Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr

Autismus & Chardonnay #2

by Martin Selner

"Díky autismu nejste zákonitě ani sexy, ani geniální matematik, to je jen klišé z filmů,“ vysvětloval Martin Selner ve své prvotině Autismus & Chardonnay. Nyní pokračuje třeba tím, co vás autismus dovede naučit. „Začal jsem si uvědomovat, že co se zdá být snazší, nemusí být zároveň správné.
Někdy je ve světě autismu prostě správné rajčata ze salátu vyndat, až když je salát hotový, než je tam vůbec nedávat.“ Selner píše s ironií a nadsázkou sobě vlastními, neutápí své příběhy v patosu, přesto život s autismem nijak nezlehčuje a uvědomuje si jeho tíhu. Někdy ji dovede vyléčit víno a Jesenka v akci, hlavní však je nezavírat oči před jinakostí a nebát se říkat si o pomoc.
Pozdní sběr tak v tom nejlepším navazuje na předchozí Autismus & Chardonnay.

Genres: Nonfiction, Czech Literature, Autistic Spectrum Disorder, Short Stories

136 pages, Paperback

First published October 1, 2019

Reviews

[Madla · Rating 5 out of 5]

"Proč číst knížku o autismu?" říkala jsem si před dvěma lety. "Proč proboha číst ty knížky dvě?" říkám si teď. Odpověď je neuvěřitelně prostá. Protože, ač to mají v názvu, tyhle knížky nejsou o autismu. Nebo jinak, než je začnete bránit. Jsou o autismu, ale tak, jak je čtu já, jsou zejména o nás, o neautistech. Vyhnula jsem se termínu "o normálních lidech", protože kdo z nás je vlastně úplně normální? Jen na naše chování neexistuje diagnóza a proto má každý jinou představu o tom, co všechno je ještě v pořádku.
Martinovi knihy nás od začátku do konce znejisťují v tom, jestli máme vždycky pravdu a jestli nad věcmi pořádně přemýšlíme. Pomocí jednoduchých a krátkých příběhů poukazují na spoustu nejasných bodů každodenního života a podněcují nás do toho se hlouběji zamyslet. Ať už o vztazích, toleranci, rozvaze, víře, ale hlavně o pohledu z opačné strany. Pohledu těch druhých. Ať už jsou to autisté nebo naši blízcí.
Řekla bych, že Autismus & Chardonnay každému dá trochu něco jiného, proto neberte můj výklad jako jediný možný nebo v jakémkoliv smyslu směrodatný. Já cítím trochu dojetí, hodně smutku, ve kterém se občas probleskne úsměv, ale hlavně touhu nebýt tam, v tom reálném světě, na "špatné" straně. Snad se v tom postupem času lepším. Ale možná, že ze mě mluví jen víno. Vždyť s čím jiným číst tuhle knížku... ;)

[Dominika Žáková · Rating 5 out of 5]

Absolútna ľudskosť, trpezlivosť a neha, veľa lásky a vtipu a kus melanchólie. Jednohubka, no bude vo mne rezonovať ešte dlho.

[lanius_minor · Rating 5 out of 5]

Sbírka stejně dobrá, jako už první výběr z blogových příspěvků, a jestli jí dávám o hvězdičku víc, tak proto, že druhé díly a pokračování ne vždy drží nasazenou laťku. Pozdní sběr ovšem ano! Navíc tím, jak už jsem těch autorových textů přečetla víc (čtu je i v Novém Prostoru), nevnímám je už jen jako příběhy o autistech, ale odkrývá se mi v nich víc jejich autor a taky sebe samu poznávám z nových úhlů. Třeba že mi přijde naprosto normální věšet jednotlivé kousky prádla vždy stejnobarevnými kolíčky. Jsou vážně tací, kterým to je jedno a klidně ty barvy na jednom kousku neřeší? :)

[Veronika Pizano · Rating 5 out of 5]

Z blogov, ktoré vyjdú ako kniha, mám oprávnené obavy, ktoré sa pri tomto (našťastie) nepotvrdili. Drží to pokope, má to štruktúru, ale najmä je to ľudské, úprimné a veľmi sebaodhaľujúce.

[Zuzulivres · Rating 4 out of 5]

Opäť veľmi ľudské rozprávanie zo sveta ľudí s autizmom, ktoré nadväzuje na prvú časť. Pokiaľ ide o text ako taký, vidno v ňom autorom posun a isté dozrievanie a cizelovani, no osobne ma asi viac dostala jednotka.

"Udržet dobré vtahy je někdy náročné, přiznávám. Nikdy přesně nevíte, čím vším si museli projít. Porto soudy nechávám na tom Šéfovi tam nahoře a vystačím si s prostým pochpením. A jo, něktdy i s prostým vínem."

PS: okrem kníh s podobnou témou odporúčam aj seriál Dobrý doktor (je o autistickom chirurgovi, pri ničom som neslzila tak ako práve pri tomto seriáli a to vôbec nie som plačko) a francúzsky film, ktorý bol v kinách len nedávno Výnimoční

[Sorrow (Hanka the bookworm) · Rating 5 out of 5]

Do knihy jsem se upřímně pouštěla trochu skepticky. Nečetla jsem předchozí Martinovu knihu (což vůbec nevadí a spoiler alert po přečtení této se na ni doslova třesu), a tak jsem moc nevěděla, co očekávat. Myslela jsem si, že autor bude na autismus pohlížet asi tak prvoplánově, jak jsem ho do té doby vnímala já – s lítostí, s nepochopením, se snahou vnímat ho z perspektivy „zdravého člověka“. To by ale Martin Selner nesměl být člověkem na pravém místě. A tak lítost vyměňuje za ironii, nepochopení za humor a v neposlední řadě dokáže (alespoň do určité míry) chápat cítění autisty a uznat, že je lepší vyndat rajčata ze salátu až potom, co je hotový, než nedávat je tam vůbec. Ach, kéž by existovalo víc takových lidí, jako je on, kteří nejen, že skvěle a obětavě vykonávají svou práci, ale ještě navíc to dělají s láskou, pochopením a dokážou svou zkušenost zprostředkovat humornou formou i takovému ignorantovi, jako jsem já.
Neodpustím si pár ukázek:
Jsem s dětmi na výletě, jedno z nich zakopne o kámen. Dítě: „Sem zakop.“ Já: „Vidím.“ Dítě: „Tak na mě dávej pozor, ne?“
Byl jsem s dětmi v bazénu. Já: „Vyždímej si plavky.“ Dítě: „Moc mi to nejde.“ Já: „Tak je přestaň ždímat pod tekoucí sprchou.“
Ukládám děti do postele. Dítě: „Dneska jsem nezlobil.“ Já: „To je pravda, nezlobil.“ Dítě: „Sem zapomněl.“

[Natália Adamíková · Rating 5 out of 5]

Menej vína, viac rozmanitosti, lepšie pointy, autor nám ukázal viac zo svojho sveta ako minule, deti (aj ich rodičia) dostali tiež viac priestoru. Literárne o stupienok vyššie, akoby na všetky emócie, situácie a zážitky bolo zrazu oveľa viac slov, a tak si aj ja odnášam viac dojmov. A ucelenejší obraz. A častejšie sa usmievam.

[Petra · Rating 4 out of 5]

V tejto knihe je veľa ľudskosti, úprimnosti, vtipu, vína a čokolády. Ale predovšetkým veľa lásky.

"Lidé se mě často ptají na název blogu. Co má víno co do činění s autismem? Je devět hodin večer, před chvílí jsem přišel z práce. Jsem unavený, mám poškrábané ruce, to červené na triku bude asi boloňská omáčka a to tmavě hnědé raději nezkoumám. V kuchyni mám kebab, ale k večeři mi dnes bude stačit Jesenka a víno. Protože dnešní večer má vino hodně co do činění s autismem."

[Catka · Rating 5 out of 5]

Potrebovala som nieco vtipne, lahke, s kratkymi textami, nejak sa neviem sustredit. Vtipne to je, aj to ma kratke texty, zda sa mi to trochu osobnejsie a vaznejsie ako prvy diel, ale citala som to uz davnejsie, mozem sa mylit. Stale je to vsak velmi dobre citanie.

[Simone · Rating 4 out of 5]

Od doby, co učím jednoho aspíka, mi tyhlecty příběhy už nepřipadají tak vzdálené mé realitě.
Martin je frajer. Musí oplývat nadpozemskou trpělivostí.

[Laura Dimová · Rating 5 out of 5]

Po prečítaní prvej časti, druhá bola jasná voľba. Obe knihy sú jednohubkou, ktorej chuť si však budete pamätať dlho. Najradšej by som ich kúpila viacerým ľuďom v mojom okolí. Vlastne každému, pretože kniha nehovorí o autizme ako takom, nie je určená odbornej verejnosti. Hovorí o tom, ako sa postaviť k chorobe s ľudskosťou, ako sa vyrovnať s tým, že veci sú inak a ako brať život s ľahkosťou a humorom. Veľmi vtipné a veľmi poučné čítanie, ideálne na oddych (a k nemu chardonnay).

[lucina · Rating 5 out of 5]

bylo to skvely, ta 1. byla takova odpocinkova ig, tady uz daval najevo i autismus jako takovej, jako v tom 1. dile ho davl najevo taky samozrejme, ale prislo mi, ze byl ten 1. dil proste vic jakoby komedie, ale tohle bylo naprosto skvely! hrozne kratoucky a oddychovy! skvely skvely skvely!!

[Romana · Rating 4 out of 5]

A moja kniha číslo 100 snáď nemohla byť lepšia.
Mamina keď videla akú knihu čítam, sa ma pýtala prečo si vyberám také ťažké temy. A ja jej vravím - mami, skús si to prečítať, Martin Selner aj o ťažkých témach dokáže písať s nadsázkou a jeho typickým humorom.
Toto pokračovanie sa mi páčilo snáď ešte viac ako autorova prvotina. Asi preto, že sa viac zameral na zážitky spojené s priamym nasadením autistov do života. Pretože tým, že sú autisti, tak pre nich život nekončí. Chcú ho mať rovnaký ako my.

[Maťa Levásovská · Rating 5 out of 5]

V momente, keď som ju zbadala v kníhkupectve a zobrala do rúk som ju nepustila. Opäť mi dovolila sa pozrieť na život z inej stránky a opäť mi dovolila zapochybovať o sebe a o tom či by som jeho prácu zvládla tak nádherne ako on.

[Petra | LooneyCZ · Rating 4 out of 5]

Autismus & Chardonnay = dobrá & volba

[Demeter · Rating 4 out of 5]

Nič som od dvojky nečakal a preto som nebol prekvapený. Stále to isté ako v jednotke. Porozumenie s autistami, zábavné historky a hľadanie zmyslu, prečo to ten Selner robí. #trebacitat

[Josef Komensky · Rating 3 out of 5]

Druhy dil, kratoucke postrehy ze stacionare zamereneho na autisticke deti a jejich vychovatele Martina.

Vtipne ale vzhledem k prvni knizce uz znacne monotoni s vetsim durazem na Teenageku autistku Ditu.

[Knihorožec · Rating 5 out of 5]

Už při čtení blogu mě zaujala jedna věc: je mi úplně jedno, nakolik se témata jednotlivých textů opakují nebo minimálně se navzájem podobají. I k blogu jsem se vracela několikrát. Nevadí mi, že už jsem text četla a že znám pointu. Prostě mě baví to čtené samotné. Vždycky mě to přivede k něčemu mému, o čem autisté ani Selner pravděpodobně nemají tušení. Otevírám si vlastní otázky a úvahy. Nejradši knihu nebo blog otevírám ve chvílích, kdy se potřebuji uklidnit, stabilizovat. Introvertní neurotik dokáže najít v textech o autistech zvláštní přístav. A taky hromadu humoru, který dokáže rozesmát nahlas.
Jediné zklamání je, že je kniha tak krátká a člověk ji přečte tak neskutečně rychle (i když si ji "šetří").
Recenze zde: https://knihorozec.wordpress.com/2019...

[Simona · Rating 5 out of 5]

"Nemyslim si, ze by kvalitni pece o lidi s jakymkoli hendikepem stala vylozene na penezich. Napriklad lidska dustojnost je pomerne levna, pritom v mem oboru jde porad o jeden z nejcennejsich artiklu."



Krasne nastavene zrkadlo nasej spolocnosti!
Aj ja si urobim dnes salat a papriku si vyberiem az po tom, ako ho premiesam.
Kiez by bolo viac takych ludi na svete ako Martin Selner!

[Klára · Rating 5 out of 5]

Miluju jeho humor, laskavý nadhled a určitou něhu, která všechny jeho texty provází. To vše vás provází knihou, u níž se můžete zasmát, zamyslet i rozesmutnit. Stejně jako prvnímu dílu dávám i tady pět hvězdiček.

[Alena · Rating 5 out of 5]

Čtivé a osobní. Nic víc, nic míň.
Díky za to.




Jen takový detail pro redakci: pozor na zaměňování slov díky a kvůli. Nejsou to 100% synonyma.

[Alisea Thenea · Rating 4 out of 5]

No paráda, z nejakého bližšie nepopísateľného dôvodu sa mi dvojka páčila ešte viac :) Stále úprimná,vtipná no dôležitá kniha a autor so srdcom na dlani. Martin,máš môj obdiv! 👏

[Barbora · Rating 4 out of 5]

Zdařilé pokračování..zápisky jsou delší, často ironičtější a zároveň smutnější..

Oblíbené pasáže:
"Profesionalita v sociálních službách má vypadat tak, že všechny svoje problémy necháš doma a do práce příjdeš jako nepopsaný list papíru," radil mi kdysi někdo, kdo skutečně působil jako nepopsaný list papíru - bez emocí, bez osobní historie, bez lidskosti.
Moc jsem tomu nerozuměl, a tak jsem odpověděl: "To, co popisuješ, přece není v lidských silách. Právě proto, že jsme lidé a s lidmi pracujeme. Pro mě osobně je důkaz profesionaliy přijít do práce a nebát si říct o pomoc."
"Jako třeba od autistů?" nevěřil svým uším.
"Zvláštní, jim si často ani říkat nemusím," odtušil jsem.
Chodím do práce, i když mám nějaké problémy. Jinak ybch tam moc často asi nebyl. Že mi není dobře, ať už po fyzické nebo psychické stránce, autisri poznají navzdory tomu, co se o nich povídá, takřka okamžitě. Zbývá jen doufat, že umím totéž. Rád bych.

Občas se tak cítíme všichni - že sedíme na střídačce. Někdy prostě nejsme dost dobří, nemáme formu. A někdy je to asi i jedno. Hlavní je, že patříme do týmu.

Jedna ze základních dovedností při práci s autisty spočívá v rozeznání, co pro každého znamená "akorát". Musíte spolu trávit hodně času a místo mluvení občas i naslouchat. Někdy to stojí hodně trpělivosti, jindy je to sranda. Jiný způsob zřejmě není.
Vlastně totéž děláme i v osobním životě. Pokud máme někoho rádi, děláme to zcela automaticky, přirozeně. Čas strávený s autisty je tedy čas strávený jako s jakýmkoli jiným člověkem, který má rád vanilkovou zmrzlinu v lednu.

[Pani Tau · Rating 4 out of 5]

K tejto knihe veľmi nemám čo povedať. Bol to zhluk kratučkých poviedok zo života autistu, ktorý pracuje v stacionári pre autistické deti. Autor v knihe opisuje rôzne situácie, ktoré s deťmi zažil. Väčšina z toho sú také veselé a milé príhody.

Podľa môjho názoru kniha nenútene zvyšuje citlivosť voči tejto pomerne novej a mnohými stále nepochopenej chorobe. Prostredníctvom Martinových príhod sa dozvedáme, že sú to stále iba deti a naozaj nie je potrebné dívať sa na ne cez prsty.

Napriek tomu, že poviedky sa nesú v pozitívnom duchu a autor často vtipkuje, počas čítania som mala pocit melanchólie. Nad celou knihou visel akýsi šedý opar.

Autorov štýl je však príjemný, v texte sa našli aj pekné myšlienky na zamyslenie a čítanie ma bavilo. Ale je to jedna z tých kníh, ktoré si prečítam raz a znova sa k nim nevrátim, pretože mi už nemajú čo ponúknuť.

Knihu preto hodnotím 4⭐/5⭐. Bola pekná, ale chýbalo mi v nej niečo, čím by sa ma skutočne dotkla.

[Michaela Macháčková · Rating 5 out of 5]

Po dlouhé době se mi stalo, že jsem si knížku tak strašné užívala, že jsem nechtěla, aby to skončilo.
Ještě si pamatuju jak jsem první díl koupila pro mamku jako dárek, ale ještě než jsem jí ho předala, sama jsem si ji přečetla (já vím, to se s dárky nedělá ☺️). Moc se mi líbila. Byla taková hezky lidská. Pokračování je ještě o dost hezčí. Je tak krásně dojemné a tak dojemně krásné! Sama jsem si pořídila ebook, ale myslím, že ještě pořídím tištěnou verzi pro babičku a mamku.
M Selner je naprosto obdivuhodný člověk. Vyprávění je tak akorát vtipné i dojemné. Člověka to trochu dovede k tomu se zamyslet, jak je pro nás spousta věcí samozřejmá a přitom existují i lidé, kteří to tak nevidí. Lidé, pro které není jednoduché třeba pochopit vtip nebo říci, o čem sní. Lidstvo podle mě obecně potřebuje více empatie. Bylo by nám pak na světě všem lépe.

[Hrabana · Rating 5 out of 5]

Na knížkách se mi líbilo, že jsou napsané z osobního pohledu (v případě Martina Selnera nadhledu) sociálního pracovníka s autistickými dětmi. Díky stylu, kterým jsou knihy napsané (blogové příspěvky), si je může přečíst skutečně každý. Jejich hodnotu vidím v tom, že se díky nim běžný člověk o autismu dozví, a možná díky tomu přístě zareaguje při setkání s lidmi s autismem více poučeně, s nadhledem. Z pohledu autisty se v této knize nedozvíme nic, ale o tom tato kniha není, je osobní zpovědí o životě sociálního pracovníka - Selner v kapitolách často sdílí svoje pocity a uvažuje nad smyslem své práce, což byly části knihy, se kterými jsem se dokázala ztotožnit i jako učitelka v mateřské škole, často jsem se smála. Dosud jsem na podobný počin v českém prostředí nenarazila, proto dávám oběma knihám 5*. Audiozpracování hodnotím též kladně.

[Cheryl · Rating 3 out of 5]

S prací s autisty mám zkušenosti a proto jsem knihu prožívala dost osobně. Upřímně nevím, jak může zapůsobit na někoho, kdo autismus nezná. Já se musela při čtení pousmívat; někdy radostně a jindy smutně, hořce. Bylo to trochu jako číst si vlastní vzpomínky na dny v práci a procházet si otázky, které mě stejně jako autora napadaly; dělám to dobře? Dělám toho dost? Nedělám toho málo? Co se jim teď honí hlavou? Jak jim s TÍMHLE mám pomoct? ...
Kniha se mi asi četla o něco složitěji než předchozí díl. Zdála se mi smutnější, unavenější, ale svým neveselým způsobem i smířenější. Autismus je napořád a rozhodně není okouzlující, jak se nám snaží vnutit hollywodské filmy. Ale jednou to tak je a my děláme všechno proto, aby se autistům i jejich okolí dobře žilo.

[Lukáš Horák · Rating 5 out of 5]

Mám rád styl humoru který provází historky z prostředí péče o autistické děti, připomíná mi to cestovatelská vyprávění Ládi Zibury. A stejně jako v Ziburových knížkách, i tady krom kopce srandy naleznete spoustu myšlenek, které vás přinutí na chvíli přestat číst a zamyslet se nad jejich o obsahem. Ta kombinace humoru a filozofie způsobuje, že knížka se mi četla velmi lehce a odpočinkověa zároveň jsem měl pocit, že mě krom vtipných historek obohacuje i duševně. Začal jsem přečten dvojky a určitě se vrátím i k jedničce.

[Kateřina Valová · Rating 5 out of 5]

Ač s autorem v některých věcech z profesního hlediska moc nesouhlasím, neskonale obdivuju jeho práci. Tedy vlastně obě jeho práce. Je v tom tolik lidskosti, dobrosrdečnosti, soucitu, moudrosti, ale i pokory, všechno navíc obalené ve spoustě dobrého inteligentního humoru, že mě to čtení úplně dobíjelo. A taky naplňovalo takovou zvláštní směsí naděje, altruismu a melancholie. Velký palec nahoru za stále tolik potřebnou popularizaci tématu autismu a ještě větší za opravdu výjimečně dobré čtení.

[Kateřina Krásná · Rating 5 out of 5]

Dlouho jsem se těšila a měla jsem na co! Kniha nezklamala, čtení opět provázelo střídání smíchu a slz. Oceňuji poslední kapitolu a obzvlášť poslední větu, která byla krásnou a dojemnou tečkou. Něco jsem si z knihy odnesla i na první přečtení, ale už teď vím, že se k tomu vracet budu znovu. Není to kniha, kterou si přečtete za jedno odpoledne a pak navždy odložíte. Děkuji za její napsání ❤️