Skončila válka. A co dál?
Körner na pár stránkách ukazuje, jak to vypadalo po válce, konkrétně jak vypadaly tehdejší vztahy Čechů a Němců a jak to dopadá, když náhodou někdo vybočí z řady.
A kam tedy patřím? Nikam. Ty jsi host na tomhle světě.
Pro demonstraci dramatických poválečných osudů si vybral kulisy zničeného kraje plného pozůstatků války a hlavního hrdinu válkou ještě zdevastovanějšího, jemuž jako protějšek věnoval partnerku sice poznamenanou důsledky války a odevzdanou, ale nesmířenou a nezlomenou.
Možná se setká s někým stejně postiženým válkou, stejně tak osamělým a blízkým.
Přestože pro jiné válka svým způsobem pokračovala, chtěli se mstít za minulé křivdy, aby se mohli posunout dál, pro Viktora tohle všechno skončilo. Je po válce a on už dál nechtěl prožívat násilí. Chtěl se od něj odpoutat. To je jeden z důvodů, proč prokázal laskavost Němce, kterou ostatní nenáviděli a která jím viditelně pohrdala.
Stejně jako on přišla o všechno. Stejně jako on utíkala od své minulosti a cosi hledala. A stejně jako on byla cizinkou všude, kam vkročila. Snad proto v ní viděl spřízněnou duši, někoho, na něhož by se mohl upnout, kdo by ho dokázal podepřít. Pravda, Adelheid na to byla silná dost. Jenže ten, do koho se zamiloval, byla pouze Adelheid-představa. Ta pravá ho rozhodně neměla tak ráda, jak si myslel a jak by si snad i zasloužil. Ta pravá totiž chtěla jen jedinou věc, utéct od něj a žít.
Kniha je tak smutným svědectvím nejen poválečných událostí, ale i toho, jak moc dokáže člověka rozdrtit život a jak v době plné předsudků, kdy mezi dvěma lidi navíc stojí jazyková bariéra, může jeden na oko zlý čin, který má zachránit život, vydláždit cestu smrti.