Deliverance from Error: Five Key Texts Including His Spiritual Autobiography, al-Munqidh min al-Dalal

by Abu Hamid al-Ghazali, R.J. McCarthy (Translator), Ilse Lichtenstadter (Editor)

This spiritual autobiography describes Imam Abu Hamid al-Ghazali's intellectual crisis, which led him to achieve direct knowledge of God. Among his most outstanding contributions to Muslim intellectual life were masterly defenses of Islamic orthodoxy, mysticism, and law, against the attacks of those who advocated purely legalistic, or entirely esoteric, readings of the religion. He hence articulated the Islam of the middle way, in balance between the extremes of the letter and the spirit. Also included in this volume are extensive translations from key works of al-Ghazali.

Genres: Philosophy, Islam, Religion, History, Biography

334 pages, Paperback

Published January 1, 2004

About the author

أبو حامد الغزالي

Muslim theologian and philosopher Abu Hamid al-Ghazali of Persia worked to systematize Sufism, Islamic mysticism, and in The Incoherence of the Philosophers (1095) argued the incompatibility of thought of Plato and Aristotle with Islam.

Born in 1058, Abū Ḥāmid Muḥammad ibn Muḥammad al-Ghazālī ranked of the most prominent and influential Sunni jurists of his origin.

Islamic tradition considers him to be a Mujaddid, a renewer of the faith who, according to the prophetic hadith, appears once every century to restore the faith of the ummah ("the Islamic Community"). His works were so highly acclaimed by his contemporaries that al-Ghazali was awarded the honorific title "Proof of Islam" (Hujjat al-Islam).

Al-Ghazali believed that the Islamic spiritual tradition had become moribund and that the spiritual sciences taught by the first generation of Muslims had been forgotten.[24] That resulted in his writing his magnum opus entitled Ihya 'ulum al-din ("The Revival of the Religious Sciences"). Among his other works, the Tahāfut al-Falāsifa ("Incoherence of the Philosophers") is a significant landmark in the history of philosophy, as it advances the critique of Aristotelian science developed later in 14th-century Europe.

أبو حامد محمد الغزّالي الطوسي النيسابوري الصوفي الشافعي الأشعري، أحد أعلام عصره وأحد أشهر علماء المسلمين في القرن الخامس الهجري،(450 هـ - 505 هـ / 1058م - 1111م). كان فقيهاً وأصولياً وفيلسوفاً، وكان صوفيّ الطريقةِ، شافعيّ الفقهِ إذ لم يكن للشافعية في آخر عصره مثلَه.، وكان على مذهب الأشاعرة في العقيدة، وقد عُرف كأحد مؤسسي المدرسة الأشعرية في علم الكلام، وأحد أصولها الثلاثة بعد أبي الحسن الأشعري، (وكانوا الباقلاني والجويني والغزّالي) لُقّب الغزالي بألقاب كثيرة في حياته، أشهرها لقب "حجّة الإسلام"، وله أيضاً ألقاب مثل: زين الدين، ومحجّة الدين، والعالم الأوحد، ومفتي الأمّة، وبركة الأنام، وإمام أئمة الدين، وشرف الأئمة.
كان له أثرٌ كبيرٌ وبصمةٌ واضحةٌ في عدّة علوم مثل الفلسفة، والفقه الشافعي، وعلم الكلام، والتصوف، والمنطق، وترك عدداَ من الكتب في تلك المجالات.ولد وعاش في طوس، ثم انتقل إلى نيسابور ليلازم أبا المعالي الجويني (الملقّب بإمام الحرمين)، فأخذ عنه معظم العلوم، ولمّا بلغ عمره 34 سنة، رحل إلى بغداد مدرّساً في المدرسة النظامية في عهد الدولة العباسية بطلب من الوزير السلجوقي نظام الملك. في تلك الفترة اشتُهر شهرةً واسعةً، وصار مقصداً لطلاب العلم الشرعي من جميع البلدان، حتى بلغ أنه كان يجلس في مجلسه أكثر من 400 من أفاضل الناس وعلمائهم يستمعون له ويكتبون عنه العلم. وبعد 4 سنوات من التدريس قرر اعتزال الناس والتفرغ للعبادة وتربية نفسه، متأثراً بذلك بالصّوفية وكتبهم، فخرج من بغداد خفيةً في رحلة طويلة بلغت 11 سنة، تنقل خلالها بين دمشق والقدس والخليل ومكة والمدينة المنورة، كتب خلالها كتابه المشهور إحياء علوم الدين كخلاصة لتجربته الروحية، عاد بعدها إلى بلده طوس متخذاً بجوار بيته مدرسةً للفقهاء، وخانقاه (مكان للتعبّد والعزلة) للصوفية.

Reviews

[Imran Pasha · Rating 2 out of 5]

It didn't it move me.. lost interest in between too
Everyone has flaws it might be me or this book.. or maybe both.. why is it so hard for me to get into religious/spritual stuffs... Why why..maybe that is a flaw!!

Anyway happy reading!!

[Raiyaan · Rating 5 out of 5]

A phenomenal autobiographical work of the great Abū Hāmid al-Ghazālī which depicts his thought process as he ventures on the path to seek true recognition and certain knowledge. Being one of the last books he authored in his lifetime, one can almost feel the sense of enlightenment and holistic understanding in his writing (I cannot say definitively as I haven’t had the opportunity to read his works prior to his enlightenment).

The english translation was extremely gratifying, however, I did note in some instances that the translation was having difficulty conveying the intent of the text, to which recourse to the Arabic was necessary.

All in all, al-Munqidh min al-Dalāl or “The Deliverance from Error” is a thought-provoking, insightful, and overall exceptional literary piece which I highly recommend every student of knowledge reads!

[Asif · Rating 4 out of 5]

The great classical spiritual autobiography by one of the spiritual geniuses of Mankind. Short and easy to read. It is an important book in the history of Islamic philosophy although, on subsequent readings, I am much more critical in terms of what Ghazali is saying (though the book remains a landmark work) as it seems it was instrumental in leading to stagnation in the intellectual-- esp. rational - thought of Muslims.

[yo JP · Rating 5 out of 5]

Argumenty spousty "expertů rozumu" postrádají chápání metafyziky, i proto možná dnes spatříme podcasty, nebo TV shows, kde si host za hostem, každej přijde a řekne a staví svoji "práci" na odiv... a je to totální blud, aby vzápětí přišel další a řekl přesně opačný blud. A pravdu nemá ani jeden, i když okolo ní třeba krouží, nebo se jí částečně dotýkají. Pravda se rojí v komplexním hávu, pravdu cítíte intuitivně, jako něco většího, do jisté míry se rodí v jakési víře, stejně jako láska, není to něco, co se dá popsat nebo vysvětlit, věřím, že jakmile začnete dávat důvody k lásce, důvody k víře, vlastně nemilujete, nevěříte. Snažit se pravdu popsat je tedy úkol definitivně složitý, proto lidi zjednodušují definice. Na zemi je populace věřících, která silně převažuje nevěřící... tenhle fakt mě kdysi zarazil, když jsem sledoval film 'Kontakt', kde Země chtěla vyslat představitele k setkání s mimozemskou civilizací, ale bylo rozhodnuto, že zástupce ze Země musí být věřící, protože většina lidí na planetě jsou věřící. Je to trochu zvláštní, protože když člověk vyrůstá v jedné z nejateističtějších zemí, jakou je Česko (a že suverénně vedem nejen v tom, ale i v množství varen perníku, porna a pivu, tedy v povrchovém útěku, což určitě souvisí), je pak fascinující sledovat, že, podle posledního infa co jsem našel, 85% populace je nějakým způsobem věřící - z různých základů, ale blíží se k téže pravdě, nebo alespoň stejným směrem. Ateisté začínají být vlastně tím nejhorším, co může člověk být. Abú Hámid al-Ghazzálí zkoumá všechny aspekty, tehdy, jak mohly být k přijetí otevřené mysli, počátkem dvanáctého století. Tohle je high level shit inteligentní meditace sufíjského mystika, kontroverzně vnímaného ve vlastních řadách. Snažil se skloubit rozum a vědu s vírou, přičemž ale věřil, že největší pravdy jde dosáhnout pouze skrze víru. "Logika sklouzává ke zneužití." Jak řekl Slavoj Žižek, všechno se dá vlastně prodat jako "moudrost" a tak i váš "rozum" může cokoliv obrátit dvakrát na hlavu a pokaždé to prodat jinak. Al-Ghazzálí se dostává k tomu, jak se dostat k pravdě, k Bohu. To je problém: definovat, o čem se vůbec bavíme. Řadový ateista postrádá i základy k tomu pochopit otázku, natož hlásat odpověď. Specialista v jednom poli, v jedné věci, vám dává rady v životě, která se dotýká řady dalších aspektů. Výživový poradce vám bude tvrdit, že nejlepší auto je Nissan. "Nesoudíme pravdu profesorů hlásajících naši doktrínu - ale profesory doktrínou naší pravdy. (...) Moudří by neměli podléhat rozhodnutím zaslepených ignorantů-fanatiků." Zapovězené věci jsou zapovězené z určitých důvodů, často to bylo jako ochrana před špatným vlivem, nebezpečím. Možná je třeba se tak začít dívat na určité věci, nejde jim o to, brát vám vaši "absolutní západní svobodu". Súfismus se soustředí ne prožitek více, než na definice. Extáze. Bůh. Inspirace. Poslední soud. Zkrotit vlastní vášně. Zabývat se pouze budoucím životem. Je tam tolik moudrosti v malých větách, která se dá ale spíš cítit, než rozumově popsat. Jak řekl i Cillian Murphy, když měl dát radu, věřte své intuici (gut feeling), jednejte v jejím základě. Život by byl lepší, kdybychom častěji poslouchali tuhle část sebe. Tam je pravda. Al-Ghazzálí byl nucen uniknout, aby se mohl věnovat svému rozvoji. Jeho pozice v jeho domově byla viděna jako nejvyšší duchovní pozice autoritami, proto přece nemohl a nepotřeboval odjet, opustit, zkoušet, prožívat (zakázané?), přesto se Al-Ghazzálí vydal na cestu za pravdou (kterou viděl v súfismu). Očista srdce, meditace. Sýrie. Dobře popisuje co to je být skutečně věřícím - v hledání pravdy a proti tomu, být jen uhádaná dogmatická ovce, která dostane definici a řekne "je to tak, protože to tak je... protože mi někdo řekl, že je to tam napsaný". Volba je na každém jednotlivci. Jak říká Al-Ghazzálí u modlitby muslimů... "tam, kde oni modlitbu končí... by měl být teprve začátek." Inspirace. Víra je podrytá filozofií. V podstatě jde o klasický dialog srdce vs rozum. V dnešní době jsou lidé natolik řízení rozumem, výhodným vztahem, či svazkem, obchodem, výhodami ze všeho, aby si ulehčili život, tím, že se materiálně postaví do lepší pozice... nebo nechají někoho stavět jejich život do lepší pozice, že se nebojí jakkoliv odtrhnout od pravdy... v jakékoliv oblasti, nemít děti (protože jsem unavená a mám možnost volby a mám moc práce a zodpovědností), nemít to a ono. Ale co, myslím si, že svět se točí více okolo lidského ignorantství a nevědomosti, než okolo toho, že by něco plánovali nebo rozhodli. Nicméně tohle je zajímavá meditace a zanedlouho bude tisíc let stará a pořád se v ní i dnes dá objevovat, protože jsme ztratili dotek s určitými aspekty sebe sama a naplácali na ně laciné náplasti.

[Waqas · Rating 4 out of 5]

It appears to be a good book however I foj d this a difficult read. The English level seemed to be high and the content is high also. No doubt. However I will come back this. I couldn't proceed to the appendices...

[S. · Rating 4 out of 5]

Al Ghazali is undoubtedly a great critical thinker, philosopher and Mutakalim ... This translated book highlights a major part of Ghazli's thoughts and works as well, related to spirituality and the quest for Truth and Knowledge :
1- Deliverance from Error : المنقذ من الضلال
2-(Appendix) The clear criterion for distinguishing between Islam and godlessness : فيصل التفرقة بين الإسلام والزندقة
3- (Appendix) The infamies of the batinites and the virtues of the mustazhirites : فضائح الباطنية و فضائل المستظهرية
4- (Appendix) The Correct Balance : القسطاس الممستقيم
5-(Appendix) The noblest of aims in the explanation of God's fairest names : المقصد الأسنى في شرح أسماء الله الحسنى
6- (Appendix) The book of elucidation of the marvels of the heart : كتاب شرح عجائب القلب
Why would I recommend this edition of the book ?
Simply because it's a rich "review" of all the translations (mostly) of Ghazali's works be it French, English or Italian, and also the author for a better understanding uses Arabic words, so even for an Arab reader this book will enlighten him !
Seyyed Hossein Nasr says about this book : " This volume, containing the fine translations of some of al -Ghazali's mot spiritually significant works. It's re-appearance will be welcomed b scholars and students of Islamic thought alike, as well as by all those interested in spiritual autobiography in general " *agreed*
Thanks Mc Carthy for the annotated biography !

[Abdulazeez · Rating 5 out of 5]

Even though it serves as a spiritual autobiography of the great scholar, it is also a guide for someone interest in Islamic Intellectual history to quickly have a systematic breakdown about it and also understand the essence of Tasawwuf over other branches of knowledge.

[Islamic Society of Augusta]

2nd edition, 1982