Ironický nadhled nad životem a pichlavý humor, vlastní všem autorovým hrdinům, neopouští ani protagonistu románu Jak nevodit policii za nos, filmového kritika Careyho Thorpa, který se nedobrovolně ocitne na šikmé ploše - a zároveň se nechtě musí stát i amatérským detektivem. Kniha nabízí toto typicky westlakeovské "morální ponaučení": když už jste spáchal vraždu, nespěte proboha alespoň s ženou inspektora vyšetřujícího váš případ...
Donald E. Westlake (1933-2008) was one of the most prolific and talented authors of American crime fiction. He began his career in the late 1950's, churning out novels for pulp houses—often writing as many as four novels a year under various pseudonyms such as Richard Stark—but soon began publishing under his own name. His most well-known characters were John Dortmunder, an unlucky thief, and Parker, a ruthless criminal. His writing earned him three Edgar Awards: the 1968 Best Novel award for God Save the Mark; the 1990 Best Short Story award for "Too Many Crooks"; and the 1991 Best Motion Picture Screenplay award for The Grifters. In addition, Westlake also earned a Grand Master Award from the Mystery Writers of America in 1993.
Westlake's cinematic prose and brisk dialogue made his novels attractive to Hollywood, and several motion pictures were made from his books, with stars such as Lee Marvin and Mel Gibson. Westlake wrote several screenplays himself, receiving an Academy Award nomination for his adaptation of The Grifters, Jim Thompson's noir classic.
Detektivka z pohledu pachatele. Na začátku hlavní hrdina při hádce nešťastnou náhodou zabije svojí milenku. V panice se pokusí zahladit všechny stopy a prchnout z místa činu. Brzy se mu ale ozve soukromý detektiv, který byl nahatý manželem oné milenky s důkazy o vině hlavního hrdiny. Namísto okamžitého udání na policii ho ale začne vydírat. To vede hlavního hrdinu k dalším trestným činům - vyloupení banky, falešné obviňování a další vraždy. Vyšetřující policista si hlavního hrdinu oblíbí, a když zjistí, že má navíc vynikajíci detektivní talent, začne ho s sebou brát ba vyšetřování různých vražd. Ve zkratce si užijeme klasické detektivní příběhy, záhadné vraždy, vraždy vypadající jako sebevraždy, záhady zamčeného pokoje. Vtipná kriminálka hodně připomínající Woodyho Allena s lehce neurotickým hrdinou, který postupně ztrácí veškeré morální zásady (jestli aspoň nějaké na začátku měl). Policii vodí za nos, ale nakonec jej dostane jeho amorálnost - jeho přítel policista zjistí, že mu hlavní hrdina svedl manželku, tak na něj vytvoří falešné stopy usvědčující ho z první vraždy.
This entire review has been hidden because of spoilers.