What do you think?
Rate this book
Tři kapitáni #1
Tři kapitáni I.: Mračna nad arénou
Galaxie daleké budoucnosti. Země i celý zbytek Republiky se zmítá na pokraji Třetí galaktické války. Napětí přituhuje; mír je v nedohlednu. Přesto pozemský Koordinátor vysílá své nejlepší muže za podivnými úkoly, na první pohled nepochopitelnými. Vždyť k čemu jsou teď nějaké dávné poklady nebo exotický živočišný druh?
Akční a dobrodružná space opera! Korzáři se Vám budou líbit!
Akční a dobrodružná space opera! Korzáři se Vám budou líbit!
Audiobook
Published January 1, 2018
2 people are currently reading
11 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 8 of 8 reviews
January 24, 2017
Pěkné oddechové čtení :-)
March 19, 2019
Příjemná sci-fi oddechovka nesená spíše na vlně hovoru a humoru, ale i nějaká ta akce se tam najde. Rozjíždí se zde dvě dějové linie, kdy Arnošt Kodex pátrá po dávno ztraceném pokladu, ze kterého se náhle objevila jedna mince. A také se stane menší nehoda, kdy jsou v laboratořích usmrceni tvorové, kteří měli být dodání jinému společenství a je potřeba situaci vyřešit, než se vyvolá válka. Menším mínusem je, že je kniha spíše takovým úvodem děje, nic se zde nevyřeší, spíše se nastíní děj, který se bude odehrávat až v následujících dílech. Velkým plus je svět, tedy spíše vesmír a politická situace, se kterými nás autor velmi příjemně seznamuje a v němž se odehrává celý děj.
Přiznám se, že audioknižní varianta mne spíše nesedla, namluvení některých postav, kterým se snažil interpret vložit do úst originální hlas, mi neznělo nejlépe, ačkoliv jiné zase bavily. I tak je to menší vroubek na kráse audioknihy, kterou výborně doplňují kapitoly oddělující mezihry na kytaru s doprovodným zpěvem.
Recenze: http://dragell.cz/michael-bronec-tri-...
Přiznám se, že audioknižní varianta mne spíše nesedla, namluvení některých postav, kterým se snažil interpret vložit do úst originální hlas, mi neznělo nejlépe, ačkoliv jiné zase bavily. I tak je to menší vroubek na kráse audioknihy, kterou výborně doplňují kapitoly oddělující mezihry na kytaru s doprovodným zpěvem.
Recenze: http://dragell.cz/michael-bronec-tri-...
July 17, 2021
3.5
Pana Bronce mám ráda už řadu let. Je to člověk sečtělý, scestovalý a jistě taky moudrý. V davu lidí září zvláštním niterným světlem a jistě je hoden toho, aby přitahoval pozornost nejen jako nakladatelský guru.
Jeho Tři kapitáni si také zasluhují přitahovat pozornost. Mám za to, že je to v českém rybníčku trochu opomíjená záležitost, což je nesporně škoda. Jde totiž vidět, že Michael ví, co chce v příběhu mít a jak to podat. Možná Tři kapitáni nejsou akčňárnou nabitou zvraty, ze kterých si scvrnknete do gatí, ale je to pohodové, nenásilné vyprávění, které má duši. A když k tomu přidáte věrtel příjemného a inteligentního humoru, který prostě autor musí mít v krvi, aby jej vůbec dovedl vetkat do vět vlastního díla, dostanete recept na pár hodin (nebo dní v závislosti na tom, jak rychle čtete) skvělé zábavy.
Rozhodně doporučuji.
Pana Bronce mám ráda už řadu let. Je to člověk sečtělý, scestovalý a jistě taky moudrý. V davu lidí září zvláštním niterným světlem a jistě je hoden toho, aby přitahoval pozornost nejen jako nakladatelský guru.
Jeho Tři kapitáni si také zasluhují přitahovat pozornost. Mám za to, že je to v českém rybníčku trochu opomíjená záležitost, což je nesporně škoda. Jde totiž vidět, že Michael ví, co chce v příběhu mít a jak to podat. Možná Tři kapitáni nejsou akčňárnou nabitou zvraty, ze kterých si scvrnknete do gatí, ale je to pohodové, nenásilné vyprávění, které má duši. A když k tomu přidáte věrtel příjemného a inteligentního humoru, který prostě autor musí mít v krvi, aby jej vůbec dovedl vetkat do vět vlastního díla, dostanete recept na pár hodin (nebo dní v závislosti na tom, jak rychle čtete) skvělé zábavy.
Rozhodně doporučuji.
February 28, 2020
Kniha je celkem o ničem. Vlastně se tam za celou dobu nic neudálo. Semtam se objevila nějaká vtipná hláška, že jsem se místy musela uchechtnout. U agenta Liberce jsem fakt vyprskla. Vysloveně mi sedí autorův styl humoru, zároveň tam necpe vlezlé vtípky každou chvíli, takže ty překvapivé hlášky pak opravdu pobaví.
Koupila jsem si audioknihu čistě kvůli J. Pobudovi, který ji načetl. A poslech mě díky němu bavil až do konce i přesto, že děj je veškerý žádný. Mám zakoupené i další dva díly, tak až zase budu potřebovat nějaký vysoce nenáročný poslech, vím, po čem sáhnout.
Koupila jsem si audioknihu čistě kvůli J. Pobudovi, který ji načetl. A poslech mě díky němu bavil až do konce i přesto, že děj je veškerý žádný. Mám zakoupené i další dva díly, tak až zase budu potřebovat nějaký vysoce nenáročný poslech, vím, po čem sáhnout.
April 19, 2020
Než se člověk začte a pochopí základní souvislosti, tak to trvá třetinu knihy. Pak už má děj spád a o akční scény není nouze. Líbí se mi charaktery postav, postupem času vyplouvají jednotlivé vlastnosti, události z minulosti a tak se aktuální děj vyváženě doplňuje s celkovým obrazem.
October 26, 2017
Knižka sa číta rýchlo a príjemne a rozhodne z nej nie je cítiť že je to prvotina. Odporúčam a teším sa na ďalšie diely.
March 9, 2017
Skvěle a lehce napsaná oddychová space opera, která pobaví a člověk si u ní odpočine.
March 1, 2025
21.11.2024 - 4*
Knížka nakonec byla velmi milým překvapením. Chvilku mi trvalo se začíst, ale můžu říct, že od druhé třetiny (možná půlky) jsem pak vše přečetla hodně rychle, na jedno posezení.
Ale zpátky na začátek. Už první kapitola zaujala, vykreslila jednu z hlavních postav v živém světle, akce a plynulost děje, atmosféra, vše bylo velmi dobře vyvážené. Autorův styl psaní a především humor si mě hodně rychle získaly, po nějaké době jsem se sžíravému humoru hlavních postav smála sice tiše, ale přesto nahlas.
"Hmm, Lord Lincoln se v nedávném projevu vyjádřil v tom smyslu, že rád ztratí deset vojáků, když Země přijde o jednoho, a prodělá deset kreditů, když my přijdeme o jeden."
"Z toho by jeden řek, že nás nemá zrovna v lásce." - str. 83
Hlavní důvod, proč mi chvilku trvalo se začíst, byl styl psaní. Nic špatného samo o sobě, jen jsem tak zvyklá na anglické knihy (nebo knihy přeložené z angličtiny), že mě Tři kapitáni lehce zaskočili. Volba slov, obraty, je to poklona starším dobrodružným svazkům spíše než špinavé moderní fantasy, které tak holduji. Je to milý příběh s veselejším podtónem a překvapeně jsem si uvědomila, že na takové už nejsem zvyklá. To, a myslím v angličtině a jsem na anglicismy tak zvyklá, že číst a vnímat jejich absenci byl tak trošku šok. Ale v dobrém. :)
"Liberec? zavrtěl hlavou Melchior. "Kam na ty blbý jména vaši lidi choděj? Každou chvíli se mi ohlásí někdo, koho si prostě nejde zapamatovat..."
"Liberec se kdysi jmenovala okrajová čtvrť Metropole," odsekl Alfréd. - str. 72
Je poznat, že je to autorova první kniha? V prvních kapitolách tam bylo něco, co tak dobře poznávám u psavců, kteří se ještě neobrousili. (Ráda čtu sborníky začínajících spisovatelů a právě objevených talentů. :)) Ale tam, kde to některým zabere několik knih, tady šlo rychlé zlepšení vidět každých tucet stran. Také, autor si pohrál se psaním takovým způsobem, že ty ostré hrany měnil ve střípky zábavných, unikátních myšlenek, v zajímavé vedení příběhu, které toho faktu plně využívaly. Jedná se pak o nedostatek, nebo záměr? :)
Co se týče postav, tři muži, tři hlavní postavy. Občas se stane, že se postavy, i přes silný a individuální začátek, později roztečou do stejnobarevné šedi. Tito tři však ne, každý si uchoval svou individualitu, svou vlastní barvu - ocelová šeď Arnošta, proměnlivá iridescence Petra, purpurově rudá Felixe. Tak si ty charaktery představuji, a jsem zvědavá, jestli jsem je odhadla správně.
„Když něco dělám, dělám to pořádně! Když souboj, tak podle pravidel a dávných tradic. Přijedu s doprovodem a uvítáš mě na kosmoportu jako svého hosta. Očistíme se koupelí v ledové vodě a navlékneme si bílá roucha. Připijeme si z pohárů ve svatyni Boha války. Od západu do východu Země se budeme postit, meditovat podle starých válečnických tradic. Do arény vstoupíme, až na východě vyjde první paprsek světla Země - a souboj začne, jakmile se nad obzorem objeví celý kotouč.“ - Arnošt Kodex - str. 70-71
Děj se zatím rozvíjí, vykresluje dobrodružný román, takovou tu dobrou old school space operu, se všemi pozitivy samozřejmě. Všechny ty střípky a náznaky... no, je to slibný začátek. Jediné, co mě tak zpětně zaskočilo - na jednu stranu knížka uběhla rychle, říkala jsem si, kolik se toho událo... ale pak si tak říkám, že je to vlastně úvod, tolik jsme se v ději nepohli a nakonec, byl to jen jeden den.
A hanba mi, mám tu knih doma tak dlouho, a až dnes jsem si všimla věnování. :)))
Knížka nakonec byla velmi milým překvapením. Chvilku mi trvalo se začíst, ale můžu říct, že od druhé třetiny (možná půlky) jsem pak vše přečetla hodně rychle, na jedno posezení.
Ale zpátky na začátek. Už první kapitola zaujala, vykreslila jednu z hlavních postav v živém světle, akce a plynulost děje, atmosféra, vše bylo velmi dobře vyvážené. Autorův styl psaní a především humor si mě hodně rychle získaly, po nějaké době jsem se sžíravému humoru hlavních postav smála sice tiše, ale přesto nahlas.
"Hmm, Lord Lincoln se v nedávném projevu vyjádřil v tom smyslu, že rád ztratí deset vojáků, když Země přijde o jednoho, a prodělá deset kreditů, když my přijdeme o jeden."
"Z toho by jeden řek, že nás nemá zrovna v lásce." - str. 83
Hlavní důvod, proč mi chvilku trvalo se začíst, byl styl psaní. Nic špatného samo o sobě, jen jsem tak zvyklá na anglické knihy (nebo knihy přeložené z angličtiny), že mě Tři kapitáni lehce zaskočili. Volba slov, obraty, je to poklona starším dobrodružným svazkům spíše než špinavé moderní fantasy, které tak holduji. Je to milý příběh s veselejším podtónem a překvapeně jsem si uvědomila, že na takové už nejsem zvyklá. To, a myslím v angličtině a jsem na anglicismy tak zvyklá, že číst a vnímat jejich absenci byl tak trošku šok. Ale v dobrém. :)
"Liberec? zavrtěl hlavou Melchior. "Kam na ty blbý jména vaši lidi choděj? Každou chvíli se mi ohlásí někdo, koho si prostě nejde zapamatovat..."
"Liberec se kdysi jmenovala okrajová čtvrť Metropole," odsekl Alfréd. - str. 72
Je poznat, že je to autorova první kniha? V prvních kapitolách tam bylo něco, co tak dobře poznávám u psavců, kteří se ještě neobrousili. (Ráda čtu sborníky začínajících spisovatelů a právě objevených talentů. :)) Ale tam, kde to některým zabere několik knih, tady šlo rychlé zlepšení vidět každých tucet stran. Také, autor si pohrál se psaním takovým způsobem, že ty ostré hrany měnil ve střípky zábavných, unikátních myšlenek, v zajímavé vedení příběhu, které toho faktu plně využívaly. Jedná se pak o nedostatek, nebo záměr? :)
Co se týče postav, tři muži, tři hlavní postavy. Občas se stane, že se postavy, i přes silný a individuální začátek, později roztečou do stejnobarevné šedi. Tito tři však ne, každý si uchoval svou individualitu, svou vlastní barvu - ocelová šeď Arnošta, proměnlivá iridescence Petra, purpurově rudá Felixe. Tak si ty charaktery představuji, a jsem zvědavá, jestli jsem je odhadla správně.
„Když něco dělám, dělám to pořádně! Když souboj, tak podle pravidel a dávných tradic. Přijedu s doprovodem a uvítáš mě na kosmoportu jako svého hosta. Očistíme se koupelí v ledové vodě a navlékneme si bílá roucha. Připijeme si z pohárů ve svatyni Boha války. Od západu do východu Země se budeme postit, meditovat podle starých válečnických tradic. Do arény vstoupíme, až na východě vyjde první paprsek světla Země - a souboj začne, jakmile se nad obzorem objeví celý kotouč.“ - Arnošt Kodex - str. 70-71
Děj se zatím rozvíjí, vykresluje dobrodružný román, takovou tu dobrou old school space operu, se všemi pozitivy samozřejmě. Všechny ty střípky a náznaky... no, je to slibný začátek. Jediné, co mě tak zpětně zaskočilo - na jednu stranu knížka uběhla rychle, říkala jsem si, kolik se toho událo... ale pak si tak říkám, že je to vlastně úvod, tolik jsme se v ději nepohli a nakonec, byl to jen jeden den.
A hanba mi, mám tu knih doma tak dlouho, a až dnes jsem si všimla věnování. :)))
Displaying 1 - 8 of 8 reviews