Čas psychopatů

by Radkin Honzák, František Honzák

Psychopatů – tedy správně lidí trpících disociální poruchou osobnosti – je ve společnosti odjakživa vždy stabilní procento. Ať se pohybujeme kdekoli, je prakticky nemožné se těmto antisociálním parazitům zcela vyhnout – je možné, že mezi ně patří náš soused, nadřízený, volený politik nebo v horším případě rodinný příslušník.

Text, v němž spojili síly bratři Radkin a František Honzákovi, pojímá problematiku psychopatie opravdu důsledně. Z Radkinova pojednání se dozvíme, co vlastně psychopatie je, jaké jsou její projevy a příčiny a proč je vhodné při kontaktu s tímto „člověkem bez pocitu strachu“ vzít nohy na ramena.

Oba pak v symbióze lékaře a historika v zevrubném dějinném exkurzu čtenáře podrobně seznamují s „dobrými i zlými“ psychopaty, kteří se svým jednáním dokázali zapsat do dějin, a to od doby antických božstev po žhavou současnost.

Genres: Nonfiction, Audiobook

335 pages, Hardcover

Published January 1, 2018

Reviews

[jaroiva · Rating 5 out of 5]

Tentokrát mě asi víc bavila druhá, čistě historická část.
Určitě je ale kniha zajímavá právě spojením části psycho-teorie a historického přehledu.
Doporučuji.

[Ondřej Puczok · Rating 2 out of 5]

Podivuhodná kniha. Jako by někdo vzal diplomovou práci o psychopatii a beletristické shrnutí zajímavých negativně vnímaných postav české historie, rozhodl o jejich sloučení do jednoho celku a přepracování do podoby populárně-naučné literatury. Celý text je navíc doplněn množstvím infantilních vtipů* a "velice nenápadných" odkazů na autory odmítané politiky**. A to vše bez nějakého viditelného konceptu a úvodu.

V první části tak lze zároveň narazit na slova, jako je "alkibiadicky", "oblenění", nebo "exkulpace", složité věty na několik řádků i hutné grafy z odborné literatury, ale také na "velice nenápadné pomrkávání" směrem k genderu, vegetariánství a lidským právům (včetně výše zmíněných žertů a politických bonmotů). Neříkám, že sem tam se neobjevily zajímavé příklady psychopatického chování, ale pokud je to celé jakési bez ladu a skladu, a to včetně používání jmen a výsledků výzkumů, které jsou představeny až v následujících kapitolách, jako čtenáře mě to mnoho nebaví. Odstavce, které jako by vypadly z diplomové práce, jsem tak začal postupně přeskakovat.

Na to navazuje také druhá část. Použité příklady z české historie by se daly použít pro ilustraci jakéhokoli patologického chování, nejen pro téma knihy docela striktně definované v první části, kdy je psychopatem ten, jehož "odchylka je objektivně dokazatelná a jejíž dominantní charakteristikou je absence prožitku strachu." Například psychopatie jisté "psychopatické pobělohorské cizácké šlechty" je líčena takto: "Každý poddaný mu (panu hraběti) jednou ročně musí vykrmit na své náklady husu, a pokud husa pojde, musí odvést peníze. A také pořád stavěl a stavěl, co nejvíc zadarmo, neb to poddaní museli chtě nechtě zrobotovat." Odpovídá toto výše definovanému psychopatickému chování? Nemluvě tedy o tom, že se bavíme o historii dávné, nikoli aktuální. Nejmladším příkladem je komunistický prokurátor Josef Urválek. Na modernější dějiny či současnost se nedostane, a to i přes název knihy - pokud tedy nejsou "časem" myšleny poslední dvě tisíciletí.

Naopak více než poctivě je dělaný poznámkový aparát (a hutné poznámky pod čarou) celé knihy, ani při zmínce o něm ale čtenář není ušetřen odkazů na českou politiku a opisování...

* "...obuje (měnavka) na panožky ponožky a kecky, sbalí si svých pět malinkých švestek a upaluje pryč." / "...můžeme řadit od A po F: od automobilu po fšechno." / "...z nudy se rodí nejblbější nápady. Snad ještě horší než dosud panující ďáblové, černokněžníci (...), nemluvě o loupežnících, vlkodlacích nebo redaktorech večerních zpráv." Neříkám, že infantilní žerty nemám v rodinném kruhu nebo u piva v hospodě rád, ale tohle je jen pár ukázek z prvních sedmi (sic!) stránek textu, který se na první pohled tváří populárně-naučně.

** "účelovka" / "pi-tomio" / "obětování Šloufa" / "odbornice na králičí bobky" / "vrchní predátoři na Hradě i ve Strakovce" Nemůžu se rozhodně řadit mezi podporovatele opakovaně zmiňovaných představitelů našeho státu, ale opravdu se něco takového v takto hojné míře hodí do naučného textu? Pokud by šlo o analýzu těchto politiků pohledem psychopatologie, proč ne, název knihy k tomu dokonce navádí, ale zmínky jen ve formě náhodných "bonmotů"?

[Josef Komensky · Rating 3 out of 5]

Prijemne psana kniha tykajici slavnych psychopatu Ceskoslovenskych dejin, zel okorenena velkymu mnozstvim narazek na soucasnou politickou scenu, cimz cela kniha vyzniva znacne zahorkle.
Skoda

[Hana Famfrlová · Rating 3 out of 5]

Book with specialist's comments about psychical diseases + some examples of them.
This book is not for typical reading in evening or afternoon. It is more for teaching about psychical health.

[Petr Lorenc · Rating 3 out of 5]

Velice se mi libila cast o psychopatech z historie. Uvod byl ale slabsi a prijde mi, ze autor skace od tematu k tematu a je to trochu tezke sledovat.

[Livia Vozaryova · Rating 3 out of 5]

Zaujimave informacie, no pripomina mi to skor diplomovu pracu.

[Wayka · Rating 3 out of 5]

Zajímavá kniha o psychopatech a jejich rysech, nicméně je populárně naučná s velkým důrazem na "populárně".

[Bara]

S tím označením historických osobností za psychopaty k tomu se stavím opatrně. Aspoň k té části s Přemyslovci, od Jana Lucemburského dále už je to jiná záležitost, protože z pozdějších dob je už více zachovalých přesnějších pramenů. I když uznávám, že pokud někdo dokáže z popisu chování nějaké historické osoby vyčíst, že je psychopat, pak jedině odborník ve svém oboru a to Radkin Honzák dozajista je.
***
Ubrala bych vtipné poznámky na současnou politickou situaci, aspoň o 25%, protože, když čtete knihu opravdu poctivě od začátku do konce, tak vtipné poznámky začnou připadat vlezlé a otravné.

[Tomáš · Rating 3 out of 5]

Na knižního Radkina Honzáka jsem se těšil, ale knížka mi moc nesedla. První půlka je, řekl bych, typický Honzáková až psychopatická. Vlastně ani nevím, co jsem si z ní odnesl. Bavil jsem se a bylo to zajímavé. Druhá půlka je pak interpretace dějin s vypíchnutím několika psychopatů a ta mě nikterak nechytla. Přišlo mi, že na každé téma je možné zalovit v historii a něco přijmout tak, aby to působilo "zajímavě".

[Veronika · Rating 3 out of 5]

Kupodivu mě bavila hlavně první odborná část od Radkina, i když jsem se víc těšila na tu druhou historickou. Ale tam už mi přišlo tak zvláštně psané, blbě se mi to četlo, cítila jsem z toho hodně arogance. Nevím, jak přesně bych to popsala. Ani jsem se nedozvěděla moc nových informací a to mě historie nijak zvlášť nebere.