Elegie

by Jiří Orten

Jeden z nejtalentovanějších tvůrců české poezie dvacátého století se v devíti básních pokusil analyzovat svůj niterný stav, který se pohybuje na vypjaté existenciální struně, doslova mezi životem a smrtí. Orten bytostně sdílí pocit vlastního ohrožení, propojený s tragickou situací jeho okupovaného národa. V těchto těžkých chvílích do jeho vědomí stále ostřeji proniká poznání, že svět je na pokraji zániku a zmaru, ztrácí svůj dosavadní pevný řád a jakékoli konání už proto nemá žádnou cenu. Pro Ortena se zhroutily všechny jistoty, z nichž nejcitelnější byla ztráta domova. V jeho verších se stále naléhavěji objevují elegické tóny smutku a trápení, strachu a nejistot, které ho zcela neúprosně a neodvratně posunují k hranici smrti. Orten hodnotí průběh svého života, loučí se s mládím i se svou láskou a smiřuje se s předtuchou blížícího se konce. Na chvíli se vrací i do okamžiků šťastného dětství, aby tyto obrazy vzápětí nahradil slokami o nezvratnosti lidského údělu. Neboť básník je už přesvědčen o tom, že i když "tak mlád, tak krutě mlád a zralý ponejprve," jeho osobní drama se naplňuje a spěje k tragickému závěru.

Genres: Poetry, Czech Literature

57 pages, Paperback

First published January 1, 1969

Reviews

[Bara · Rating 5 out of 5]

Básník s velkým B.

[Dominika Tesařová · Rating 5 out of 5]

„... neboť jsem ji žádal, ale jen pohledem, jako se zvíře dívá, a ona neslyšela.” Sbírka o ztrátách, o jejich podstatě a důležitosti, které nám dokládají určité hodnoty. Orten mezi ně počítal čistotu a něhu, lásku a objetí dvou nahých těl, věrnost a vzájemné porozumění pro záchvěvy srdce.

Elegie jsou steskem za ztracenými možnostmi a loučením a nadějí.

[Lorean · Rating 5 out of 5]

Tak mlád, tak krutě mlád a zralý ponejprve,
směji se do krve a pláči kapky krve
a Bohem opuštěn a Boha opustiv
píši vám, Karino, a nevím, zda jsem živ...

Ať budete mít v životě jakékoliv trápení, Orten vám bude vždycky rozumět.

[Rene Stein · Rating 5 out of 5]

"Čas neléčí, když nechce. Čas je šarlatán." Pořád stejně mocný šarlatán, i když si za posledních 10 let přečtete ty skvělé elegie už posedmé.

[Slávek Rydval · Rating 3 out of 5]

Z mého pohledu nijak výrazný celek, ovšem některé obrazy mi vyrážely dech.

[Barbora Hempelová · Rating 5 out of 5]

Orten uměl být tak pečlivě smutnej kluk.
Velká krása.

[Michal · Rating 5 out of 5]

Ortenův mástrpís.

[Barbora Jirincova · Rating 5 out of 5]

Nádhera. Skvělý jazyk a hlavně originální obrazy. Člověka nutí přemýšlet nad významem. Po většinu čtení na vás dýchá smrt, protože autor si s tím tématem zahrává. Ať už mluví o zesnulém mládí a naivitě, o dávných láskách nebo smíření s vědomím valstního konce. Ale poslední eleigie je naplněna optimismem, který to celé postaví na hlavu a naplní významem. "Ještě ne, ještě mám co říct a co žít," tak by se dal shrnout závěr sbírky. O to tragičtější je fakt, že autor nečekaně a tragicky zemřel před vydáním sbírky. Fakt ironie. Sbírce to ale na působivosti neubírá. Je to silné čtení, krásně silné. Naplní depresí i radostí ze života najednou. Doporočuji přečíst v jendom kuse.

[Rosopsida · Rating 3 out of 5]

Orten ochá! a achá! Boha volá a smrti se táže, a mnou ty verše protýkají jak proděravělým kýblem. Tuším, že tyhle básně mluví k bolavým duším – a ta moje se dnes sluní a s láskou i nemocí poklidně jí dneska je.

Těžítka moje, vraťte se mi zase.
Jsem tolik lehký, teď, co ztratil jsem vás,
že malý vánek zemi odnáší mě,
že stačí povzdech, abych rozptýlil se
do nepozemské, nenebeské hudby,
že stačí pohyb kdesi za zrcadlem
a nejsem, padám, rozplývám se zcela.

[Amálie Rút Tesařová · Rating 5 out of 5]

au

[blanka je nej · Rating 4 out of 5]

Je, ta Šestá s Poníkem byla ale hezká...

[Michaela · Rating 5 out of 5]

:(

[larúúú · Rating 5 out of 5]

words sucked in pain.
beautifuly tragic. but the light is there too.
(if you can do magic)

[Jana · Rating 5 out of 5]

Srdcová záležitost.