Hromada popela, který byla ještě včera lidským tělem. Nadpřirozený jev, zvláštní shoda okolností, nebo rafinovaná snaha zničit důkazy? To je případ, nad kterým kroutí hlavou i vyšetřovatel požárů. Najít odpovědi rozhodně nebude snadné. Poručík Tomáš Volf na novém působišti v Praze mezi nové kolegy zrovna nezapadl a na složité vyšetřování je tak vlastně sám. Pomůže mu návrat k uzavřenému případu, který začal podobně hrůzným nálezem? Může se ale stát, že narazí na něco, co změní život hned několika lidí.
Vzplanutí jsem si nechala na zcela optimální dobu: včera i dnes se teplota pohybovala kolem + 35 stupňů Celsia ve stínu a já měla několikrát pocit, že k samovznícení mám opravdu blízko:-).
Ale vážně, musím říct, že se mi tahle kniha četla velmi dobře. Měla poměrně neobvyklou zápletku (i když samovznícení se loni objevilo i u Petra Stančíka a jeho nosorožic v Nulorožci - synchronicita?:-), předností je i úsporný styl, dobře napsané dialogy, navíc řešení se nedalo úplně odhadnout. Poměrně sympatický mi je i hlavní hrdina, není to žádný tvrďák či zkušený profík, ale spíš nejistý kluk, který má občas dobré nápady, hodně si toho ale poctivě odpracuje (i když: stejně pořád vzpomínám na dvojici pátračů z debutu Na kopci, tuhle dvojku bych si jako hlavní hrdiny detektivní série opravdu přála). Pobavil mě způsob rozuzlení a odhalení pachatele, jen jsem trochu zaváhala, jestli doma něco takového (a dávno propadlého) taky nemáme... :-) Jako bonus beru, že tu nejsou žádné brutální a krvavé scény, prostě příjemná kniha na páteční večer, nebo na letní dovolenou. Jednoduše: bavilo.
Docela se mi to líbilo, mám ráda detektivky z českého prostředí, které mě něčím zaujmou. Skoro si troufnu říct, že tahle knížka mi v paměti nezapadne a i po čase si něco z ní vybavím. Tak to mám dodnes s Na kopci, přestože jsem to četla před mnoha lety. Naopak Polednici jsem určitě četla a jediné, co si z toho pamatuju, je, že tam bylo pořád vedro :-) Tady je příběh zajímavě vystavěný, postavy jsou celkem věrohodné a atmosféra vesnice i víc než to. Vytkla bych možná přílišnou rozvláčnost ve druhé třetině, ale asi to bylo součástí konstrukce příběhu. Nejlepší kniha mého života to asi nebude, ale za přečtení určitě stojí.
Neuvěřitelně poutavý příběh, netradiční zločin a perfektně čtivá knížka. Jiřího Březinu teď čtu od jeho první knihy a fakt mám pocit, že roste a knížky jsou čím dál lepší. Perfektní česká detektivka, a tentokrát teda i dost napínavá.
Třetí díl číst tři roky po druhém asi nebyl nejlepší nápad, ale nějak na něj dřív nedošlo. Nevím, jestli jsem s věkem čímdál přísnější v hodnocení, nebo se tenhle díl moc nepovedl, ale... nebavilo mě to. Do pokračování se tentokrát nijak zvlášť nepoženu záměrně, jestli vůbec.
Knížka jede podle stejného scénáře, jako dvě předchozí. V rámci příběhu mi to nevadí, ale uz třetí knihu si Wolf stěžuje, jak někde začíná od nuly. Ach jo. Jinak se kniha čte hezky a děj příjemně plyne.