What do you think?
Rate this book
Tamařino souhvězdí
Život devatenáctileté Liv se ani trochu neubírá směrem, kterým by si přála. Přijímačky na vysněnou fotografickou školu nevyšly, místo toho studuje práva, přivydělává si jako servírka v kavárně a těžko hledá společnou řeč s rodiči. A pochybuje. O sobě, o tom, co cítí, o své budoucnosti. Jedinou spřízněnou duší je její nejlepší kamarádka Johana, sarkastická mladá novinářka, která má navzdory drsné fasádě sama problémů až dost. Všechno se ale začne obracet vzhůru nohama, když v kavárně potká o několik let starší Tamaru. Tamara ji fascinuje a zároveň děsí – její tajemnost i náhlý příval citů, který k ní Liv začne chovat. Tehdy ještě netuší, jak moc měsíce strávené po Tamařině boku ovlivní zbytek jejího života…
320 pages, Paperback
Published November 1, 2019
17 people are currently reading
348 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 94 reviews
March 9, 2020
Je to vyspělejší než Černooká, realistické, syrové a přesto jemné...
Tamařino souvězdí se mě hodně týká, příběh i postavy. Vidím v nich až příliš velkou část svého světa. Je to možné?
5/5*
Deset důvodů, proč si knížku musíte přečíst i vy.
Tamařino souvězdí se mě hodně týká, příběh i postavy. Vidím v nich až příliš velkou část svého světa. Je to možné?
5/5*
Deset důvodů, proč si knížku musíte přečíst i vy.
January 30, 2020
Moje guilty pleasure...
Chtěla jsem k téhle knize napsat spoustu myšlenek, které mě během čtení napadaly. Ale jako bych měla úplně vymeteno. Ještě to pořád doznívá a slzy na tvářích usychají.
Hele, asi díky za tenhle počin. Je fajn přečíst si něco jako Carol z české kotliny. Je krásné a zároveň dost bolestivé vrátit se v čase. Chtěla bych tuhle knížku číst před 7 lety, kdy jsem zapomínala dýchat před každou schůzkou se svou "Tamarou". Kdy jsem každý pohled a každé slovo rozebírala na atomy a hledala jejich pravý význam. Dlouho jsem se trápila tím, jak můj příběh skončil. Ale teď, když jsem dočetla Tamařino souhvězdí, si říkám, že je vlastně moc dobře, že moje kapitola se dopsala ještě dřív než ta Livina. Bolelo by to mnohem, mnohem víc.
Je to knížka pro mladé holky. Ale může se vám líbit, i když už vám bylo 30. Obzvlášť, když za sebou máte obdobný životní příběh. A jak se píše na předsádce, něco takového vám skutečně ovlivní zbytek života.
Chtěla jsem k téhle knize napsat spoustu myšlenek, které mě během čtení napadaly. Ale jako bych měla úplně vymeteno. Ještě to pořád doznívá a slzy na tvářích usychají.
Hele, asi díky za tenhle počin. Je fajn přečíst si něco jako Carol z české kotliny. Je krásné a zároveň dost bolestivé vrátit se v čase. Chtěla bych tuhle knížku číst před 7 lety, kdy jsem zapomínala dýchat před každou schůzkou se svou "Tamarou". Kdy jsem každý pohled a každé slovo rozebírala na atomy a hledala jejich pravý význam. Dlouho jsem se trápila tím, jak můj příběh skončil. Ale teď, když jsem dočetla Tamařino souhvězdí, si říkám, že je vlastně moc dobře, že moje kapitola se dopsala ještě dřív než ta Livina. Bolelo by to mnohem, mnohem víc.
Je to knížka pro mladé holky. Ale může se vám líbit, i když už vám bylo 30. Obzvlášť, když za sebou máte obdobný životní příběh. A jak se píše na předsádce, něco takového vám skutečně ovlivní zbytek života.
July 14, 2020
Anna Musilová je ročník 1996 a už vydala dvě úspěšné knihy. Její knížky podle mě ani nejde nezahlédnout v tom našem českém knižním rybníčku. Navíc obálka Tamařina souhvězdí je vážně boží. Přečetla jsem si s chutí příběh o Olivii a Tamaře... a musím říct, klobouk dolů. Obdivuju každého, kdo dokáže knížku dopsat, navíc, když k tomu třeba ještě studuje. Na knížce se mi líbilo, že to opravdu psal někdo, kdo je věkově blízký hrdinkám, že zná dobře Prahu, že přesně popisuje dnešní dobu takovou, jaká skutečně je. To bylo podle mě na tom celé asi to nejlepší. Že to působí reálně. Jako kdyby se to celé skutečně stalo. Až jsem měla nutkání si najít Instagramový profil Liv a podívat se na její fotky... 😀 Takže ano, pokud chcete něco od mladé české autorky a nevadí vám LGBT tématika... Tak jděte do toho. Sice mi to asi úplně nezlomilo srdce jako některým... u knížky jsem nebrečela... ale kdo si někdy prošel pořádným zlomeným srdcem, tak to dobře pochopí. Jediné co mě trochu mrzelo bylo to, že ty zápisky do deníčku několik let poté tolik prozrazovaly... v příběhu celkově nebylo napětí, jak to celé dopadne. 😞 A to je podle mě škoda.
February 10, 2020
Bylo to krásné, milé a i smutné. Prostě přesně to, co od podobných knih očekáváme. Anička má krásný jazyk a těším se, s čím přijde příště.
January 14, 2021
Tamařino souhvězdí se mi líbilo víc než autorčina prvotina Černooká - líbilo se mi zpracování, téma, obraz melancholické Prahy a motiv „uzdravení z minulosti".
Příběh hezky plynul a myslím si, že je dobře, že příběhy jako je Tamařino souhvězdí, se objevují na literární scéně i z per českých autorů <3
Příběh hezky plynul a myslím si, že je dobře, že příběhy jako je Tamařino souhvězdí, se objevují na literární scéně i z per českých autorů <3
June 23, 2024
rozumnela jsem spouste pocitu hlavni hrdinky. a bolelo to. a brecela jsem. a bylo to smutny, ale taky strasne moc krasny <3
May 3, 2020
Autorčin styl se mi opravdu moc líbil, ale příběh MĚ OSOBNĚ moc nezaujal. Tím nevrdím že není zajímavý, to je. Ale dle některých recenzí jsem očekávala něco jiného, ale to je moje chyba. Nedalo mi to tolik kolik jsem dle ostatních reakcí očekávala. Přesto byla kniha krásně napsaná a skvěle se četla. S postavami jsem také problém neměla a nejvíce jsem si oblíbila Johanu.
June 11, 2024
Tak jsem kvůli diplomce přečetla Tamařino souhvězdí podruhé. A je to úplně stejně krásný, dojemný, úplně stejně mi to láme srdce a opět musím vyzdvihnout Aniččin vypravěčský um. Miluju. ❤️
December 25, 2020
4,5/5
Tento příběh je krásný, něžný a nový, ale zároveň tvrdý surový a reálný.
Bavilo mě příběhem pomalinku putovat spolu se skvěle napsanými hlavními hrdiny. Myšlenka o strachu z budoucnosti, o představách o budoucnosti a o odvaze plnit si své sny, které zde Anička vypráví se mě nejednou dotkli a spoustu vět jsem si musela vyznačit.
Mé hlavní mínus, bylo ale to, že prostřednictvím dopisů od začátku knihy víte, jak to celé skončí. A já bych byla radši, kdybych na to postupně přicházela v průběhu čtení.
I tak mi ale kniha přirostla k srdíčku a budu na ní ještě dlouho vzpomínat.
Tento příběh je krásný, něžný a nový, ale zároveň tvrdý surový a reálný.
Bavilo mě příběhem pomalinku putovat spolu se skvěle napsanými hlavními hrdiny. Myšlenka o strachu z budoucnosti, o představách o budoucnosti a o odvaze plnit si své sny, které zde Anička vypráví se mě nejednou dotkli a spoustu vět jsem si musela vyznačit.
Mé hlavní mínus, bylo ale to, že prostřednictvím dopisů od začátku knihy víte, jak to celé skončí. A já bych byla radši, kdybych na to postupně přicházela v průběhu čtení.
I tak mi ale kniha přirostla k srdíčku a budu na ní ještě dlouho vzpomínat.
February 5, 2020
RECENZE: https://malavelkaknihomolka.blogspot....
Tahle kniha si plný počet hvězd rozhodně zaslouží. Krásný poetický styl psaní, hodně silný a emocionální příběh a postavy, které mají hloubku. Autorka tu zpracovává řadu věcí, ale dělá to naprosto s přehledem - celá kniha působí kompaktně, všechno do sebe skvěle zapadá. A musím souhlasit s těmi, kdo tvrdí, že každý si tu najde něco, s čím se ztotožní, nebo něco, co si sám v nějaké podobě zažil. Se mnou dost zamávalo to, když hlavní hrdinka prožívala neúspěch, když nebyla přijata na vysněný obor na VŠ, včetně toho bolestného pocitu zklamání. Bože, jak já té hrdince rozuměla! Kniha je napsaná tak úžasně, že jsem měla potřebu pořád číst dál a dál a celou knihou tzv. profrčet až do konce. Už teď vím, že si někdy knihu určitě přečtu ještě jednou, a to pomaleji, abych si mohla ještě daleko víc užít ten krásný poetický styl psaní a ty krásné, hluboké myšlenky!
Tahle kniha si plný počet hvězd rozhodně zaslouží. Krásný poetický styl psaní, hodně silný a emocionální příběh a postavy, které mají hloubku. Autorka tu zpracovává řadu věcí, ale dělá to naprosto s přehledem - celá kniha působí kompaktně, všechno do sebe skvěle zapadá. A musím souhlasit s těmi, kdo tvrdí, že každý si tu najde něco, s čím se ztotožní, nebo něco, co si sám v nějaké podobě zažil. Se mnou dost zamávalo to, když hlavní hrdinka prožívala neúspěch, když nebyla přijata na vysněný obor na VŠ, včetně toho bolestného pocitu zklamání. Bože, jak já té hrdince rozuměla! Kniha je napsaná tak úžasně, že jsem měla potřebu pořád číst dál a dál a celou knihou tzv. profrčet až do konce. Už teď vím, že si někdy knihu určitě přečtu ještě jednou, a to pomaleji, abych si mohla ještě daleko víc užít ten krásný poetický styl psaní a ty krásné, hluboké myšlenky!
January 28, 2020
Nádherná, procítěná knížka o plnění si vlastních snů. Občas mi bylo smutno.
August 8, 2022
Úžasná kniha! 🤍
December 10, 2019
NÁDHERNÉ
July 4, 2023
Mám toho na mysli tolik, mám ale pocit, že bych stejně nedokázala slovy popsat, jak moc se mnou tahle kniha otřásla. V dobrým slova smyslu :D
February 11, 2021
3.5/5
„Stavíš se na vlastní nohy. A s tím přichází i zodpovědnost. Strach, jestli sis vybral správně. Že něco poděláš a nepůjde to spravit. Všichni jsme tím tak paralyzovaný, uzavřený ve vlastních světech, chceme se najít tak moc, až se ztrácíme.”
Pokaždé, když slyším o nějakém hitu mladého autora, zaraduju se. Tím spíš ještě zaplesá moje relativně vlastenecké srdce o trochu víc, když se jedná o někoho z našeho rybníčku. Možná proto to jsou poslední dobou spíš zklamání, možná že do těch děl vkládám příliš mnoho nadějí.
A neberte mě zle, Tamařino souhvězdí není špatná kniha, to vážně ne. Je to z mého pohledu takový slabší nadprůměr, který zachraňuje víceméně jen autorčin sympatický styl hraní se slovy.
V knize je prolog a epilog psán z pohledu Tamary, zbytek z pohledu Liv. Střídá se tam pohled současnosti a budoucnosti, v nichž figuruje vyprávění ze třetí a z první osoby. Uf. Je toho dost, co? A nejhorší na tom je, že tyhle komplikace jsou tam vcelku zbytečné, nenacházím v nich opodstatnění, pomocí kterého by se příběh dostal někam dál a to mi jako čtenáři vadí. Mám ráda hrátky s časem, s postavami, s formou, ale když to má význam.
No a k samotnému příběhu... Hledám správná slova, protože nejjednodušší by bylo říct, že to prostě byla nuda, což by z velké části byla pravda, ale ne tak docela přesná. Ano, do čtení jsem se od první chvíle musela nudit, vsuvky do budoucnosti, které mi úspěšně spoilerovaly celý děj, mě převážně vytáčely. Jde mi asi hlavně o to, že středobodem celého vesmíru byla láska docela obyčejné Liv s docela obyčejnými problémy a celé to zabilo docela obyčejné vyprávění jejího příběhu. Většinu času mi připadalo, že si čtu deník celkem romantické duše, ale nedokázala jsem přijít na to, proč by mi na tom mělo záležet? Některé obraty byly opravdu pěkné, to ano, některé citáty se mi moc líbily, ale po dějové stránce téhle knize zkrátka nedokážu přijít na chuť. Zbytečně protáhlé pasáže textu s informacemi, které nedávají příběhu žádnou hodnotu navíc.
Poslední věc, které nerozumím, jsou recenze (dokonce i na zadní obálce knihy) o pláči a prosmrkaných kapesnících. Já jsem běžně ubrečená až to bolí, ale tady nějak tápu i po sekci, která by mi měla vehnat slzy do očí.
Nakonec chci jen říct, že se mi líbí autorčin styl, ta kniha opravdu nebyla špatná a možná jen nejsem cílová skupina (i když, no, bisexuální dvacítka, nevím kde jinde by ta cílovka měla ležet, ale co už), jen jsem si ji nedokázala plně užít a ponořit se do ní. Možná by mě spíš zajímal život Johany nebo Tamary, napsaný retrospektivně a dospěleji, se stejnou dávkou romantických obratů a dechberoucích metafor.
„Stavíš se na vlastní nohy. A s tím přichází i zodpovědnost. Strach, jestli sis vybral správně. Že něco poděláš a nepůjde to spravit. Všichni jsme tím tak paralyzovaný, uzavřený ve vlastních světech, chceme se najít tak moc, až se ztrácíme.”
Pokaždé, když slyším o nějakém hitu mladého autora, zaraduju se. Tím spíš ještě zaplesá moje relativně vlastenecké srdce o trochu víc, když se jedná o někoho z našeho rybníčku. Možná proto to jsou poslední dobou spíš zklamání, možná že do těch děl vkládám příliš mnoho nadějí.
A neberte mě zle, Tamařino souhvězdí není špatná kniha, to vážně ne. Je to z mého pohledu takový slabší nadprůměr, který zachraňuje víceméně jen autorčin sympatický styl hraní se slovy.
V knize je prolog a epilog psán z pohledu Tamary, zbytek z pohledu Liv. Střídá se tam pohled současnosti a budoucnosti, v nichž figuruje vyprávění ze třetí a z první osoby. Uf. Je toho dost, co? A nejhorší na tom je, že tyhle komplikace jsou tam vcelku zbytečné, nenacházím v nich opodstatnění, pomocí kterého by se příběh dostal někam dál a to mi jako čtenáři vadí. Mám ráda hrátky s časem, s postavami, s formou, ale když to má význam.
No a k samotnému příběhu... Hledám správná slova, protože nejjednodušší by bylo říct, že to prostě byla nuda, což by z velké části byla pravda, ale ne tak docela přesná. Ano, do čtení jsem se od první chvíle musela nudit, vsuvky do budoucnosti, které mi úspěšně spoilerovaly celý děj, mě převážně vytáčely. Jde mi asi hlavně o to, že středobodem celého vesmíru byla láska docela obyčejné Liv s docela obyčejnými problémy a celé to zabilo docela obyčejné vyprávění jejího příběhu. Většinu času mi připadalo, že si čtu deník celkem romantické duše, ale nedokázala jsem přijít na to, proč by mi na tom mělo záležet? Některé obraty byly opravdu pěkné, to ano, některé citáty se mi moc líbily, ale po dějové stránce téhle knize zkrátka nedokážu přijít na chuť. Zbytečně protáhlé pasáže textu s informacemi, které nedávají příběhu žádnou hodnotu navíc.
Poslední věc, které nerozumím, jsou recenze (dokonce i na zadní obálce knihy) o pláči a prosmrkaných kapesnících. Já jsem běžně ubrečená až to bolí, ale tady nějak tápu i po sekci, která by mi měla vehnat slzy do očí.
Nakonec chci jen říct, že se mi líbí autorčin styl, ta kniha opravdu nebyla špatná a možná jen nejsem cílová skupina (i když, no, bisexuální dvacítka, nevím kde jinde by ta cílovka měla ležet, ale co už), jen jsem si ji nedokázala plně užít a ponořit se do ní. Možná by mě spíš zajímal život Johany nebo Tamary, napsaný retrospektivně a dospěleji, se stejnou dávkou romantických obratů a dechberoucích metafor.
January 11, 2020
Kniha se mi velmi líbila. Mnohdy jsem se tam samozřejmě viděla a také jsem tam cítila analogii se svou současnou situací, takže o to víc mne přïběh pohltil. Nicméně pomyslnou půl hvězdičku strhávám za to, že občas mi tam ty hluboké myšlenky přišly až trochu na sílu a moc patetické. Viděla jsem tam to "jo, toto je dobrý, to si podtrhnou!", je to samozřejmě pouze můj pocit. Jinak styl je poměrně vytříbený a věty krásně plynou. K slzám mě kniha nedohnala, ale dojetí jsem cítila. Hlavně u posledního rozhovoru Liv s otcem a v poslední scéně (jak jinak). Vysoká literatura to není (ani na ni necílí), ale pohladí i pošramotí duši a to je na knihách cenné.
May 23, 2020
+2 dějové roviny - Praha "s Tamarou" v er-formě, Edinburgh "po Tamaře" v ich-formě (deník)
+roztříštěný sen, který se s pomocí těch správných lidí slepuje
+krásná, něžná a zároveň smutná romantická linka (bacha, je to láska na první pohled)
+důraz na přátelství, vztah s rodiči
+úžasná dávka sebedůvěry pro dospívající
+nádherný jazyk a snad žádné překlepy
-postavy občas mluvily jako motivační kniha, což nepůsobilo moc skutečně; jejich citáty jsou super, ale mohlo to být podáno přirozeněji
+roztříštěný sen, který se s pomocí těch správných lidí slepuje
+krásná, něžná a zároveň smutná romantická linka (bacha, je to láska na první pohled)
+důraz na přátelství, vztah s rodiči
+úžasná dávka sebedůvěry pro dospívající
+nádherný jazyk a snad žádné překlepy
-postavy občas mluvily jako motivační kniha, což nepůsobilo moc skutečně; jejich citáty jsou super, ale mohlo to být podáno přirozeněji
This entire review has been hidden because of spoilers.
December 14, 2019
Příběh plný emocí a krásných slov. Miluju styl psaní Aničky. Miluju každé slovo, které nese tolik emocí. V příběhu témata jako přátelství, rodina, láska, strach z odmítnutí, nenaplněná budoucnost, sny, umění, cestování...
Doporučuji! ♥️✨
4,5✨
Doporučuji! ♥️✨
4,5✨
April 29, 2021
Asi 4,5/5⭐. Ale je to úžasné a extrémně realistické 🥰
Edit: Do teď mám občas tenhle příběh v hlavě a ty myšlenky? Top. Takže 5/5 si to určitě nakonec zaslouží, vážně se mi to líbilo 🥰
Edit: Do teď mám občas tenhle příběh v hlavě a ty myšlenky? Top. Takže 5/5 si to určitě nakonec zaslouží, vážně se mi to líbilo 🥰
May 3, 2021
od tejto knihy som nemala takmer žiadne očakávania, preto ma veľmi prekvapila.
je to nádherný, úprimný a inšpiratívy príbeh plný krásnych myšlienok a skvelých názorov.
niekedy by som si to chcela prečítať znovu. určite odporúčam. ✨
je to nádherný, úprimný a inšpiratívy príbeh plný krásnych myšlienok a skvelých názorov.
niekedy by som si to chcela prečítať znovu. určite odporúčam. ✨
January 2, 2020
Liv, devatenáctiletá dívka, která se nedostane na svou vysněnou fotografickou školu, se „protlouká“ životem, jak se dá. Studuje práva, přivydělává si v kavárně, bydlí s kamarádkou Johanou. Jednoho dne však potká Tamaru, ženu, díky které se Liv změní život…
Upřímně, bojím se knížek, které jsou hodně vychvalované, mám pak velké očekávání, které se kolikrát nenaplní. Ne však u této knížky. V první třetině jsem si říkala jo, dobrý, ale pak už se to jen stupňovalo, já se nemohla od knížky odtrhnout, kapesníky mi nestačily a já byla úplně uhranutá.
V některé části příběhu se musí najít opravdu každý, ať už je to škola, rodiče, lásky, pocity. Je tam všechno. Je tam mraky emocí, které s Liv prožíváte. Kniha je označována jako Young Adult, já do této kategorie už dávno nespadám, ale i tak je pro mě knížka úžasná.
Anička Musilová mi stylem psaní a dávkování emocí po kýblech připomíná Colleen Hoover a je mi jasné, že stejně tak i na její další knihy se budu neskutečně těšit.
Upřímně, bojím se knížek, které jsou hodně vychvalované, mám pak velké očekávání, které se kolikrát nenaplní. Ne však u této knížky. V první třetině jsem si říkala jo, dobrý, ale pak už se to jen stupňovalo, já se nemohla od knížky odtrhnout, kapesníky mi nestačily a já byla úplně uhranutá.
V některé části příběhu se musí najít opravdu každý, ať už je to škola, rodiče, lásky, pocity. Je tam všechno. Je tam mraky emocí, které s Liv prožíváte. Kniha je označována jako Young Adult, já do této kategorie už dávno nespadám, ale i tak je pro mě knížka úžasná.
Anička Musilová mi stylem psaní a dávkování emocí po kýblech připomíná Colleen Hoover a je mi jasné, že stejně tak i na její další knihy se budu neskutečně těšit.
July 31, 2022
Tohle nebylo mé první setkání s autorkou. Před třemi lety jsem úplnou náhodou sáhla po Černooké a opravdu mě ohromila, zvlášť když si člověk uvědomí, jak mladá žena příběh napsala. Na Tamařino souhvězdí jsem se tedy moc těšila. Doufala jsem v knihu podobně zajímavou, jen o rok životních a autorských zkušeností vyzrálejší. Bohužel, dostalo se mi spíš opaku. Tam, kde Černooká byla syrová a originální, mi Tamařino souhvězdí přišlo méně vyzrálé, více se blížící průměru až klišovitosti. Autorka by věkem mohla být mojí dcerou, a samozřejmě přemýšlím, jestli by mě kniha bývala zasáhla víc, kdyby mi bylo kolem 18. To už se ale nikdy nedozvím. Pořád si ale myslím, že autorka má v sobě hodně slušný potenciál a těším se, až jednou – doufejme – bude psát i knihy pro dospělé.
Dvě a půl hvězdy.
Dvě a půl hvězdy.
February 10, 2020
Tyooo!! Moc krásně napsaná kniha o tom, co skoro každý z nás zažil - o pocitech z první zamilovanosti, o tom disneylandu, co se uvnitř nás při tom děje, když člověk neví, na čem vlastně je, jestli to ta druhá osoba má stejně, lehké oťukávání, poznávání, pátrání...a je to tak vzrušující a úžasné a zároveň děsivé...příběh dvou žen, které přesto, že v sobě vzájemně našly svou soulmate, spolu nemohou být... a emoce s tím spojené, jak totální štěstí a radost vystřídá nepochopení, zoufalství a hněv.... protože jen láska někdy nestačí..
Škoda, že to tak je... i know..
Škoda, že to tak je... i know..
February 4, 2020
Na tuhle knížku jsem slyšela strašně moc pozitivních recenzí. Většina tvrdila, že se v ní každý alespoň v něčem najde. Nevěřila jsem.
Ale i já jsem si tam našla spoustu myšlenek, které byly jako na míru. Zamilovala jsem si postavu Johany, ale i všech ostatních. Už první autorčina kniha byla skvělá, ale Tamařino souhvězdí se mi líbí ještě víc! Cokoliv dalšího Anna Musilová napíše, jsem tu, abych si to přečetla.
Ale i já jsem si tam našla spoustu myšlenek, které byly jako na míru. Zamilovala jsem si postavu Johany, ale i všech ostatních. Už první autorčina kniha byla skvělá, ale Tamařino souhvězdí se mi líbí ještě víc! Cokoliv dalšího Anna Musilová napíše, jsem tu, abych si to přečetla.
February 25, 2020
Tamařino souhvězdí byla nádherná knížka o fotografce Liv, která se zamiluje do záhadné Tamary. To, jak autorka dokázala vyjádřit všechny pocity, bylo naprosto úžasný. Několikrát jsem se v řádcích našla, metafory si fascinovaně podtrhla tužkou a některé stránky vážně obrečela. Nutno podotknout, že cover Angie od Passenger má teď v mém playlistu čestné místo. Pět hvězd je málo, dávám 100 a děkuji autorce za dechberoucí (lesbické) dílo (kterých není na českém, ani světovém knižním trhu dost).
April 28, 2020
Kniha mě prvních asi 100 stran moc nebavila (proto ty 4 hvězdičky), ale pak mě naštěstí chytla a nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Jak už říkalo spoustu lidí přede mnou, každý se v téhle knížce najde a tak se stalo i u mě.
May 30, 2020
Pětihvězdičkové knížky jsou pro mě ty, které odmítám odložit, čtu téměř na jeden zátah, a po dočtení ve mně zůstane pocit. Jakýkoli. V tomhle případě je to smutek a naděje. V tomhle případě je všechno, jak má být. Proto pět.
January 30, 2023
Kniha rozhodne nebola zlá, no mala pár múch pre ktoré by som ju ohodnotila ako len dobrú. Páčil sa mi vývoj a zvrat deja, no štvalo má hlúpe rozhodnutie Tamary takto si zahrávať s Liv. Okay, chápem, zaujala ju, zaľúbila sa a mala potrebu s ňou tráviť čas, ale mala byť hneď úprimná a povedať jej pravdu. A ak nie jej tak svojmu mužovi.
This entire review has been hidden because of spoilers.
July 22, 2020
výborná kniha, kteroukoli proste musíte přečíst! slibuji, že nebude ani chvilku litovat a že ji budete číst s nadšením stejně jako já 😍
December 29, 2020
Mám hodně čerstvě vystudovanou výšku v Praze, takže některá témata v této knize mi rozhodně nebyla cizí - také hrdinka této knihy, Liv, studuje v Praze na vysoké škole a pěkně se se vším trápí, protože tak jako spousta lidí v jejím věku je donucena studovat, co ji nebaví a pochybuje o všem a hlavně o svých hodnotách a životních rozhodnutích. Kniha je prodchnutá myšlenkovými kolotoči Liv, a je nádhernou sondou do psychiky nešťastné studentky, která nejenže bojuje se školou, svým tátou, ale také s poznáním sebe sama... Kniha byla napsaná krásně, jazyk byl úžasné procítěný a poetický, samozřejmě ne se vším nezbytně s Liv souhlasím, tedy s jejími počiny a rozhodnutími, ale to je právě to, každý jsme originál a děláme vlastní chyby. Také jsem v knize hodně často narážela na krásné úryvky k zamyšlení a to se mi líbilo. S hlavní hrdinkou jsem sympatizovala a doufala, že vše pro ni skončí dobře. Také musím velmi ocenit naťuknuté téma deprese, které bylo podle mě zpracováno velmi vkusně a myslím, že je to jedno z témat, kterým by se mohlo dát v knihách (hlavně pro mladší čtenáře) více prostoru.
Displaying 1 - 30 of 94 reviews