Čachtická paní je známá svými krvavými lázněmi, a proto když se mi dostala do ruky kniha o ní a jejích vraždách, byla jsem nadšená, protože mě tato historická událost velmi zajímala.
Čachtická paní žije na hradě, ve kterém brzy začnou záhadně umírat mladé dívky. Hraběnka tvrdí, že to byly služky, které neunesly trest za neposlušnost. Ficko, vůdce Hajduků, lotr věrně sloužící paní, ve snaze se jí zalíbit, vodí dál na hrad (společně s dalšími věrnými hraběnčinými služkami – Dorou, Annou, Ilonou) další dívky. Poddaným se ale chování hraběnky a smrt dívek nelíbí. Hraběnku označí za krutou vražedkyni a aby zamezili jejím dalším vraždám, stanou se zbojníky v čele s Andrejem Drozdem.
Jan Kalina se vrací předčasně ze studií, protože chce pomstít svoji sestru, kterou údajně zavraždila Čachtická paní. Když navštíví faru, vůdce Hajduků Ficko se to dozví a rozhodne se Kalinu zajmout. Jan ale uteče a navštíví matku s Maryšou, do které se zamiluje. Později do domu vtrhnou Hajduci a Jana Kalinu chytí. Na neštěstí ho zachrání jeho dávný, dobrý přítel a nyní vůdce zbojníků Andrej Drozd.
Později Andrej navštíví hrad Čachtické paní se zprávou od Jana Kalina, žádající aby propustila jeho sestru. Hajduci na Andreje zaútočí, ale jemu se podaří uniknout. Naskočí na hraběnčina koně a ujíždí pryč. Cestou potká mladou dívku Eržiku, kterou chce oloupit, a nešťastná dívka se dá do pláče. Andrejovi se dívka zalíbí a tak jí daruje ukradeného koně. Eržika vrátí koně hraběnce, od které se dozví, že je její utajovaná dcera.
Čachtická paní naštvaná na Andreje kvůli krádeži, na něj pošle Hajduky, před kterými ho Eržika zachrání a nakonec i políbí. Eržičiny adoptivní rodiče jsou zděšeni z toho, že se jí líbí vůdce zbojníků. Hraběnka ale plánuje krutou smrt nejen Andreje ale i jeho druhů...
Zavřela oči, se zavřenýma očima se snadněji umírá.
Kdybych měla ohodnotit všechny postavy, bylo by to opravdu na dlouho. V příběhu vystupuje velké množství postav, ale ne všechny mají velký vliv na děj, proto uvedu pár hlavních a můj názor na ně:
Čachtická paní (Hraběnka Báthoryová), ze začátku (i před čtením knihy) jsem měla k postavě velmi záporný vztah. Neměla jsem jí ráda kvůli tomu, že vraždila nevinné dívky. S postupem děje mi jí bylo ale spíš líto - dozvíme se její krutý mladý život i nešťastnou lásku. Ke konci se ale moje lítost proměnila opět v nenávist, protože 610 vražd je opravdu moc!
Ficko – tak tuhle postavou jsem přímo nesnášela. V knize je popsána velmi detailně, a protože se nejedná o žádného krasavce, ale jde hnusného, úchylného lotra, bylo mi z něj občas i zle.
Koho jsem si ale zamiloval, byli zbojníci - Jan, Imrich, Pavel a hlavně Andrej Drozd (jména jsou opravdu strašná :D). Andreje jsem si hodně oblíbila a bála jsem se o něj, když jsem zjistila, že ho hraběnka chce nechat popravit. Jeho vztahu s Eržikou jsem fandila hned od začátku. Ti dva k sobě prostě patří…
Když si uvědomila, že zbojníka varovala, aby ho nechytili, zalil ji ruměnec.
Příběh je velmi obsáhlý a dlouhý, ale stojí za to. Dočkáte se zde zrady, přátelství, lásky i překvapivých zvratů a zápletek. Při čtení knihy jsem byla velmi napnutá, protože jsem nevěděla, jak skončí můj oblíbený hrdina! Doslova jsem knihu hltala jedním dechem...
Protože utéci by bylo zbabělostí, a on zbabělcem být nechce.
Kniha je psána „starým stylem“, postavy vedou místy zdlouhavé, nudné dialogy prakticky o ničem a mluví starou češtinou. I přes tyto zápory je kniha zajímavá a vždy jsem se těšila na další zajímavý vývoj děje.
Kniha je sice dlouhá, ale napínavá i romantická. Nikdy nevíte, co se stane na další straně. I přes všechny zápory hodnotím knihu jako 5/5 a určitě si ji v budoucnu ještě přečtu.