Prvních pět knih z Kronik Pandarve. Jedné z nejkrásněji malovaných evropských řad - klasiky současného komiksu! Martin Lodewijk vytvořil svět plný fantazie, šílených vládců a bizarních stvoření, kde je hrdina vrhán do stále nových nebezpečných dobrodružství… a Don Lawrence tomu všemu svou úžasnou malbou vdechl život! Příběhy vás vrátí do dob pulpových sci-fi dobrodružství plných svalnatých hrdinů a krásných žen, cizokrajných planet a obřích monster, ovšem s moderní hravostí a se spoustou úžasných nápadů!
Úžasně vymyšlený svět, který je dost velký na to, aby se tam vešla velká spousta divů, záhad a řada dalších menších světů. Svět, který v každém díle dokáže překvapit úžasným, pohádkově fantastickým nápadem. Je to lehce naivní, jak už pohádky bývají, a trošku ukecané, ale tyto malé vady na kráse milionkrát vynahrazuje úžasná malba Dona Lawrence, která je prostě dokonalá a ohromující. Stokrát škoda, že Storm v českém jazyce nevyšel v nějakém obřím formátu.
Komiksy v knize "Storm: Kroniky Pandarve" jsou takové, jako jejich hrdinové. Ti jsou vytržení z času a prostě putují, kam je okolnosti zavedou. A takový je tak trochu i prezentovaný komiks samotný. Nevíte, kam vás tvůrci zavedou, ale především netušíte, jaký další úžasný obraz před vás Don Lawrence postaví. Může to být velryba vznášející se nad orbitem obrovské planety, surfování na vesmírných proudech, planeta, která vypadá jako ježek v kleci sestavený z gigantických kostí, anebo třeba vznášení se na obrovském chmýří z pampelišky. Každý panel, každá stránka jsou prostě unikátní a pokaždé na vás čeká něco trochu jiného. Takže i když příběh třeba nikam nevede a primárně mu jde jen o to, aby byl trochu zajímavé a dával prostor malbě, vůbec to nevadí, protože komiks "Storm: Kroniky Pandarve" je prostě zážitek primárně o výtvarném umělci. Stojí to za to. Jen se sami přesvědčte.
Je to nádherně nakreslené. Až tak, že některé planetárně-vesmírné výjevy by si člověk rád vystavil jako obraz na stěnu. A některé části se spoře oděnou hlavní hrdinkou by se zase dobře vyjímaly v kalendářích často nacházených po servisech a různorodých dílnách. Něco mi tam ale celou dobu chybělo...
...a tím je využití toho nádherně vykresleného prostředí (nápady i malbou). Planetární systém Pandarve je totiž velmi bizarní, mezi planetami, planetkami a měsíci je dýchatelná atmosféra a gravitace přizpůsobující se spíše místu, než že by měla nějakou ustálenou fyzikální formu. Lodě plující prostorem, podivuhodní tvorové prohánějící se vysoko nad planetou nebo planetky s neuvěřitelným tvarem. To vše je krásné, ale strašlivě nevyužité. Hlavní hrdinové se vždy v tomto zajímavém prostředí krátce mihnou, a pak se jdou klasicky rubat do ulic městeček jako v jakémkoli jiném hrdinském fantasy (i když různorodými rasami mimozemšťanů a oblečením to spíše připomíná Star Wars). Například fascinující království na obřím meziplanetárním krystalu svůj tvar využívá jen pro přístav umístění na hraně a tvar krystalů se objevuje ve zdejších gladiátorských hrách, to je ale vše. Stejně tak mi přijde škoda, že se jeden ze soubojů odehrává už po tisící v labyrintu pod palácem, když se dá využít nějaký z asteroidů. Podobných příkladů by se našlo více, nemluvě o s tím spojeném menším důrazu na nějaký hlubší děj. Za uměleckou stránku to ale určitě stojí...
Svět Pandarve je sice zajímavý, ale samotné příběhy hloupé a samoúčelné (děj nikam neposunují). Komiks hlavně trpí neustálým vysvětlováním jednání postav.
Působí daleko těžkopádněji než o více než 10 let starší Barbarella.