V Karlových Varech dojde k obludné vraždě: žena roztrhá muže svými zuby a pak spáchá sebevraždu. Nebylo prokázáno, že by se ti dva znali. Po nějaké době se stane událost podobná: na golfovém hřišti zabije muž ženu její vlastní odpalovací holí, uhryže a pozře její prsa a poté vběhne pod auto. Nikdy předtím se neviděli. Do Varů, svého rodného města, se po dlouhé době vrací Julián Uřídil. Ne na stálo a ne jako lázeňský host, ale na anonymní pozvání jako autor knih, v kterých se odehrávají podobné zločiny. Minulost, na niž chtěl zapomenout, když kdysi odešel do Prahy, se mu však ve Varech spolu s dalšími kousavými vraždami vrací jako bumerang. Souvislost mezi množícími se případy nenachází, zato se nepochopitelně ocitá v jejich bezprostřední blízkosti. Tak, jak byl pozván on, teď musí pozvat do Varů na pomoc člověka, kterého už nikdy nechtěl vidět.
Vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na FF UK v Praze (1986–1992), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v nakladatelství Argo, kde rok zastával funkci šéfredaktora. Vydal šest románů, několik novel a sbírku povídek; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.
Od Miloše Urbana jsem už několik knih už četl a tak jsem byl zvědavý, jaká bude ta zatím poslední. Dříve hrála v románech Miloše Urbana velkou roli Praha a v románu KAR jsou jedním z hrdinů Karlovy Vary. Více méně jde by se mohlo říci, že jde o detektivní román ale rozhodně nečekejte něco ve stylu Agathy Christie. Spíše něco ve stylu Nesba nebo Cartera. — Kromě základní dějové linie, kdy se spisovatel detektivek a rodák z Varů pokouší odhalit, kdo a proč napadá v tomto městě náhodné lidi, snaží se je pokousat a posléze páchá sebevraždu. Ale máme tu také tajemné fotografie neznámé dívky, podivný milostný trojúhelník, který se závěru dostane ještě další stranu. Nechybí ani démoni z minulosti a různé spiklenecké hrátky. — Kniha má dosti temnou a depresivní atmosféru a hlavní hrdina má se svým rodným městem dosti komplikovaný vztah. Většině čtenářů hlavní hrdina, ani většina dalších postav knize nejsou moc sympatičtí lidé. Snad bejvalka hlavního hrdiny je celkem v pohodě, bez nějakých psychických nebo povahových poruch nebo nepříjemných zlozvyků. V závěru knihy se nakonec vše víceméně vysvětlí, včetně identity tajemné slečny z fotografií. — V závěru bych možná měl knihu doporučit ale jsem trochu na vážkách. Ne že by kniha byla špatná ale ani jsem se z toho ani neposadil na zadek. Prostě mírně nadprůměrná kniha. Proto možná záleží i na tom, jaký máte vztah ke Karlovým Varům nebo Miloši Urbanovi.
Mě vlastně knihy od Urbana baví, ale je fakt, že to nadšení ze Sedmikostelí, Hastrmana nebo ještě Santiniho jazyka už se pak u dalších knih neopakovalo. On umí dobře pracovat s architekturou a géniem loci, Prahu už trochu vyčerpal, tak tentokrát Vary, ostatně proč ne. Ty popisy míst, lázeňské atmosféry, trochu skomírajícího a dost ruského města jsou na té knize asi to nejlepší. Příběh sám je trochu přitažený za vlasy, ale člověk si nakonec tak nějak zvykl a ten konec to celé vlastně docela vtipně završil...
Dočetl jsem KAR a nakonec tedy musím hodnotit třemi hvězdami z pěti.
Až někdy zhruba do konce čtvrté pětiny to bylo na pět hvězdiček. Jakkoliv uznávám, že toto mé nadšené hodnocení mohlo být ovlivněno mým sentimentálním vztahem ke Karlovým Varům, kde se děj odehrává.
Ale bylo to napínavé, zápletka se zdála být krásně urbanovsky temná a čtivé to bylo tak, jak Miloš Urban umí nejlépe. Jenže pak přišel závěr.
A ten je na můj vkus moc překombinovaný a moc složitý. Přiznám se, že u jedné z finálních scén v Císařských lázních jsem měl nutkání přeskakovat řádky a odstavce.
Motivace pachatele byla sice moc zajímavá a do velké míry filozoficky symbolická, ve vztahu ke Karlovým Varům. Ale exekuce motivace už byla prostě moc složitá a moc neuvěřitelná. Když se chcete podrbat na levém uchu, nebudete se tam drbat pravou rukou, ne?
Tedy: potenciál příběhu zůstal daleko vepředu před výsledkem, ale i tak mohu KAR doporučit všem, kteří mají Miloše Urbana rádi. Nebeských kvalit Lorda Morda, ale především Sedmikostelí se teď nicméně Urban nedotkl.
Čtivá knížka, ale ten konec byl trochu překombinovaný a posledních pár stran možná až zbytečně popisných. Nicméně, moje první knižní setkání s Milošem Urbanem hodnotím pozitivně.
Můj první Urban a nepřišlo mi to věru špatné. Mělo to spád i napětí, jen ten konec mi přišel přitažený za vlasy, jako by autorovi došel dech s přirozenými dialogy no a závěrečné filozofování už byla hodně velká křeč.
Po letech jsem pod dojmem návaznosti na starší romány noir podlehla a koupila si nového Urbana. A byla to chyba. Trpela jsem stylem, jazykem, dialogy, zapletkou i postavami. Bohuzel mam ale uchylku knihy docitat. Tak jsem si to dala do konce. Ani genius loci Karlovych Varu nemuze zachranit neco tak priblbleho, jako je dej tohohle romanu. Mozna by uz fakt bylo lepsi se odmlcet, cloveku se ani nechce verit, ze stejneho pera pochazi Sedmikosteli.
Hrdina přijíždí do KarVarů- popis jeho depresivně nenadšené melancholické nálady plné vzpomínek, popis krásy i rozpadu města a LUP - kanibalské vraždy. Hrdinovo nitro, karlovarská vnější skořápka načančaná kýčem uvnitř upadající a urbanovská detektivka. Moc mne pobavil ten "hepáč", to byl bizár jak z harlekvínek na téma mateřství :D
Před lety jsem byla dost velká fanynka Urbanových románů a hltala je ve velkém. Pak přišla dlouhá pauza a teď se mi do rukou dostal KAR.
Přiznám, že zpočátku mě to moc nebavilo. Přišlo mi to psané tak nějak na sílu, bez vášně. Neodložila jsem ji ale, a dobře jsem udělala - druhá polovina knihy mě bavila hodně. Bavilo mě opět propojení děje a genia loci, klasický Urban, kterého si užívám. Závěr byl opět trochu překombinovaný na můj vkus, ale jo, nemůžu si stěžovat! :-)
Neubránila jsem se ale srovnání s Vilou na Sadové, kde sice chybí tajemno, ale postavy mi přišly mnohem uvěřitelnější a lidštější...
Michaela a události v klášteře svatého anděla stále nepřekonaný dílo. A tímto dobré odpoledne, priatelia! Tady peči.
Tohle byl zoufalý kauf do kindlu, protože jsem doufal právě v Michaelu. Místo toho jsem dostal karlovarskou detektivku, ve který určitě bude časem hrát nějaká Geislerová. Nízké hodnocení ovlivňuje i fakt, že to byla blbost a nemám rád detektivky.
Detektivní jednohubka na léto, která baví. Jen se mi zdá jakoby Miloš Urban ztratil schopnost vytvořit tu parádní tajemnou atmosféru, která byla Sedmikostelí nebo Santiniho jazyce nebo v Hadtrmanovi. Jednu hvězdu navíc dávám za vtipnou sebeironickou poznámku o spisovateli, jehož dílo má sestupnou tendenci.
Hned na začátku říkám, jsem z Karlových Varů, miluji to tam a jsem na to pyšný. Číst o svém městě je neskutečný zážitek. Každou cestu jsem šel s autorem a viděl jsem domy, ulice, stromy, lidi i jednotlivé kameny v lese. Konec sice trošku nadnesený a divoký, nicméně - prostředí, krev a příběh. Dávám 5*, jak jsem psal na začátku, miluji Vary!
Pro mě jakožto autorova fanouška obrovské zklamání. Děj neměl spád a konec bych označila za naprostou katastrofu. Je mi to líto, ale takhle jsem to při čtení vnímala: https://milyctenarskydenicku.blogspot...
Z Urbanových knížek, které jsem četla, asi tak někde uprostřed. Možná proto, že Vary vůbec neznám, možná proto, že konec mi přišel trochu moc ujetý a možná proto, že všechno, co v knížce bylo, jsem tak trochu četla už v předchozích dílech autora.
This entire review has been hidden because of spoilers.