Jedna z najfascinujúcejších biografií, aké som za posledné roky čítala – jednak bola Jesenská mimoriadným zjavom prvej polovice 20. storočia, jednak vie Wagnerová písať! V knihe sa preplieta osobné s kultúrnym a politickým a jedno i druhé u mňa pri čítaní vyvolávalo rovnako mocné emócie. Keby sa na stredoškolských hodinách dejepisu čítali aj takéto knihy, myslím, že by naša spoločnosť nebola poznačená až takou mierou historickej amnézie... Koniec mentorského okienka, chcem vlastne povedať len to, že je to jedna z mojich top kníh tohto roka.
Pokud bych dávala MJ indiánská jména byla by pro mě: Statečná, Vášnivá, Nespoutaná, Milující, Nešťastná, Krásná, Tápající, Odvážná. To všechno pro mě po přečtení zůstává. A spousta úcty. Škoda, ze jsem ji nepotkala.
Zakončiť rok vynikajúcou faktografickou knihou o vzácnom človeku minulého storočia. To sa mi stalo tento a aj minulý rok. Ten minulý s Agnešou Kalinovou, tento s Milenou Jesenskou. Vynikajúce čítanie, obdivuhodné životy.
Precízna, výborne spracovaná biografia, no najpodstatnejšia je citeľná Wagnerovej náklnonnosť voči Jesenskej personalite. Tá sa nákazlivo preniesla aj na mňa.
Tahle ženská řada Arga se mi líbí čím dál víc - škoda, že toho v ní nevyšlo víc (ale třeba ještě vyjde).
Milenu Jesenskou jsem měla asi jako většina spojenou s Kafkou, takže některé části jejího života pro mě byly docela překvapením a autorce se musí nechat, že se nevyhýbá ani jeho rozporuplným částem. Zajímavé je bouřlivé mládí, manželství s Ernstem Polakem či příchylnost ke komunistické straně - tohle vše ale jen dokresluje Jesenské osobnost. A samozřejmě dojde i na toho Kafku.
Velmi zajímavý je pohled autorky na naše bouřlivé dějiny z jistého odstupu - byť Češka, tak dlouhodobě žije v Německu - a ten portrét striktně rozdělené společnosti na konci R-U je dnes až příliš aktuální. Knížky Aleny Wagnerová se mi opravdu líbí, už mám zálusk na další, především na A zapomenuti vejdeme do dějin....
Díky této biografii se ale určitě podívám po textech samotné Jesenské, protože ty citované úryvky z její tvorby jsou velmi zajímavé.
První věta: "Dolní konec Václavského náměstí, Můstek a k němu přiléhající ulice byly na počátku minulého století místem, které se každou neděli dopoledne proměňovalo v korzo - zvláštní a ojedinělé jeviště, tak typické pro celou tehdejší rakousko-uherskou monarchii."
Poslední věta: "Možná jsem při tom setkání [s Janou Černou] zažila sama na sobě něco z kouzla, jímž si Milena Jesenská dovedla podmaňovat druhé lidi."
Milena Jesenská je trestuhodně opomíjenou postavou české literární scény. No řekněte, kolikrát jste ve škole slyšeli o Franzi Kafkovi či Maxu Brodovi a kolikrát o Mileně Jesenské?
Kniha Aleny Wagnerové tak možná není žádný nový literární "zázrak", ale je to čtivý a především nesmírně poctivě zpracovaný životní příběh jedné výjimečné ženy. A pokud byste snad někdy v průběhu nesouhlasili s jejím chováním nebo vám nekonvenovaly její názory, závěrečná pasáž o uvěznění v Ravensbrücku vám naplno odhalí, jak statečná a obětavá Milena Jesenská byla. O to větší škoda, že se o ní neučí - díky svému pohnutému životnímu osudu a tomu, že nebyla bez nedokonalostí, by její příběh mohl ilustrovat české dějiny první poloviny 20. století lépe než leckterá učebnice.
Je to pro mne druhá kniha od Aleny Wágnerové a podruhé chci poděkovat za skvělý zážitek - umožnila mi objevit Milenu Jesenskou - ženu inteligentní, rozporuplnou, statečnou a obdivuhodnou. Navíc je kniha napsaná skvělým jazykem - nudit se rozhodně nebudete, dozvíte se hodně a možná - jako já - bude mít tendenci vyhledávat další knihy paní Wágnerové. .