Duchovní cesta I.

by František Drtikol

Kniha "František Drtikol - Duchovní cesta 1" je určitou esencí myšlenek, rozhovorů a důležitých svědectví, které manipulují nejpodstatnější část života Drtikola myslitele. Významným způsobem se dotýká i jeho mystické fotografické tvorby, datované mezi roky 1930-1935, a to jak textově, tak i obrazově. Toto celé umocňuje obrazová část věnovaná Drtikolově spirituální malbě z období let 1931-1948, tedy zachycující její nástup a vyvrcholení po roce 1935, kdy se úplně vzdal fotografie coby hlavního prostředku svého uměleckého projevu.
Drtikol praktikoval již ve dvacátých letech minulého století jógová cvičení podle tibetského buddhismu. Díky svým zkušenostem a dosaženému poznání se stal později důležitým učitelem a vyhledávaným Mistrem. Kniha edičně navazuje na dříve dvě vydané publikace autentických a převážně celistvě dochovaných textů "Deníky a dopisy z let 1914-1918 věnované Elišce Janské" (2001) a "Oči široce otevřené" (2002).

396 pages, Paperback

First published January 1, 2018

Reviews

[yo JP · Rating 4 out of 5]

Drtikol je takovou syntézou východní / buddhistické / hinduistické tradice, s tradicí křesťanskou, což se odráží jak v jeho duchovním životě, tak i v jeho umělecké tvorbě, fotografiích a obrazech, které jsou už na pohled "z jiné reality". Nebyl to člověk, co by sepisoval traktáty, veškeré učení je tu protože si ho zapisovali jeho žáci, nebo předali přátelé. A Drtikol se s tím ani nějak nesral, pokud jde o slovník, říkal věci na rovinu, a to i jako člověk, co dosáhl vysoké úrovně poznání, neměl potřebu hrát si na nějakého guru. Jeho pojetí božství je pojetí "skrze" ("že není Bůh mimo mne, ale ve mně, že nemyslím na Boha, ale myslím Bohem"). Nebudu lhát, jakkoliv podnětné a nekomplikované je jeho pojetí, Drtikol je high elo player, co ocení, docení a pochopí ti, kteří se "promeditovali" a "probožštěli" a "propochopili" (jak Egon Bondy píše, že dělal přesně obráceně a byl na to prostě blbej) do jemu blízké úrovně. Jestliže člověk má načteno k buddhistické a křesťanské tradici alespoň něco, určitě v tom tápat nebude, bude mít lépe nakročeno se identifikovat s myšlenkami, a na konci dne, jakkoliv dlouho jsem s touhle knihou zápasil a chvílemi mi ne úplně něco říkala, v hodně momentech jsem to měl i přesně obráceně a poznačoval si pasáž za pasáží, v současné apatické únavě a nezájmu o cokoliv (temná noc duše?) jde o jisté záchvěvy. Nejde tu celkově o otázku náročnosti textu jako spíš o praxi toho, o čem se zde hovoří. Drtikol ("drtil jsem kola, která mě svírala" -based af) je pro obec, která si už něco vytvořila, něčím prošla, nějak ho chápe, ještě než jí je to a ono sděleno.