Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky. Jmenuji se Ivan Jonák. Mnozí mě jistě znáte jako provozovatele podniku Discoland Sylvie. Často jsem vyobrazován jako jeden ze symbolů 90. let a bývám spojován s divokými začátky podnikání, ale o tom, jak jsem se k tomu všemu dostal, nevíte vlastně nic. Můj život totiž byl absurdita všech absurdit a neuvěřitelná sinusoida. V této knize popisuji dobu a postavy 70., 80. a 90. let a také různé příležitosti, co mi tyto časy nabídly. I když text této knihy skončí pár dní před slavnostním otevřením Discolandu v roce 1992, pochopíte, že to bohatě stačí k tomu, abyste získali spousty odpovědí na otázky týkající se mé osoby, a taky že za spoustou věcí stál SEX. Dozvíte se, že ve vzniku Discolandu a mé pozdější kariéry podnikatele je zhmotněno fungování této pološílené země, která se nedokázala dodnes zbavit veksláctví a úředníčků s nastavenými klokaními kapsami na bankovky. A taky že Discoland by neexistoval bez mé aktivní role v sametové revoluci, při které si mě oblíbil Karel Kryl a účinkoval v ní i můj bílý mercedes. Sex, Disco, Revoluce. V tomhle všem jsem si vedl velmi dobře. Možná, že jsem byl přímo nejlepší!
Tato autobiografie Ivana Jonáka, kterou psal během svého posledního výkonu trestu vyšla po redigování reportérem časopisu Vice až po po propuštění z vězení a smrti Ivana Jonáka. Jelikož bylo vydání této autobiografie velkým přáním Ivana Jonáka, tak jeho děti nakonec přistoupili na to, že se tyto paměti opravdu vydají tiskem. — Ivan Jonák byl takovým symbolem první poloviny devadesátých let a prvních roků divokého budování kapitalismu. Se vším tím bizárem, buranstvím a celými těmi divokým i časy, kdy bylo dovoleno vše a téměř neexistovala nějaké mantinely. — Ivan svoje vyprávění začíná už ve svém raném dětství. Už v mladosti se dostal do vězení a jeho líčení poměrů v kriminále osmdesátých let je hodně velký hardcore. Sice už to nebylo peklo lágrů z padesátých let ale i tak to byla hrůza. Během svého pobytu v vězení pracoval i pro nechvalně proslulou Preciosu a to je nejtemnější část celé knihy. — Většina knihy je věnována působení Ivana Jonáka v šedé zóně socialistické ekonomiky a to nejvíce v roli nelegálního taxikáře. Popisuje spoustu různých podvůdků, sméček a čistých zlodějin, kterých se účastnil nebo je dokonce vymýšlel. Později popisuje i svoje působení během sametové revoluce a své následné budování svého proslaveného Discolandu Sylvie. Popisuje svoje setkání jak s Josefem Vinklářem nebo Vítězslavem Jandákem, tak i s Danielem Landou, Miroslavem Sládkem nebo Václavem Klausem. — Dva motivy se v celé knize opakují stále dokola s mnoha detaily a obrovskou láskou a to jsou jednak automobily a druhak ženy a sex. Jelikož knihu psal ve vazbě a že v době když byl na svobodě byl hodně sexuálně aktivní, tak pasáže o sexu jsou časté a velmi podrobné. Ivan zde dost propaguje vodní sporty, které měl moc rád. A hodně zarostlé intimní partie. Pokud by vám to vadilo, tak se raději knize vyhněte. — Kniha se čte dobře a je zajímavou sondou do myšlení socialistického hastlera. Trefně ilustruje tragikomedie života v osmdesátých letech a všudypřítomnou šmelinu, úplatkářství a pokrytectví. Každopádně pokud vám nebudou vadit hodně časté a hodně podrobné sexuální scény, tak vám mohu knihu doporučit jako takové zpestření. Pokud pamatujete devadesátky nebo dokonce osmdesátky, pak si přičtěte ještě nějaká procenta za nostalgii.
Ve snaze vymanit se ze čtenářského stereotypu se tato kniha ukázala být správnou volbou. Bizarní situace, při jejichž čtení zůstává rozum stát, Jonák popisuje překvapivě velmi poutavě. Ačkoliv hranice pravdivosti zůstává čistě na čtenáři, jedno je jisté, Jonakův život byl jízda. Ostatně ho nejvíce vystihuje fráze uvedená hned na začátku knihy: ‚‚Můj život byl totiž absurdita všech absurdit a neuvěřitelná sinusoida.‘‘
Jonákův jednoduchý přístup k životu a ukázka toho, jak se dá vycházet a pracovat s čecháčkovstvím je relativně inspirující. Co byl za člověka a jakými lidmi se obklopoval je dost k neuvěření a kniha dobře umožňuje nahlídnout do jinak vzdáleného světa, který je ale doslova za rohem - Discoland Sylvia mám od sebe pár zastávek tramvají :-)
Zábavně napsaná kniha. Pokud vám ale vadí absolutní nedostatek morálního poselství nebo grafický popis sexu s nezletlilými, vybral bych si něco jiného.
Rukopis této knihy vznikal několik let ve vězení a navzdory tomu má působivost a sílu čtenáře vtáhnout do života požitkářského nejprve sígra, později podnikatele Ivana Jonáka. Vzpomínky jsou chronologicky uspořádány od raného dětství přes první soulože a pobyty v ještě socialistickém vězení až po léta černého taxikaření před revolucí a provozování Discolandu Sylvia, kde si podávala dveře tehdejší (nejen) devadesátková smetánka.
Leitmotivem knihy je SEX (vždy vysázen kapitálkami) a Jonák dává čtenářům nahlédnout do zlomku zážitků s 2142 ženami, které mu v životě prošly postelí. I když bývají tyto historky popisovány dosti vulgárně a animálně, vzhledem k celkovému vyznění knihy do ní zapadají výtečně.
Editor knihy bohužel zredukoval některé kapitoly z Jonákova dětství, které se ještě před pár lety povalovaly na blogu jeho dcery v rámci boje o otcovo propuštění z vězení. Kniha také končí poněkud ve ztracenu uprostřed úspěchů s Discolandem v letech 93-94 a čtenář se už tak nedozví nic o vraždě Ludviky Jonákové.
Celkově kniha stojí za přečtení a zemitý obsah spolu s originální formou a spoustou fotek budou milovníky bizarnosti z nedávné historie určitě bavit.
Syrová zpověď bizarní postavičky noční Prahy 80. a 90. let. Má to jistě i své limity a sporné aspekty. Těžko říct, jestli je to vybájené nebo je to celé pravda pravdoucí. Asi spíš někde mezi, ale i když to beru s odstupem a nadsázkou, celkem tomu věřím. Jonák si nejspíš ve vězení leccos přibájil, ať už záměrně, nebo ho možná zradila paměť. Jestli něco nesedí, tak asi hlavně to, že si spoustu dalších věcí nechal pro sebe. Je to plné neuvěřitelných historek počínaje jeho kšeftíky na Matějské (kde bojoval s živým medvědem) přes drsnou pasáž ve vězení až po zážitky z černého taxikaření. Ke cti autora slouží, že děj končí otevřením Discolandu, tzn. vůbec se nedostal ke sporné etapě svého života, kdy byl obviněn (a odsouzen) z vraždy své manželky. Zato nechybí prasácké příběhy, kdy jsem rudnul už při jejich čtení. Působí to autenticky a velmi mě to bavilo jako vhled do té šílené a divoké doby.
PS: Redaktor v doslovu píše, že Jonák tuto část považoval za "nudnou" a chystal mnohem zajímavější druhý díl z provozu Discolandu. Velká škoda, že na to už nikdy nedojde, protože tenhle první "díl" rozhodně nudný není.
Musím říct, že Jonák to napsal docela dost čtivě. Trošku mně vadilo pár momentů, kdy opakoval už jednou popsané, ale jinak celkem zajímavé čtení. U 90% situací jsem si říkala, jak je možné, aby toto člověk zažil, ale to jsou prostě zlaté 90ky.
A small part of the book is dedicated to the most important and interresting time, which was early 90's. But it contains some rare and unique pictures of Mr. Jonak and his discotheque VIP clients, like DJ Bobo, 24 seven, and many others.
This entire review has been hidden because of spoilers.
napriek tomu, ze Jonak nebol ziadny spisovatel sa to celkom dobre a lahko cita (dobry editor?). nejde samozrejme o ziadny literarny masterpiece, ale ako obraz doby je to autenticke a zabavne.
Některé kapitoly mi přišli jak kdyby si je Jonak vysnil a vůbec se nestaly. I přes to se knih hezky četla a když jsem zapomněla že se to mělo stát, nakonec to byl hezky příběh.
Je to jakoby knížku "Kmotr Mrázek" o sobě psal sám Mrázek a zároveň jí říznul spoustou čuňačinek. Žádné literární veledílo, ale knížka odsýpa a je překvapivě čtivá.
Škoda, že kniha končí otevřením Discolandu. Z té doby by určitě byly hodně výživné historky. Celkově jsem od knihy očekával víc bizarních historek a popisu "divokých" devadesátek než popis kšeftaření za socialismu apod. Škoda...