Němá barikáda a jiné povídky

by Jan Drda

Němá barikáda je povídkový soubor spisovatele Jana Drdy z roku 1946.
Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.
Soubor je uvozen citátem z Halasovy básně Zpěv úzkosti.
Povídkový soubor byl použit jako předloha ke stejnojmennému filmu režiséra Otakara Vávry, jenž měl premiéru v roce 1949. Děj ústřední povídky Pancéřová pěst a filmu Němá barikáda se z části odehrává na Trojském mostě vedoucím z pražských Holešovic do Troje, tedy na místě kde ona barikáda byla fakticky postavena a který byl na počest obránců mostu po válce pojmenován jako most Barikádníků.

Genres: Classics, Czech Literature, Short Stories, School, War, Fiction, Read For School

166 pages, Hardcover

First published January 1, 1978

About the author

A Czech prose writer and playwright.

Reviews

[Tomáš Kreuzinger · Rating 2 out of 5]

vyšší princip dává ale zbytek nic moc bráško

[vendula · Rating 3 out of 5]

tahlo se to://
paradoxne se mi libily povidky v druhy/puvodne cenzurovany casti vic… polivka moc dobra hahahh

[Moira · Rating 3 out of 5]

Uvažovala jsem nad čtyřkou, ale nakonec jsem zvolila umírněnější formu. Tohle na sbornících tak trochu nenávidím - jsou v nich dílka naprosto geniální vedle textů, které docela dost pokulhávají. A pak se snaž nějak hodnotit. :D

Drda je úžasný spisovatel a jeho Němá barikáda je knížečka, kterou v nejbližší době začnu shánět do své knihovničky. Žasnu, že ji ve své knihovničce vlastně ještě nemám.

Drda dokáže neuvěřitelně krásně psát, a dokáže tím svým krásným vypravěčským stylem napsat i tak odporné scény, až je to prostě děsivé. Nemyslím odporné materiálně, i když to také. Myslím odporně eticky. Nejednou jsem měla chuť křičet. A děkuju všem těm nahoře že jsem šťastné dítko, které nikdy nemuselo zažít nic tak zlého jako je světová válka.

Povídky Drdy jsou krátké a úderné, dokáže několika slovy nastolit tu správnou atmosféru, vykreslit charaktery, vtáhnout vás do příběhu. Alespoň většinou. Povídky jako Zákeřník, Vyšší princip nebo Třetí fronta byla dílka, u kterých jsem na konci žasla. Nesedla mi tuším jen jedna dvě, ale to se také dalo čekat.

Popravdě jsem knihu už jednou četla, ale jen některé povídky. Konečně jsem se dokopala k tomu ji přečíst celou. A jsem ráda. Přestože je Drda políčkem v povinné, nemyslím, že se ji proto máte fest vyhýbat. Je to malá knížečka, ale plná tolika skvělými příběhy, že by jste ji určitě neměli přehlédnout. x)

[Eliška **]

first read in 2019
2024 rereading

[Lubomír Tichý · Rating 2 out of 5]

Jak napsat Němou barikádu (jasně, období po roce 1945 bylo náchylné ke vzniku takových textů):
Postavy. Typizujte, seč vám síly stačí. Národnostní rozlišení (až na pár českých kolaborantů a cizinců z interbrigád) je jednoduché: Čech – statečný, často tzv. obyčejný člověk (uhlíř, učitel, hlídač, včelař, lodník, úředník) s mimořádným morálním kreditem. V případě konfrontace s nepřítelem musí Čech pochopitelně čelit přesile, navíc má maximálně pár domácky vyrobených granátů, v horším případě musí rvát ze země dlažební kostky. To však nemění nic na tom, že povětšinou to fašistům neskutečně nandá, nebo alespoň hyne s myšlenkou na to, že udělal co mohl. Čech je zpravidla družný, zdůrazňuje kolektivní sílu, se všemi okolo houževnatě spolupracuje, o Sovětském svazu rozhodně nemá špatnou představu. Němec – svině, bestie, nácek, nelidský, křivonohý, nestvůrný, ohavný, zákeřný. Všichni bez rozdílu.
Příběh. Je válka, takže všude kolem jsou Němci. Objevuje se tzv. obyčejný Čech, který se zprvu jeví neprůbojně a nepřipadá nám jako typický hrdina, ale dojde (čert vem, že většinou velmi klopotně) k přerodu a těm Němcům dá co proto. Vždycky je tam taky nějaká láska k rodině, národu, tradici a tak. A to je vlastně – s minimálními změnami – celé. Jedenáctkrát.
Jazyk. Patos, velmi explicitní vyjadřování, aby si náhodou někdo nemyslel, že Češi nekonají naprosto fenomenálně. Občas se Drda odváže a místo přímého pojmenování něco pouze naznačí, ale pak mu to nedá a radši to vysvětlí, aby to bylo srozumitelné naprosto každému. Tu a tam se mi celkem líbila nějaká naturalisticky laděná pasáž. Je to dobrodružný a napínavý a tak vůbec, i když obojí se vytratí po dvou textech, když člověk zjistí, že to zase dopadne podle předem daného schématu.
Co mi přišlo obstojný:
Povídka Vyšší princip, v níž přerod obyčejného člověka nepůsobí tolik kostrbatě (učitel navrací význam vyprázdněné floskuli, kterou předtím donekonečna omílal).
Možná si to sám sugeruju, ale některé prózy (Pancéřová pěst) trochu nechtěně zobrazují i jistý avanturismus (byť vypravěč je fanda všech Čechů a nezapomene hlásat, že to všichni dělají pro národ, ale i tak tam tu a tam probleskne spíš snaha se ukázat).
Povídka Včelař – závěrečná scéna s včelí královnou a některé popisné pasáže:

Bylo jim jasno, že tu nezbývá nikdo, kdo by se mohl postavit na odpor se zbraní v ruce, a to jen rozněcovalo jejich stádnou krutost. Pak objevili anténu ve větvích hrušně nad včelínem. Nebyla špatně ukryta, vinula se mezi temně zeleným voskovým listím po větvičkách zezdola nezřejmých. Leč její spojení se střechou včelína nebylo možno utajit. Řítili se ke včelímu staveníčku, předháněli se v ctižádosti, kdo ji najde první, ale když odtrhli dveře, zůstali stát v rozpacích. Deset úlů na stolicích, zlámané plástve v truhlíku, na malém stolku pár kousků včelařského náčiní. Nic, co by vedlo k výsledku.

(s. 21)

[Alenka of Bohemia · Rating 5 out of 5]

This is a collection of short stories set throughout the Second World War in what was then Protectorate Bohemia and Moravia. From the early war days of 1939 when the occupation of the country began, until the very last breath of resistance put on during May 1945, the stories are in no way connected to each other - save for the sheer tragedy which underlines each of the stories. The author saw the war and lived it, and I do not understand why some people today complain the book is anti-German. The Second World War was the lowest point for the German people, and as awful as it sounds they WERE the evil ones in it. How can you expect a Czech author who saw their crimes and witnessed them first hand to write a war story that does NOT have a German as the evil entity? Furthermore in one of the stories the Nazi collaborator is a Czech, clearly showing that the wrong-doers were of our own nationality as well.

This is a powerful message of days passed. I head goosebumbs reading all of it.

[Pancitron · Rating 5 out of 5]

Sice ty povídky byly občas na jedno brdo, ale já mám prostě tyhle přehnaně hrdinské příběhy plné obětování celkem rád. Přečetl jsem to pomalu jedním dechem, což při délce jednotlivých povídek nebyla zase taková fuška. Nejvíce zaujaly povídky: Třetí fronta, Vyšší princip, Hlídač Dynamitu, Pancéřová pěst a Němá barikáda.

[Lavender Tea · Rating 2 out of 5]

Až na Vyšší princip a do jisté míry Třetí frontu mě to moc neoslovilo. Tím, že jsem tyhle dvě povídky četla jako první, to navíc přišlo jako velké zklamání. Všechno to působilo víceméně stejně, akorát v trošku jiném kabátku, a vyobrazení obou stran konfliktu mi přišlo až mírně karikaturní. Ale zase se tomu musí nechat, že to pravděpodobně odráží mentalitu (minimálně části) národa, a do toho je vždy zajímavé nahlédnout.

[asmo · Rating 3 out of 5]

some of the stories were rlly good and some were weaker, but overall this is a nice collection! i read it for school and im honestly glad i did, it's interesting and easy to read. being set in ww2 it's very authentic and i even had goosebumps at some of the stories

[Book is always the answer · Rating 5 out of 5]

Jestli tohle mate ještě někdo v maturitním kánonu, dejte si to tam! Boží!💔

[Victor Gyulnazaryan]

Hlavne precist povidku Vyšší Princip

[Zane · Rating 3 out of 5]

Jebkurš sūdīgs mieriņš ir labāks par foršu kariņu. Mainās karogs pie mundiera, bet kara šausmas ne un uzvarētāju nav.

[Simča · Rating 2 out of 5]

I feel disrespectful giving this only 2 stars cause I do think it's a masterpiece but I usually don't really enjoy these types of books so that's why<3

[Barbora Genser · Rating 3 out of 5]

Nejlepší povídka Vyšší princip, v závěsu je Hlídač dynamitu. Za zmínku stojí ještě Třetí fronta, Včelař a Až vstanou mrtví, jinak je to spíš pod průměrem.

[Vít · Rating 4 out of 5]

Je to brutální patos a propaganda, ale je to psané takovým jazykem a stylem, že se tají dech. A skrz několikero filmu některé obraty vešly i do hovorového jazyka.

[Mariana Brožová · Rating 5 out of 5]

včelař mě totálně rozbrečel

[JaneJane)) · Rating 3 out of 5]

Přečteny povídky Němá barikáda, Pancéřová pěst a Zákeřník.

[Gabi · Rating 3 out of 5]

Nebylo to špatné, jen příliš depresivní. Téma druhé světové války není krásné. Realita byla, bohužel, krutá.

Jan Drda dokázal popsat krutost války bravurně. Jeho hrdinové jednotlivých povídek byli zajímavý. A každá, jednotlivá povídka v sobě nesla všechno.
S ostudou jsem zjistila, že vlastně znám jen dva příběhy - Vyšší princip a samotnou Němou barikádu. Nejvíc se mi asi líbil Hlídač dynamitu a Zákeřník (to bylo něco!).

Jednotlivé povídky byly krátké, pěkně napsané a dobře se četly. Jen to téma, no...

[Lucie · Rating 2 out of 5]

Tohle bylo utrpení číst. Příšerně černobílé, námět povídek pořád jeden a ten samý... Smrt Němcům, sláva Sovětskému svazu. 'Soudruh' je vždycky dobrý, statečný a ochotný za pravdu umřít.

Jediná povídka, která se mě aspoň trochu dotkla, byl Vyšší princip. Ale jinak... po čtenářské rovině nuda, po rovině lidské dobré akorát tak na podpal.

[Denisa H. · Rating 5 out of 5]

Některé povídky mě opravdu nebavily, ale u druhých jsem nevěřícně kulila oči, otřásala se nad vším tím hnusem, co Drda dokázal popsat a oprášila jsem si, proč miluji (ano, je to divný) Vyšší princip a Včelaře. Jen se k nim teď přidala ještě povídka Zákeřník, která je tak děsivá, až je skvělá.

[Smrt. · Rating 2 out of 5]

Mimo Němé barikády a Vyššího principu se mi povídky nijak zvlášť nelíbily - byly až přehnaně, nadsazeně hrdinské a jednostranné.

[Eva · Rating 4 out of 5]

Malé příběhy nesčetných hrdinů 2. světové války.

"Našimi srdci neprojdou!"
"Vražda na tyranu není zločinem!"

[Aemilia · Rating 3 out of 5]

Také já schvaluji atentát na Heydricha! (nejhorší na tom všem je, že spousta věcí zůstává stejná. čtu si o mrtvé holčičce rozpoznatelné jenom díky šatičkám v knize i ve zprávách.)

[Kuba · Rating 3 out of 5]

Povinná četba. Tak jsem se na to vrhnul, abych to měl konečně za sebou - a čekal jsem nudu, nezájem. Jenže některé povídky mě opravdu chytly! Navíc to bylo celé skvěle napsané, žádný zastaralý styl s podivným slovosledem. Za mě bych vyzdvihnul povídky Včelař, Hlídač dynamitu, Vyšší princip a Němá barikáda. Pak tam byly ale i takové, které pro mě bylo utrpení číst. Když jsem zprůměroval hodnocení všech jedenácti povídek, dostal jsem 3 ⭐️, takže tak.