežít. A co už třeba ne.
A co se stane, když ne.
Co to udělá s vámi a s lidmi kolem vás.
Viktorie Hanišová píše ohromně čtivě, což je pro mě u takhle těžkého tématu docela překvapení. Stránky ubíhají samy, ani nevíte jak. Nechává spoustu věcí nedořečených viset ve vzduchu, což je trochu dráždivé, ale předpokládám, že v tom je kouzlo celého příběhu. Určitě si od ní musím přečíst ještě nějakou knihu.

[Lauma Gurgone · Rating 3 out of 5]

Drūma, intriģējoša grāmatas pirmā daļa, bet jo tuvāk beigām, jo vairāk apjukusi jutos. Jauna sieviete izmeklē savas mātes un brālīša nāves cēloņus, kuros es pati sapinos. Iesaku labāk izlasīt autores grāmatu “Sēņotāja”.

[ولاء شكري · Rating 3 out of 5]

"يكفي أن يفقد المرء السيطرة على نفسه للحظات، وبعدها يندم حيث لا ينفع الندم"

[Bosorka · Rating 4 out of 5]

Téma opět velice hutné, krk svírající podobně jako ruce matky rdousící svého malého syna. A spousta otázek, které si nepokládá jen sama hrdinka, ale i čtenář. Proč to máma udělala? Co se muselo stát, aby se uchýlila k něčemu tak děsivému? Proč ji nechala na světě napospas všem otázkám, které ji budou nejspíš sužovat po celý život? Obětí byl sice syn, ale v důsledku i dcera, kterou to, co se jí stalo v útlém dětství, nikdy neopustí a bude trápit nejen jí, ale nakonec i celé její okolí. Rekonstrukce se četla rychle, odsýpala, ale něco mi tu tentokrát chybělo, něco naopak přebývalo. Některé situace, které hlavní hrdinka prožívala, vlastně jen zbytečně natahovaly děj, který ovšem nikam neposunuly. A chybělo pro změnu nějaké vyústění. Trochu mi nesedla Eliška a i když jsem její pohnutky chápala a držela jí palce, i tak mi vadilo, že ve svém sobectví ubližuje i okolí, které se snažilo být jí nápomocné. Z knížky jsem trošku v rozpacích, byla vlastně dobrá, ale nebyla výborná a zatím ji zařazuji až za dvě předchozí autorčiny knihy. 3,5.

[Elina Dlohi · Rating 5 out of 5]

Ja Tevi aizrāva autores iepriekšējais romāns Sēņotāja, tad "Smilšu kastes detektīvs. Rekonstrukcija" Tevi noteikti neatstās vienaldzīgu. Tā ir smeldzīga un dziļa grāmata  par aktuālu tēmu kā pēcdzemdību depresija un neveselām attiecībām ģimenē, kas izpaužas kā klusums.

Romāna centrā ir Eliška, kura cenšas rekonstruēt savas pagātnes traģēdiju: kāpēc viņas māte nogalināja četrgadīgo brāli un pēc tam izdarīja pašnāvību? Caur šo traumu viņa cenšas saprast sevi un savu dzīvi. Autore meistarīgi rāda, kā neizrunātas bērnības sāpes var ietekmēt mūsu dzīvi arī pieaugušā vecumā.

📌 "Atmiņas tiek pārrakstītas. Tas, ko tu atceries, patiesībā ir tikai nospiedums vai drīzāk sākotnējā atmiņu brīža nospiedumu virtene..."

Kāpēc tas notika? Vai tas varēja nenotikt?  Kā tas ietekmē šodienu? Kā to var aizmirst? Autore ar tēlainu valodu ierāva mani šajā stāstā, neļaujot nolikt malā grāmatu līdz tā ir izlasīta. Grāmatas beigās asaras bija neizbēgamas – tik spēcīgs un dziļš darbs 💔   💔   💔  

 No manis  5  ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️

Lai gan gribētu ieteikt šo grāmatu visiem, tās smagā tēma var nebūt piemērota ikvienam. Bet, ja esi gatavs emocionālam ceļojumam, "Smilšu kastes detektīvs. Rekonstrukcija" ir lasīšanas vērta. Viena no šī gada labākajām grāmatām!

Ceru, ka @petergailis izdos arī citas Hanišovas grāmatas: Anežka, Garā trase un Svētdien pēcpusdienā. 📚


"....tikmēr dzīve izslīdēja viņai caur pirkstiem. Vina novecoja, vēl jauna būdama...... Koncentrējies uz sevi un to, kas tev ir, nevis uz to, kā tev nav.

"Ierīce pieprasīja, lai aizceļoju atpakaļ laikā uz dienu, kas manu dzīvi pārplēsa uz pusēm - tās vairs nebija savienojamas"

 Viņas pasaule bija milzīga, tukša māja, kuras vienīgais iemītnieks un uzmanības centrs bija viņa"

[Arta · Rating 4 out of 5]

Smagu nopūtu grāmata.

Viktorijes Hanišovas «rokrakstu» biju izpētījusi jau «Sēņotājas» laikā, tāpēc uz «Disnejlendu» vai «tējas pēcpusdienu ar Lāča kungu un lelli Maiju» nemaz necerēju. Un tomēr…

Grāmata «runā» par sabiedrībā aktuālu, taču joprojām nepilnīgi saprastu un pieņemtu problēmu – pēcdzemdību depresiju, vienlaikus uzsverot mentālās veselības stiprināšanas nozīmi un sekas, ar kurām nākas saskarties, ja problēma tiek paslaucīta zem paklāja (un vēl pāri uzlikta dīvāna kāja).

Šī noteikti nav grāmata nesagatavotam lasītājam – kādam, kurš pēc «provokatīvu virsrakstu» uzsūkšanas ziņu lentē, meklē atspirdzinājumu grāmatu lappusēs.

[Linda Tomase · Rating 5 out of 5]

"Sēņotājas" autore neliek vilties. Neparasts, aizraujošs romāns. Psihiatrijas un psiholoģijas tēmas, mūsdienu Čehijas ainas, lielisks tulkojums. Vēlos šo autori lasīt vēl.

[Simone · Rating 5 out of 5]

Proč je současná česká (ženská) tvorba taková? Přemítám, zda mi to už nestačilo. A pak vyjde další kniha, anotace jako vystřižená z hororu a já jako šílená letím do knihkupectví, abych si mohla přečíst další drama, které ve mně po přečtení ještě dlouho rezonuje.

Přestože jsem si v Rekonstrukci nenašla své téma, příběh se mě dotkl velmi. Když jsem došla do stádia "ježiši, ach jo, proč?!", začala jsem se pomalu smiřovat s tím, že jsem psychopatka, která se v takovéhle literatuře vyžívá. Já nevím. Dělá mi dobře číst o utrpení druhých? Mám pak pocit, že můj vlastní život je jen slabý odvar? Vážím si po přečtení toho, co mám, více? Who knows.

A taky jsem přišla na to, co mi vadilo na Horákové - proč mi kniha připadala po povrchu klouzající. Tady v Rekonstrukci to bylo taky, ale ne tak moc, abych si toho hned všimla.
Popisné pasáže. Kdy místo přímé řeči autor svižně popíše, co všechno se stalo. Tak přesně tohle mi knihu dovede velmi rychle odosobnit a já nejsem schopna se do postav vžít. Popis jako takový mi nevadí, pokud se na chvíli zastaví a rozvede situaci. Ale jakmile na straně proběhne několik let, nebo prostě jen výčet životních událostí, přestávám si čtení užívat.
Není třeba vědět úplně všechno.

[ansvarcova · Rating 5 out of 5]

Rekonstrukce byla první knihou, kterou jsem od Viktorie Hanišové četla. Nadchlo mě to od prvních stran. Nejen díky tomu, že je kniha napsaná opravdu čtivě, ale i díky tématu, kterému se autorka věnuje. Temná rodinná dramata, v tomto případě matka, která za podivných okolností zavraždí nejdřív svého syna a posléze spáchá sebevraždu sama. Za sebou ale nechává nejen manžela (který v knize figuruje jen okrajově), ale hlavně dceru Elišku, která se v dospělosti rozhodne této rodinné tragédii přijít na kloub. Věnuje tomu několik let a my jsme svědky toho, jak jí to celou pohlcuje, i na úkor přítomného žití...

Skvěle napsané, otevřený konec mi nevadil. Rekonstrukce mě navnadila přečíst si od autorky i její další knihy (už dlouho na mě v knihovně čeká Houbařka a já nechápu, proč jsem se k ní doteď nedostala!).

[Oskars Kaulēns · Rating 4 out of 5]

mūsu atmiņas mēdz būt iztēles rezultāts. bet vai iztēles radītiem tēliem un situācijām ir kāda saistība ar atmiņu? grāmata par apsēstību ar pagātni un atmiņām, un visu to, ko tās mums ir atņēmušas tikpat spēji un nepielūdzami, cik radījušas.

[Anysha · Rating 3 out of 5]

Upřímně moc nechápu nadšení, pro mě to byla čtivá, ale průměrná kniha. Začátek byl vynikající, sliboval napětí, možná dokonce strach, ale potom se z toho stalo 'psychologické' drama složené z klišé (umírající terapeutka), řetězce nepravděpodobných událostí a zbytečných odboček bez závěrečného 'uff'. Pokud měla být ústředním tématem nespolehlivost paměti a lehce zvrácená touha pátrat ve vlastní minulosti, tak dobře - ale téma mateřství na mě prostě nějak nezafungovalo. Ale přestože i hrdinka mi byla spíš nesympatická (i přes všechna její traumata jsem jí to nějak nevěřila), právě čtivost mě nutí dát aspoň 3 hvězdy. :)

[Nataša · Rating 4 out of 5]

3,5? alebo 4* neviem....
Som zmätená. Aj napriek téme sa to číta ľahko, ale rozhodne to nie je jednohubka. V prvom rade si treba uvedomiť, že je to psychologický román a nie detektívka. Psychika hlavnej postavy Elišky dávala zabrať nielen jej samotnej, ale aj mne, a to hlavne na konci. Je to zaujímavé, dokonca aj to vyvrcholenie deja je iné, a tak trochu neočakávané. Ale stále je tam to "čo ak." Iba raz sa mi stalo, aby vo mne kniha vyvolala svojím koncom takýto nepokoj.... A doteraz neviem, čo si mám o tom myslieť. Nemyslela som si, že ešte takú podobnú knihu nájdem, a hľa...

[Eliska · Rating 3 out of 5]

Paní Hanišová opět dokázala, že umí vyprávět příběhy o podivných vztazích v rodinách, o mateřství ve všech podivných podobách a o životech těmito podivnými vztahy ovlivněných. Tentokrát ale zvolila velmi těžké téma, které svým, sice čtivým, způsobem psaní nedokázala úplně obsáhnout. První cca čtvrtina knihy mě úplně pohltila, ale dál už to bylo jakési podivně roztahané s divnými odbočkami a postavami a zůstal jen strach matek ze společenského vývoje a z toho, že vzorce z rodiny se mohou opakovat. A těch divných matek tam možná pro mě tentokrát bylo trochu moc.

[Denisa Ballová · Rating 2 out of 5]

Po románe Houbařka veľké sklamanie. Rozdrobený dej, nevýrazné postavy, ploché charaktery, nadbytočné dialógy. Celé by som to skrátila, záver zmenila a aspoň odpovedala na tú najdôležitejšiu otázku - prečo matka vraždila.

[Inga Grencberga · Rating 4 out of 5]

ļoti drūma grāmata… bet tādā ziņā - laba.

[Donia Darwish · Rating 2 out of 5]

لا أحد يستطيع أن يعرف ما يدور فى رأس الآخر ⁉️

يمكن 🤔 كان خارج عن إرادتها
أو كانت مصابة بالإكتئاب☹️
ولا يكون ابنها شقي جدا 😞
او زوجها ساب البيت 🏡 أو كان عنده حبيبة تانية

👆🏻👆🏻👆🏻
تساؤلات هنفضل فيها طول مدة الرواية
ياترى و يمكن … ⁉️
كله بدأ لما رجعت أليس من مدرستها … لقيت ج**ثة مامتها و على مسافة منها ج**ثة تانية
لأخوها الصغير " چورچ" …
صدمة على بنت فى سنها
بوليس 🚔 وتحقيق
مين هيتولى مصير البنت ديه
بيقولوا ابوها مش عايزها اتعقد واتشائم منها ☹️
مفيش غير عمتها .. هى اللى هتتولى تربيتها …

طيب والقضية كانت ايه ليه الأم عملت كده فى ابنها البرىء … والله مش عارفين 🤷‍♀️

📌 الجيران بيقولوا ده طفل عنيد وهى اكيد تعبت فيه
بس اكيد ده مش تبرير 💁🏼‍♀️

📌تاريخ مرضى فى حياتها اثر على نفسيتها مع ولادها

📌ولا يمكن جريمة مدبرة عملها حد وخلع ولبس الأم وانتهى …🤷‍♀️

هتكبر " أليس " فى العمر بس الحادثة عمرها ما هتروح من بالها وهتفضل تعافر علشان تجيب قرارها
ما هى مش معقول الست الكُمل يتهموها تهمة زى ديه … وماتلقيش اللى يتصدر لها ويدافع عنها ويحمى عرضها
حتى ابوها ساب وخلع 👋 🏃🏼
والعمة ساكتة وكل اللى عليها ماتدوريش فى ماضيكى وعيشى وقتك وانتهى

📍« ياترى احنا اللى بندمر حياتنا لما بنفضل ندور ورا حاجات ملهاش وجود إلا فى دماغنا ‼️ »

ازاى يا عالم … انسى ما هى ديه أمها وده أخوها اللى اتق***تل
وبس كده هنفضل فى حلقات وبحث مستمر ولوحة كبيرة فى اوضتها متعلم عليها بالاصفر والأحمر … تربط الأحداث وتوصل الشخصيات مع بعضها يمكن تلاقى دليل

اخدت بالك قولت كام مرة " يمكن " فى الريڤيو
الرواية مبنية على الـ " يمكن " الحقيقة فين
شكلك عمرك ما هتعرفها
كل واحد عنده جانب من القصة
والقصة كاملة مع الأم اللى ما***تت
اعتبريها جريمة وعدت 🤷‍♀️

📍« انت تخاطرين ببحثك طوال حياتك عمن ظلمك …انسى ما مضى وركزى فى نفسك وفيما هو عندك وليس فيما لا تملكينه »

رواية جريمة نفسية معقدة … فكرتها حلوة جدا وتناولت موضوع مهم " عقدة 🪢 ميديا "
🔖 ايه اللى يوصل أم تأ***ذى ولادها ⁉️

🧷 هل مرض نفسى وراثى مثلا
🖍ضغط عليها من اللى حواليها
🧷الخوف من المستقبل عليهم وبقتـ ***لهم بتفتكر انها كده بتحميهم من الوحوش اللى برا ومن مستقبل مش باين له ملامح من وجهة نظرها
🖍 انتقام من معاملة سيئة من الشريك زى ما قالت اسطورة " ميديا "

كلها تساؤلات مهمة وموضوع خطير حلو ان رواية تتكلم عنه بس للاسف الرواية سابتنا لتساؤلتنا نخمن السبب لكده .. وبطريقة ممل فى البحث من البنت عن الاسباب ..
وفى الاخر الحل ارمى ورا ضهرك ماضيكِ وما تنبشيش فى الماضى
وما بلاش نتكلم فى الماضى …بصوت عمورة ☹️

ارهقت صحيح على الفاضى لان مفيش حل توصلت له بس عرفت منها معلومات كتير اغنتنى عن حبكتها 😁 وده المهم انى طلعت مستفيدة برضه 😉

#مكتبة_دنيا
#قراءات_أكتوبر_٢٠٢٢
#قراءات_٢٠٢٢

[Signe · Rating 4 out of 5]

Oho. Beigas izvelk vērtējumu uz pārliecinošām četrām zvaigznēm.
Sīkāk pat negribas komentēt. Baisas, pārliecinošas detaļas un daudz jautājumu.
Lasiet.

[Zuzana Schedová · Rating 4 out of 5]

Rekonstrukce, nejnovější knížka české autorky Viktorie Hanišové, byla zároveň i mým prvním setkáním s její tvorbou, doteď jsem od ní ještě nic nečetla, ale o jejích předchozích románech Houbařka a Anežka jsem toho slyšela hodně pozitivního. Vždy mě tak trochu děsí, když se knížka s tak náročným tématem čte tak dobře a lehce, přičemž vás současně ale i zasáhne a nechá přemýšlet. Viktorii Hanišové se tohle v Rekonstrukci povedlo a hned mi bylo díky tomu jasné, že tato autorka rozhodně psát umí.
Rekonstrukce vychází ze skutečného případu z černé kroniky, kdy matka zabila nejprve svého několikaletého syna a nakonec i sebe. Naživu zůstala jenom její dcera, devítiletá holčička Eliška, která najednou přišla o celou rodinu a o všechno, co znala. Nakonec se jí ujala její trochu zvláštní a samotářská teta. I když autorka vychází ze skutečného případu, všechno ostatní v románu je smyšlené. Autorka v románu přemýšlí, co se s Eliškou vlastně stalo dál a je to všechno výsledkem její fantazie. Sledujeme tedy život Elišky, to, jak vyrostla, dospěla, studovala a vidíme, jaké to vlastně je být jediná, co přežila. Pozorujeme, jak to ovlivnilo její život, vztahy, přátelství a všechno. Protože se nikdy nepřišlo na to, proč to její matka vlastně udělala, Eliška se rozhodne, že to vypátrá sama. Z pátrání se ale postupně stane posedlost, která ji postupně začne strhávat, protože podle Viktorie Hanišové ,,Přežít ještě neznamená žít.“
Jak už jsem říkala, Viktorie Hanišová rozhodně psát umí. Rekonstrukce je napsaná čtivě a chytne vás od první stránky. První polovina románu mně osobně doslova vzala dech. Autorka se rozhodla rozpracovat hodně složité téma a to je zároveň i její slabinou. Zatímco je první polovina románu naprosto skvělá, v té druhé trochu začala ztrácet dech. Téma mateřství, poporodní deprese a stinné stránek rodičovství v kombinaci s duševními poruchami, depresí, sebevraždou, pocity viny a nedořešené minulosti, to už bylo místo na jeden útlý román příliš a přišlo mi, že si toho autorka nabrala najednou mnoho. Rekonstrukce je ale i tak skvělá kniha, která rozhodně stojí za pozornost. Líbí se mi, s jak kvalitní tvorbou přichází české autorky, jako čtenářce mi to dělá velikou radost.

[Zanda Melne · Rating 3 out of 5]

Šī ir viena no tām reizēm, kad grūti saprast, kā novērtēt. Sākums – stabils 4. Bija liela interese lasīt, gribējās uzzināt, kas notiks tālāk, kā viss notika un ko izdosies atklāt. Aizrāvos. Taču beigas vērtēju ar 3. Jāatzīst, pēc izlasīšanas palika mazliet dīvaina pēcgarša. Grūti pateikt, ko gaidīju, bet noteikti ne to, kas notika. Notikumi attīstījās tik strauji, ka viss šķita sasteigts un nedaudz sapiņķerēts. Vai tās bija apsēstības sekas?! Varbūt! Laikam jāļauj iespaidiem "nosēsties", lai varētu pilnvērtīgāk novērtēt. Pagaidām 3.

[Denisa · Rating 3 out of 5]

Akosi ma nevedia presvedčiť tieto Hanišovej knihy. Číta sa to dobre, dej plynie, stále sa niečo deje, pár zaujímavých informácií o architektúre, psychike sa človek dozvie, ale... celé je to divné. Dala by som 4* keby to skončilo inak. Nevadia mi otvorené konce, ale toto bolo také nejaké narýchlo. Veľké klišé o tom, že sa na veci dá pozerať aj z inej perspektívy.

[Melindaaaa · Rating 4 out of 5]

Až na dřeň odhalené emoce. Nimrání se v minulosti. Propírání ne zcela normálního dětství. Vliv událostí z raných let na celý život člověka a jeho okolí. Mistrovské dílko.
90 %

[Zanda Borga]

Šī ir laikam pirmā grāmata, kurai es nelikšu zvaigznes. Šī ir arī grāmata, kuru es nevienam neieteikšu lasīt. Šī ir grāmata, kuru pabeidzot, nodomāju, ka es būtu gribējusi, kaut nebūtu to izlasījusi. Bet tam nav nekāda sakara ar grāmatas literārajām kvalitātēm, jo grāmata ir laba. No aprakstītā, lai iekšēji sevi pasargātu, centos distancēties, asaras nenāca ne lūdzamas, palika tikai smaga, dunoša sajūta pakrūtē un fizisks nelabums.
Šī ir ļoti destruktīva grāmata par notikumu, kas atstāj neidzēšamas pēdas Eliškas liktenī. Un izrādās - viņas ğimenes stāsts nebūt nav unikāls. Un, pat ja konkrētais darbs ir izdomāts, tas balstīts patiesos notikumos, kas notikuši daudzreiz, ne kā unikāls gadījums.
Es nesaku, ka šo grāmatu nevajag lasīt, bet to kādam ieteikt nudien ir grūti - to var lasīt, ja nebaidies no visa, ko grāmata par destrukciju ğimenes attiecībās un tās rekonstrukciju liks Tev just. Un sajūtas var būt visdažādākās. Vairs par šo darbu nespēju neko piebilst, negribu arī aprakstīt, par ko tā arī ir - taču tā ir bezgalīgas tumsas pilna, kurā gaismu ieraudzīt ir neiespējami.

[Ance Jirgena · Rating 4 out of 5]

Vēl viens lielisks Viktorijes Hanišovas romāns par mātes-meitas attiecībām, ģimenes vēsturēm un traģēdijām. Ceļš uz sevis un notikumu pieņemšanu.

[Viera Némethová · Rating 4 out of 5]

Niektoré veci v našich životoch by naozaj potrebovali dôkladnú rekonštrukciu. Dostaneme ale po nej naozaj odpovede na všetky naše otázky? Nosíme si v našich životoch predurčenia, vzory a karmy správania sa našich rodičov?
Kniha Rekonstrukcie je zavŕšením voľnej trilógie Viktórie Hanišovej a z môjho pohľadu veľmi odvážna a citlivá zároveň. Nepotrebujeme žiadne umelé konšpiračné teórie o svete, živote, či vesmíre. Najväčším tajomstvom a zároveň možnosťou vlastnej fabulácie sú vzťahy ktoré nás obklopujú. Rodinné vzťahy môžu byť niekedy zložitejšie a utajenejšie ako ľudské myšlienky.

[Marie Ode · Rating 3 out of 5]

Pro moji osobu se jedná tedy o zklamání. Knize se nedá odepřít čtivost, jenže mám pocit, jako by se příběh v posledních 100 stránkách zasekl na jednom bodě, ztratilo to ten náboj, hlavní hrdinka se stala pro mě velmi nesympatickou, až jsem litovala všechny okolo ní.